V Česku bylo v roce 2024 postaveno více než čtrnáct tisíc rodinných domů, z nichž 1906 byly dřevostavby. To odpovídá podílu 13,6 procenta. Ze dřeva lze ale stavět i veřejné budovy, školy či bytové domy. Konkrétně těch ovšem v Česku zatím vzniká jen velmi málo. Navrhování vícepodlažních dřevěných staveb má za cíl zjednodušit úprava stavební normy, jež vstoupila v platnost prvního srpna.
Obliba rodinných domů ze dřeva v tuzemsku oproti minulosti výrazně stoupla. Zatímco v roce 2010 vzniklo jen 1332 takových budov, v roce 2018, kdy byl jejich počet dosud nejvyšší, jich lidé postavili téměř tři tisíce. V Česku se nicméně stále staví ze dřeva méně než jinde v Evropě. V roce 2022 byl podíl dřevostaveb na výstavbě rodinných domů 14,1 procenta, zatímco v Německu to bylo 29 procent, v Rakousku 33 procent a ve Švédsku dokonce devadesát procent.
Loňský nižší počet v tuzemsku postavených dřevostaveb, kterých vzniklo o téměř sedm set méně než o rok dříve, byl zapříčiněn zejména poklesem počtu vybudovaných rodinných domů celkově. V roce 2024 jich totiž bylo postaveno jen 14 013, což bylo výrazně méně než v roce předchozím, kdy jich vzniklo 17 809.
Podle webu drevostavby.cz se ovšem loni potvrdilo, že „dřevo zůstává vyhledávanou volbou pro moderní, ekologické a efektivní stavění“. „Silným hráčem“ zůstává dřevo i podle Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD), jejíž členské firmy v uplynulém roce postavily 676 domů, což představuje podíl 35,5 procenta na trhu dřevostaveb.
„Ve světle rostoucích cen materiálů a energií se jeho přirozené vlastnosti – udržitelnost, výborné tepelně-izolační schopnosti a rychlost výstavby – ukazují jako klíčové výhody,“ píše ADMD.
Pokles dle dat Českého statistického úřadu však v uplynulém roce zaznamenala i výstavba bytových domů, kterých v roce 2023 vzniklo 557. Loni to bylo jen 374, přičemž pouze čtyři z nich měly svislou nosnou konstrukci ze dřeva.
Vícepodlažní dřevostavby mohou být nově vyšší
A právě počet vícepodlažních dřevostaveb by měla pomoci navýšit úprava stavební normy ČSN 73 0802 o požární bezpečnosti. Ta nově umožňuje využívat u vícepatrových budov materiály, které dosud dle platné legislativy nebyly uznávány za vhodné.
Od srpna je tak možné stavět místo čtyřpodlažních i osmipodlažní dřevostavby. Norma umožňuje stavět čistě dřevěné domy do výšky osmnácti metrů a až dvacet dva a půl metru vysoké mohou být budovy s nehořlavou spodní částí (například železobetonovou). Takto vysoké domy ze dřeva dosud bylo možné projektovat jen za určitých podmínek, jinak musely dosahovat pouze výšky do dvanácti metrů.
Na základě této změny by tak podle ministerstva průmyslu a obchodu mělo být snazší navrhnout a postavit vícepodlažní dřevostavby, a to i s využitím inovativních technologií, jako jsou třeba CLT panely.
Odborníci změny vítají
„Změna stavební normy v oblasti požární bezpečnosti vícepodlažních dřevostaveb otevírá nové příležitosti pro realizaci projektů dostupného a udržitelného bydlení s vyšším využitím dřeva,“ sdělil vedoucí pracoviště materiály a konstrukce z Univerzitního centra efektivních budov ČVUT Petr Kuklík.
„Systém CLT panelů přináší zcela nové možnosti pro stavbu vícepodlažních či výškových staveb, a to i pro jejich architektonický výraz. Navíc tak zásadním způsobem přispíváme k udržitelnému stavění – snižování uhlíkové stopy, šetření nerostných surovin, energií a vody,“ dodal předseda České komory architektů Jan Kasl.
S tím, že úprava normy pomůže hojnější výstavbě bytových a veřejných budov ze dřeva, souhlasí také některé odborné skupiny zaměřené na výstavbu z tohoto materiálu. „Stojíme nejen před výzvou snižování energetické náročnosti budov, ale i před přechodem k budovám s nulovou zátěží na životní prostředí. Právě dřevostavby a jejich větší podpora představují jednu z cest, jak tohoto cíle dosáhnout,“ míní ředitelka aliance Šance pro budovy Marta Gellová, podle níž jsou nové normy příležitostí pro celé stavebnictví.
Výhody:
- Jednou z hlavních výhod dřevostaveb je ekologičnost. Dřevo je totiž obnovitelným zdrojem, jeho použití při stavbě domu snižuje uhlíkovou stopu a napomáhá ochraně životního prostředí.
- Podle Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD) doroste na jeden rodinný dům v českých lesích dřevo za necelé dvě minuty.
- Dřevo může mít také příznivý vliv na zdraví člověka. U mnohých totiž vyvolává jakýsi „hřejivý“ pocit a navozuje příjemnou a útulnou atmosféru.
- Výhodou je také rychlost výstavby. U dřevostavby rodinného domu na klíč může být dle webu drevostavby.cz doba výstavby jen zhruba čtyři až pět měsíců.
- ADMD rychlost výstavby označuje za jeden z největších benefitů veřejných budov ze dřeva. Ta se totiž v některých případech může pohybovat i v rámci dní, a ke stavbě tak lze využít třeba letní prázdniny.
- Dřevo má rovněž výborné izolační vlastnosti, díky čemuž jsou náklady na vytápění dřevostaveb poměrně nízké.
Nevýhody:
- Jednou z nevýhod může být hořlavost dřeva. Nutno ovšem dodat, že moderní dřevěné domy jsou budovány s řadou opatření, která riziko požáru snižují či zpomalují jeho šíření. Podle ADMD má navíc dřevo oproti například oceli předvídatelnou křivku hoření.
- Další nevýhodou může být fakt, že dřevo vyžaduje pravidelnou údržbu. To souvisí třeba s vlhkostí, na níž je dřevo citlivé, a v případě, kdy není správně ošetřeno, se může zdeformovat či poškodit.
- Dřevostavbu mohou rovněž napadnout škůdci, avšak i v tomto případě platí, že podobným situacím lze předcházet řádnou péčí.
- Dřevo rovněž není tak dobrým zvukovým izolátorem jako některé jiné materiály, a může tak být potřeba zajistit si protihluková opatření, na což je podle textu na webu drevostavby.cz potřeba myslet už při návrhu a stavbě domu.
Zdroje: Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD), drevostavby.cz, Stavební magazín Stavmag
Změnu pravidel považuje za správný krok také Josef Lebeda, odborník na nákupy nemovitostí ve společnosti Resimo. Podle něj by úprava mohla oživit výstavbu dřevostaveb, jelikož stavba vícepatrových budov pro developery představuje smysluplněji investované peníze s větší možností zisku.
„Na druhou stranu nelze očekávat, že tato úprava vyřeší nedostupnost bydlení jako takovou. Problémů a překážek rychlejší výstavby je totiž v Česku výrazně více. Dopady nové normy navíc s ohledem na zdlouhavost procesů souvisejících s novou výstavbou uvidíme reálně až za několik let,“ očekává Lebeda.
Bytové a administrativní dřevostavby v Česku a ve světě
Některé bytové domy ze dřeva už v tuzemsku stojí. První výstavbu vícepodlažních bytových domů ze dřeva v Praze dokončila loni developerská společnost UBM. Projekt s názvem Timber Praha v Řeporyjích je součástí areálu Arcus City a tvoří ho čtyři budovy. Dvě z nich jsou čtyřpodlažní a dvě s přízemím a dvěma patry. Firma UBM tyto budovy postavila zhruba za rok a čtvrt, přičemž betonová stavba by dle společnosti zabrala asi dva roky.
Nájemní byty z dřevostavby nyní vznikají také ve Žďáru nad Sázavou. Tam společnost Dostupné bydlení České spořitelny připravuje 34 cenově dostupných bytů ve dvou samostatných budovách.
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) by pak chtěl do konce roku požádat o vydání stavebního povolení na stavbu nového sídla v Hradci Králové, které by se stalo vůbec největší administrativní dřevostavbou v Česku. Podnik by chtěl povolení získat v roce 2026, aby mohl v roce 2027 stavbu zahájit.
Sídlo by mělo vyrůst na pozemku za nynějším ředitelstvím mezi lety 2027 až 2030. Následně je v plánu nynější objekty zbourat a nahradit je parkem a parkovištěm. Vše by mělo být hotové v roce 2032. Cenu LČR odhadují na 1,5 miliardy korun bez DPH.
Vůbec největší dřevostavbou v Česku by se nicméně v budoucnu měla stát základní škola v Říčanech ve Středočeském kraji, jejíž výstavba začala na podzim roku 2023. V budově by se mělo nacházet osmnáct kmenových tříd, odborné učebny, jídelna i moderní kuchyně.
Oproti některým jiným zemím ale tuzemsko v oblasti výstavby dřevěných bytových či veřejných budov značně zaostává. Největším průkopníkem v odvětví dřevostaveb je Finsko, které je zároveň také jedním z největších producentů dřeva v Evropě. Země plánuje dosáhnout naprosté uhlíkové neutrality v roce 2035, a proto se začala soustředit také na využívání dřeva v městské zástavbě, veřejných budovách a velkých stavbách.
Ty nejvyšší dřevěné obytné budovy lze ovšem najít v jiných státech. Podle webu ParametricArchitecture se nachází ve Spojených státech, Nizozemsku, Švédsku, Rakousku, Kanadě či Norsku. Právě v této severské zemi leží mimo jiné čtrnáctipatrová více než padesát metrů vysoká budova ve městě Bergen známá jako „Strom“, která byla postavena už v roce 2015.
