Schodek státního rozpočtu za prvních sedm měsíců letošního roku dosáhl 168,2 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za sedm měsíců je tak nejnižší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni stát za stejné období roku hospodařil se schodkem 192,3 miliardy.
Od konce června stoupl schodek o 15,8 miliardy korun. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů pak za červenec činí 165,9 miliardy korun.
„Rozpočtový deficit ke konci července meziročně klesl o zhruba 24 miliard. Daří se nám tlumit tempo mandatorních výdajů, a snižovat tak schodek rozpočtu, aniž by se omezovaly investiční aktivity státu zejména v oblasti dopravní infrastruktury. Pokud budeme i v dalších měsících hospodařit odpovědně, podaří se nám plánovaný schodek ve výši 241 miliard dodržet,“ řekl k výsledkům hospodaření státu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
K výsledkům Stanjury však byla na X kritická exministryně financí a současná předsedkyně poslaneckého klubu opozičního ANO Alena Schillerová. Ministr podle ní za dobu ve funkci neušetřil „ani korunu“, což podle ní kompenzuje „škrtáním ve vědě a výzkumu, zpomalením investic a dokonce i meziročním poklesem výdajů“. „Když k tomu připočteme 23 miliard korun z končící windfall tax a nespočet rozpočtových triků, vidíme skutečný výsledek finanční politiky Fialovy vlády,“ napsala Schillerová.
Příjmy
Příjmy státního rozpočtu byly na konci července meziročně vyšší o šest procent. Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou jejich rozpočtového určení, vzrostlo o 9,7 procenta. Výběr pojistného se zvýšil o 7,4 procenta. Prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů naopak snížily příjmy o 15,3 miliardy, tedy o sedmnáct procent, zejména kvůli nepravidelně zapojovaným prostředkům Národního plánu obnovy.
Státní rozpočet profituje ze solidního růstu mezd, který zatím příliš nepolevuje ani letos, komentovala analytička Raiffeisenbank Tereza Krček. Po konsolidaci inkaso daní a pojistného převyšuje růstem tempo běžných výdajů o 5,4 procentního bodu. Připomněla, že od září 2025 do srpna 2026 je nutné očekávat výpadek u příjmů z emisních povolenek. V srpnu by proto měl podle ní být upraven střednědobý výhled předpokládaných příjmů sektoru vládních institucí při aktualizaci výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů.
Do inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti s růstem o 13,8 procenta se v meziročním srovnání promítl růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2024, jejichž efekt nastal až zpětně při ročním zúčtování daně v tomto kalendářním roce.
Na inkaso daně z příjmů právnických osob, které meziročně stouplo o jedenáct procent, měla v červenci pozitivní vliv úhrada vyrovnání daně za loňský rok u poplatníků, kteří mají povinný audit nebo jim daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce. Obdobně je nastavena i daň z neočekávaných zisků, u které inkaso stouplo o 27,2 procenta, tedy o pět miliard.
Inkaso daně z přidané hodnoty vzrostlo o 7,8 procenta. Podle ministerstva ho pozitivně ovlivnil růst nominálních výdajů domácností a legislativní změny účinné od letoška, zejména zrušení osvobození v oblasti finančních služeb. Inkaso spotřebních a energetických daní meziročně vzrostlo o 3,6 procenta zejména díky spotřební dani z tabákových a souvisejících výrobků, minerálních olejů, lihu, zemního plynu a elektřiny.
Velmi mírný meziroční pokles inkasa u spotřební daně z piva a vína způsobil pravděpodobně postupný odklon mladé generace od pití alkoholu, míní resort.
Výdaje
Celkové výdaje meziročně vzrostly o 3,3 procenta. Na sociálních dávkách, u kterých se výdaje zvýšily o 2,5 procenta, se nejvíce podílely výplaty důchodů s jednoprocentním růstem. Z ostatních dávek nejvíce vzrostl příspěvek na péči, o 4,5 miliardy, což souvisí s navýšením částek v souladu se změnou zákona o sociálních službách platnou od loňského července.
Státní rozpočet v prvním pololetí 2025 skončil ve schodku 152,4 miliardy. Ten tak byl nejnižší od začátku pandemie covidu-19, zároveň ale byl deficit šestý nejhlubší od vzniku Česka.
Letos by měl stát hospodařit s příjmy 2,086 bilionu a s výdaji 2,327 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí už zmíněných 241 miliard. Loni skončil rozpočet v deficitu 271,4 miliardy. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie nemoci covid-19, ale zároveň pátý nejhlubší schodek od vzniku Česka.
