Státní rozpočet letos v červnu skončil se schodkem více než 152 miliard korun, deficit se tak zmírnil proti květnovým 170,5 miliardy korun o 18,1 miliardy. Výsledek hospodaření je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni státní rozpočet v pololetí vykázal deficit 178,6 miliardy korun.
Příjmy státního rozpočtu do konce června dosáhly 1,011 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 5,7 procenta. Za jejich růstem stály zejména vyšší výnosy daní a povinného pojistného. Výdaje v pololetí činily 1,163 bilionu korun, meziročně vzrostly o 2,5 procenta.
„Daňové příjmy včetně výběru pojistného na sociální zabezpečení jsou o téměř devět procent vyšší než loni v pololetí, u daní z příjmu právnických a fyzických osob vidíme meziroční nárůst příjmů dokonce o více než deset procent, silně roste i výběr daně z přidané hodnoty (DPH). Vnímám to jako signál, že se daří jak podnikatelskému sektoru, tak domácnostem. Pozornost si zaslouží i fakt, že po rozpočtové konsolidaci převyšuje inkaso daní a pojistného svým růstem tempo běžných výdajů o solidních 6,5 procentního bodu,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
„Ministr financí Stanjura zejména poukazuje na příjmy z daní firem, které podpořily rozpočet,“ zmínil redaktor ČT Martin Šnajdr s tím, že resort vyzdvihuje další meziroční pokles deficitu. „Hodně často se mluví o tom, že by nyní v polovině roku měla být výše schodku někde na padesáti procentech. To v tuto chvíli nicméně přesahuje,“ upozornil redaktor, ale zmínil také, že mnoho výdajů i příjmů stále přichází během druhé poloviny roku. „Dá se předpokládat, že se to do nějaké té roviny padesáti procent ještě vyrovná,“ popsal Šnajdr.
Podle analytika ČSOB Dominika Rusinka se na první pohled jeví dosažení plánovaného celoročního schodku 241 miliard korun realisticky, některé výdajové položky jsou ale problematické. „Jde zejména o nižší než plánované příjmy z emisních povolenek, vyšší výdaje na podporu zelených zdrojů energie a financování platů nepedagogických pracovníků ve školství. Finální výsledek letošního roku proto zůstává nejistý a i vzhledem k podzimním volbám nebudeme překvapeni, pokud schodek skončí spíše v rozmezí 250 až 260 miliard korun,“ sdělil Rusinko.
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová vládu za pololetní výsledek rozpočtu kritizovala, zejména kvůli meziročně nižšímu čerpání peněz z Evropské unie a investičním výdajům, které zatím dosáhly třiceti procent celoročního plánu. „Stanjurovo vychloubání červnovým deficitem 152 miliard korun v době, kdy do státního rozpočtu stále tečou mimořádné příjmy z windfall tax, ale žádné výdaje na energetickou krizi už nejsou, svědčí o naprostém odtržení od reality,“ uvedla.
Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) prohlásil, že vláda konsolidačním balíčkem zvýšila téměř všechny daně, což přispělo k naplnění odhadů rozpočtu. „Uvidíme, jakým způsobem se to bude vyvíjet dále, protože vidíme, že hospodářský růst není zase až takový, jak se očekával,“ dodal.
Příjmy
Z hlavních daňových příjmů nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob. Vybralo se na ní 89 miliard korun, o 13,6 procenta víc než loni. Podle ministerstva to souvisí s růstem mezd, ale také se zrušením či omezením některých slev na dani. Růst mezd přispěl i k vyššímu výběru povinného pojistného, na kterém se za první pololetí vybralo 398,1 miliardy korun, meziročně o 7,5 procenta víc.
Inkaso daně z příjmů právnických osob se meziročně zvýšilo o 11,3 procenta na 120,5 miliardy korun. Proti loňsku se vybralo víc i na dani z neočekávaných zisků (windfall tax), jejíž inkaso vzrostlo o 19,3 procenta na 21,7 miliardy korun. Mimořádnou daň odvádějí energetické a petrochemické firmy a velké banky, letos je poslední rok její účinnosti.
DPH do rozpočtu přinesla 194,1 miliardy korun, o 7,4 procenta víc než loni. K růstu inkasa podle ministerstva přispívá nárůst spotřeby domácností. Inkaso spotřebních daní vzrostlo o šest procent na 79,3 miliardy korun, a to zejména díky zvýšení sazby daní z tabákových výrobků a z lihu. Vliv na větší výběr spotřebních daní měla i intenzivnější doprava spojená s růstem ekonomiky.
Výdaje
Hlavní výdajovou položkou rozpočtu byly tradičně sociální dávky, na kterých stát za pololetí vyplatil 462,2 miliardy korun, meziročně o 2,1 procenta víc. Z toho 358,1 miliardy korun tvořily důchody, jejich objem stagnoval na loňské úrovni. Na obsluhu státního dluhu šlo 47,8 miliardy korun, o 11,4 procenta víc než loni.
Kapitálové výdaje meziročně vzrostly o 5,2 procenta na 80,6 miliardy korun. Za růstem stály investice uskutečněné výhradně z národních zdrojů, které se zvýšily o 7,3 miliardy korun. Naopak financování projektů společných programů Evropské unie a Česka kleslo o 3,3 miliardy korun. O 5,5 miliardy korun se snížily investiční nákupy ministerstva obrany, naopak o 14 miliard korun vzrostly investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury.
Za celý letošní rok by měl stát hospodařit s příjmy 2,086 bilionu korun a s výdaji 2,327 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 241 miliard korun. Loni skončil rozpočet v deficitu 271,4 miliardy. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší schodek v historii Česka.
