Daň z přidané hodnoty

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.

Schodek státního rozpočtu na konci srpna dosáhl 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun, informovalo v úterý ministerstvo financí. Srpnový deficit byl pátý největší od vzniku Česka. Loni skončilo hospodaření státu po osmi měsících schodkem 165,4 miliardy korun.

„Přijmeme záchrannou brzdu, balík opatření. Bude to mix na výdajové i příjmové straně,“ zmínila ministryně financí Alena Schillerová v Interview ČT24. Reagovala na dotaz moderátora Daniela Takáče, jak chce dál pokračovat, když letošní plánovaný schodek státního rozpočtu činí 310 miliard korun a pro příští rok navrhuje dokonce deficit ve výši 389 miliard, což v ekonomické sféře vyvolalo značné překvapení. V dalších letech by se už měly deficity snižovat, řekla ministryně.

Sněmovna ve středu schválila znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET) od příštího roku. Má být jednodušší a bez tištěných účtenek. Má hlavně narovnat podnikatelské prostředí a ročně má podle odhadu ministerstva financí přinést státu víc než 14 miliard korun. Nyní musí zákon projednat Senát a podepsat prezident.

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.

Polsko sníží daň z přidané hodnoty na pohonné hmoty z 23 na osm procent, zredukuje i spotřební daň. Maximální cena paliv se bude stanovovat denně, oznámil ve čtvrtek premiér Donald Tusk. Slovensko naopak od pátku zdraží naftu pro auta se zahraniční poznávací značkou, uvedlo tamní ministerstvo financí v nové vyhlášce. Dvojí ceny nafty, které už kritizovala Evropská komise (EK), zavedla Bratislava v pondělí ve snaze zabránit vykupování tohoto paliva zahraničními motoristy.

„Já si myslím, že každý občan si zaslouží, aby žil v kraji, který je spravedlivě financovaný (...). V tomto my teď nežijeme a myslím si, že je potřeba to narovnat,“ domnívá se hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL). Podobně na situaci nahlíží i lídr Pardubického kraje Martin Netolický (nestr.) a hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN). Předseda Rady Asociace krajů a šéf Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) má v tomto směru ambici představit vládě dohodu, kterou podpoří minimálně třináct ze čtrnácti krajů.

Státní rozpočet byl na konci února ve schodku 16,9 miliardy korun po lednovém přebytku 32,4 miliardy korun. V pondělí o tom informovalo ministerstvo financí. Saldo bylo nejlepší od roku 2018, výsledek ale ovlivnilo rozpočtové provizorium, které omezuje státní výdaje. Loni byl únorový schodek rozpočtu 68,6 miliardy korun.

Nový recept na potlačení inflace a finanční úlevu pro své občany plánuje Rakousko. Od července sníží u vybraných potravin daň z přidané hodnoty ze současných deseti procent na hodnotu lehce pod pěti procenty. Vláda zveřejnila, kterých produktů se bude opatření týkat, společným jmenovatelem je jejich rakouský původ. „Opatření sice nezahrnuje všechny produkty, ale obsahuje ty, které všichni v Rakousku pravidelně nakupují,“ přiblížila rakouská ministryně práce Ulrike Königsbergerová-Ludwigová. Jedná se třeba o základní suroviny jako například máslo, mouka, vejce nebo zelenina.

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.

Podle ministra zemědělství a předsedy KDU-ČSL Marka Výborného je kvůli cenám potravin velmi důležité vytrvat v tlaku na obchodní řetězce. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Člen sněmovního zemědělského výboru David Pražák (ANO) je přesvědčen, že pro cenově dostupné potraviny je třeba snížit ceny energií. Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha varoval před zvýšením cen v případě, že bude schválen rozpočet EU pro zemědělce.

Všechny školy musí od ledna 2026 na dámských toaletách zajistit menstruační potřeby. Ministerstvo zdravotnictví změní vyhlášku o hygienických požadavcích na školy. Na páteční tiskové konferenci to řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Důvodová zpráva k návrhu vyhlášky počítá s ročními výdaji pro základní školu asi 22 500 korun a pro střední školu s převahou dívek 27 tisíc korun.

Schodek státního rozpočtu za prvních sedm měsíců letošního roku dosáhl 168,2 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za sedm měsíců je tak nejnižší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni stát za stejné období roku hospodařil se schodkem 192,3 miliardy.

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,5 miliardy korun z dubnových 126,1 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Deficit hospodaření za pět měsíců je pátý nejhlubší od vzniku Česka, loni byl ve stejném období 210,4 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připsal meziroční zlepšení vládním opatřením pro rozpočtovou konsolidaci.

Schodek státního rozpočtu je ke konci dubna čtvrtý největší od vzniku České republiky. V uplynulém měsíci vzrostl z březnových 91,2 miliardy korun na 126,1 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Loni ve stejném období deficit činil 153,1 miliardy korun. Podle šéfa státní kasy Zbyňka Stanjury (ODS) k meziročnímu zlepšení přispěly dopady konsolidačního balíčku a hospodářský růst.

Česko bylo jednou ze zemí, ve kterých italská mafie vydělávala miliardy korun na daňových podvodech. Případ v polovině listopadu zveřejnila evropská prokuratura, která akci spustila s krycím názvem Moby Dick. Podvod spočíval v tom, že neapolská Camorra zapojila řadu firem, které sídlí v Praze, do podvodných obchodů s cílem vyhnout se placení daní. Celková škoda přesahuje třicet miliard korun. Policie činnost skupiny několik let sledovala v deseti evropských zemích, včetně Česka. Pro Reportéry ČT natáčela Jevhenija Vachničenko.

Poslanci na středeční mimořádné schůzi, kterou svolala koalice, měli schvalovat vládní důchodovou reformu. Debata mohla původně trvat i přes noc, nakonec však byla schůze přerušena do pátečních devíti hodin. V úvodním vystoupení předseda opozičního ANO Andrej Babiš opět kritizoval vládní návrh reformy. Dříve poslanci na řádné schůzi podpořili novelu zákona o DPH a před přerušením projednávali také novelu vysokoškolského zákona. Schvalování kvůli začátku mimořádné schůze nestihli dokončit.

Tento týden bylo proti loňskému prosinci levnějších 11 ze 13 potravin, které ve svých předběžných měsíčních průzkumech sleduje Český statistický úřad (ČSÚ). Nejvíce, přibližně o 4,77 procenta na 208,02 koruny, klesla cena za kilogram másla. O 4,76 procenta méně, 46,58 koruny, stálo deset vajec. Ve srovnání s prosincem naopak zdražil kilogram brambor, a to o 12,56 procenta na 27,70 koruny. Vyšší cenu měl kilogram pšeničné hladké mouky. Ve třetím lednovém týdnu stál 20 korun a 40 haléřů, v prosinci vyšel na 19,56 koruny. Na potraviny se od začátku letošního roku vztahuje sazba DPH 12 procent, když dříve to bylo 15 procent.

Cena točeného dvanáctistupňového piva v českých podnicích je v polovině ledna o deset procent meziročně vyšší. Zákazníci za půllitr průměrně zaplatí 57,80 koruny. Mezi loňským prosincem a letošním lednem se v průměru cena zvedla o více než dvě koruny, před rokem se mezi prosincem a lednem měnily ceny v řádu desítek haléřů, řekl ve čtvrtek Vladimír Sirotek ze společnosti Dotykačka, která sleduje data z pokladních systémů.

Senátní ústavně-právní výbor doporučil schválit vládní konsolidační balíček beze změn. Rozhodl o tom ve středu hlasy pěti ze sedmi přítomných členů. Zbývající dva senátní výbory, které se během dne balíčkem také zabývaly, kvůli snahám o jeho dílčí úpravy stejné doporučení poměrně těsnou většinou nepřijaly. Senát o balíčku rozhodne za týden, premiér Petr Fiala (ODS) i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v jeho přijetí horní parlamentní komorou věří.

Cena dřeva klesla o stovky korun. Na rozdíl od loňska je o něj menší zájem. Třeba v Národním parku Šumava je téměř nulový odbyt kvalitní kulatiny. O stovky korun klesla i cena palivového dřeva. Lesníci ale varují, že v posledním čtvrtletí letošního roku může znovu podražit.

Schodek státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 271,4 miliardy korun z dubnových dvou set miliard korun. Je to nejhlubší rozpočtový deficit za prvních pět měsíců roku od vzniku Česka. Loni byl ve stejném období schodek 189,3 miliardy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce kvůli špatnému vývoji rozpočtu předložit příští týden vládě návrh opatření, která ve druhém pololetí zajistí úspory zhruba 20 miliard, uvedlo ministerstvo financí. Schválený rozpočet počítá za celý rok s deficitem 295 miliard korun.

Vládní strany dál zvažují změny některých sazeb daně z přidané hodnoty od příštího roku. Premiér Petr Fiala (ODS) upřesnil v rozhovoru pro Českou televizi, že koalice jedná o tom, jestli ponechat tři sazby, nebo mít jenom dvě. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předložil návrh, který počítá se sjednocením dvou nižších sazeb DPH –⁠ místo deseti a patnácti procent by činila 14 procent. Základní sazba by zůstala 21 procent. Premiér ale upozorňuje, že vládní strany ještě na úpravách DPH dohodnuté nejsou. Výsledek jednání oznámí v polovině května.

Opoziční hnutí ANO a SPD kritizují návrhy dvou sazeb daně z přidané hodnoty (DPH), které navrhuje ministerstvo financí. Dle předsedy SPD Tomia Okamury je nutné hledat úspory zejména ve výdajích státního rozpočtu. Vláda potvrzuje, že nemá žádnou vizi, a testuje, co lidé snesou, míní první místopředseda ANO Karel Havlíček. Návrhy na úpravu DPH projednají lídři koaličních stran v dubnu. STAN a KDU-ČSL se kloní ke třem sazbám, například Piráti pak nepodporují zvýšení spodní sazby na čtrnáct procent. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) nejsou zveřejněné materiály finální návrh, ten vláda představí za měsíc.