Polsko sníží daň z přidané hodnoty na pohonné hmoty z 23 na osm procent, zredukuje i spotřební daň. Maximální cena paliv se bude stanovovat denně, oznámil ve čtvrtek premiér Donald Tusk. Slovensko naopak od pátku zdraží naftu pro auta se zahraniční poznávací značkou, uvedlo tamní ministerstvo financí v nové vyhlášce. Dvojí ceny nafty, které už kritizovala Evropská komise (EK), zavedla Bratislava v pondělí ve snaze zabránit vykupování tohoto paliva zahraničními motoristy.
Polský premiér předpověděl, že díky ohlášeným opatřením by ceny pohonných hmot měly ještě před velikonočními svátky klesnout o zhruba 1,2 zlotého (téměř sedm korun) za litr. V současnosti se ceny benzinu s oktanovým číslem 95 v Polsku pohybují od sedmi do 7,5 zlotého (zhruba 40 až 43 korun) za litr, zatímco u nafty je to osm až devět zlotých (zhruba 46 až 52 korun) za litr, píše polská agentura PAP.
Polská vláda v případě potřeby podnikne kroky, aby zabránila zahraničním motoristům v rozsáhlých nákupech pohonných hmot v Polsku. Případná opatření ale musejí splňovat právní požadavky. Tuskův kabinet v této souvislosti analyzuje opatření zavedená na Slovensku, informovala agentura Reuters.
Polské ministerstvo energetiky začne podle Tuska na denní bázi stanovovat maximální ceny pohonných hmot, aby tak zabránilo možným „nekalým praktikám“ prodejců usilujících o zvýšení ziskových marží. „Chceme, aby toto snížení (daní) mělo reálný dopad na ceny, ne aby plnilo kapsy těm, kteří s palivy obchodují,“ prohlásil Tusk.
Zmínil rovněž, že jeho vláda nyní pracuje na dani z mimořádných zisků energetických společností. Ministr financí Andrzej Domański už ráno uvedl, že zavedení takové daně by bylo možné v případě, pokud by analýza ukázala, že některým podnikům současná situace na trhu přináší vysoké zisky. Ministr odhadl, že rozhodnutí Polska snížit DPH na pohonné hmoty bude stát 900 milionů zlotých (5,2 miliardy korun) měsíčně. Náklady na snížení spotřební daně se odhadují na 700 milionů zlotých měsíčně.
Ceny pohonných hmot na Slovensku
Slovensko cenu nafty pro vozidla ze zahraničí stanovuje u čerpacích stanic jako průměr cen tohoto paliva v Česku, Polsku a v Rakousku, a to na základě údajů od EK. Podle slovenského ministerstva financí se uvedená cena vztahuje pouze na takzvanou běžnou naftu, nikoliv na prémiové palivo, o jehož ceně rozhodují provozovatelé čerpacích stanic.
Podle nejnovějších dat EK litr nafty například v Česku v pondělí stál v přepočtu 1,934 eura (47,26 koruny), zatímco na Slovensku 1,573 eura (38,44 koruny).
Dražší nafta pro auta registrovaná mimo Slovensko se vztahuje nejenom například na české řidiče, kteří plánují cestovat pracovně nebo na dovolenou na Slovensko, ale také na Ukrajince, kteří kvůli ruské invazi na Ukrajinu pobývají se svým vozem s ukrajinskou poznávací značkou na Slovensku.
Po prudkém zdražení ropy v reakci na válku na Blízkém východě se Slovensko zařadilo v EU k zemím s nejlevnějšími palivy. Dříve přitom byly pohonné hmoty u čerpacích stanic na Slovensku dražší než v Česku.
Levnější nafta na Slovensku pak podle slovenské vlády způsobila, že ji začali vykupovat zejména polští motoristé. Ještě před zavedením dvojích cen, které podle EK odporuje unijnímu právu a je diskriminační, Slovensko minulý týden zavedlo objemové a finanční limity při tankování nafty až na výjimky pro řidiče všech vozidel.
Varování slovenského antimonopolního úřadu
Slovenský antimonopolní úřad (PMÚ) ve stanovisku adresovaném vládě upozornil, že dvojí ceny a další opatření vlády při prodeji nafty mohou z dlouhodobého hlediska vést k vyšším cenám pohonných hmot.
„Nesystémové regulační zásahy do cen a fungování trhů s pohonnými hmotami PMÚ považuje ze soutěžního hlediska za rizikové. Umělé udržování cen na nízké úrovni se sice jeví jako opatření ve prospěch spotřebitelů, ale z dlouhodobého hlediska má negativní dopady, jak to vyplývá i ze zkušeností Maďarska,“ napsal PMÚ.
Maďarsko v roce 2022 po zdražení pohonných hmot kvůli ruské válce na Ukrajině začalo regulovat ceny paliv. PMÚ dodal, že po skončení regulace ceny benzinu bez zohlednění daní v Maďarsku ovšem stouply a od té doby byly nad úrovní okolních zemí a také Německa.
Ficova reakce
Slovenský premiér Robert Fico (Smer) v reakci na výtky EK ohledně dvojích cen tento týden řekl, že Komise by měla mít pro tento krok Bratislavy větší pochopení.
Ve středu pak slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková uvedla, že vláda požádala bratislavskou rafinerii Slovnaft, aby bezprostředně nereagovala na cenové výkyvy na trzích. Důvodem je, že kabinet tomuto producentovi a největšímu prodejci paliv v zemi poskytl ropu ze státních rezerv.
Vláda k tomuto kroku přistoupila po lednovém přerušení dodávek suroviny na Slovensko a do Maďarska ropovodem Družba, kvůli kterému Bratislava zhruba v polovině února také vyhlásila stav ropné nouze.
