Slovensko zavedlo dvojí ceny nafty, řidiči vozidel ze zahraničí zaplatí více

Slovensko od pondělí zavedlo dvojí ceny motorové nafty u čerpacích stanic. Více za toto palivo zaplatí řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou. Už minulý týden začalo v zemi platit objemové a finanční omezení při tankování nafty. Tuto regulaci, kterou Bratislava zavedla na dobu třiceti dnů, představitelé slovenské vlády zdůvodnili tím, že polští řidiči začali na Slovensku vykupovat levnější naftu.

Provozovatelé čerpacích stanic na Slovensku nově musejí řidičům vozidel registrovaných v cizině účtovat za litr nafty 1,826 eura (44,75 koruny). Jde o průměr cen tohoto paliva v Česku, Polsku a v Rakousku, který je asi o pětinu vyšší než cena nafty na Slovensku ze začátku minulého týdne.

Tankování nafty na Slovensku nyní obvykle vypadá tak, že u stojanu je uvedená cena pro auta se zahraniční poznávací značkou. Obsluha čerpací stanice pak řidiči, který palivo natankoval do vozu registrovaném na Slovensku, poskytne při placení slevu. Například zaměstnanci sítě OMV řekli ČTK, že musejí zadat do systému poznávací značku automobilu.

Jedním z argumentů slovenské vlády je, že už de facto od poloviny února platí v zemi formálně stav ropné nouze.
Jan Šilhan
zpravodaj ČT

Cenu nafty pro auta ze zahraničí stanovilo slovenské ministerstvo financí jako průměr cen tohoto paliva v Česku, Polsku a v Rakousku na základě údajů Evropské komise. Podle těchto dat byla nafta na Slovensku na začátku minulého týdne v průměru asi o šestinu levnější proti ceně, která v současnosti platí pro auta se zahraniční poznávací značkou.

Nahrávám video

Mezitím ale například největší prodejce paliv v zemi, bratislavská rafinerie Slovnaft, pohonné hmoty zdražil. Na čerpacích stanicích Slovnaftu v Bratislavě a v jejím okolí, ale mimo dálnic, nyní přijde litr nafty pro auta registrovaná na Slovensku na 1,574 eura (38,57 koruny) proti předchozí ceně 1,534 eura (37,59 koruny).

Ceny paliv na Slovensku po prudkém zdražení ropy v reakci na válku na Blízkém východě stouply mnohem méně než v některých jiných evropských zemích. Slovensko se tak v EU zařadilo ke státům s nejlevnějšími pohonnými hmotami.

Je to v rozporu s evropským právem, uvedla slovenská asociace

Slovenská asociace palivového průmyslu a obchodu uvedla, že dvojí ceny nafty jsou v rozporu s evropským právem. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) o víkendu řekl, že v této záležitosti nepředpokládá kroky Evropské komise vůči Slovensku, protože dvojí ceny nafty budou v zemi platit pouze třicet dnů. V roce 2022 komise v podobném případu zahájila řízení vůči Maďarsku.

Už od čtvrtka minulého týdne platí na Slovensku omezení při maloobchodním prodeji nafty. Tu mohou řidiči tankovat pouze do palivové nádrže svého vozidla a do jednoho kanystru s objemem nejvýše deset litrů. Současně lze při jednom tankování koupit toto palivo za maximálně 400 eur (9800 korun).

Tento limit kritizovali silniční dopravci, podle kterých částka umožňuje natankovat méně než jednu pětinu objemu nádrže kamionu. Výjimku z omezení mají například automobily slovenských bezpečnostních a záchranných složek, armády a dalších institucí, jakož i zemědělské stroje a traktory či stavební stroje a vozidla.

Za dodržování uvedené regulace odpovídají prodejci paliv. Například síť Orlen kvůli tomu pozastavila na svých samoobslužných čerpacích stanicích na Slovensku prodej nafty. Společnost sdělila, že má na Slovensku téměř stovku čerpacích stanic, z nichž 34 teď neumožňuje zakoupit motorovou naftu z důvodu technických omezení při vymáhání limitů a ověřování zákazníků. Orlen dodal, že v této fázi je příliš brzy na posouzení dopadů slovenských předpisů.

Na nedávný růst cen paliv zareagovaly i další evropské země. Například Maďarsko zavedlo cenové stropy u benzinu a nafty, které mají platit pouze pro automobily s maďarskou poznávací značkou. K cenovému stropu paliv přistoupilo také Chorvatsko, naproti tomu Slovinsko zavedlo dočasná omezení při tankování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 2 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 4 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 5 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 5 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 7 hhodinami

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
21. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...