Slovensko zavedlo dvojí ceny nafty, řidiči vozidel ze zahraničí zaplatí více

Slovensko od pondělí zavedlo dvojí ceny motorové nafty u čerpacích stanic. Více za toto palivo zaplatí řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou. Už minulý týden začalo v zemi platit objemové a finanční omezení při tankování nafty. Tuto regulaci, kterou Bratislava zavedla na dobu třiceti dnů, představitelé slovenské vlády zdůvodnili tím, že polští řidiči začali na Slovensku vykupovat levnější naftu.

Provozovatelé čerpacích stanic na Slovensku nově musejí řidičům vozidel registrovaných v cizině účtovat za litr nafty 1,826 eura (44,75 koruny). Jde o průměr cen tohoto paliva v Česku, Polsku a v Rakousku, který je asi o pětinu vyšší než cena nafty na Slovensku ze začátku minulého týdne.

Tankování nafty na Slovensku nyní obvykle vypadá tak, že u stojanu je uvedená cena pro auta se zahraniční poznávací značkou. Obsluha čerpací stanice pak řidiči, který palivo natankoval do vozu registrovaném na Slovensku, poskytne při placení slevu. Například zaměstnanci sítě OMV řekli ČTK, že musejí zadat do systému poznávací značku automobilu.

Jedním z argumentů slovenské vlády je, že už de facto od poloviny února platí v zemi formálně stav ropné nouze.
Jan Šilhan
zpravodaj ČT

Cenu nafty pro auta ze zahraničí stanovilo slovenské ministerstvo financí jako průměr cen tohoto paliva v Česku, Polsku a v Rakousku na základě údajů Evropské komise. Podle těchto dat byla nafta na Slovensku na začátku minulého týdne v průměru asi o šestinu levnější proti ceně, která v současnosti platí pro auta se zahraniční poznávací značkou.

Nahrávám video

Mezitím ale například největší prodejce paliv v zemi, bratislavská rafinerie Slovnaft, pohonné hmoty zdražil. Na čerpacích stanicích Slovnaftu v Bratislavě a v jejím okolí, ale mimo dálnic, nyní přijde litr nafty pro auta registrovaná na Slovensku na 1,574 eura (38,57 koruny) proti předchozí ceně 1,534 eura (37,59 koruny).

Ceny paliv na Slovensku po prudkém zdražení ropy v reakci na válku na Blízkém východě stouply mnohem méně než v některých jiných evropských zemích. Slovensko se tak v EU zařadilo ke státům s nejlevnějšími pohonnými hmotami.

Je to v rozporu s evropským právem, uvedla slovenská asociace

Slovenská asociace palivového průmyslu a obchodu uvedla, že dvojí ceny nafty jsou v rozporu s evropským právem. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) o víkendu řekl, že v této záležitosti nepředpokládá kroky Evropské komise vůči Slovensku, protože dvojí ceny nafty budou v zemi platit pouze třicet dnů. V roce 2022 komise v podobném případu zahájila řízení vůči Maďarsku.

Už od čtvrtka minulého týdne platí na Slovensku omezení při maloobchodním prodeji nafty. Tu mohou řidiči tankovat pouze do palivové nádrže svého vozidla a do jednoho kanystru s objemem nejvýše deset litrů. Současně lze při jednom tankování koupit toto palivo za maximálně 400 eur (9800 korun).

Tento limit kritizovali silniční dopravci, podle kterých částka umožňuje natankovat méně než jednu pětinu objemu nádrže kamionu. Výjimku z omezení mají například automobily slovenských bezpečnostních a záchranných složek, armády a dalších institucí, jakož i zemědělské stroje a traktory či stavební stroje a vozidla.

Za dodržování uvedené regulace odpovídají prodejci paliv. Například síť Orlen kvůli tomu pozastavila na svých samoobslužných čerpacích stanicích na Slovensku prodej nafty. Společnost sdělila, že má na Slovensku téměř stovku čerpacích stanic, z nichž 34 teď neumožňuje zakoupit motorovou naftu z důvodu technických omezení při vymáhání limitů a ověřování zákazníků. Orlen dodal, že v této fázi je příliš brzy na posouzení dopadů slovenských předpisů.

Na nedávný růst cen paliv zareagovaly i další evropské země. Například Maďarsko zavedlo cenové stropy u benzinu a nafty, které mají platit pouze pro automobily s maďarskou poznávací značkou. K cenovému stropu paliv přistoupilo také Chorvatsko, naproti tomu Slovinsko zavedlo dočasná omezení při tankování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoExperti probrali maďarské změny a nového prezidenta

Maďarsko má nového prezidenta, je jím bývalý předseda nejvyššího soudu András Baka. Do funkce jej zvolil parlament, v němž má dvoutřetinovou většinu vládnoucí strana Tisza. Poslanci opozičního Fideszu hlasování bojkotovali. Tisza před volbami hovořila o tom, že dojde k „zúčtování“ s Orbánovým režimem, naopak Baka v projevu zdůraznil, že „nové Maďarsko nemůžeme budovat na pomstě“. Dle experta na Maďarsko a redaktora Reflexu Olivera Adámka chtěl Baka vyzvat vládu k tomu, aby nedělala „politický hon na čarodějnice a politicky motivované zavírání lidí, kteří byli spojení s minulou vládou“. Publicistka Lucie Sulovská upozornila na to, že Baku v minulosti odstranil z pozice šéfa nejvyššího soudu právě Orbánův režim. Stejným způsobem však dle ní postupuje Magyarova vláda vůči představitelům Orbánovy vlády. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 21 mminutami

V Texasu havaroval vrtulník americké armády, zahynuli dva vojáci

V Texasu ve středu havaroval útočný vrtulník Apache americké armády, zahynuli oba vojáci na palubě. Při pádu stroje do pole vypukl rozsáhlý požár vegetace, kvůli němuž muselo být evakuováno několik obydlí. V noci na čtvrtek o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na tamní představitele.
05:29Aktualizovánopřed 49 mminutami

Zemětřesení v Kolumbii má 265 obětí, další stovky lidí se pohřešují

Pondělní zemětřesení v Kolumbii si dosud vyžádalo nejméně 265 obětí na životech. Dalších 496 lidí se pohřešuje, zranění utrpělo téměř 3500 lidí. V noci na čtvrtek SELČ to podle agentur řekl kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella. Současně oznámil záměr vyhlásit v zemi stav ekonomické nouze.
03:47Aktualizovánopřed 53 mminutami

Z elektrolytů se stal trend. Na co si dát pozor?

Nápoje s elektrolyty byly hlavně v minulosti spojeny se sportem, dnes už je ale lidé koupí i v obchodě s potravinami a užívají je v práci nebo během dne, aby třeba zahnali únavu. Popularita těchto produktů masivně roste také díky sociálním sítím. A to i přes rady odborníků, podle kterých jejich užívání v každodenním životě není tolik potřeba. Experti také upozorňují, že nadměrný příjem elektrolytů může být pro člověka i škodlivý.
před 1 hhodinou

Rusko zesiluje údery na ukrajinskou energetiku, zima může být těžší než loni

Letošní zima by mohla být pro Ukrajinu ještě těžší než loni, kdy Rusko terorizovalo obyvatele napadené země ničením energetiky uprostřed mrazů. Moskva letos zintenzivnila údery na ukrajinské zdroje elektřiny a Kyjev s odkazem na zpravodajské služby USA tvrdí, že další velká vlna útoků na energetiku by mohla z Ruska přijít ještě v létě. To všechno v situaci, kdy se Ukrajině nedostává raket protivzdušné obrany.
před 2 hhodinami

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 9 hhodinami

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.