Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval hlavní distributory pohonných hmot Orlen, Mol a OMV, aby snížili ceny paliv a „nezneužívali“ konflikt na Blízkém východě. Situací by se podle něj měl zabývat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Paliva jsou v tuzemsku nejdražší za zhruba tři a půl roku. Část dodavatelů energií v důsledku blízkovýchodní krize zdražuje také plyn.
Babiš sdělil, že ve čtvrtek při návštěvě Karlovarského kraje navštívil tři čerpací stanice. „Cena za naftu 51,90 koruny je nehorázná. Máte deset korun hrubou marži podle mého odhadu,“ řekl. Upozornil, že mimo dálnice a hlavní obchvaty mají prodejci ceny zhruba o tři koruny nižší. „Je to neakceptovatelné. O podezření na kartel na dálnicích a hlavních tazích se mluví dlouhou dobu. Doufám, že antimonopolní úřad bude konat,“ dodal premiér.
ÚOHS uvedl, že situaci na trhu s pohonnými hmotami v posledních týdnech velice pečlivě sleduje. „Jestliže zjistíme známky možného protisoutěžního jednání, jsme připraveni okamžitě zasáhnout,“ ujistil mluvčí úřadu Martin Švanda.
Ceny paliv rostou v souvislosti s válkou na Blízkém východě. Podle společnosti CCS, která ceny sleduje, nejprodávanější benzin Natural 95 za týden zdražil o 2,40 na průměrných 41,44 koruny za litr. Cena nafty pak vzrostla dokonce o 4,75 na 47,9 koruny za litr. Proti konci února je průměrná cena benzinu o téměř osm korun vyšší a dieselu skoro o patnáct korun. Před rokem mohli řidiči v Česku natankovat benzin o 6,70 koruny na litru levněji. Za naftu tehdy platili o 13,68 koruny na litru méně.
„Žádám vás, abyste nezneužívali stávající situaci v zásobování pohonnými hmotami,“ apeloval Babiš. Upozornil, že státní síť čerpacích stanic EuroOil, které provozuje státní Čepro, má průměrnou cenu nafty 45,50 koruny, což je zhruba o šest korun méně než u největších prodejců. „A asi to nedělají zadarmo,“ podotkl premiér.
„ORLEN Unipetrol podniká v souladu se zákony a ceny na čerpacích stanicích jsou určovány trhem, stejně jako u ostatních účastníků trhu,“ reagoval mluvčí Orlenu Pavel Kaidl. Výroky představitelů vlády pro média podle něj společnost nekomentuje. „Plně spolupracujeme s ministerstvem financí, kterému zasíláme každý týden transparentní cenový report,“ dodal.
Ministerstvo financí situaci monitoruje
U některých pražských čerpacích stanic už cena nafty překročila padesát korun za litr. Někteří představitelé vládní koalice v uplynulých dnech říkali, že by stát měl přistoupit k opatřením, pokud pohonné hmoty budou stát víc než právě padesát korun za litr. Ministerstvo financí však v úterý uvedlo, že nebude u paliv reagovat na lokální cenové extrémy, ale na republikový průměr. Situaci ohledně růstu cen dál monitoruje. Vláda také upozorňovala, že důležité bude, aby ceny pohonných hmot nerostly nad úroveň v sousedních zemích.
Opoziční ODS ve čtvrtek vládu vyzvala, aby hledala opatření, která by rozumným způsobem zmírnila dopady konfliktu na Blízkém východě. Předseda strany Martin Kupka míní, že kabinet by měl do legislativního procesu pustit návrh na snížení spotřební daně, jak ho občanští demokraté načetli do sněmovního systému. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) už ale snížení spotřební daně na naftu a benzin dříve odmítla. Opatření by podle ní bylo nákladné pro státní rozpočet a zároveň by nepřineslo zásadní přínos pro motoristy.
Mezi regiony nejlevnější benzin nyní natankují řidiči v Jihočeském kraji, kde litr v průměru stojí 40,94 koruny. Nafta je nejlevnější ve Zlínském kraji. Tamní pumpy ji prodávají průměrně za 47,74 koruny za litr. Naopak nejdražší paliva jsou stále v Praze, litr benzinu je tam za průměrných 42,27 koruny a diesel za 48,42 za litr.
Ceny podle analytiků dále porostou
Podle analytiků ceny pohonných hmot porostou i nadále, každým dnem mohou stoupnout i o několik desítek haléřů za litr. Pokračování růstu cen předpokládá například analytik Purple Trading Petr Lajsek. Horší je nadále situace u nafty, která podle něj v Česku zdražuje nejrychleji v EU. „Příčinou je oblíbenost nafty jako paliva – v Česku na ni jezdí přes sedmdesát procent vozů a jedná se o hlavní palivo pro dopravce. U nafty jsou navíc Unie i Česko závislé na dovozu ze zahraničí – lokální rafinerie nedokáží uspokojit veškerou poptávku. Jedna země za druhou navíc zakazuje export pohonných hmot, současná situace tak již připomíná energetickou krizi. Nafta je navíc poptávána i na topné účely,“ popsal Lajsek.
„Měli jsme tady jedny z nejlevnějších pohonných hmot. V případě nafty jsme před touto sérií zdražení byli dokonce třetí nejlevnější, takže o to existoval větší prostor k růstu cen. A také je třeba si uvědomit, že nejsme úplně soběstační. Primárně v případě nafty, přibližně pětinu jí musíme dovážet. Což si myslím, že se teď v krizi ukazuje jako méně šťastné, protože rafinerie, které sídlí na území určitého státu, mají tendenci nějakým způsobem preferovat domácí trh,“ podotkl analytik XTB Jiří Tyleček.
Pro zastavení zdražování a případný pokles cen pohonných hmot je podle Lajska klíčové, aby cena ropy klesala setrvale. „A ne aby se pohybovala jako na houpačce, což je aktuální situace,“ připomněl Lajsek. Jako stěžejní tak označuje otevření Hormuzského průlivu a konec konfliktu na Blízkém východě. „Až pak můžeme očekávat výraznější pád cen pohonných hmot,“ dodal.
Vzhledem k aktuálnímu vývoji na trhu lze očekávat další růst ceny pohonných hmot také podle Tylečka. „Každodenní nárůst o desetihaléře je stále reálný,“ podotkl. Pozitivní zprávy z trhu podle něj nejsou potvrzovány. „Realita je taková, že stále pokračuje vysoká nejistota. Na trhu vládne riziko. Nevíme, jak dlouho bude ještě Hormuzský průliv takřka uzavřen, nevíme, jestli se tam ta situace brzy zlepší,“ dodal analytik, podle něhož současný nejistý stav znamená jediné – další růst cen ropy i pohonných hmot. To se potvrzuje během čtvrtka, kdy ceny ropy po středečním poklesu opět výrazně rostou. Severomořská ropa Brent si kolem 13:00 připisovala více než pět procent a dostala se vysoko nad 107 dolarů za barel.
Situace na ropných trzích se sice v posledních dnech mírně stabilizovala, volatilita je ale podle Tylečka stále vysoká. „I přes snahy o stabilizaci trhu uvolňováním strategických zásob geopolitické napětí a obavy z omezení dodávek pokračují ve vytváření vysoké cenové přirážky. Cena nafty na burzách setrvává na extrémních úrovních, což vytváří neutuchající tlak na ceny pohonných hmot,“ uvedl analytik. Situace na maloobchodním trhu se tak podle něj nejspíš v krátkodobém horizontu zatím neuklidní. „Spotřebitelé musí počítat s dalším nárůstem cen i o několik korun na litr,“ podotkl.
Vyšší a hůře předvídatelné ceny paliv nadále očekává také šéf Malcom Finance Jaroslav Ton. „Sledovat pouze cenu ropy nestačí. Stále důležitější budou ceny nafty, marže rafinerií, náklady na přepravu i dostupnost paliv v Evropě,“ upozornil.
I přes prudký nárůst cen pohonných hmot si Česko udržuje pozici jedné z levnějších zemí EU. „Podle nejnovějších dat Evropské komise k 19. březnu je nafta v Česku osmá nejlevnější v celé EU. Nejnižší ceny pohonných hmot mají momentálně řidiči na Maltě, v Bulharsku a Slovinsku. Naopak nejdražší naftu tankují řidiči v Nizozemí a Dánsku,“ řekl Tyleček.
Na osmé příčce je podle něj Česko také v případě cen benzinu. Nejlevněji jej motoristé natankují v Bulharsku, na Maltě a Kypru. Ve srovnání se sousedními státy jsou paliva podle Tylečka levnější na Slovensku, naopak v Polsku, Rakousku i Německu jsou pohonné hmoty dražší.
Některé evropské státy již přistoupily k mimořádným opatřením. Polský premiér Donald Tusk ve čtvrtek oznámil, že Polsko sníží sazbu daně z přidané hodnoty na pohonné hmoty z 23 procent na osm. Vláda podle něj zredukuje i spotřební daň a zavede maximální ceny paliv. Slovensko tento týden zavedlo dvojí ceny nafty. Řidiči aut se zahraniční poznávací značkou musejí platit více než domácí motoristé. Evropská komise následně uvedla, že tento postup je diskriminační a v rozporu s unijním právem.
Část dodavatelů začala zdražovat plyn
Část dodavatelů kvůli blízkovýchodní krizi zdražuje také plyn. Ceny evropských referenčních smluv na nákup plynu od začátku války na Blízkém východě stouply o více než padesát procent. Společnost innogy od pondělí změnila ceníky s fixací o stokoruny za megawatthodinu (MWh). Domácnosti s vysokou spotřebou si tak mohou připlatit i tisíce korun za rok. Například nabídku s fixací plynu na patnáct měsíců zdražil dodavatel o 484 korun za MWh, o stovky korun stoupla také cena plynu s tříletým závazkem. Zdražování innogy se zatím týká pouze nových smluv se závazkem. Pro klienty se smlouvou na dobu neurčitou nebo s dohodou o fixaci cen, kterou uzavřeli už dříve, se nic nemění.
Nový fixovaný produkt, který bude odrážet současnou situaci na trhu, připravuje také Pražská plynárenská, potvrdil mluvčí společnosti Miroslav Vránek. „Je zatím ve fázi přípravy,“ podotkl bez dalších podrobností. Úpravy se zatím budou podle Vránka týkat akčních fixovaných ceníků, naopak zákazníci se smlouvou na dobu neurčitou, kterých je podle mluvčího většina, se zatím zdražování obávat nemusí. Beze změn zůstanou i smlouvy s fixací uzavřené v minulosti.
„V aktuální situaci považujeme zachování cen plynu na trhu v nabídkách ze začátku roku již za neudržitelné,“ sdělil ředitel marketingu MND Energie Jan Sýkora. Jak rychle se růst tržních cen energií projeví v cenách pro zákazníky, bude podle společnosti záležet na konkrétním produktu.
Další dodavatelé ceny zatím nemění
Další velcí dodavatelé zatím k úpravám cen nepřistoupili. „Elektřinu i plyn pro naše klienty nakupujeme dlouhou dobu dopředu tak, aby se jich výkyvy na velkoobchodním trhu týkaly co nejméně,“ vysvětlil mluvčí polostátního ČEZu Ondřej Svoboda. Společnost podle něj v poslední době pozoruje velký zájem domácností současných cen využít. „Na fixace se teď ptá zhruba o třetinu více zákazníků než před začátkem války na Blízkém východě,“ dodal Svoboda.
Ceny dosud nemění ani E.ON. Pro stávající i nové zákazníky nadále nabízí fixované tarify za stejné ceny jako v lednu. „Na druhou stranu je fér upozornit na to, že pokud se konflikt na Blízkém východě bude i nadále protahovat a ceny na trzích porostou, mohou se propsat jako první do akvizičních nabídek pro nové zákazníky,“ upozornil mluvčí Roman Šperňák. Zákazníkům proto doporučuje zafixovat ceny.
Situaci zatím sleduje také Pražská energetika. „Tím, že komodity nakupujeme a zajišťujeme pro zákazníky dopředu a s předstihem, jsou do určité míry eliminovány krátkodobé cenové výkyvy. Je ale samozřejmě otázka, co by se s cenami dělo, pokud by blízkovýchodní konflikt trval dlouho, například několik měsíců nebo i déle. Zatím je z našeho pohledu předčasné takovou situaci předjímat,“ poznamenal mluvčí Karel Hanzelka.
Stejné ceny jako před začátkem konfliktu na Blízkém východě ponechává také Centropol. „Nechystáme zvyšovat ceny elektřiny ani zemního plynu,“ řekl člen správní rady Jiří Matoušek. Centropol podle něj nakoupil zemní plyn i elektřinu na trhu s předstihem nejen pro rok 2026, ale také pro významnou část roku 2027 a zároveň má zajištěny energie pro všechny víceleté závazky, tedy i v dalších letech.
