Poslanci na středeční mimořádné schůzi, kterou svolala koalice, měli schvalovat vládní důchodovou reformu. Debata mohla původně trvat i přes noc, nakonec však byla schůze přerušena do pátečních devíti hodin. V úvodním vystoupení předseda opozičního ANO Andrej Babiš opět kritizoval vládní návrh reformy. Dříve poslanci na řádné schůzi podpořili novelu zákona o DPH a před přerušením projednávali také novelu vysokoškolského zákona. Schvalování kvůli začátku mimořádné schůze nestihli dokončit.
Poslanci přerušili projednávání důchodové reformy, schválili pořad schůze
Události: Projednávání důchodové reformy (zdroj: ČT24)
Opoziční kluby ANO a SPD zablokovaly snahu koalice, aby projednávání penzijní novely mohlo pokračovat do večera. Po hlasování o programu schůze, který sněmovna schválila koaliční většinou, předseda poslanců ODS Marek Benda navrhoval, aby dolní komora mohla ve čtvrtek jednat o novele do 21. hodiny. Návrhy zákonů totiž mohou poslanci schvalovat v závěrečném kole podle jednacího řádu jen o středách a pátcích vždy mezi 9. a 14. hodinou.
„Myslím, že opozice si zaslouží, aby mohla diskusi k návrhu zákona vést,“ prohlásil Benda. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová ale Bendův návrh za kluby ANO a SPD vetovala, sněmovna o něm tedy už nemohla hlasovat.
Očekávané obstrukce
Očekává se, že projednávání důchodové reformy bude obdobně jako v úvodním kole a druhém čtení dlouhé, jelikož s obstrukcemi vystoupí zástupci opozičních hnutí ANO a SPD. Cílem koalice je, aby se sněmovna dostala alespoň k hlasování o programu mimořádné schůze.
Na úvod schůze si vzal slovo Andrej Babiš, který vládní návrh opět kritizoval. Označil reformu za paskvil a za „podvod na lidi“. Prohlásil, že o žádnou důchodovou reformu nejde. „Je to o tom, že současní důchodci přijdou o peníze a budoucí důchodci, zaměstnanci, budou pracovat déle a za míň peněz,“ sdělil. Zopakoval, že „důchodci jsou nepřítelem této vlády“.
Navrhované prodlužování věku pro odchod do důchodu až na 67 let bude mít podle Babiše „drastické důsledky“. Zpochybnil také plánované snižování výpočtu nových důchodů a už schválené zpomalení valorizací. Opatření mají podle vlády přispět k udržitelnosti penzí a snížení schodku důchodového systému.
„Důchody nebudou tím, co by mohlo rozvrátit veřejné finance,“ tvrdil v projevu, který trval asi půldruhé hodiny. Pokud se hnutí ANO vrátí k vládě, důchodový systém podle předsedy ANO „znovu postaví na nohy“. Valorizace podle něho zvýší a hraniční věk pro odchod do penze opět stanoví na nynějších 65 let.
Obdobně se po Babišovi vyjádřila šéfka poslanců ANO Schillerová, podle níž by sněmovna měla předlohu odmítnout. „Je to zákon, který znamená, že se penze dočkají jen šťastlivci na prahu sedmdesátky,“ řekla.
- Zvyšování důchodového věku: Po roce 2030 má podle reformy růst věk odchodu do penze o jeden měsíc za každý další ročník. Důchodový věk se zvyšuje již v současnosti, stejně tak v předchozích letech. Jeho růst se podle reformy týká těch, kterým je dnes 58 let a méně. Pro ty, kterým je nyní 35 let a méně, chce vláda zastropovat důchodový věk na 67 letech.
- Pomalejší růst nových penzí: Podle reformy by se mezi lety 2026 až 2035 měl snižovat výpočet nových penzí. Nově by tedy měly penze růst o 150 až 200 korun ročně.
- Dřívější penze pro náročné profese: Dříve do důchodu bez jeho krácení budou moci odejít pouze lidé ve čtvrté rizikové skupině. V té jsou osoby s nejtěžšími povoláními, například hutníci, slévači nebo svářeči. Týká se to asi patnácti tisíc lidí.
- Zrušení hrazení sociálního pojištění pro pracující důchodce: Starobní důchodci, kteří zároveň pracují, mají mít od roku 2025 odpuštěno placení sociálního pojištění, pokud jim vzhledem k výši výdělků vznikne povinnost ho hradit. Konkrétně má jít o sociální pojištění na straně zaměstnance ve výši 6,5 procenta.
Důchodce
Po 15. hodině, kdy poslancům skončila přestávka, si vzal slovo předseda SPD Tomio Okamura. Kritizoval například změnu výpočtu starobního důchodu od roku 2026, je prý nepříznivější než současná úprava. V pozměňovacích návrzích prý hnutí navrhlo třeba nekrácení předčasného starobního důchodu pro lidi, jejichž účast na sociálním pojištění je minimálně 45 let.
Druhé čtení penzijní novely zabralo zhruba 26 hodin čistého času. Projednávání reformy v úvodním kole vyplnilo 32 hodin čistého času. Závěrečné hlasování o penzijní novele by se mohlo podle předběžných informací z koaličního tábora uskutečnit příští týden v pátek.
Poslanci nestihli projednat vysokoškolskou novelu
Sněmovna nedokončila schvalování vysokoškolské novely, upravující mimo jiné podmínky studia doktorandů a jejich finanční ohodnocení. Diskuse se soustředila zejména na sporné změny v akreditačních procesech, které prosazují koaliční poslanci. Chtějí, aby akreditační úřad získal nezávislost na ministerstvu školství a akreditoval také programy vyšších odborných škol. Závěrečné hlasování o novele je očekáváno až v druhé polovině listopadu.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) podpořil změny v akreditačních procesech s odkazem na evropské standardy. Stínová ministryně školství opozičního hnutí ANO Jana Berkovcová soudí, že za změnami může být snaha o umělé rozšíření kapacit vysokého školství.
Univerzity by podle vládní předlohy měly přijímat ke studiu menší množství dobře vybraných uchazečů, kteří ale budou výrazně lépe ohodnoceni. Finanční příjem doktorandů by se měl zvýšit na 1,2násobek minimální mzdy, což má řešit problémy při žádostech o hypotéky a podporu během rodičovské dovolené. Vysoké školy by si mohly také nově vybrat, zda budou zpoplatňovat studium doktorských programů v cizím jazyce.
Součástí novely jsou i změny zkouškových požadavků, flexibilnější systém stipendií a vyšší postih za neoprávněné užívání akademických titulů, kde by nově mohla být pokuta až 50 000 korun. V návaznosti na prosincovou tragédii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy by vysoké školy mohly získat zvláštní oprávnění pro zajištění bezpečnosti.
Novela zákona o DPH
Sněmovna na začátku řádné schůze schválila novelu zákona o dani z přidané hodnoty, která kromě jiného ruší možnost vracet tuto daň lidem s handicapem při nákupu auta. Namísto toho dojde ke zvýšení příspěvku zřejmě na 85 tisíc korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) opakovaně ujistil, že důvodem nejsou úspory v rozpočtu, ale nesoulad s evropským právem.
Novela zavádí výjimku pro malé firmy z jiných států Evropské unie, které se při obratu pod dva miliony korun nebudou muset registrovat k placení DPH v tuzemsku. Tím se převádí do českého práva evropská směrnice, která umožní i malým firmám se sídlem v jiném členském státě EU tuto výjimku využívat. Současně směrnice umožní malým českým firmám využívat režim neplátce DPH za stejných podmínek v jiných zemích EU.
Sněmovna schválila i návrh ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL), jenž o dva roky, tedy do roku 2026, prodlužuje finanční podporu lidem, kteří musí doma používat umělou plicní ventilaci nebo přístroj na oxygenoterapii. Stát jim začal přispívat na elektřinu kvůli jejím vysokým cenám. V následujících dvou letech se podle Jurečky uskuteční revize dávek a poté se ukáže, zda má tato forma podpory smysl.
