Věk odchodu do penze má sice růst pomaleji než podle původní vládní verze, výměnou za to ale koalice podstatně zúží počet lidí v náročných profesích, kteří budou moct odejít do důchodu dřív – konkrétně až o pět let bez krácení penze. Provázanost obou kroků potvrdili někteří politici České televizi. Místo plánovaných víc než 127 tisíc lidí pracujících v těžkých podmínkách jich zřejmě bude mít nárok na dřívější důchod jen 15 tisíc.
Pomalejší růst důchodového věku má být za cenu zúžení nároků na předčasné penze
6 minut
Události: Zúžení předčasných důchodů
Do třetí rizikové kategorie spadají například svářeči, brusiči, kováři či zdravotní sestry. Tyto a další profese měly mít podle původního návrhu reformy možnost odejít do důchodu dřív, aniž by jim stát krátil penzi. O to ale velmi pravděpodobně přijdou. Na dřívější důchod zřejmě budou mít nárok jen lidé z nejnáročnějších pozic, tedy ze čtvrté kategorie.
„Je to jeden z pozměňovacích návrhů. Já myslím, že v této chvíli je to dohoda vládní koalice,“ prohlásil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Původní vládní návrh zahrnoval i část třetí rizikové skupiny. Podle nových propočtů ministerstva zdravotnictví jde o více než 127 tisíc zaměstnanců. Tento plán ještě ve čtvrtek hájil i ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Já stojím za tím původním návrhem, který jsem předkládal, a tak, jak jsme to navrhli na úrovni jednání vlády,“ prohlásil.
Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ale v pátek prohlásila, že dohodu na zúžení okruhu lidí s nárokem na plný dřívější důchod má koalice hotovou už několik týdnů. „U té dohody byl i pan ministr Jurečka, je to jeden z předsedů koaličních stran,“ řekla. V pátek po konci druhého čtení reformy možnost změny připouštěl už i Jurečka.
„My uznáváme, že v okamžiku, kdy se změní tempo věku odchodu do důchodu, tak původní návrh, který počítal i s tou třetí kategorií náročnosti prací, tak se musí přehodnotit,“ zmínil za STAN místopředseda poslaneckého klubu STAN Viktor Vojtko.
Odbory a opozice jsou proti
Návrh se setkává s odporem odborů. Ty argumentují tím, že řada lidí v náročných pozicích do 66 či 67 let pracovat nezvládne. „Je to extrémně asociální přístup, protože profese, které jsou ve třetí a čtvrté kategorii rizika, jsou profese, kde se to riziko nedá zcela odstranit,“ míní předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Proti je také opozice. „Jde o další nehoráznost z dílny Fialovy vlády, protože co se týká náročných profesí, tak ty už tady měly být dávno vydiskutovány,“ míní místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD).
Reformu nepodpoří ani ANO. „My jsme podali celou řadu pozměňovacích návrhů, které mají aspoň mírnit ten paskvil, který vládní koalice předložila,“ tvrdí šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Náklady na důchody
Koaliční strany se již dohodly na tom, že nejvyšší věk odchodu do důchodu stanoví na 67 let. Reforma je podle vlády nezbytná k tomu, aby i dnešní třicátníci a čtyřicátníci měli nárok na slušné penze.
Důchodový účet je letos opět v minusu, stejně jako loni prohlubuje ztrátu hned od začátku roku. Podle posledních čísel z konce prázdnin byl deficit skoro 39 miliard korun. Bezmála třem milionům penzistů vyplatil stát 479 miliard korun.
Poslanci v týdnu projednali normu ve druhém čtení. Novela se tak do sněmovny ještě tento měsíc dostane k už finálnímu hlasování.
