Opozice kritizuje možné úpravy DPH, vláda by prý měla hledat úspory. Dle Fialy jde jen o podklady

Studio ČT24: Ministr financí plánuje změny v DPH (zdroj: ČT24)

Opoziční hnutí ANO a SPD kritizují návrhy dvou sazeb daně z přidané hodnoty (DPH), které navrhuje ministerstvo financí. Dle předsedy SPD Tomia Okamury je nutné hledat úspory zejména ve výdajích státního rozpočtu. Vláda potvrzuje, že nemá žádnou vizi, a testuje, co lidé snesou, míní první místopředseda ANO Karel Havlíček. Návrhy na úpravu DPH projednají lídři koaličních stran v dubnu. STAN a KDU-ČSL se kloní ke třem sazbám, například Piráti pak nepodporují zvýšení spodní sazby na čtrnáct procent. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) nejsou zveřejněné materiály finální návrh, ten vláda představí za měsíc.

Resort financí navrhuje dvě sazby místo nynějších tří. Základní by měla být ve stejné výši 21 procent a jedna snížená čtrnáct procent. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň navrhuje přesunout část služeb a zboží z nejnižší desetiprocentní do té nejvyšší 21procentní. Návrh by zvýšil příjmy státu zhruba o 24 miliard korun ročně.   

„Je to parodie na hospodářskou politiku. Vláda potvrzuje, že nemá žádnou vizi, ekonomiku řídí účetním způsobem, testuje, co lidé snesou, bez vyhodnocení dlouhodobých dopadů,“ uvedl Havlíček. Kritizoval, že vládní poslanci zrušili elektronickou evidenci tržeb (EET) a chybějící zdroje řeší tím, že za stejné služby daně zvýší.

„To, že ve stejné době chce snížit vybraným subjektům daně z hazardu a zvýšit DPH za vodné a stočné, považuji za vrchol cynismu,“ dodal bývalý ministr průmyslu a obchodu a dopravy.

„Už neplatí to, co říkal ministr Stanjura před časem, že to dělá kvůli zjednodušení daňového systému. Jednoznačně mu jde o zisk do státního rozpočtu, zhruba 24 miliard, které ale vytáhne z kapes občanů, firem. A je to navíc proinflační krok. To je v době, kdy jsme v technické recesi, krok zcela špatný,“ doplnila Havlíčkova stranická kolegyně Alena Schillerová.

Stanjura podle Okamury navzdory předvolebním slibům oznámil, že vláda všem lidem plošně zdraží léky, vodné a stočné, veřejnou dopravu, stravovací služby či teplo. „Hnutí SPD je dlouhodobě proti zvyšování daní našim firmám a občanům a s tímto návrhem zásadně nesouhlasíme,“ okomentoval.

Dodal, že je potřeba hledat úspory zejména na výdajích státního rozpočtu. „Pro Ukrajince vláda jen za poslední rok utratila i na dluh přes padesát miliard korun, ale naše občany nadále sdírá z kůže?“ doplnil Okamura.

Alena Schillerová hovořila o plánovaných změnách v DPH (zdroj: ČT24)

Návrhy ministerstva financí odmítají také odborové organizace. Asociace hotelů a restaurací (AHR) uvedla, že po covidu-19 a růstu nákladů by snaha o zvýšení příjmů do státního rozpočtu mohla být kontraproduktivní, protože by to mohlo ohrozit existenci mnoha podniků. 

„U stravovacích služeb pouze šest zemí Evropské unie aplikuje základní sazbu DPH. Také zde je všeobecná snaha EU podporovat stravování za dostupné ceny,“ podotkl prezident AHR Václav Stárek. Dodal, že úvahy o přechodu na dvě sazby DPH považuje AHR za legitimní, ale žádá větší diskusi.

Asociace malých a středních podniků a živnostníků v prohlášení sdělila, že zvýšení sazeb DPH v gastronomii nepřinese státu žádoucí efekt. Zdůraznila, že podobně jako u ubytování se obor potýkal s problémy kvůli pandemii. „V době, kdy ostatní státy, jako třeba Slovensko nebo Velká Británie, snižují sazby, aby podpořily covidovou pandemií zasažené obory, česká vláda se jim snaží tímto krokem podkopnout nohy. Ministr financí nekomunikuje a neřeší návrhy se zástupci oboru a ani nesdílí analýzy, na základě kterých s těmito návrhy přichází,“ tvrdí AMSP.

Podle jejího člena a místopředsedy rady Českého gastronomického institutu Luboše Kastnera by plánované zvýšení DPH mohlo mít pro restaurace fatální dopad a razantně by se podle něj snížily tržby. „Pracujeme v oblasti dokonalé cenové elasticity. Kdybychom museli zreflektovat růst DPH, tak by došlo k poklesu poptávky, takže tržby by se nezvýšily. Ve finále by stát nevybral víc,“ řekl v pořadu 90´ČT24. Stěžoval si rovněž, že s AMSP ministr Stanjura nejedná dostatečně. 

Ministr financí Stanjura o rušení části pracovišť finančních úřadů a změnách v DPH (zdroj: ČT24)

Část koalice chce tři sazby

Resort financí uvedl, že návrhy sazeb DPH ještě posoudí předsedové koaličních stran. Budou o nich jednat spolu s dalšími konsolidačními opatřeními v dubnu. 

V úterý ministr Stanjura zmínil, že návrh případných změn vzejde až z debaty koaličních stran a jeho resort pouze zpracoval výpočty toho, co by znamenaly změny jednotlivých položek DPH pro státní rozpočet. Dodal, že konsolidace státního rozpočtu se bude z větší části týkat výdajové strany. Jednotlivá opatření ale chce komentovat teprve ve chvíli, kdy se na nich koaliční strany shodnou. 

Předseda Starostů Vít Rakušan sdělil, že hnutí jde do koaličních jednání s vlastními návrhy opatření. „Obsahují mimo jiné zachování tří sazeb DPH. V nejnižší sazbě chceme základní potraviny a základní sociální a zdravotní komodity – tedy i vodné, stočné a energie,“ podotkl.

Šéf poslanců KDU-ČSL Marek Výborný zdůraznil, že všechny položky vládních úsporných plánů je nutné probírat dohromady, nikoliv z nich vytrhávat jednotlivosti do veřejné debaty. „My se dlouhodobě kloníme spíše k zachování třech sazeb, kde v té nejnižší by měly být výhradně položky sociálně či zdravotně citlivé. Vodné a stočné či teplo v sazbě nejvyšší vnímáme jako velmi problematické,“ okomentoval.

Piráti podle předsedy strany Ivana Bartoše předložili v koalici návrhy na ozdravení rozpočtu, které by přinesly až 140 miliard ročně a nezatížily zbytečně domácnosti ani živnostníky. „Zvýšení spodní sazby DPH na čtrnáct procent za Piráty nepodporujeme. Nesouhlasíme ani s přesuny vodného a stočného či tepla do vyšší sazby DPH, protože ceny energií jsou už nyní vysoké a rozhodně nechceme ještě více zbytečně zatěžovat domácnosti či rodiny s malými dětmi, na které aktuální krize dopadá nejvíce,“ uvedl.

S redukcí počtu sazeb na dvě souhlasí TOP 09. „Nicméně chceme diskutovat jak výši sazeb, tak rozdělení konkrétních položek mezi tyto sazby. Například knihy by za nás jednoznačně měly být v nižší sazbě,“ zdůraznila předsedkyně TOP 09 a sněmovny Markéta Pekarová Adamová.

Podle opozice je zřejmé, že s možným návrhem ODS nesouhlasí další koaliční partneři. „Je to katastrofa pro naše občany, bylo by to zdražení finančních nákladů občanů,“ uvedla členka sněmovního rozpočtového výboru Margita Balaštíková (ANO) s tím, že koaliční partneři „s větším sociálním cítěním“ se po nastínění plánu podle ní očividně bouří. 

„Jestliže to někdo dělá pod rouškou zpřehlednění daní a nakonec to je v podstatě nesmysl, který chce jen vytáhnout z peněženek občanů naspořené peníze, tak mi to připadá jako tragédie,“ dodala Balaštíková v pořadu 90´ČT24. Zmínila rovněž, že podle ní změna daní více rozproudí šedou ekonomiku.  

Jaké budou mít dopady změny DPH? (zdroj: ČT24)

Fiala: Nejde o finální návrhy

Premiér Fiala prohlásil, že se neveřejné analytické materiály mylně prezentují jako finální návrhy ministerstva financí. „Tuto interpretaci musím odmítnout. Nelze dělat seriózní závěry z uniklých interních pracovních podkladů, jež jsou zveřejňovány bez patřičného kontextu a vysvětlení,“ upozornil. Stejná situace podle něj nastala i v případě změn věku odchodu do důchodu.

Konečné návrhy na snížení schodku státního rozpočtu chce premiér jménem vlády představit zhruba za měsíc. Do té doby dle něj nelze žádné pracovní materiály pokládat za relevantní. „Debata o způsobu snížení schodku státního rozpočtu je velice komplexní a náročná. Na různých pracovních úrovních trvá už od konce minulého roku,“ poznamenal.

Koalice podle premiéra chce potenciální úspory hledat v první řadě na straně státu. „Až poté v kapsách občanů. Tím se bude řídit politické rozhodování nad jednotlivými expertními návrhy,“ dodal.

Návrh chce Stanjura předložit v červnu

Ministerstvo financí plánuje přesun z deseti procent na 21 procent například u ubytovacích služeb, vodného a stočného, tepla, opravy obuvi, kožených výrobků a kol a také u sportovních a kulturních akcí. „Jedná se o klasické vstupenky na nejrůznější sportovní a kulturní akce, jsou tam například i vstupenky do bazénů, parních lázní, saun, jsou tam všechny sportovní zápasy, kina, divadla a koncerty,“ upřesnil redaktor ČT Petr Vašek.

„Ještě jsou návrhy na přesun z patnácti procent do 21 procent, tedy z té prostřední sazby nahoru. Tam jsou věci, jako je sběr a přeprava komunálního odpadu, služby autorů a výkonných umělců nebo palivové dřevo,“ sdělil Vašek. Zde se podle něj ministerstvo financí pravděpodobně inspirovalo dokumentem Národní ekonomické rady vlády (NERV), který tento přesun navrhuje.

Zvýšit DPH z deseti na čtrnáct procent chce například u léků, veřejné dopravy, stravovacích služeb, knih, novin a časopisů a bezlepkových výrobků. Naopak snížit DPH z patnácti na čtrnáct procent navrhuje u potravin a nealkoholických nápojů, zdravotnických pomůcek, stavebních prací či dětských sedaček.

Stanjura by rád návrh změny DPH předložil sněmovně v červnu, poslanci by o něm definitivně mohli hlasovat na podzim, informoval Vašek. 

Podle resortu financí je hlavním důvodem pro sloučení snížených sazeb DPH zjednodušení systému, a tím omezení příležitostí k daňové optimalizaci. „Rozpočtově mírně pozitivní pro státní rozpočet ve výši jednotek miliard korun by byla právě společná snížená sazba ve výši čtrnácti procent. Rozpočtově významněji pozitivní ve výši nízkých desítek miliard korun by naopak byly přesuny jednotlivých položek mezi sníženou a základní sazbou,“ informovalo ministerstvo.

DPH je dominantním daňovým příjmem státu, dlouhodobě tvoří zhruba 45 procent celkového daňového inkasa. Loni se na ní vybralo 536,2 miliardy korun, meziročně o 15,6 procenta více. Do státního rozpočtu přispěla DPH 345,2 miliardy korun. Z vybrané DPH získává 64,38 procenta státní rozpočet, 25,84 procenta připadá na obce a 9,78 procenta na kraje.  

Radim Dohnal hovořil o změnách v sazbách DPH (zdroj: ČT24)

Plány na daňové změny kritizoval také prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Tomáš Prouza, podle kterého by měla vláda při snaze o změnu sazby DPH odstranit různé „výjimky a podivnosti“, jako je například nižší DPH na točené pivo než výše DPH na ovoce a zeleninu. 

Vláda si podle jeho slov musí zanalyzovat, co přesuny do různých sazeb udělají. Dodal, že v gastronomii bude znamenat přesun do vyšší sazby po zrušení EET další silnou motivaci k přechodu do šedé ekonomiky, zejména v malých městech a na vesnicích.  

S plány nesouhlasí také další organizace, například předseda občanského sdružení majitelů domů Milan Krček zmínil, že případné zvýšení DPH vodného a stočného by dostalo až dvacet procent nájemníků v Česku do složité situace, kdy by museli žádat o státní příspěvek. 

„Jako pronajímatelé dlouhodobě pozorujeme nárůst problémů mezi našimi klienty dostát neustálému zvyšování cen všech možných komodit. Některé domácnosti, zvláště ty s nižšími přijmy, se opravdu dostávají na hranu své finanční elasticity. Jakékoliv malé zvýšení pro ně může znamenat, že se prostřednictvím příspěvku na bydlení budou muset obracet na stát. Je to opravdu neblahá věc,“ řekl v pořadu 90´ČT24. 

Analytici: Úpravy DPH by mohly zvýšit inflaci o půl až jeden procentní  bod

„Nemyslím si, že by symbolické snížení dolní sazby o jeden procentní bod někdo zaznamenal v nižších cenách, avšak přesun některých položek z desetiprocentní sazby do základní už poznat bude. Ale samozřejmě zboží a služeb v současné desetiprocentní sazbě rozhodně není málo, takže na cenách bude taková změna vidět docela dobře i v případě přesunu do 14procentní sazby,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Celkově může být inflační efekt přesunů mezi sazbami přes půl procentního bodu,“ dodal.

Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil, že čistě ekonomicky působí růst daní protiinflačně, protože se do ekonomiky dostává méně peněz. „Cenovky konkrétního zboží dotčeného zvýšením DPH by sice v momentě účinnosti těchto změn narostly, ovšem z širšího pohledu by se inflační tlaky naopak snížily. Očekával bych tedy nárůst celkové inflace o méně než jeden procentní bod v momentě účinnosti, ale o to rychlejší následný pokles,“ podotkl.

Že by navržené změny DPH přinesly státu zhruba 24 miliard korun, je dle Hradila uvěřitelný odhad. Bez přesnějších podkladů ho ale nelze ověřit. Dufek předpokládá, že za předpokládaným nárůstem inkasa DPH bude fundovaný odhad ministerstva financí, který se dá těžko rozporovat.