Cyrrus

Ve třetím čtvrtletí letošního roku vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda oproti stejnému období předchozího roku o sedm procent na 45 412 korun, reálně činil nárůst 4,6 procenta. Medián mezd činil 40 482 korun, oznámil ve středu Český statistický úřad (ČSÚ).

Ceny v zemědělství v říjnu poprvé po sedmnácti měsících v řadě meziročně vzrostly. Oproti loňskému říjnu stouply o 2,4 procenta. Ceny v průmyslu zrychlily růst na 0,8 procenta a zdražování stavebních prací zrychlilo na 2,3 procenta. Tržní služby pro podniky meziročně zdražily o 3,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Analytici však s ohledem na vývoj výrobních cen v ostatních sektorech neočekávají, že by se vrátila plošná vysoká inflace z minulých let.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Většina analytiků tento krok očekávala, ve stejném rozsahu rada snížila úrokové sazby i na předchozích dvou zasedáních. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla pro snížení o čtvrt procentního bodu hlasovalo pět ze sedmi členů. Zároveň centrální banka zhoršila výhled hospodářského růstu.

Inflace v Česku v září mírně zrychlila. Spotřebitelské ceny meziročně stouply o 2,6 procenta po srpnovém růstu o 2,2 procenta. Vývoj ovlivnily hlavně ceny potravin a pohonných hmot, vyplývá z informací na webu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ve srovnání se srpnem ale ceny v září klesly o 0,4 procenta. Analytici podobný vývoj očekávali, mírně však překročil letní předpoklad České národní banky (ČNB).

Důvěra v českou ekonomiku v září po dvouměsíčním poklesu vzrostla. Ve srovnání se srpnem se zvýšila o 3,3 bodu na 97 bodů. Optimističtější byli spotřebitelé i firmy. Důvěra podnikatelů se navíc zvýšila ve všech odvětvích, což se stalo naposledy v dubnu 2023, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V meziročním srovnání je důvěra vyšší, loni v září byla pod devadesáti body.

Během týdne by se mělo vyjasnit, jak se zvýší části zaměstnanců ve státní sféře platy. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nadále prosazuje navýšení od září pro část pracovníků o sedm až deset procent, dalším potom od ledna 2025. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly je sedm procent neakceptovatelných, podobně situaci vnímá i místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jan Hrnčíř (SPD). Ekonom Vít Hradil varuje, že kdyby došlo k ještě většímu poklesu reálné výše platů, Česko se dostane do „neprobádaného teritoria“. K platům ve státní sféře se v pondělním Interview ČT24 vyjádřil i bývalý šéf státní kasy Miroslav Kalousek (TOP 09), podle nějž je propouštění v tomto sektoru nezbytné.

Spotřebitelské ceny v červenci meziročně vzrostly o 2,2 procenta, uvedl v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace tak byla o 0,2 procentního bodu vyšší než v červnu, což je více, než očekávali analytici. Ti předpokládali, že v červenci se dvouprocentní meziroční inflace zopakuje. Důvodem mírného nárůstu inflace je zpomalení zlevňování potravin. Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v červenci o 0,7 procenta, zejména kvůli zdražení dovolených s komplexními službami.

Nezaměstnanost v Česku v červenci vzrostla na 3,8 procenta, v červnu i květnu činila 3,6 procenta. Lidí bez práce bylo ke konci července 283 011, oproti předchozímu měsíci o 10 327 více. Volných pracovních míst bylo osmý měsíc za sebou méně než zájemců o práci, oproti předchozímu měsíci jich ubylo 1526 na 262 026. Vyplývá to z údajů Úřadu práce ČR. Loni v červenci byla nezaměstnanost o tři desetiny procentního bodu nižší, tedy 3,5 procenta.

Průmyslová produkce v Česku v červnu zrychlila meziroční pokles na 3,4 procenta, v květnu se snížila o 3,2 procenta. V meziměsíčním srovnání byl výkon českého průmyslu o 0,7 procenta vyšší. Hodnota nových zakázek oproti loňskému červnu vzrostla o 4,1 procenta. Stavební výroba v Česku dál klesá. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 0,4 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,3 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Vývoj mírně zaostal za odhady analytiků, kteří čekali vyšší růst.

Maloobchodní tržby v Česku v dubnu pátý měsíc v řadě meziročně stouply. Růst mírně zpomalil na 5,3 procenta, v březnu podle revidovaných údajů činil 5,8 procenta. Meziměsíčně tržby bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel stagnovaly. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad. Podle analytiků jsou Češi v obchodech nadále ochotni utrácet víc než loni.

V prvním čtvrtletí letošního roku v Česku po více než dvou letech reálně stoupla průměrná hrubá měsíční mzda, a to meziročně o 4,8 procenta na 43 941 korun, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Reálný růst ukazuje zvýšení mezd při započítání růstu spotřebitelských cen. Bez započtení inflace se zvedla průměrná mzda v letošním prvním kvartále meziročně o sedm procent.

Tuzemská stavební produkce byla v březnu nejslabší za poslední tři roky. Meziročně klesla více než o osm procent, podobně zeslábla ale i ve srovnání s předchozím měsícem. Do minusu se vrátila také průmyslová výroba, která meziročně klesla o necelá tři procenta a meziměsíčně o 1,6 procenta. V únoru přitom průmysl i stavebnictví po dlouhém poklesu rostly. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) ale zejména výsledek průmyslu v březnu ovlivnila i vysoká srovnávací základna z loňska.

Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu, a to na 5,25 procenta. Základní úroková sazba se tak dostala na nejnižší úroveň od počátku května 2022. Většina analytiků pokles sazby v tomto rozsahu očekávala. Rozhodnutí o snížení základní úrokové sazby o půl procentního bodu bylo podle guvernéra ČNB Aleše Michla jednomyslné. Prognóza počítá s dalším snižováním sazeb. ČNB také zlepšila výhled ekonomiky, letos čeká růst HDP o 1,4 procenta.

Míra nezaměstnanosti v Česku se po dvou měsících vrátila pod čtyři procenta, v březnu se snížila na 3,9 procenta. Vliv mělo teplé počasí, uvedl Úřad práce ČR. Na konci března bylo bez práce 288 623 lidí, o 7484 méně než v předchozím měsíci. Počet volných pracovních míst se meziměsíčně zvýšil o 81 na 268 660. Před rokem byla nezaměstnanost nižší, na konci března 2023 dosahovala 3,7 procenta.

Česká ekonomika loni meziročně klesla podle zpřesněného odhadu o 0,4 procenta po nárůstu o 2,4 procenta v roce 2022. Český statistický úřad (ČSÚ) tak nově zveřejněnými údaji potvrdil svůj první odhad z konce ledna. V posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) meziročně klesl o 0,2 procenta, proti třetímu čtvrtletí naopak stoupl o 0,2 procenta. I tato čísla se shodují s předchozím odhadem statistiků. Ekonomice se ve čtvrtém čtvrtletí dařilo lépe, než čekala Česká národní banka (ČNB).

Průmysl je v Česku tradičně velmi důležitou částí hospodářství a významně přispívá k jeho prosperitě. Poslední roky ho však stále víc oslabují. Nejdříve udeřilo covidové období, po něm následovaly energetická krize, rusko-ukrajinská válka a sílící tlak Evropské komise nazvaný Green Deal (Zelená dohoda). Jak se může průmysl dál vyvíjet?

Průmyslová výroba v tuzemsku v říjnu meziročně reálně stoupla o 1,9 procenta. Předtím tři měsíce v řadě klesala, v září to bylo o téměř pět procent. K říjnovému růstu přispěla hlavně výroba automobilů, informoval ve své zprávě Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byla průmyslová produkce vyšší o 2,8 procenta, hodnota nových zakázek však meziročně klesla o čtyři procenta.

Ceny většiny výrobců v Česku letos v září dále rostly. U průmyslových výrobců meziročně stouply o 0,8 procenta, ve stavebnictví o 3,7 procenta a ve službách o 5,1 procenta. V zemědělství sice ceny opět klesly, jejich pokles ale zpomalil na 13,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Stavební výroba v Česku v červenci meziročně klesla o 2,1 procenta, po červnovém revidovaném růstu o 0,9 procenta se tak vrátila k poklesu. Nižší byla produkce v pozemním stavitelství, což jsou stavby budov, i v inženýrském stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s červnem byla stavební výroba nižší o 3,8 procenta. ČSÚ také uveřejnil, že klesla průmyslová výroba a v záporné bilanci se v červenci ocitl zahraniční obchod.

Meziroční růst cen většiny výrobců v Česku v červenci opět zpomalil, v zemědělství se pak prohloubil pokles cen. V průmyslu ceny proti loňskému červenci stouply o 1,4 procenta po červnovém nárůstu o 1,9 procenta. Stavební práce zdražily meziročně o 4,8 procenta a ceny tržních služeb pro podniky o 5,6 procenta. Ceny v zemědělství v meziročním srovnání klesly o 14,3 procenta, zatímco v červnu to bylo 13,8 procenta. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Možnost odejít do důchodu pro lidi vykonávající namáhavé a zdraví škodlivé profese musí přijít dříve, než zpřísňování podmínek pro odchod do předčasného důchodu, řekl v pondělních Událostech, komentářích místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek. Vzniká to v zásadě ve stejném čase, reagoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Avizoval zároveň, že v aktuálně projednávaných úpravách nepřistoupí na žádný z opozičních pozměňujících návrhů.

Tempo růstu spotřebitelských cen zvolňovalo i v červnu a inflace se poprvé od ledna 2022 dostala podle oslovených analytiků pod deset procent. Na snižování inflace podle nich působí srovnávací základna loňského roku, projevuje se ale i silná koruna a nižší poptávka. V květnu byla inflace 11,1 procenta.

Spotřebitelské ceny vzrostly v březnu meziročně o patnáct procent, tempo růstu tak zvolnilo z únorových 16,7 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace v Česku tak byla nejnižší od loňského dubna. Pozitivní vliv mělo například zlevnění pohonných hmot. Téměř o čtvrtinu nadále zdražovaly potraviny. Vývoj inflace odpovídá očekávání analytiků.