Cyrrus

Maloobchodní tržby v Česku v dubnu pátý měsíc v řadě meziročně stouply. Růst mírně zpomalil na 5,3 procenta, v březnu podle revidovaných údajů činil 5,8 procenta. Meziměsíčně tržby bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel stagnovaly. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad. Podle analytiků jsou Češi v obchodech nadále ochotni utrácet víc než loni.

V prvním čtvrtletí letošního roku v Česku po více než dvou letech reálně stoupla průměrná hrubá měsíční mzda, a to meziročně o 4,8 procenta na 43 941 korun, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Reálný růst ukazuje zvýšení mezd při započítání růstu spotřebitelských cen. Bez započtení inflace se zvedla průměrná mzda v letošním prvním kvartále meziročně o sedm procent.

Tuzemská stavební produkce byla v březnu nejslabší za poslední tři roky. Meziročně klesla více než o osm procent, podobně zeslábla ale i ve srovnání s předchozím měsícem. Do minusu se vrátila také průmyslová výroba, která meziročně klesla o necelá tři procenta a meziměsíčně o 1,6 procenta. V únoru přitom průmysl i stavebnictví po dlouhém poklesu rostly. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) ale zejména výsledek průmyslu v březnu ovlivnila i vysoká srovnávací základna z loňska.

Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu, a to na 5,25 procenta. Základní úroková sazba se tak dostala na nejnižší úroveň od počátku května 2022. Většina analytiků pokles sazby v tomto rozsahu očekávala. Rozhodnutí o snížení základní úrokové sazby o půl procentního bodu bylo podle guvernéra ČNB Aleše Michla jednomyslné. Prognóza počítá s dalším snižováním sazeb. ČNB také zlepšila výhled ekonomiky, letos čeká růst HDP o 1,4 procenta.

Míra nezaměstnanosti v Česku se po dvou měsících vrátila pod čtyři procenta, v březnu se snížila na 3,9 procenta. Vliv mělo teplé počasí, uvedl Úřad práce ČR. Na konci března bylo bez práce 288 623 lidí, o 7484 méně než v předchozím měsíci. Počet volných pracovních míst se meziměsíčně zvýšil o 81 na 268 660. Před rokem byla nezaměstnanost nižší, na konci března 2023 dosahovala 3,7 procenta.

Česká ekonomika loni meziročně klesla podle zpřesněného odhadu o 0,4 procenta po nárůstu o 2,4 procenta v roce 2022. Český statistický úřad (ČSÚ) tak nově zveřejněnými údaji potvrdil svůj první odhad z konce ledna. V posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) meziročně klesl o 0,2 procenta, proti třetímu čtvrtletí naopak stoupl o 0,2 procenta. I tato čísla se shodují s předchozím odhadem statistiků. Ekonomice se ve čtvrtém čtvrtletí dařilo lépe, než čekala Česká národní banka (ČNB).

Průmysl je v Česku tradičně velmi důležitou částí hospodářství a významně přispívá k jeho prosperitě. Poslední roky ho však stále víc oslabují. Nejdříve udeřilo covidové období, po něm následovaly energetická krize, rusko-ukrajinská válka a sílící tlak Evropské komise nazvaný Green Deal (Zelená dohoda). Jak se může průmysl dál vyvíjet?

Průmyslová výroba v tuzemsku v říjnu meziročně reálně stoupla o 1,9 procenta. Předtím tři měsíce v řadě klesala, v září to bylo o téměř pět procent. K říjnovému růstu přispěla hlavně výroba automobilů, informoval ve své zprávě Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byla průmyslová produkce vyšší o 2,8 procenta, hodnota nových zakázek však meziročně klesla o čtyři procenta.

Ceny většiny výrobců v Česku letos v září dále rostly. U průmyslových výrobců meziročně stouply o 0,8 procenta, ve stavebnictví o 3,7 procenta a ve službách o 5,1 procenta. V zemědělství sice ceny opět klesly, jejich pokles ale zpomalil na 13,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Stavební výroba v Česku v červenci meziročně klesla o 2,1 procenta, po červnovém revidovaném růstu o 0,9 procenta se tak vrátila k poklesu. Nižší byla produkce v pozemním stavitelství, což jsou stavby budov, i v inženýrském stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s červnem byla stavební výroba nižší o 3,8 procenta. ČSÚ také uveřejnil, že klesla průmyslová výroba a v záporné bilanci se v červenci ocitl zahraniční obchod.

Meziroční růst cen většiny výrobců v Česku v červenci opět zpomalil, v zemědělství se pak prohloubil pokles cen. V průmyslu ceny proti loňskému červenci stouply o 1,4 procenta po červnovém nárůstu o 1,9 procenta. Stavební práce zdražily meziročně o 4,8 procenta a ceny tržních služeb pro podniky o 5,6 procenta. Ceny v zemědělství v meziročním srovnání klesly o 14,3 procenta, zatímco v červnu to bylo 13,8 procenta. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Možnost odejít do důchodu pro lidi vykonávající namáhavé a zdraví škodlivé profese musí přijít dříve, než zpřísňování podmínek pro odchod do předčasného důchodu, řekl v pondělních Událostech, komentářích místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek. Vzniká to v zásadě ve stejném čase, reagoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Avizoval zároveň, že v aktuálně projednávaných úpravách nepřistoupí na žádný z opozičních pozměňujících návrhů.

Tempo růstu spotřebitelských cen zvolňovalo i v červnu a inflace se poprvé od ledna 2022 dostala podle oslovených analytiků pod deset procent. Na snižování inflace podle nich působí srovnávací základna loňského roku, projevuje se ale i silná koruna a nižší poptávka. V květnu byla inflace 11,1 procenta.

Spotřebitelské ceny vzrostly v březnu meziročně o patnáct procent, tempo růstu tak zvolnilo z únorových 16,7 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace v Česku tak byla nejnižší od loňského dubna. Pozitivní vliv mělo například zlevnění pohonných hmot. Téměř o čtvrtinu nadále zdražovaly potraviny. Vývoj inflace odpovídá očekávání analytiků.

Opoziční hnutí ANO a SPD kritizují návrhy dvou sazeb daně z přidané hodnoty (DPH), které navrhuje ministerstvo financí. Dle předsedy SPD Tomia Okamury je nutné hledat úspory zejména ve výdajích státního rozpočtu. Vláda potvrzuje, že nemá žádnou vizi, a testuje, co lidé snesou, míní první místopředseda ANO Karel Havlíček. Návrhy na úpravu DPH projednají lídři koaličních stran v dubnu. STAN a KDU-ČSL se kloní ke třem sazbám, například Piráti pak nepodporují zvýšení spodní sazby na čtrnáct procent. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) nejsou zveřejněné materiály finální návrh, ten vláda představí za měsíc.

Průmyslová produkce v Česku v únoru meziročně vzrostla o dvě procenta. Vrátila se tak k růstu po lednovém poklesu o 1,9 procenta. K bilanci nejvíce přispěla výroba automobilů, která byla ve srovnání s loňským únorem vyšší zhruba o čtvrtinu, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). České stavebnictví v únoru naopak zpomalilo o více než čtyři procenta. K poklesu dle statistiků přispělo nepříznivé počasí a vysoká srovnávací základna. V přebytku 14,3 miliardy skončil zahraniční obchod, je tak nejvyšší od dubna 2021.

Hello bank! jako pobočka zahraniční banky BNP Paribas Personal Finance postupně skončí v České republice. Od pondělí banka na českém trhu přestává poskytovat veškeré nové produkty. Pro stávající klienty se v tuto chvíli nic nemění, během následujících měsíců bude ale banka poskytování bankovních služeb ukončovat i pro ně. Hello Bank!, která má zhruba 300 tisíc klientů, o tom v pondělí informovala na svém webu.

Pokud stát nepřistoupí k reformě důchodového systému, začne se od 30. let rychle snižovat poměr penze k průměrné mzdě. V roce 2059 by dosáhl minima na 27,2 procenta, v současnosti poměr činí 48 procent. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus. Pokud si budou chtít mladí lidé v budoucnu udržet standard dnešních důchodců, budou se muset spolehnout na vlastní investování, upozornili ve čtvrtek analytici Cyrrusu.

Nezaměstnanost v Česku letos v únoru stagnovala, když stejně jako v lednu činila 3,9 procenta. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Úřad práce ČR. Lidí bez práce bylo ke konci února asi 282 500, což bylo zhruba o 550 méně než před měsícem. Počet volných míst oproti lednu stoupl přibližně o dva tisíce na téměř 283 100. Loni v únoru byla nezaměstnanost nižší, a to 3,5 procenta. Bez práce bylo tehdy asi 263 400 lidí a volných míst bylo 363 900.

Koruně se letos daří. Je v nejlepší kondici za posledních čtrnáct let. Euro vyjde momentálně na 23,90, což je dobrá zpráva i pro domácnosti. Silná měna totiž pomáhá tlumit inflaci hlavně u dováženého zboží, včetně energií. Současná situace naopak příliš nenahrává českým firmám, které vyvážejí. Za své produkty inkasují v přepočtu méně. Ekonomové očekávají, že koruna začne znovu mírně oslabovat.

Část bank a spořitelen hlásí za první tři čtvrtletí letošního roku mimořádné výdělky. Největší růst zaznamenala Raiffeisenbank – meziroční rozdíl u ní tvoří téměř devadesát procent. Komerční bance stoupl čistý zisk o více než polovinu na bezmála třináct miliard korun a České spořitelně o necelých čtyřicet procent. Právě na banky a energetické, petrolejářské či těžební firmy zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. V pátek ji v takzvaném daňovém balíčku schválila sněmovna. Analytici konstatovali, že aktuální výsledky potvrdily silnou pozici tuzemského bankovního sektoru.

Růst cen v Česku znovu zrychlil, meziroční inflace dosáhla v září 18 procent. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Jedná se o nejvyšší hodnotu meziroční inflace od prosince 1993. Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o 0,8 procenta. V meziročním i meziměsíčním srovnání se na růstu nejvíce podílely ceny týkající se bydlení, a to především zdražení energií.

Nezaměstnanost v Česku v září vzrostla na 3,5 procenta ze srpnových 3,4 procenta. V evidenci úřadů práce bylo 256 380 lidí. Zaměstnavatelé nabízeli 306 098 volných míst, jejich počet se proti předchozímu měsíci snížil zhruba o 6200. Údaje v pondělí zveřejnil Úřad práce. Podle něj se nezaměstnanost vyvíjí podle klasické křivky a v příštích měsících může stagnovat nebo mírně růst. Loni v září dosahovalo číslo rovněž 3,5 procenta, bez práce tehdy bylo 262 142 lidí.

Průměrná mzda v Česku za druhé čtvrtletí stoupla proti stejnému období předchozího roku o 4,4 procenta na 40 086 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 1696 korun více než před rokem. Po započtení vysoké inflace ale reálná mzda klesla, a to téměř o desetinu. Klesá už tři čtvrtletí po sobě. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Z okolních zemí propadly reálné mzdy ve druhém kvartálu nejvíce. Analytici uvedli, že Češi kvůli vysoké inflaci zchudli nejvíce od roku 1993. Růst reálných mezd čekají až příští rok.