Průmyslová výroba v tuzemsku v říjnu meziročně reálně stoupla o 1,9 procenta. Předtím tři měsíce v řadě klesala, v září to bylo o téměř pět procent. K říjnovému růstu přispěla hlavně výroba automobilů, informoval ve své zprávě Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byla průmyslová produkce vyšší o 2,8 procenta, hodnota nových zakázek však meziročně klesla o čtyři procenta.
Český průmysl v říjnu meziročně vzrostl skoro o dvě procenta. Vyšší čísla hlásí hlavně automobilový sektor
Události: Český průmysl za říjen rostl (zdroj: ČT24)
„Říjnový dvouprocentní růst průmyslové produkce ovlivnila zejména nízká srovnávací základna ve výrobě automobilů. K růstu přispěla i výroba ostatních dopravních prostředků, zejména kolejových vozidel,“ vysvětlil ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.
Výroba motorových vozidel přispěla k růstu průmyslu 4,3 procentního bodu, i kvůli výpadkům v zásobování dílů v předchozím roce tak produkce tohoto odvětví vzrostla o více než pětinu. K vyšším číslům podle statistiků přispěla i výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, zejména díky dokončení dlouhodobých zakázek na výrobu kolejových vozidel.
Naopak pokles zaznamenala výroba strojů a zařízení, počítačů, elektronických a optických přístrojů. Dlouhodobě klesá produkce ostatních nekovových minerálních výrobků nebo chemický průmysl, konstatoval ČSÚ.
Hodnota nových zakázek v běžných cenách v říjnu ve sledovaných odvětvích meziročně klesla o čtyři procenta. Nové zakázky ze zahraničí se snížily o 4,8 procenta, ty tuzemské klesly o 2,3 procenta. Meziročně klesá hodnota nových průmyslových zakázek už půl roku. Podobně jako u průmyslové výroby k poklesu nejvíce přispěla výroba strojů a elektroniky.
„Pětinový pokles hodnoty nových zakázek zaznamenal chemický a hutnický průmysl,“ dodala vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová. Nové zakázky naopak přibyly ve výrobě motorových vozidel, elektrických zařízení nebo ostatních dopravních prostředků.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v říjnu meziročně snížil o 2,2 procenta, doplnil úřad. Jejich průměrná hrubá nominální mzda oproti stejnému období loňského roku vzrostla o 9,8 procenta.
Většina oborů klesala, upozorňují analytici
Říjnový růst průmyslové výroby představoval spíš jednorázový výkyv než změnu trendu. Shodují se na tom oslovení analytici. Upozorňují však, že růst táhla především právě výroba automobilů a že většina oborů naopak klesala. Firmám také ubývají zakázky.
„Jde spíše o výkyv než o trend, protože většina oborů zůstává i nadále v útlumu,“ zhodnotil údaje ČSÚ hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Dařilo se především automobilkám, a to ještě jen ‚díky‘ velmi nízkému srovnávacímu základu z předchozích měsíců. Konečně se jim podařilo se po nedostatku dílů opět rozjet, avšak větší část průmyslu zůstává tímto faktem nedotčená,“ dodal.
Na stejný problém upozornil i hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. „Po zářijových odstávkách se do formy vrátil sektor výroby motorových vozidel a opět vzal celý český průmysl na svá bedra. Nebýt právě příspěvku automobilek, nacházela by se průmyslová výroba namísto reportovaných plus 1,9 procenta meziročně v propadu o 2,4 procenta. Nadále totiž platí, že většina zpracovatelského sektoru, konkrétně 13 z 22 sledovaných odvětví, hlásí meziroční pokles,“ uvedl.
Optimisticky vývoj nehodnotí ani Svaz průmyslu a dopravy ČR. „Již několik měsíců v řadě vidíme, že většina odvětví klesá a průmyslová produkce celkově letos stagnuje. Významnější poklesy v průběhu celého letošního roku vidíme u energeticky náročných sektorů. Ani hodnota zakázek či očekávání firem ohledně zakázek pro poslední čtvrtletí z našich šetření bohužel neukazují, že by konec roku dokázal tento trend obrátit,“ uvedl ředitel sekce hospodářské politiky svazu Bohuslav Čížek.
„Možná průmysl dosedl na to pomyslné dno. Ale přece jenom, pokud bychom vyjmuli ten specifický případ automobilového průmyslu, tak průmysl nadále klesá,“ řekl hlavní ekonom Deloitte David Marek. „Jedním ze společných jmenovatelů těch odvětví, která jsou v potížích, jsou vysoké ceny energií,“ dodal.
„Podniky potřebují připravovat zakázky do budoucna, reagují na výzvy k zakázkám třeba na dva roky dopředu, ale přitom ta obrovská nejasnost z hlediska energetických vstupů je fatální,“ řekl viceprezident Hospodářské komory ČR pro oblast hospodářské politiky Filip Dvořák.
Vláda plánuje části podniků s energiemi pomoct. Konkrétní podobu chce kabinet představit do konce roku. Mohly by například odvádět nižší poplatky za obnovitelné zdroje energie.