Ochránci přírody a lesníci zkoušejí, jak zadržet vodu v Brdech, které přišly o část porostů při kůrovcové kalamitě. Na svazích po těžbě začali s budováním zvláštních příkopů a hrází, které mají odtok zpomalit. Už dříve se jim osvědčily třeba i v Beskydech.
Po kůrovcové kalamitě zůstala v některých částech Brd narušená krajina. Lesníci a ochránci přírody zkoušejí pomocí bagrů techniku, jak zadržet v krajině vodu a připravit půdu na návrat lesa.
Garant infiltračních opatření Agentury pro ochranu přírody a krajiny Miroslav Kubín vysvětlil princip zadržování vody. „Bagr prorazí zhutnění, posune zeminu a umožní, aby se veškerá voda vsákla do půdy a byla zde pro budoucí les.“ Podle ochránců přírody to nejde dělat všude, ale hodí se to právě v oblastech, kde se dříve těžilo ve velkém a jezdily těžké stroje.
„Několik stovek hektarů je na svažitých terénech, extrémních lokalitách a právě v linkách, kde je odtok rychlejší, jelikož je zde zhutněná půda,“ vyjádřil se ředitel divize Hořovice Vojenských lesů a statků David Novotný. „Na takhle utužené půdě v lese dochází k povrchovému odtoku během minuty a půl,“ dodal Kubín.
Snaha o zadržení vody probíhá i na dalších místech
S tímto typem opatření začali lesníci s ochránci přírody v roce 2020 v Beskydech po kůrovcové kalamitě. Nyní už je zkoušejí i na dalších místech v Česku.
Pokračování bude také záviset na tom, zda a kolik pro opatření bude financí. Momentálně jsou hrazeny z Národního plánu obnovy. „Určitě plán podpoříme a s vlastníky budeme dále jednat, aby v místech, kde to dává smysl, se tato opatření provedla a hlavně aby se udělala rychle,“ řekl vedoucí správy CHKO Brdy Bohumil Fišer. Konkrétně v Brdech má zadržování vody význam i proto, že jsou zdrojem vody pitné.
