Stav českých lesů se loni v meziročním srovnání mírně zlepšil. Z dlouhodobého hlediska se ale jejich kondice zhoršuje. Lesy totiž stárnou, pětina z nich je víc než sto let stará. Kvůli tomu se pak snižuje vitalita i odolnost porostu. Navíc úplně ještě neskončila ani kůrovcová kalamita.
Kůrovec patří mezi největší hrozby lesů. Současná kalamita, která vrcholila před čtyřmi lety, je nejhorší od roku 1990. Zasahuje téměř celé území.
„Může se stát, že aktuální kůrovcová kalamita nabude opačného charakteru a začne se zase zhoršovat. Každopádně už nedojde k takovému rozsahu těžeb,“ říká vědecký pracovník útvaru lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Jan Lubojacký.
Počasí si hraje i s kůrovcem
Jak na tom budou lesy letos, to záleží hlavně na počasí. Vysoké teploty na začátku měsíce lesníky nepotěšily.
„V té době už došlo k prvnímu vylétávání kůrovce, který navíc měl i přes zimu možnost dokončovat vývoj, protože zima byla teplá. V současné době jsme ve čtrnáctidenní velmi chladné periodě, která tento vývoj zbrzdila a zastavila," soudí ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Vít Šrámek.
Sběr klestí bude nadále povolen i veřejnosti
Regeneraci lesů by měla ulehčit i novela lesního zákona. Počítá například s tím, že by majitelé lesů měli na jejich obnovu víc času. Někteří vlastníci do ní chtěli prosadit i zákaz sběru klestí bez jejich povolení. „Je třeba z hlediska živin anebo jejich koloběhu klestí ponechávat do jisté míry v lese,“ řekl předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů Jiří Svoboda. Dodal, že proti tomu jde praxe, kdy vlastník klestí v lese ponechává a veřejnost si ho může volně brát.
Naopak starosta obce Bohuslavice na Vysočině Jiří Kovář (nestr.) považuje tuto myšlenku za absurdní. „Lidé, kteří si přijdou do lesů pro klestí, tak vlastně ten les uklízejí. Je tady tolik toho nepořádku, že kdyby chodila každý den celá vesnice, tak to nikdy nevyčistí.“
I proto resort návrh z novely vypustil. Vládě ji předloží do půlky roku.
K likvidaci stromů přispívají i dřevokazné houby. Například jasany zabíjí invazní voskovička jasanová. Dostává se do nich přes listy. Těmi se šíří dál do výhonů a může prostupovat až do starších částí větví.
Nejvíc pak škodí u houbařů oblíbené václavky. Loni kvůli nim lesníci museli vykácet přes 120 tisíc metrů krychlových. Václavky parazitují na stromech v jiných místech. Působí spíš na dolní části kmenů a na kořeny. Jsou dlouhodobě našimi nejnebezpečnějšími dřevokaznými houbami. Napadat mohou jehličnaté i listnaté stromy.
„Na rozdíl od jiných dřevokazných hub václavka opravdu poškozuje kořeny. Čili ten strom předtím, než umře, tak i vadne, má snížený přísun vody kořeny,“ říká mykolog z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Ondřej Koukol.
Další rozšířenou dřevokaznou houbou je lesklokorka ploská. „Způsobuje takzvanou bílou hnilobu, kdy se původně tvrdé dřevo rozpadá na jednotlivá vlákénka celulózy," dodává Koukol.
