Houby

Čeští houbaři vyrážejí do lesů. Sběru hub se věnují jak ti zkušení, tak ti s menší praxí. K rozeznávání nalezených hub často používají mobilní aplikace, mykologové však před jejich používáním varují. Nemusí prý být spolehlivé, doporučují spíše konzultaci s mykologickou poradnou. V případě podezření na otravu houbami pak apelují na vyhledání lékařské pomoci.

Češi loni v lesích nasbírali přes 31 tisíc tun hub a lesních plodů v hodnotě přes 7 miliard korun. I když je to více než v roce 2023, data jsou pod dlouhodobým průměrem. Nejčastěji si lidé z lesa nosili houby, borůvky, maliny a ostružiny. Na jednu domácnost připadá v průměru skoro sedm kilogramů. Informovalo o tom ministerstvo zemědělství, které vychází ze zjištění České zemědělské univerzity v Praze (ČZU).

Toxikologické informační středisko od června eviduje už přes osmdesát případů otravy nebo podezření na otravu houbami. Polovinu případů tvořily děti. Podle zjištění České televize se lidé nejčastěji potýkali s problémy způsobenými nesprávným skladováním nebo úpravou běžně jedlých druhů.

V chráněných územích se nachází méně než deset procent oblastí s nejvyšší rozmanitostí takzvaných mykorhizních hub, které žijí v symbióze s kořeny rostlin. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, který využil největší světovou databázi půdních hub GlobalFungi spravovanou Mikrobiologickým ústavem Akademie věd.

Do lesů vyrazili sběrači. Mnozí pro radost, ale mnozí také pro přivýdělek. Například ceny borůvek se letos pohybují nejčastěji od dvou do tří stovek za kilogram. Potkat lze i houbaře. Někteří z nich nabízejí plné košíky do restaurací nebo na trzích, často kolem dvou set korun za kilo. Pro prodej však také platí určitá pravidla.

Porota shledala Australanku Erin Pattersonovou vinnou z vraždy tří příbuzných pomocí muchomůrek zelených a z pokusu o vraždu čtvrté osoby, která přežila. Ženě hrozí doživotí, termín vynesení výše trestu ale zatím známý není, uvedla agentura Reuters. Motiv ženiných činů zůstává neznámý, podle prokuratury ale měla Pattersonová napjaté vztahy se svým manželem Simonem. Celému procesu se v Austrálii dostalo velké pozornosti, podle agentury AP existují plány, podle nichž se o případu natočí nejméně jedno televizní drama a dokument.

Věda znala houbu přezdívanou „Tutanchamonova kletba“ jako nebezpečnou, zejména archeologům totiž způsobovala vážné nemoci. Teď ale biologové popsali její doposud neznámé vlastnosti, které by se daly využít v medicíně.

Přestože je sucho, na některých místech i tak už rostou houby. A zdravotníci již řešili první případy otrav. Obzvláště nebezpečná je muchomůrka zelená, kterou si lidé často pletou s bedlou. Konzumace už jediné plodnice může končit smrtí. Aby se houbař otravě vyhnul, měl by dle toxikoložky Daniely Pelclové „sbírat houby, které zná – a když si není stoprocentně jistý, tak vynechat ty s lupeny“. Zároveň ale Pelclová dodává, že případů úmrtí v důsledku otravy ubývá. Podle ní za tím stojí jak lepší léčba, tak účinnější protijedy. „Velmi důležité je, že lidé přicházejí dřív,“ dodala expertka.

Parazitické houby měnící chování svých hostitelů nejsou výmyslem scenáristů. Doopravdy existují a podle nového výzkumu mají i velmi dlouhou evoluční historii. Planetu prokazatelně sdílely už s pravěkými plazy.

Vědci zjistili, že jarní houba baňka velkokališná, dříve považovaná za jeden druh, jich ve skutečnosti zahrnuje nejméně jedenáct. V minulosti vědci některé z nich popsali, avšak tehdy nevěděli, že se jedná o odlišné druhy baněk a považovali je za jeden a ten samý. Z nově objevených jsou dva pro vědu zcela nové.

V českých lesích momentálně vrcholí doba lovu vysoké zvěře. Je jí však méně než v minulých letech. Podle myslivců ji na mnoha místech z přirozeného prostředí vytlačují houbaři a turisté.

„Houbaření je u nás velmi rozšířené, ale v Evropě i ve světě najdeme řadu národů, kde je tomu stejně,“ řekl ředitel Etnologického ústavu Akademie věd České republiky Jiří Woitsch. Nejtypičtější pro vztah Čechů k houbaření je podle něj to, že se ze sběru hub stala volnočasová masová aktivita. „Jiné houbařící národy se věnují jejich sběru spíše proto, že je chtějí jíst. U nás chodíme do lesa na houby, protože nás to baví. A dost často chodí i lidé, kteří ani houby nejedí,“ dodal expert.

S podezřením na otravu houbami se od září obrátilo na toxikology už 332 lidí. To je dvakrát více než za stejné období vloni. Nejvíce telefonátů přijalo Toxikologické informační středisko letos v říjnu, kdy vyřídilo 230 konzultací. Nejčastěji lidé volají kvůli zažívacím potížím.

Po povodních stále platí zákaz vstupu do některých lesů. V těch přitom vrcholí houbařská sezona, podle mykologů nejlepší za poslední dekádu. Lidé zákazy porušují, přibývá i ztracených houbařů, které musí hledat policie a záchranáři.

Naplno se rozeběhla houbařská sezona. Vlhké a poměrně teplé počasí vylákalo o víkendu do lesů tisíce milovníků hub. Na sociálních sítích se chlubí úlovky, mezi kterými převažují bedly a klouzky. Začínají ale růst i hřiby. Zvýšený zájem zaznamenaly i houbařské poradny. Podle mykologů je nyní sezóna na vzestupu, a pokud vydrží počasí, začnou ještě růst i podzimní houby. Lékaři hlásí už i první případy otrav.

Hmyzomorka muší je houba, která – jak už naznačuje její jméno – napadá mouchy. Nejprve je nakazí, pak ovládne jejich nervový systém a změní je v „zombie“, tedy řídí jejich chování. A nakonec donutí zdravé mouchy k nekrofilnímu páření se s mrtvým exemplářem. Vědci z Kodaňské univerzity v novém výzkumu představili genetické triky této houby.

Od začátku prázdnin už řešilo možnou otravu houbami třikrát více lidí než za stejnou dobu loni. Na toxikologické středisko se obrátilo 43 houbařů. Odborníci varují, aby se lidé vyhýbali sběru neznámých nebo podezřelých hub. Nejčastěji si lidé pletou jedlé houby jako bedly či žampiony s muchomůrkami. Důležité je podle odborníků také správné skladování hub a jejich příprava.

Na Milovické stráni na Pálavě objevil amatérský mykolog zvláštní houbu. Nic takového u nás neviděl nejen on, ale ani nikdo jiný. Vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ji pak identifikovali jako sesličku poduškovitou, která je známá především z horských lesů na západě Spojených států a patří mezi vzácné a chráněné druhy. V Evropě se našla vůbec poprvé.

Nově objevenou houbu, která způsobuje plicní onemocnění, pojmenovali po českém vědci Vítu Hubkovi z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Mykologové novou houbu Aspergillus hubkae objevili u íránského pacienta s dýchacími problémy. Hubkovi je 38 let, v historii bylo takto mladému vědci jen málokdy uděleno podobné uznání.

Letošní houbařská sezona začíná. Český hydrometeorologický úřad proto v pondělí 27. května dopoledne opět spustil oblíbenou mapu pravděpodobnosti růstu mykorhizních (zejména hřibovitých) hub, které sbírá většina českých houbařů.

Stav českých lesů se loni v meziročním srovnání mírně zlepšil. Z dlouhodobého hlediska se ale jejich kondice zhoršuje. Lesy totiž stárnou, pětina z nich je víc než sto let stará. Kvůli tomu se pak snižuje vitalita i odolnost porostu. Navíc úplně ještě neskončila ani kůrovcová kalamita.

Houbové infekce, tedy nemoci způsobené plísněmi, v současné době přispívají k úmrtí necelých čtyř milionů lidí ročně. Přitom před deseti lety to byla jen polovina. Nový výzkum popsal, proč je to takové nebezpečí, na co by si lidstvo mělo dávat pozor, a také to, proč hrozba plísní za poměrně krátkou dobu takto nabobtnala.

Ekologický materiál MBC vytvářený z mycelia se výzkumníkům jeví jako hmota budoucnosti, protože je přírodní a kompostovatelný. Tým thajských vědců z Thajska nyní materiál vylepšil o ananasová vlákna a kávovou sedlinu, čímž mu dodal na pevnosti a rozšířil možnosti jeho využití.

Stromy nejsou ostrovy – nemohou fungovat izolovaně, jsou závislé na síti hub, které kolem kořenů tkají složité sítě, jež jim pomáhají přežívat. Umí pro ně zprostředkovat vodu a živiny z půdy, jsou mezičlánkem, bez něhož se stromy jen těžko obejdou. Toto partnerství je staré miliony let – a podle nové studie je ohrožené změnou klimatu.