Houby

Vědci zjistili, že jarní houba baňka velkokališná, dříve považovaná za jeden druh, jich ve skutečnosti zahrnuje nejméně jedenáct. V minulosti vědci některé z nich popsali, avšak tehdy nevěděli, že se jedná o odlišné druhy baněk a považovali je za jeden a ten samý. Z nově objevených jsou dva pro vědu zcela nové.

V českých lesích momentálně vrcholí doba lovu vysoké zvěře. Je jí však méně než v minulých letech. Podle myslivců ji na mnoha místech z přirozeného prostředí vytlačují houbaři a turisté.

„Houbaření je u nás velmi rozšířené, ale v Evropě i ve světě najdeme řadu národů, kde je tomu stejně,“ řekl ředitel Etnologického ústavu Akademie věd České republiky Jiří Woitsch. Nejtypičtější pro vztah Čechů k houbaření je podle něj to, že se ze sběru hub stala volnočasová masová aktivita. „Jiné houbařící národy se věnují jejich sběru spíše proto, že je chtějí jíst. U nás chodíme do lesa na houby, protože nás to baví. A dost často chodí i lidé, kteří ani houby nejedí,“ dodal expert.

S podezřením na otravu houbami se od září obrátilo na toxikology už 332 lidí. To je dvakrát více než za stejné období vloni. Nejvíce telefonátů přijalo Toxikologické informační středisko letos v říjnu, kdy vyřídilo 230 konzultací. Nejčastěji lidé volají kvůli zažívacím potížím.

Po povodních stále platí zákaz vstupu do některých lesů. V těch přitom vrcholí houbařská sezona, podle mykologů nejlepší za poslední dekádu. Lidé zákazy porušují, přibývá i ztracených houbařů, které musí hledat policie a záchranáři.

Naplno se rozeběhla houbařská sezona. Vlhké a poměrně teplé počasí vylákalo o víkendu do lesů tisíce milovníků hub. Na sociálních sítích se chlubí úlovky, mezi kterými převažují bedly a klouzky. Začínají ale růst i hřiby. Zvýšený zájem zaznamenaly i houbařské poradny. Podle mykologů je nyní sezóna na vzestupu, a pokud vydrží počasí, začnou ještě růst i podzimní houby. Lékaři hlásí už i první případy otrav.

Hmyzomorka muší je houba, která – jak už naznačuje její jméno – napadá mouchy. Nejprve je nakazí, pak ovládne jejich nervový systém a změní je v „zombie“, tedy řídí jejich chování. A nakonec donutí zdravé mouchy k nekrofilnímu páření se s mrtvým exemplářem. Vědci z Kodaňské univerzity v novém výzkumu představili genetické triky této houby.

Od začátku prázdnin už řešilo možnou otravu houbami třikrát více lidí než za stejnou dobu loni. Na toxikologické středisko se obrátilo 43 houbařů. Odborníci varují, aby se lidé vyhýbali sběru neznámých nebo podezřelých hub. Nejčastěji si lidé pletou jedlé houby jako bedly či žampiony s muchomůrkami. Důležité je podle odborníků také správné skladování hub a jejich příprava.

Na Milovické stráni na Pálavě objevil amatérský mykolog zvláštní houbu. Nic takového u nás neviděl nejen on, ale ani nikdo jiný. Vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ji pak identifikovali jako sesličku poduškovitou, která je známá především z horských lesů na západě Spojených států a patří mezi vzácné a chráněné druhy. V Evropě se našla vůbec poprvé.

Nově objevenou houbu, která způsobuje plicní onemocnění, pojmenovali po českém vědci Vítu Hubkovi z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Mykologové novou houbu Aspergillus hubkae objevili u íránského pacienta s dýchacími problémy. Hubkovi je 38 let, v historii bylo takto mladému vědci jen málokdy uděleno podobné uznání.

Letošní houbařská sezona začíná. Český hydrometeorologický úřad proto v pondělí 27. května dopoledne opět spustil oblíbenou mapu pravděpodobnosti růstu mykorhizních (zejména hřibovitých) hub, které sbírá většina českých houbařů.

Stav českých lesů se loni v meziročním srovnání mírně zlepšil. Z dlouhodobého hlediska se ale jejich kondice zhoršuje. Lesy totiž stárnou, pětina z nich je víc než sto let stará. Kvůli tomu se pak snižuje vitalita i odolnost porostu. Navíc úplně ještě neskončila ani kůrovcová kalamita.

Houbové infekce, tedy nemoci způsobené plísněmi, v současné době přispívají k úmrtí necelých čtyř milionů lidí ročně. Přitom před deseti lety to byla jen polovina. Nový výzkum popsal, proč je to takové nebezpečí, na co by si lidstvo mělo dávat pozor, a také to, proč hrozba plísní za poměrně krátkou dobu takto nabobtnala.

Ekologický materiál MBC vytvářený z mycelia se výzkumníkům jeví jako hmota budoucnosti, protože je přírodní a kompostovatelný. Tým thajských vědců z Thajska nyní materiál vylepšil o ananasová vlákna a kávovou sedlinu, čímž mu dodal na pevnosti a rozšířil možnosti jeho využití.

Stromy nejsou ostrovy – nemohou fungovat izolovaně, jsou závislé na síti hub, které kolem kořenů tkají složité sítě, jež jim pomáhají přežívat. Umí pro ně zprostředkovat vodu a živiny z půdy, jsou mezičlánkem, bez něhož se stromy jen těžko obejdou. Toto partnerství je staré miliony let – a podle nové studie je ohrožené změnou klimatu.

Vědci z českobudějovického Biologického centra akademie věd ČR prokázali, že jimi vyvinutý přípravek pomáhá chránit kaštany před klíněnkou jírovcovou a houbovou chorobou. Škůdci způsobují skvrny na listech, které kvůli tomu opadávají.

Takzvaná sazná nemoc kůry postihující především javor klen se dokáže šířit vzduchem i stovky kilometrů a může mít negativní dopad i na člověka. Zjistili to vědci z Ústavu ochrany lesů Mendelovy univerzity v Brně společně s evropskými kolegy, kteří využili vzorky pylového monitoringu a detekovali pohyb výtrusů houby Cryptostroma corticaleu, která tuto chorobu způsobuje.

Po vydatných srážkách se objevily houby v lesích. Přesto jich podle mykologů není tolik, kolik by očekávali, a rostou jen místně. Může za to dlouhé sucho, ze kterého se podhoubí stále vzpamatovává. Nejvíce hub lidé teď najdou ve vyšších horských oblastech a v lokalitách, kde je vláha.

Nadcházející víkend v Česku bude deštivý s maximálními teplotami do 22 stupňů Celsia. Ojediněle může pršet i vydatně a teploty pak mohou spadnout na 15 stupňů. Vyplývá to z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Současné deštivé počasí podle meteorologů ale přeje houbařům, protože srážky neustále zvyšují pravděpodobnost růstu hub. Na druhou stranu se zvyšuje i aktivita komárů, zejména na jižní Moravě, v Polabí a jižních Čechách.

Porosty mořských trav jsou obdobou deštných pralesů v oceánu. Jsou to jedny z nejbohatších mořských ekosystémů, které hrají ve světě moří a oceánů důležitou ekologickou roli. Globálně ale ubývá mořských luk, na nichž se objevuje druh mořské trávy rodu Zostera neboli úhoří trávy. Vliv na tento úbytek mají oomycety, organismy které žijí ve vodě i na souši a živí se buď jako paraziti, nebo z odumřelých zbytků těl jiných organismů. Jakou roli hrají v celosvětovém úbytku mořských trav, teď zkoumají vědci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Bakterie a houby v lesní půdě ohrožuje podle vědců globální změna klimatu. Lesní mikrobiom má přitom klíčovou roli v boji proti klimatické změně, protože napomáhá ukládání uhlíku vstřebaného z atmosféry do lesní půdy. Upozornili na to vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR ve studii, která vyšla v odborném žurnálu Nature Reviews Microbiology.

Přesto, že v uplynulých dnech v Česku vydatně pršelo, houbám se zatím nedaří. Sběrači tak ve většině případů chodí do lesa s košíkem zbytečně. Podle odborníků vydatné srážky nestačily, je třeba, aby přišly i chladnější noci. Podhoubí jsou navíc po dlouhotrvajících horkých dnech spálená a potřebují víc času.

Houby podporují život na souši už skoro půl miliardy let. Právě ony pomáhají svou mykorhizou dodávat rostlinám půdní živiny, které jsou nezbytné pro jejich růst. Tím tvoří základ pyramidy, na které stojí celý současný svět. V posledních letech ale vědci zjistili, že kromě toho, že tyto houby vytvářejí symbiotické vztahy s téměř všemi suchozemskými rostlinami, jsou také důležitým kanálem pro přenos uhlíku do půdních ekosystémů. A tedy jsou klíčovým, ale dříve podceňovaným hráčem ve změně klimatu.

Mravenci jsou mistry obrany proti nakažlivým nemocem. Dokázali dotáhnout do dokonalosti společnou péči jeden o druhého, aby tak zabránili šíření nemocí v kolonii. Jak ale jednotlivý mravenec pozná, koho má ošetřovat? Zaměřil se na to tým rakouských a slovenských vědců, který to zkoumal z pohledu více oborů – biologie, epidemiologie nebo matematiky.