S podezřením na otravu houbami se od září obrátilo na toxikology už 332 lidí. To je dvakrát více než za stejné období vloni. Nejvíce telefonátů přijalo Toxikologické informační středisko letos v říjnu, kdy vyřídilo 230 konzultací. Nejčastěji lidé volají kvůli zažívacím potížím.
Více hub i podezření na otravy. Letošní sezóna zaměstnává toxikology
„Většinou šlo o otravy spojené s bedlami nebo hřiby, ale konzultace bývají někdy obtížné, protože lidé často dostávají houby od známých a nejsou schopni přesně určit druh,“ uvedla konzultantka Toxikologického informačního střediska Viktoriia Kolesnikova. Za letošní rok už volalo na linku téměř šest set lidí, vloni necelých čtyři sta.
Většinou se podle konzultantky jedná o případy zažívacích problémů po požití špatně tepelně upravených hub nebo možné záměny za mírně jedovaté či nejedlé houby. „V jednom případě jsme však vydávali antidotum (protijed) pro pacientku, kde byla potvrzena otrava amatoxiny, tedy toxiny, které se vyskytují například v muchomůrce zelené nebo v některých toxických bedlách,“ dodala Kolesnikova.
Mezi jedlými a jedovatými houbami bývají malé rozdíly
Podle předsedy České mykologické společnosti Jaroslava Landy je u sbírání hub důležité začít s houbami, které člověk dobře zná. „Závisí to na rodové znalosti hub. Druhová znalost u mnoha rodů nestačí,“ konstatoval. Lidé si tak podle odborníka pletou například muchomůrku šedivku s muchomůrkou tygrovanou, pečárku (žampion) ovčí s pečárkou zápašnou nebo s pavučinci, některé jsou jedlé a některé až smrtelně jedovaté. „Je proto dobré využívat atlas a v případě nejistoty se přijít poradit do mykologické poradny,“ doplnil Landa.
Podle mykologa a toxikologa Jaroslava Klána z Všeobecné fakultní nemocnice jsou nejčastěji hlášené otravy právě z muchomůrky tygrované, žampionu zápašného a pavučinců. Varoval i před nedostatečnou tepelnou úpravou hub. „Lepší je připravovat houby na tuku, kde dosáhneme vyšší teploty, takže se škodliviny rozloží v kratší době. Když je děláme ve vodě, tak to trvá i dvacet minut,“ zmínil.
Co dělat v případě otravy?
U lehké otravy, kdy začne postižený pociťovat příznaky jako nevolnost, je podle Klána důležité co nejrychleji vyprázdnit žaludek. „(Strávit jídlo) trvá žaludku dvě až pět hodin, takže když příznaky přijdou za dvě hodiny, tak jsme ještě schopni velkou část houbového pokrmu zvrátit,“ řekl. Po vyvolání zvracení by potom člověk měl podle Klána sníst pět až šest tablet živočišného uhlí a zapít ho půllitrem černého čaje. Vhodná je podle něj i jílovitá Smecta.
Důležité je také zjistit, která houba otravu vyvolala. „Ideální je zachytit zvratky. Pokud nám zbylo jídlo, tak ho vezmeme a můžeme ho analyzovat, případně pokud nám zbyly houby jako takové,“ uvedl Klán. Zjistit původce otravy je podle něho důležité kvůli tomu, aby nedošlo k vážnější otravě dalšími druhy hub, jako je muchomůrka zelená nebo pavučince. „Rodina se otrávila pavučincem. Sice nezemřeli, ale ledviny mají tak nemocné, že musí chodit všichni čtyři na dialýzu,“ dodal.
Houbám letos přeje vlhké a poměrně teplé počasí. Jejich sezóna se tak oproti minulým rokům prodloužila. Český hydrometeorologický ústav na svých stránkách také pravidelně aktualizuje mapu, která ukazuje pravděpodobnost růstu hub.
