Mykologie

Vědci zjistili, že jarní houba baňka velkokališná, dříve považovaná za jeden druh, jich ve skutečnosti zahrnuje nejméně jedenáct. V minulosti vědci některé z nich popsali, avšak tehdy nevěděli, že se jedná o odlišné druhy baněk a považovali je za jeden a ten samý. Z nově objevených jsou dva pro vědu zcela nové.

„Houbaření je u nás velmi rozšířené, ale v Evropě i ve světě najdeme řadu národů, kde je tomu stejně,“ řekl ředitel Etnologického ústavu Akademie věd České republiky Jiří Woitsch. Nejtypičtější pro vztah Čechů k houbaření je podle něj to, že se ze sběru hub stala volnočasová masová aktivita. „Jiné houbařící národy se věnují jejich sběru spíše proto, že je chtějí jíst. U nás chodíme do lesa na houby, protože nás to baví. A dost často chodí i lidé, kteří ani houby nejedí,“ dodal expert.

S podezřením na otravu houbami se od září obrátilo na toxikology už 332 lidí. To je dvakrát více než za stejné období vloni. Nejvíce telefonátů přijalo Toxikologické informační středisko letos v říjnu, kdy vyřídilo 230 konzultací. Nejčastěji lidé volají kvůli zažívacím potížím.

Od začátku prázdnin už řešilo možnou otravu houbami třikrát více lidí než za stejnou dobu loni. Na toxikologické středisko se obrátilo 43 houbařů. Odborníci varují, aby se lidé vyhýbali sběru neznámých nebo podezřelých hub. Nejčastěji si lidé pletou jedlé houby jako bedly či žampiony s muchomůrkami. Důležité je podle odborníků také správné skladování hub a jejich příprava.

Vypadá jako dvě hodně přerostlé bedly a z velké části je z hub opravdu postaven. V Česku vzniká experimentální stavba z mykokompozitu, tedy materiálu vytvořeného z mycelia čili podhoubí. Domek nazvaný Samorost se bude stavět do konce roku, využití vidí autoři při takzvaném glampingu. Především má ale prověřit, jak se materiál z mycelia chová mimo laboratoř a jestli by se mohl stát udržitelnou variantou například polystyrenu.

Na Milovické stráni na Pálavě objevil amatérský mykolog zvláštní houbu. Nic takového u nás neviděl nejen on, ale ani nikdo jiný. Vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ji pak identifikovali jako sesličku poduškovitou, která je známá především z horských lesů na západě Spojených států a patří mezi vzácné a chráněné druhy. V Evropě se našla vůbec poprvé.

Nově objevenou houbu, která způsobuje plicní onemocnění, pojmenovali po českém vědci Vítu Hubkovi z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Mykologové novou houbu Aspergillus hubkae objevili u íránského pacienta s dýchacími problémy. Hubkovi je 38 let, v historii bylo takto mladému vědci jen málokdy uděleno podobné uznání.

Letošní houbařská sezona začíná. Český hydrometeorologický úřad proto v pondělí 27. května dopoledne opět spustil oblíbenou mapu pravděpodobnosti růstu mykorhizních (zejména hřibovitých) hub, které sbírá většina českých houbařů.

Přesto, že v uplynulých dnech v Česku vydatně pršelo, houbám se zatím nedaří. Sběrači tak ve většině případů chodí do lesa s košíkem zbytečně. Podle odborníků vydatné srážky nestačily, je třeba, aby přišly i chladnější noci. Podhoubí jsou navíc po dlouhotrvajících horkých dnech spálená a potřebují víc času.

Kvůli podezření na otravu z hub se na toxikology letos obrátilo už 330 lidí. Oproti loňsku je to za stejné období víc než dvojnásobek. Odborníci navíc čekají, že po dešti budou tento týden podezření na otravy dál přibývat, a mykologové proto zdůrazňují: Neexperimentujte a sbírejte jen ty houby, které s jistotou znáte.