Vypadá jako dvě hodně přerostlé bedly a z velké části je z hub opravdu postaven. V Česku vzniká experimentální stavba z mykokompozitu, tedy materiálu vytvořeného z mycelia čili podhoubí. Domek nazvaný Samorost se bude stavět do konce roku, využití vidí autoři při takzvaném glampingu. Především má ale prověřit, jak se materiál z mycelia chová mimo laboratoř a jestli by se mohl stát udržitelnou variantou například polystyrenu.
Domek z podhoubí prověří materiál budoucnosti
Loni na houby vyrazilo téměř sedmdesát procent domácností a lidé si odnesli přes sedmnáct tun hub. Údaje vyplynuly ze zjištění České zemědělské univerzity. Národu houbařů by o to více mohl být sympatický projekt, který s houbami počítá také ve stavitelství. V podhoubí neboli myceliu vidí jeho autoři potenciál, jak v budoucnu stavě moderně a udržitelně.
Lehký a špatně hořlavý náhradník polystyrenu
Mycelium je síťová struktura vláken hub přinášející řadu výhod, vysvětluje spolek Mymo, který za nápadem stojí. Tvoří ho odborníci z oblasti architektury, designu i průmyslu. Laboratorní testy podle nich prokázaly, že mykokompozit je vhodný pro zateplení obvodových zdí, jako nenosná konstrukce domu, k eliminaci tepelných mostů či jako zvukový izolant.
Nahradit by tak mohl třeba neekologický polystyren. „Podhoubí je velice lehký materiál, přesto poměrně pevný. Je velmi dobře izolační a v porovnání s materiály, jako je třeba polystyren, velmi špatně hoří,“ upozornil předseda spolku Mymo Jakub Seifert.
Jakub Seifert ze spolku MYMO při stavbě domku
Hořlavost výzkumníci zkoušeli při grilování. „Vyrobili jsme z mycelia gril, na kterém se dvě hodiny grilovalo maso a samozřejmě houby. Fungovalo to perfektně, skrze gril se žádné teplo nedostalo. Spíše to doutná, než že by to hořelo plamenem, a oproti polystyrenu neprská žádné žhavé kapky, tím pádem nebude rychle degradovat, ale déle si zachová únosnost, a o to jde, aby se únikový čas prodloužil a lidé mohli z budovy snadno uniknout,“ popsala Kateřina Sýsová z Fakulty architektury ČVUT.
Les nahradila laboratoř
Udržitelnost zvyšuje, že k pěstování se může využívat přírodní odpadní materiál. „Už do lesa chodit nemusíme, protože umíme podhoubí pěstovat v pěstebním pytli, kde vytvoříme blok plný podhoubí. Nadrtíme ho, aby bylo sypké, nasypeme do formiček vytištěných třeba na 3D tiskárnách a necháme opět srůst,“ popisuje Seifert.
Nákres domku Samorost ve 3D
Srůstání trvá dva až tři dny. Materiál se z forem vyklopí, vysuší a vznikne pevný mykokompozit, který se dá použít už na konkrétní věc, třeba akustický panel nebo izolační desku, ale klidně i při výrobě nábytku či interiérových dekorací. Spolek v experimentech pracoval s lesklokorkou lesklou, zvanou také reishi, která patří mezi dřevobytné houby.
Podhoubí použité například v izolačních deskách podle Sýsové není živé, a dále se tak nemůže rozpínat a nemohou se v něm množit mikroorganismy. Pokud by se ale zalévalo, tak materiál může pomáhat bujení bakterií. Stavby s myceliem proto kladou vyšší nároky na dezinfekci. Čistější prostředí je žádoucí i při výrobě. Není nutné vyrábět mykokompozit zrovna v laboratoři, ovšem dílna také není vhodná.
Jak se chová v reálném světě
Využití v praxi prověří domek, který se v těchto dnech začal stavět, zatím ve výrobní hale. Dostal název Samorost. Hotov má být do konce roku. V tuto chvíli už jsou vsazeny první myceliové desky do části dřevěné konstrukce. Mycelium je totiž samonosné, a aby do interiéru z takového materiálu bylo možné přichytit kuchyňskou linku nebo hřebíček na obraz, je třeba je přidělat zvlášť na dřevěnou desku.
„Tento malý domeček nám ukáže použití materiálu v reálném, nechráněném prostředí. Jsme velmi zvědaví, jak se bude v tomto prostředí chovat. Ukáže se i další věc, jestli je možné vyrábět obkladový izolační materiál z mycelia standardizovaně,“ podotkla Kateřina Sýsová.
Tvarově dům Samorost připomíná dva kloboučky bedel propojené chodbou. „Na malém prostoru jsme se snažili vytvořit komplexní zázemí, kuchyňku, prostor na odpočinek i na práci,“ doplnil Jakub Seifert. Mycelium využili autoři rovněž v interiérovém vybavení. Že z mycelia může být i nábytek či dekorace, si vyzkoušeli už loni na pražské přehlídce Designblok. K vidění tu byla svítidla, konferenční stolek, skříň či paraván – vše z mykokompozitu.
V Česku vzniká domek z podhoubí (zdroj: ČT24)
Pro glamping i pro investory
Nyní vyráběný modelový domek je zamýšlen pro takzvaný glamping, tedy stále oblíbenější způsob kempování, které se ovšem nezříká komfortu, jak naznačuje sousloví vytvořené z výrazů glamour a camping.
„Dům Samorost zohledňuje všechny nevýhody či obavy z kempování, které lidé vyjádřili. Je navržen tak, aby posunul zážitek o úroveň výše. Špatné počasí vám v krásné bedle s výhledem na nebe, byť zatažené, vadit určitě nebude. Vhodně navržený interiér zajistí dostatek pohodlí a dřez s přívodem vody zase lepší hygienické podmínky,“ ujišťuje autor návrhu Tomasz Kloza. Energie se bude čerpat z fotovoltaických panelů.
Vizualizace domku Samorost: ložnice a kuchyň
Nicméně autoři nepochybují, že stavba tohoto typu najde i mnohem více uplatnění. „Od představení domu Samorost veřejnosti si slibujeme zvýšení zájmu ze strany akademiků a také potenciálních investorů, kteří by mykokompozit pomohli zavést do průmyslové výroby, a podpořili tak udržitelnost ve stavebnictví,“ říká Libor Vošický, předseda představenstva Buřinky, která projekt iniciovala a financuje jej.
Mycelium je fascinujícím systémem nejen pro mykology či stavitele. Přední česká autorka sci-fi Vilma Kadlečková tak například nazvala osmidílnou ságu, v níž stvořila komplexní fikční svět. Závěrečný díl příběhu označily ceny Magnesia Litera za nejlepší knihu žánru fantastika roku 2023.
