Ve věku 89 let zemřel peruánský nositel Nobelovy ceny za literaturu Mario Vargas Llosa. Podle agentury AP to v neděli oznámil syn velikána latinskoamerické literatury, který je autorem oceňovaných románů jako Město a psi nebo Kozlova slavnost. Potomci spisovatele oznámili, že jejich otec bude zpopelněn a nebude se konat žádné veřejné poslední rozloučení.
Zemřel nositel Nobelovy ceny za literaturu Vargas Llosa
3 minuty
Události: Zemřel Mario Vargas Llosa
„S hlubokým zármutkem oznamujeme, že náš otec Mario Vargas Llosa dnes pokojně zesnul v Limě, obklopen rodinou,“ stojí v oznámení, pod které se podepsaly spisovatelovy děti Álvaro, Gonzalo a Morgana a které zveřejnily na síti X na účtu Álvara Vargase Llosy, který byl i známým politickým komentátorem.
„Jeho odchod zarmoutí jeho příbuzné, přátele a jeho čtenáře po celém světě, ale my doufáme, že tak jako my naleznou útěchu ve skutečnosti, že se těšil z dlouhého, dobrodružného a plodného života a zanechává za sebou dílo, které ho přežije,“ dodali potomci romanopisce a esejisty, který dostal Nobelovu cenu za literaturu před patnácti lety.
Mezi další známá díla Vargase Llosy patří Tetička Julie a zneuznaný génius, Smrt v Andách nebo Válka na konci světa.
9 minut
Studio ČT24: Překladatelka a hispanistka Anežka Charvátová o smrti Varga Llosa
Vargas Llosa, který se postupně stal konzervativcem, se často vyjadřoval k politice a v roce 1990 dokonce kandidoval na prezidenta. Ve druhém kole hlasování ho tehdy porazil Alberto Fujimori, který vládl v devadesátých letech tvrdou rukou a později byl odsouzen k 25 letům vězení za porušování lidských práv. Po tomto neúspěšném politickém angažmá Llosa odjel do jazykově i kulturně spřízněného Španělska, kde získal v roce 1993 občanství.
Vyrůstal v Bolívii i v Peru
Llosa se narodil 28. března 1936 v Arequipě na jihu Peru ve středostavovské rodině. Byl vychováván matkou a prarodiči z matčiny strany v Bolívii a poté v Peru. Po studiu na vojenské akademii v Limě získal titul z literatury a podnikl první kroky v žurnalistice.
V roce 1959 se přestěhoval do Paříže, kde strávil několik „rozhodujících let“, jak později napsal v jedné předmluvě. Právě v hlavním městě Francie vznikly jeho první romány. Ve městě, kde pracoval jako překladatel, učitel španělštiny a novinář v agentuře AFP, se také oženil se svou o deset let starší vzdálenou tetou Julií Urquidiovou, která autora později inspirovala k napsání už zmíněné knihy Tetička Julie a zneuznaný génius.
O několik let později se s ní rozešel a oženil se se svou sestřenicí a neteří své bývalé ženy Patricií Llosoovou, s níž měl tři děti a zůstal s ní padesát let.
Velký ohlas měl již jeho první román Město a psi (1963), kde trochu autobiograficky popsal dospívání chlapců na vojenské škole, kam ho poslal jeho otec ve čtrnácti letech. Ještě více ho proslavil Zelený dům z roku 1966. V tomto díle se mu podařilo popisem všední reality mistrně zachytit lidský úděl jako takový. Do tohoto románu se promítla i jeho cesta po Amazonském pralese.
V 70. letech se svými dalšími díly již stal literární celebritou a v druhé polovině dekády byl předsedou mezinárodního PEN klubu. V roce 1994 mu bylo uděleno nejprestižnější ocenění španělsky psané literatury – Cervantesova cena. Vargas Llosa napsal více než třicet románů, dramat a esejů.
V bývalém Československu v 70. letech nesměla být spisovatelova díla překládána kvůli kritice invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Jako předseda Mezinárodního PEN klubu Vargas Llosa také podpořil československé disidenty a Chartu 77. Po sametové revoluci z roku 1989 navštívil Prahu, kde se setkal i s prezidentem Václavem Havlem.
