První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
Kostěné nástroje vytvářeli předkové člověka celé miliony let. Vůbec nejstarší důkazy o tom, že to dělali záměrně, pocházejí z doby před 1,4 až 0,7 miliony let z Etiopie. V Evropě se nejstarší doklady o výrobě kostěných nástrojů datují do středního pleistocénu, tedy před asi milionem let.
Nejstarší doklady úpravy slonoviny jsou ale až mnohem pozdější – proč, to zatím není úplně jasné. Pocházejí z doby před přibližně 120 tisíci lety. Teď ale nová studie naznačuje, že i tento materiál mohli lidé začít používat dříve, dokonce výrazně dříve. Podle této práce byla slonovina v Evropě používaná už před 400 tisíci lety, a to na území dnešní Ukrajiny.
Mamutí zuby z Ukrajiny
Archeologická lokalita Medžibož patří mezi nejzajímavější evropská naleziště pravěkých artefaktů. Leží v údolí řeky Jižní Bug poblíž města Medžibož na Ukrajině. Vědci ji poprvé odkryli roku 2011 a od té doby se zkoumala velmi intenzivně až do roku 2018.
Právě tam se našlo celkem 24 zlomků mamutí slonoviny, které pocházejí z doby před přibližně 400 tisíci lety. Datování bylo určeno takzvanou elektronovou spinovou rezonancí . „Fragmenty slonoviny jsme identifikovali při laboratorní analýze běžných pozůstatků fauny získaných z horních vrstev naleziště Medžibož. Jedná se o lokalitu z mladšího paleolitu. Na některých kostech jsou patrné stopy po řezání,“ uvedli ukrajinští autoři výzkumu.
Vlastnosti této slonoviny byly tak neobvyklé, že ji začali vědci studovat blíž. Ukázalo se, že celkem 11 úlomků bylo nějak opracováno, vědci našli dokonce tři různé metody, jak to pravěcí lidé udělali. A dokonce z velikosti a způsobu opracování dokázali vytvořit i hypotézu, k čemu tyto artefakty využívali.
Předpokládají, že neměly praktické upotřebení. Nástroje v těchto rozměrech nejsou podle experimentálních artefaktů příliš účinné, navíc je slonovina příliš měkká oproti jiným materiálům, jež mohli pravěcí lidé snadno získat – například křemen. Proč by tedy pralidé vynakládali tolik energie a času na úpravu?
Příběh neandertálců
Podle archeologů se začala slonovina prokazatelně používat asi před čtyřiceti tisíci lety – hlavně na ozdoby. „V některých neandertálských kontextech datovaných do doby před zhruba 120 tisíci lety se objevují příležitostné nálezy naznačující používání nebo úpravu tohoto materiálu. Například na neandertálské lokalitě na Krymu jsme zdokumentovali hrotitý úlomek vyrobený z mamutí slonoviny,“ uvedli autoři.
Vědci se domnívají, že k vytvoření artefaktů z mamutí slonoviny z Medžibože mohl vést tamní nedostatek kvalitních kamenných surovin, ale možná i experimentální pokus o vyzkoušení „neortodoxních materiálů“ pomocí technik, jež se normálně používaly na opracování kamene.
Autoři si myslí, že by právě tohle mohlo vysvětlit, kdo a proč slonovinu zpracovával, a proč nebyla opracovaná příliš zdařile. „Domníváme se, že mohou představovat takzvané imitační chování, pravděpodobně dětí, které napodobovaly chování dospělých jako součást sociálního učení. Cílem v tomto případě nebyl funkční nástroj, ale spíše předstíraný nástroj – pravděpodobně to byl předmět na hraní nebo na trénink.“
Nejistoty zůstávají
Autoři upozorňují, že jde stále jenom o hypotézu, protože existuje jednak možnost nesprávného datování vrstvy s artefakty, ale také stopy na nich mohou být výsledkem přírodních procesů.
Pokládají to ale za méně pravděpodobné, než možnost vzniku pomocí cíleného opracování. Hlavním argumentem je podle nich složitost úprav. Věří, že kdyby se podobné stopy hledaly i na dříve analyzovaných kusech slonoviny, mohlo by se najít důkazů ještě víc.
