Artefakty

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží severní Afriky k jejím západním břehům a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme jedenáct zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes. Ukazuje to i analýza nalezených ostatků.

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.

Prostor za komínem chalupy na Náchodsku vydal tajemství z druhé světové války. Řemeslníci tam našli ostatky a drobné předměty, které si za protektorátu u tehdejší majitelky schovali nejspíš její židovští přátelé.

O víkendu byly z výstavy v nizozemském Assenu ukradeny čtyři zlaté historické artefakty zapůjčené z rumunského muzea. V Rumunsku krádež vyvolává rozhořčení, krajní pravice mluví dokonce o útoku na národní identitu. Zmizela totiž i vzácná přilba považovaná za rumunský národní poklad. Policie ve středu zadržela tři podezřelé z krádeže.

V trase plánované dostavby Pražského okruhu poblíž Nupak odkryli odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR osm dlouhých sloupových staveb starších než sedm tisíc let. Dalším důležitým objevem je vesnice z pozdní doby halštatské, která obsahuje i doklady přítomnosti výše postavených členů společnosti.

Rozsáhlé pohřebiště přibližně se stovkou hrobů zkoumají odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd Brno nedaleko Pasohlávek na Brněnsku. Kromě tělesných ostatků lidí různého věku tam našli i kostry koní a psů. V některých hrobech byla i bohatá výbava naznačující, jak mocní lidé zde leží.

Nizozemsko vrátilo artefakty včetně děla, obřadního meče a dvou střelných zbraní, které byly odvezeny ze Srí Lanky před více než 250 lety. Cennosti se vracejí v rámci snahy bývalé koloniální mocnosti o nápravu historických křivd, uvedli činitelé obou zemí.

Britské muzeum v Londýně řeší skandál kolem podezření z krádeží ve svých sbírkách. Dlouhodobě z nich mizely drobné předměty, které pak končily v aukcích. Z depozitářů jednoho z nejvýznamnějších muzeí na světě se ztratily artefakty staré i několik tisíc let. Kvůli případu už rezignoval ředitel prestižní instituce.

Západní muzea se stále častěji potýkají s výzvami, aby vracela artefakty uloupené v koloniálních dobách do zemí původu. Žádosti dostávají hlavně velké západní instituce, ať už ve Spojených státech, Francii, Německu, nebo ve Velké Británii. Jejich postoj se liší a například slavné Britské muzeum se svých exponátů navzdory kritice vzdávat nechce.

Egypťané dlouhodobě podezírali britského archeologa Howarda Cartera, který v roce 1922 objevil hrobku faraona Tutanchamona, že část pokladu z hrobky před jejím oficiálním otevřením ukradl. Ačkoli se zvěsti o krádeži šířily po generace, bylo těžké najít důkazy. Nyní se v doposud nezveřejněném dopise z roku 1934 objevilo obvinění, že Carter nakládal s majetkem „nepochybně ukradeným z hrobky“, píše list The Guardian.

Z Jihoafrické republiky o víkendu na palubě ledoborce vyplul k Antarktidě tým odborníků, který bude ve Weddellově moři pátrat po vraku lodi Endurance ze známé expedice Ernesta Shackletona. Výprava nazvaná Endurance22 se pokusí dosáhnout toho, co se zatím při žádném z předchozích pokusů nepodařilo – překonat nepříznivé podmínky a pomocí dvou dálkově ovládaných miniponorek nasnímat jeden z nejslavnějších vraků světa, který se potopil v roce 1915.

Archeologové našli v budoucí trase dálnice D55 mezi Babicemi a Starým Městem na Uherskohradišťsku pozůstatky sídliště, které předběžně datují do mladší doby železné. Jde zhruba o období mezi lety 480 a 30 před naším letopočtem, kdy se rozvíjela laténská kultura.