Archeologové v Budapešti odhalili sarkofág z antického Říma

Archeologové v Budapešti odhalili pozoruhodně dobře zachovalý sarkofág z dob antického Říma. Sňali poklop, pod nímž byly ostatky mladé ženy pohřbené před zhruba sedmnácti sty lety.

Archeologové z Budapešťského archeologického muzea objevili vápencovou rakev během rozsáhlých vykopávek v Óbudě, čtvrti, která kdysi tvořila součást římské osady Aquincum u břehu Dunaje. Ten tehdy tvořil hranici starověké Římské říše.

Sarkofág, nedotčený rabovači a po staletí zapečetěný, byl nalezen se stále připevněným kamenným víkem, zajištěným kovovými svorkami a roztaveným olovem. Když badatelé opatrně zvedli víko, odkryli kompletní kostru obklopenou desítkami artefaktů.

„Specifičnost nálezu spočívá v tom, že šlo o hermeticky uzavřený sarkofág. Nebyl předtím narušen, takže byl nedotčený,“ uvedla vedoucí vykopávek Gabriella Fényesová.

Dělníci zvedají víko římského sarkofágu
Zdroj: ČTK/AP/Gabor Lakos

Co si brali Římané na poslední cestu

Rakev ležela mezi ruinami opuštěných domů v osadě, která byla ve třetím století opuštěna a později znovu využívána jako pohřebiště. Nedaleko badatelé objevili římský akvadukt a osm jednodušších hrobů, ale žádný se neblížil bohatství a nedotčenosti zapečetěné tumby.

V souladu s římskými pohřebními zvyky sarkofág obsahoval řadu předmětů: dvě zcela neporušené skleněné nádoby, bronzové figurky i 140 mincí. Kostní sponka do vlasů, jantarový šperk a stopy látky zdobené zlatem, spolu s velikostí kostry, ukazují na to, že hrob patří mladé ženě.

Archeologové doufají, že další šperky objeví ve zhruba čtyři centimetry silné vrstvě bahna, kterou odstranili z vnitřku sarkofágu. Předměty byly věci, které zesnulé darovali její příbuzní na její věčnou cestu, uvedla Fényesová. „Příbuzní zesnulou pohřbili velmi pečlivě. Museli ji mít opravdu rádi,“ dodala.

Z dějin Panonie

Během římského období tvořila velká část území dnešního Maďarska provincii Panonie, jejíž hranice se táhla podél pravého břehu Dunaje. Nedaleko místa nálezu stál legionářský tábor střežící hranice říše a nově nalezené stavby byly pravděpodobně součástí civilního osídlení, které kolem něj vyrostlo.

Antropologové nyní prozkoumají ostatky mladé ženy, což by mělo odhalit více o jejím věku, zdraví a původu. „Je opravdu vzácné najít takový sarkofág, nedotčený a nikdy předtím nepoužívaný, protože ve čtvrtém století bylo běžné znovu používat starší sarkofágy,“ řekl specialista na římské období Gergely Kostyál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 23 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...