Archeologové v Budapešti odhalili sarkofág z antického Říma

Archeologové v Budapešti odhalili pozoruhodně dobře zachovalý sarkofág z dob antického Říma. Sňali poklop, pod nímž byly ostatky mladé ženy pohřbené před zhruba sedmnácti sty lety.

Archeologové z Budapešťského archeologického muzea objevili vápencovou rakev během rozsáhlých vykopávek v Óbudě, čtvrti, která kdysi tvořila součást římské osady Aquincum u břehu Dunaje. Ten tehdy tvořil hranici starověké Římské říše.

Sarkofág, nedotčený rabovači a po staletí zapečetěný, byl nalezen se stále připevněným kamenným víkem, zajištěným kovovými svorkami a roztaveným olovem. Když badatelé opatrně zvedli víko, odkryli kompletní kostru obklopenou desítkami artefaktů.

„Specifičnost nálezu spočívá v tom, že šlo o hermeticky uzavřený sarkofág. Nebyl předtím narušen, takže byl nedotčený,“ uvedla vedoucí vykopávek Gabriella Fényesová.

Dělníci zvedají víko římského sarkofágu
Zdroj: ČTK/AP/Gabor Lakos

Co si brali Římané na poslední cestu

Rakev ležela mezi ruinami opuštěných domů v osadě, která byla ve třetím století opuštěna a později znovu využívána jako pohřebiště. Nedaleko badatelé objevili římský akvadukt a osm jednodušších hrobů, ale žádný se neblížil bohatství a nedotčenosti zapečetěné tumby.

V souladu s římskými pohřebními zvyky sarkofág obsahoval řadu předmětů: dvě zcela neporušené skleněné nádoby, bronzové figurky i 140 mincí. Kostní sponka do vlasů, jantarový šperk a stopy látky zdobené zlatem, spolu s velikostí kostry, ukazují na to, že hrob patří mladé ženě.

Archeologové doufají, že další šperky objeví ve zhruba čtyři centimetry silné vrstvě bahna, kterou odstranili z vnitřku sarkofágu. Předměty byly věci, které zesnulé darovali její příbuzní na její věčnou cestu, uvedla Fényesová. „Příbuzní zesnulou pohřbili velmi pečlivě. Museli ji mít opravdu rádi,“ dodala.

Z dějin Panonie

Během římského období tvořila velká část území dnešního Maďarska provincii Panonie, jejíž hranice se táhla podél pravého břehu Dunaje. Nedaleko místa nálezu stál legionářský tábor střežící hranice říše a nově nalezené stavby byly pravděpodobně součástí civilního osídlení, které kolem něj vyrostlo.

Antropologové nyní prozkoumají ostatky mladé ženy, což by mělo odhalit více o jejím věku, zdraví a původu. „Je opravdu vzácné najít takový sarkofág, nedotčený a nikdy předtím nepoužívaný, protože ve čtvrtém století bylo běžné znovu používat starší sarkofágy,“ řekl specialista na římské období Gergely Kostyál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 7 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 11 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
včera v 17:00‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
včera v 14:05‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
včera v 10:52‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.