Archeologové pod budoucím kulturním centrem v Brně našli předměty ze středověku i pravěku

V místě, kde má v Brně vyrůst Janáčkovo kulturní centrum (JKC), objevili archeologové unikátní nálezy. Jde o tisíce drobných artefaktů z mladší doby kamenné i části středověkého obydlí z 13. století. Všechny drobné nálezy se stanou součástí sbírek Muzea města Brna.

Archeologové dokončují hlavní fázi výzkumu navazující na výzkum z roku 2015, který předcházel výstavbě podzemních garáží pod sálem. „Unikátnost nálezů spočívá zejména v míře jejich zachování. Dochovaly se zde zbytky dřevěných konstrukcí a především také unikátní stavba zděná z období třináctého století. Co se týče nějakého společného jmenovatele zachovaných předmětů, tak je to každodennost všedního života nějaké vyšší společenské měšťanské vrstvy,“ vysvětlil archeolog z Muzea města Brna Aleš Navrátil.

Zpočátku si archeologové mysleli, že je to sklep, na to, že jde o přízemí domu, jsme přišli později. „Každopádně takové domy se v běžné měšťanské zástavbě Brna vrcholného středověku téměř nevyskytují, a pokud ano, nacházeli jsme zatím jen malé útržky zdiva poničeného mladšími zásahy,“ dodal Navrátil.

Nahrávám video

Nálezy umožnily vysoké spodní vody

V lokalitě archeologové našli například výdřevy středověkých sklepů, studní nebo odpadních jímek. Nálezy umožnily vysoké spodní vody a také časté dorovnávání terénu. Ten se od středověku zvýšil o bezmála tři metry „Dostali jsme se do hloubky necelých tří metrů vrstev a dokumentujeme na nich přes 700 let vývoje města. Žádnou podobně rozsáhlou a jedinečně zachovalou plochu již v centru nenajdeme,“ popsal ředitel společnosti Archaia Marek Peška. Nálezy umožnily vysoké spodní vody a také časté dorovnávání terénu.

Kromě konstrukcí domů archeologové vykopali tisíce drobných předmětů, nejčastěji zlomky stolní a kuchyňské keramiky. K častým nálezům patřily železné předměty nebo nářadí. Našli také část takzvané akvamanile, tedy ozdobné konvičky na vodu, která mívala obvykle tvar zvířete. Konvičky se používaly k rituálnímu umývání rukou a byly velmi oblíbené zejména na konci 13. století. Zaujaly i keramické dýmky, plastiky koníků či kamenný kachel s reliéfem gryfa. Odborníci našli i artefakty z mladší doby kamenné, několik kusů pazourku či kamennou sekyrku.

Všechny drobné nálezy se stanou součástí sbírek Muzea města Brna, konstrukce domů bude muset ustoupit stavbě. Stavba podle primátorky Markéty Vaňkové (ODS) pokračuje bez technických obtíží. „Je hotová převrtávaná pilotová stěna i přeložky vysokého a nízkého napětí, stavební jáma je vytěžena z dvaceti procent. Aktuálně probíhají práce na zesilování konstrukcí prvního a třetího podzemního podlaží hlavního objektu koncertního sálu,“ uvedla Vaňková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 18 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.