Archeologové pod budoucím kulturním centrem v Brně našli předměty ze středověku i pravěku

V místě, kde má v Brně vyrůst Janáčkovo kulturní centrum (JKC), objevili archeologové unikátní nálezy. Jde o tisíce drobných artefaktů z mladší doby kamenné i části středověkého obydlí z 13. století. Všechny drobné nálezy se stanou součástí sbírek Muzea města Brna.

Archeologové dokončují hlavní fázi výzkumu navazující na výzkum z roku 2015, který předcházel výstavbě podzemních garáží pod sálem. „Unikátnost nálezů spočívá zejména v míře jejich zachování. Dochovaly se zde zbytky dřevěných konstrukcí a především také unikátní stavba zděná z období třináctého století. Co se týče nějakého společného jmenovatele zachovaných předmětů, tak je to každodennost všedního života nějaké vyšší společenské měšťanské vrstvy,“ vysvětlil archeolog z Muzea města Brna Aleš Navrátil.

Zpočátku si archeologové mysleli, že je to sklep, na to, že jde o přízemí domu, jsme přišli později. „Každopádně takové domy se v běžné měšťanské zástavbě Brna vrcholného středověku téměř nevyskytují, a pokud ano, nacházeli jsme zatím jen malé útržky zdiva poničeného mladšími zásahy,“ dodal Navrátil.

Nahrávám video

Nálezy umožnily vysoké spodní vody

V lokalitě archeologové našli například výdřevy středověkých sklepů, studní nebo odpadních jímek. Nálezy umožnily vysoké spodní vody a také časté dorovnávání terénu. Ten se od středověku zvýšil o bezmála tři metry „Dostali jsme se do hloubky necelých tří metrů vrstev a dokumentujeme na nich přes 700 let vývoje města. Žádnou podobně rozsáhlou a jedinečně zachovalou plochu již v centru nenajdeme,“ popsal ředitel společnosti Archaia Marek Peška. Nálezy umožnily vysoké spodní vody a také časté dorovnávání terénu.

Kromě konstrukcí domů archeologové vykopali tisíce drobných předmětů, nejčastěji zlomky stolní a kuchyňské keramiky. K častým nálezům patřily železné předměty nebo nářadí. Našli také část takzvané akvamanile, tedy ozdobné konvičky na vodu, která mívala obvykle tvar zvířete. Konvičky se používaly k rituálnímu umývání rukou a byly velmi oblíbené zejména na konci 13. století. Zaujaly i keramické dýmky, plastiky koníků či kamenný kachel s reliéfem gryfa. Odborníci našli i artefakty z mladší doby kamenné, několik kusů pazourku či kamennou sekyrku.

Všechny drobné nálezy se stanou součástí sbírek Muzea města Brna, konstrukce domů bude muset ustoupit stavbě. Stavba podle primátorky Markéty Vaňkové (ODS) pokračuje bez technických obtíží. „Je hotová převrtávaná pilotová stěna i přeložky vysokého a nízkého napětí, stavební jáma je vytěžena z dvaceti procent. Aktuálně probíhají práce na zesilování konstrukcí prvního a třetího podzemního podlaží hlavního objektu koncertního sálu,“ uvedla Vaňková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 4 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 18 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 19 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 21 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 21 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
včera v 09:33

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
včera v 07:30

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026
Načítání...