Archeologové pod budoucím kulturním centrem v Brně našli předměty ze středověku i pravěku

V místě, kde má v Brně vyrůst Janáčkovo kulturní centrum (JKC), objevili archeologové unikátní nálezy. Jde o tisíce drobných artefaktů z mladší doby kamenné i části středověkého obydlí z 13. století. Všechny drobné nálezy se stanou součástí sbírek Muzea města Brna.

Archeologové dokončují hlavní fázi výzkumu navazující na výzkum z roku 2015, který předcházel výstavbě podzemních garáží pod sálem. „Unikátnost nálezů spočívá zejména v míře jejich zachování. Dochovaly se zde zbytky dřevěných konstrukcí a především také unikátní stavba zděná z období třináctého století. Co se týče nějakého společného jmenovatele zachovaných předmětů, tak je to každodennost všedního života nějaké vyšší společenské měšťanské vrstvy,“ vysvětlil archeolog z Muzea města Brna Aleš Navrátil.

Zpočátku si archeologové mysleli, že je to sklep, na to, že jde o přízemí domu, jsme přišli později. „Každopádně takové domy se v běžné měšťanské zástavbě Brna vrcholného středověku téměř nevyskytují, a pokud ano, nacházeli jsme zatím jen malé útržky zdiva poničeného mladšími zásahy,“ dodal Navrátil.

Nahrávám video

Nálezy umožnily vysoké spodní vody

V lokalitě archeologové našli například výdřevy středověkých sklepů, studní nebo odpadních jímek. Nálezy umožnily vysoké spodní vody a také časté dorovnávání terénu. Ten se od středověku zvýšil o bezmála tři metry „Dostali jsme se do hloubky necelých tří metrů vrstev a dokumentujeme na nich přes 700 let vývoje města. Žádnou podobně rozsáhlou a jedinečně zachovalou plochu již v centru nenajdeme,“ popsal ředitel společnosti Archaia Marek Peška. Nálezy umožnily vysoké spodní vody a také časté dorovnávání terénu.

Kromě konstrukcí domů archeologové vykopali tisíce drobných předmětů, nejčastěji zlomky stolní a kuchyňské keramiky. K častým nálezům patřily železné předměty nebo nářadí. Našli také část takzvané akvamanile, tedy ozdobné konvičky na vodu, která mívala obvykle tvar zvířete. Konvičky se používaly k rituálnímu umývání rukou a byly velmi oblíbené zejména na konci 13. století. Zaujaly i keramické dýmky, plastiky koníků či kamenný kachel s reliéfem gryfa. Odborníci našli i artefakty z mladší doby kamenné, několik kusů pazourku či kamennou sekyrku.

Všechny drobné nálezy se stanou součástí sbírek Muzea města Brna, konstrukce domů bude muset ustoupit stavbě. Stavba podle primátorky Markéty Vaňkové (ODS) pokračuje bez technických obtíží. „Je hotová převrtávaná pilotová stěna i přeložky vysokého a nízkého napětí, stavební jáma je vytěžena z dvaceti procent. Aktuálně probíhají práce na zesilování konstrukcí prvního a třetího podzemního podlaží hlavního objektu koncertního sálu,“ uvedla Vaňková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 14 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 15 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 17 hhodinami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 19 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
před 20 hhodinami

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026

Řadu zápasů na fotbalovém šampionátu může ohrozit „vlhké vedro“

Na mistrovství světa ve fotbale, které začne už za necelý měsíc, by mohly panovat meteorologické podmínky, jež překonávají hranice doporučované pro přerušení zápasů. Nová analýza upozorňuje na rizika a analyzuje příčiny.
14. 5. 2026
Načítání...