Archeologové pod budoucím kulturním centrem v Brně našli předměty ze středověku i pravěku

V místě, kde má v Brně vyrůst Janáčkovo kulturní centrum (JKC), objevili archeologové unikátní nálezy. Jde o tisíce drobných artefaktů z mladší doby kamenné i části středověkého obydlí z 13. století. Všechny drobné nálezy se stanou součástí sbírek Muzea města Brna.

Archeologové dokončují hlavní fázi výzkumu navazující na výzkum z roku 2015, který předcházel výstavbě podzemních garáží pod sálem. „Unikátnost nálezů spočívá zejména v míře jejich zachování. Dochovaly se zde zbytky dřevěných konstrukcí a především také unikátní stavba zděná z období třináctého století. Co se týče nějakého společného jmenovatele zachovaných předmětů, tak je to každodennost všedního života nějaké vyšší společenské měšťanské vrstvy,“ vysvětlil archeolog z Muzea města Brna Aleš Navrátil.

Zpočátku si archeologové mysleli, že je to sklep, na to, že jde o přízemí domu, jsme přišli později. „Každopádně takové domy se v běžné měšťanské zástavbě Brna vrcholného středověku téměř nevyskytují, a pokud ano, nacházeli jsme zatím jen malé útržky zdiva poničeného mladšími zásahy,“ dodal Navrátil.

Nahrávám video

Nálezy umožnily vysoké spodní vody

V lokalitě archeologové našli například výdřevy středověkých sklepů, studní nebo odpadních jímek. Nálezy umožnily vysoké spodní vody a také časté dorovnávání terénu. Ten se od středověku zvýšil o bezmála tři metry „Dostali jsme se do hloubky necelých tří metrů vrstev a dokumentujeme na nich přes 700 let vývoje města. Žádnou podobně rozsáhlou a jedinečně zachovalou plochu již v centru nenajdeme,“ popsal ředitel společnosti Archaia Marek Peška. Nálezy umožnily vysoké spodní vody a také časté dorovnávání terénu.

Kromě konstrukcí domů archeologové vykopali tisíce drobných předmětů, nejčastěji zlomky stolní a kuchyňské keramiky. K častým nálezům patřily železné předměty nebo nářadí. Našli také část takzvané akvamanile, tedy ozdobné konvičky na vodu, která mívala obvykle tvar zvířete. Konvičky se používaly k rituálnímu umývání rukou a byly velmi oblíbené zejména na konci 13. století. Zaujaly i keramické dýmky, plastiky koníků či kamenný kachel s reliéfem gryfa. Odborníci našli i artefakty z mladší doby kamenné, několik kusů pazourku či kamennou sekyrku.

Všechny drobné nálezy se stanou součástí sbírek Muzea města Brna, konstrukce domů bude muset ustoupit stavbě. Stavba podle primátorky Markéty Vaňkové (ODS) pokračuje bez technických obtíží. „Je hotová převrtávaná pilotová stěna i přeložky vysokého a nízkého napětí, stavební jáma je vytěžena z dvaceti procent. Aktuálně probíhají práce na zesilování konstrukcí prvního a třetího podzemního podlaží hlavního objektu koncertního sálu,“ uvedla Vaňková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 11 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 14 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 17 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.