Archeologové pod budoucím kulturním centrem v Brně našli předměty ze středověku i pravěku

V místě, kde má v Brně vyrůst Janáčkovo kulturní centrum (JKC), objevili archeologové unikátní nálezy. Jde o tisíce drobných artefaktů z mladší doby kamenné i části středověkého obydlí z 13. století. Všechny drobné nálezy se stanou součástí sbírek Muzea města Brna.

Archeologové dokončují hlavní fázi výzkumu navazující na výzkum z roku 2015, který předcházel výstavbě podzemních garáží pod sálem. „Unikátnost nálezů spočívá zejména v míře jejich zachování. Dochovaly se zde zbytky dřevěných konstrukcí a především také unikátní stavba zděná z období třináctého století. Co se týče nějakého společného jmenovatele zachovaných předmětů, tak je to každodennost všedního života nějaké vyšší společenské měšťanské vrstvy,“ vysvětlil archeolog z Muzea města Brna Aleš Navrátil.

Zpočátku si archeologové mysleli, že je to sklep, na to, že jde o přízemí domu, jsme přišli později. „Každopádně takové domy se v běžné měšťanské zástavbě Brna vrcholného středověku téměř nevyskytují, a pokud ano, nacházeli jsme zatím jen malé útržky zdiva poničeného mladšími zásahy,“ dodal Navrátil.

Nahrávám video

Nálezy umožnily vysoké spodní vody

V lokalitě archeologové našli například výdřevy středověkých sklepů, studní nebo odpadních jímek. Nálezy umožnily vysoké spodní vody a také časté dorovnávání terénu. Ten se od středověku zvýšil o bezmála tři metry „Dostali jsme se do hloubky necelých tří metrů vrstev a dokumentujeme na nich přes 700 let vývoje města. Žádnou podobně rozsáhlou a jedinečně zachovalou plochu již v centru nenajdeme,“ popsal ředitel společnosti Archaia Marek Peška. Nálezy umožnily vysoké spodní vody a také časté dorovnávání terénu.

Kromě konstrukcí domů archeologové vykopali tisíce drobných předmětů, nejčastěji zlomky stolní a kuchyňské keramiky. K častým nálezům patřily železné předměty nebo nářadí. Našli také část takzvané akvamanile, tedy ozdobné konvičky na vodu, která mívala obvykle tvar zvířete. Konvičky se používaly k rituálnímu umývání rukou a byly velmi oblíbené zejména na konci 13. století. Zaujaly i keramické dýmky, plastiky koníků či kamenný kachel s reliéfem gryfa. Odborníci našli i artefakty z mladší doby kamenné, několik kusů pazourku či kamennou sekyrku.

Všechny drobné nálezy se stanou součástí sbírek Muzea města Brna, konstrukce domů bude muset ustoupit stavbě. Stavba podle primátorky Markéty Vaňkové (ODS) pokračuje bez technických obtíží. „Je hotová převrtávaná pilotová stěna i přeložky vysokého a nízkého napětí, stavební jáma je vytěžena z dvaceti procent. Aktuálně probíhají práce na zesilování konstrukcí prvního a třetího podzemního podlaží hlavního objektu koncertního sálu,“ uvedla Vaňková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 7 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 10 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 12 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 12 hhodinami
Načítání...