Sbírky

Neziskové organizace rozdělí v první fázi mezi 3800 domácností postižených povodněmi 200 milionů korun ze svých sbírek. Každá domácnost, která měla zaplavené obytné prostory, získá padesát tisíc korun na nejnutnější potřeby, další peníze budou rozděleny nejvíce postiženým. S výplatou začnou ve středu, sdělily organizace Adra, Český červený kříž, Člověk v tísni, Diakonie ČCE a Charita ČR, které se dohodly na společném postupu při vyplácení pomoci. V jejich sbírkách se vybralo zhruba půl miliardy korun.

Kraje, které se samy s velkou vodou nepotýkají, už spustily humanitární sbírky pro ohrožené oblasti, kam pomoc zamíří společně s humanitárními organizacemi. Navzájem si pomáhají například i záchranné složky.

S blížícím se koncem prázdnin začínají rodiny pomalu řešit pořizování školních pomůcek pro děti. Právě toto období je náročné pro rodiče samoživitele i další domácnosti s nízkými příjmy. Pomoc nabízejí některé radnice, organizace i dárci.

Poslanci během pátečního jednání vyslovili souhlas s novelou, která upravuje vzdělávání krajských a obecních úředníků. Zákonodárci také souhlasili se změnou pravidel pro Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS), měla by být lépe sladěna se zákonem o policii. Schválili i předlohu, která má zjednodušit pravidla pro pořádání humanitárních a veřejných sbírek. Sněmovnou prošla i úprava služby na zastupitelských úřadech v cizině, novela zároveň počítá se zvýšením některých konzulárních poplatků. Podporu vyslovili poslanci i pro vznik institutu dětského ombudsmana. Zákonodárci měli původně hlasovat i o vládní novele o pěstounství, schvalování však o týden odložili. Stejný postoj zaujali i k elektronizaci tvorby zákonů.

Vláda schválila přidání letounů F-35 na seznam strategických projektů české armády, uvedl na tiskové konferenci po jednání vlády ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Vláda se také zabývala novelou zákona o advokacii, která má mimo jiné zpřesnit nynější úpravu týkající se mlčenlivosti advokáta, nebo novelou předpisu o veřejných sbírkách. Kabinet zasedal bez premiéra Petra Fialy (ODS), který v úterý odletěl na návštěvu Indie.

Studenti a zaměstnanci Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) si mohli ve středu chodit vyzvednout své osobní věci. Vydávaly se v budově Právnické fakulty UK na náměstí Curieových od osmi do dvanácti hodin dopoledne. Další možnost si věci vzít dostanou až v lednu. Čtvrteční střelba na FF UK má dle předsednictva České konference rektorů značný dopad na psychický stav a pocit bezpečí studentů a pracovníků škol. Deník N ve středu informoval, že minulý týden našla policie při prohlídce domu v Houstoni dopis, ve kterém se útočník z filozofické fakulty přiznal k dvojnásobné vraždě v Klánovicích.

V předvánočním čase jsou lidé nejvíce štědří. Podle Fóra dárců podporují hlavně zavedené charitativní sbírky. Loni na veřejně prospěšné účely darovali přes patnáct miliard korun. Menší zájem teď evidují organizace v regionech.

Od tornáda na Břeclavsku a Hodonínsku v sobotu uplynuly dva roky. Obce na Břeclavsku a Hodonínsku však stále nemají opravené vše, co živel zničil. Potřebují dále investovat do veřejných budov, vodovodů, komunikací či zeleně. V pátek ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo novou výzvu na obnovu majetku obcí a kraje. Čekání na výzvu však bylo podle starostů dlouhé. Navíc zatím nevědí, co dostanou z předešlé výzvy, řekl v sobotu ČTK starosta Lužic na Hodonínsku Tomáš Klásek (za KDU-ČSL).

S rozdělením Československa souviselo také sídlo budoucího prezidenta na Slovensku, kterým měl být Bratislavský hrad. Ten doposud sloužil jako muzeum a pracoviště historického Slovenského národního muzea, a tak nastala otázka, co bude s vystavenými sbírkami a vzácnými předměty uloženými v depozitáři hradu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Pomoc potřebným je spjatá s Vánoci. Češi ročně přispívají miliardy korun do sbírek pro ohrožené seniory, nemocné děti, sociálně slabé nebo na humanitární, rozvojové či ekologické projekty. Velkou část financí dávají firmy, klíčoví jsou také malí dárci. Sbírek na dobrou věc je ale nepřeberné množství. Nedělní speciál projektu ČT Drahé Česko se snažil poradit, jak mezi nimi vybrat tu správnou, aby darované peníze efektivně posloužily zamýšlenému účelu.

Češi zatím letos poslali na pomoc druhým zhruba devět miliard korun. Bude mít na jejich další štědrost vliv ekonomická situace? Do jakých oblastí nejčastěji míří peníze dárců? A kde se vůbec bere ochota pomáhat druhým? Tím vším se zabývá nedělní speciál projektu Drahé Česko.

Nemocnice v Česku vybírají dárky pro pacienty, kteří přes Vánoce zůstanou v jejich péči. Zájem je především o křížovky, ponožky, omalovánky nebo kosmetiku. Pomoci mohou lidé například ve Fakultní nemocnici Olomouc a Hradec Králové nebo v Nemocnici Boskovice. Většina sbírek končí v týdnu před Vánocemi, některé až 20. prosince.

Hasiči dokázali plochu požáru v Národním parku České Švýcarsko výrazně snížit. V rezervaci hoří jedenáctým dnem, z původní plochy o velikosti 1060 hektarů se podařilo požářiště podle mluvčího hasičů Martina Kavky redukovat na zhruba 400 až 450 hektarů. Zmínil, že zásah by měl být ukončen v řádu dní. Bližší průzkum zasaženého území ve čtvrtek ráno provedou hasiči pomocí dronů s termovizí. Práce komplikují vysoké teploty, podle meteorologů má být až 34 stupňů.

Už v šestnácti letech si David Procházka uvědomil, že chce pomáhat ostatním. Založil platformu Donio.cz, která uspořádala více než tři tisíce sbírek v hodnotě přesahující 480 milionů korun. V rekordní sbírce se na platformě za jeden den vybralo 14 milionů korun na plicní ventilátor. Procházka se věnuje nejen praktické dobročinnosti, ale i jejímu výzkumu. Zjišťuje, jak Čechy naučit přispívat na dobročinnost pravidelně. Byl hostem Událostí, komentářů.

Reportáž z 20. dubna 1992 se věnuje dvěma muzeím v dezolátním stavu. Redaktorka navštívila Muzeum Chodska v Domažlicích, které shodou okolností na den přesně tři roky po odvysílání tohoto příspěvku vyhořelo. Po požáru muselo být zrestaurováno na 130 sbírkových předmětů. Reportáž se ale věnuje i nedostatečné problematice ochrany památkových sbírek. Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Nejpozději 14. dubna se přesune pražské a středočeské uprchlické centrum z vyšehradského Kongresového centra do Vysočan na náměstí OSN, řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Uprchlíci z Ukrajiny se nově budou moci registrovat v bývalé budově Komerční banky. Do Prahy směřuje největší část válečných uprchlíků, kteří přicházejí z Ukrajiny do Česka, centrum jich eviduje od začátku ruské invaze přes padesát tisíc. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) dorazilo do Česka už 300 tisíc uprchlíků z Ukrajiny.

Příjmy katolické církve z kostelních sbírek se v loňském roce meziročně snížily o 192 milionů na 336 milionů korun. Propad o 75 procent vinou pandemie koronaviru zaznamenaly také příjmy ze vstupného do památek, a to meziročně o 103 milionů na 35 milionů korun. Pandemie způsobila i výpadek z provozu ubytovacích a stravovacích zařízení a mimořádné výdaje na provoz otevřených kostelů. Loňské hospodaření církve přesto skončilo se ziskem 376 milionů korun, což bylo o 347 milionů korun více než v roce 2019. V pondělí o tom informovali zástupci církve.

Od minulého týdne se prostřednictvím sbírek a darů na pomoc v Afghánistánu vybralo v Česku více než tři miliony osm set tisíc korun. Sbírky vyhlásila organizace Člověk v tísni nebo UNICEF. Peníze mají pomoci především ženám a dětem. Podle mluvčí UNICEF České republiky Lucie Štěpánkové zajistila už vybraná částka organizace více než pět milionů litrů pitné vody a přes stovku souprav první pomoci pro raněné a nemocné. K organizaci Podané ruce zase směřují individuální dary na pomoc jejím spolupracovníkům v zemi.

Dva měsíce uběhly od ničivého tornáda, které nemá v moderních dějinách Česka obdoby. Zasáhlo pět obcí na Břeclavsku a Hodonínsku, vyžádalo si oběti na životech a napáchalo miliardové škody. Živel poškodil přes tisíc domů, dvě stovky z nich musely k zemi. Česká televize sleduje několik příběhů lidí z postižených oblastí.

Koronavirová epidemie nečekaně vzala mnoha rodinám blízké. Mimořádný nápor teď zažívají organizace, které pozůstalým pomáhají těžké chvíle zvládnout. Jenže jim samotným docházejí kapacity, zavádějí pořadníky a hledají podporu.

Litoměřický okresní soud ve středu potrestal bývalou ředitelku místního muzea za porušení povinnosti při správě cizího majetku tříletým podmíněným trestem odloženým na zkušební dobu pěti let. Evě Štíbrové hrozilo až osmileté vězení. Ze sbírek muzea se ztratilo na 10 tisíc předmětů téměř za 16 milionů korun. Soud nařídil Štíbrové, která vinu odmítla, aby vzniklou škodu uhradila. Rozsudek není pravomocný, státní zástupci i obžalovaná si ponechali lhůtu na rozmyšlenou.