Češi k charitě stále častěji využívají internet

Nahrávám video
Události: Jak nejlépe darovat
Zdroj: ČT24

Lidé letos darují na dobročinné sbírky zhruba stejný objem peněz jako v minulých letech, odhaduje Fórum dárců. Stále častěji darují prostřednictvím internetových platforem, uvedla pro ČT ředitelka fóra Klára Šplíchalová. Rekordní sumy letos hlásí některé internetové sbírky. Největší vlna solidarity následovala po ničivých zářijových povodních.

Po prudkém nárůstu zájmu veřejnosti o dobročinné sbírky v minulých letech, zejména v souvislosti s pandemií nemoci covid-19 a pomocí napadené Ukrajině, se zájem přispívat ustálil. „Právě vnímáme určitou stagnaci, která souvisí jak s náročnými ekonomickými podmínkami, zdražováním a podobně, ale také s nedávnými problematickými a mediálně diskutovanými sbírkami, nebo dokonce s odhalenými organizovanými zločiny, které se vydávaly za sbírky,“ uvedla ředitelka Fóra dárců Klára Šplíchalová.

Dárci podle fóra také mění své chování. „Zájem o sbírky a dobročinné projekty organizované internetovými platformami setrvale roste, zatímco jiné způsoby darování jsou spíše v útlumu. Dochází k určitému přeskupení a změně v trendech. Velké veřejně prospěšné projekty nebo sbírky často i nadále registrují rekordní podporu, horší situace je však v regionech a negativní dopady to má i na méně mediálně viditelné charitativní akce,“ popsala Šplíchalová.

Podle aktuálních dat Fóra dárců loni dobročinné sbírky vybraly celkem 14,1 miliardy korun, předloni 15,4 miliardy korun. Individuální dárci na sbírky loni přispěli 3,6 miliardy, v roce 2022 to bylo 3,9 miliardy korun. Částky za rok 2024 bude znát fórum až za několik měsíců.

Dílčí rekordní výsledky

Například organizace Člověk v tísni podle ředitele fundraisingu Tomáše Vyhnálka zaznamenala výrazný meziroční nárůst vybraných peněz. Loni vybrala přes 600 milionů korun, letos již dárci prostřednictvím Člověka v tísni darovali více než jednu miliardu.

„Za letošní rok dárci přispěli na pomoc a projekty, které humanitární organizace ADRA realizuje doma i v zahraničí, 160 milionů korun,“ uvedl zástupce společnosti ADRA pro komunikaci Filip Muroň. „Tento rok tak představoval například oproti loňsku třicetiprocentní nárůst darů,“ upřesnil.

Zájem o internetové sbírky

Velký zájem dárců o on-line sbírky potvrzuje platforma Znesnáze. „V roce 2024 se na platformě Znesnáze vybrala rekordní částka, která ke dni 18. prosince (2024) přesáhla 133 milionů korun. Odhady naznačují, že do konce roku by mohla dosáhnout až 150 milionů korun. Tento trend ukazuje na rostoucí finanční podporu ze strany dárců, přestože počet spuštěných sbírek zůstává stabilní (kolem devíti set ročně)," sdělila mluvčí Znesnáze Simona Patelisová.

Větší objem darů zaznamenala také platforma Darujme.cz. Loni do poloviny prosince vybrala 342 milionů korun, letos za stejné období 400 milionů korun. „V dlouhodobém trendu lze říct, že Češi jsou stále štědřejší a darují zásadně větší objem peněz na dobročinnost než například před deseti lety,“ uvedla za Darujme.cz Hana Morávková.

Více darovaných peněz eviduje také organizace Donio, prostřednictvím které lidé letos věnovali potřebným již více než 550 milionů korun, meziročně o osm procent více, sdělil ČT ředitel společnosti Donio Adam Szabó.

Hodnota průměrného daru roste

Z dat společností provozujících dobročinné sbírky vyplývá, že roste hodnota jednotlivých darů. Například na serveru Donio výše jednorázového daru meziročně stoupla o více než sto korun na necelých třináct set korun, sdělila pro ČT Morávková.

„V letošním roce přispívali dárci obecně vyššími dary. V průměru se průměrný příspěvek meziročně zvýšil z 672 korun na 896 korun,“ potvrdil trend Adam Szabó ze společnosti Donio.

Pomoc obětem povodní

Velká vlna solidarity se podle oslovených organizací a platforem napříč společností v Česku zvedla po ničivých zářijových povodních. „Letos byla největší sbírkou SOS povodně, kam dárci přispěli půl miliardy,“ potvrdil Vyhnálek z Člověka v tísni. Hlavním tématem byla letos pomoc po povodních i na platformě Donio. „Přes Donio se v rámci povodní vybralo více než 90 milionů korun,“ uvedl pro ČT Szabó. Například ADRA vybrala na pomoc po povodních přes 80 milionů korun.

Dárcovské SMS

Téměř miliardu korun už odeslali dárci podle Šplíchalové za dvacet let existence dárcovských SMS (DMS). „Když uvážíme, že v počátcích bylo možné posílat charitativní SMS pouze v hodnotě 30 korun, tak je to opravdu úctyhodné číslo,“ upřesnila ředitelka Fóra dárců.

Podle Tomáše Vyhnálka z Člověka v tísni však význam DMS zpráv v posledních letech klesá. Podobný trend pozoruje také Filip Muroň z organizace ADRA. „Obliba dárcovských SMS není příliš velká, vybrali jsme jimi řádově desítky tisíc korun,“ upřesnil Muroň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 1 mminutou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 1 hhodinou

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 1 hhodinou

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...