Češi k charitě stále častěji využívají internet

Nahrávám video
Události: Jak nejlépe darovat
Zdroj: ČT24

Lidé letos darují na dobročinné sbírky zhruba stejný objem peněz jako v minulých letech, odhaduje Fórum dárců. Stále častěji darují prostřednictvím internetových platforem, uvedla pro ČT ředitelka fóra Klára Šplíchalová. Rekordní sumy letos hlásí některé internetové sbírky. Největší vlna solidarity následovala po ničivých zářijových povodních.

Po prudkém nárůstu zájmu veřejnosti o dobročinné sbírky v minulých letech, zejména v souvislosti s pandemií nemoci covid-19 a pomocí napadené Ukrajině, se zájem přispívat ustálil. „Právě vnímáme určitou stagnaci, která souvisí jak s náročnými ekonomickými podmínkami, zdražováním a podobně, ale také s nedávnými problematickými a mediálně diskutovanými sbírkami, nebo dokonce s odhalenými organizovanými zločiny, které se vydávaly za sbírky,“ uvedla ředitelka Fóra dárců Klára Šplíchalová.

Dárci podle fóra také mění své chování. „Zájem o sbírky a dobročinné projekty organizované internetovými platformami setrvale roste, zatímco jiné způsoby darování jsou spíše v útlumu. Dochází k určitému přeskupení a změně v trendech. Velké veřejně prospěšné projekty nebo sbírky často i nadále registrují rekordní podporu, horší situace je však v regionech a negativní dopady to má i na méně mediálně viditelné charitativní akce,“ popsala Šplíchalová.

Podle aktuálních dat Fóra dárců loni dobročinné sbírky vybraly celkem 14,1 miliardy korun, předloni 15,4 miliardy korun. Individuální dárci na sbírky loni přispěli 3,6 miliardy, v roce 2022 to bylo 3,9 miliardy korun. Částky za rok 2024 bude znát fórum až za několik měsíců.

Dílčí rekordní výsledky

Například organizace Člověk v tísni podle ředitele fundraisingu Tomáše Vyhnálka zaznamenala výrazný meziroční nárůst vybraných peněz. Loni vybrala přes 600 milionů korun, letos již dárci prostřednictvím Člověka v tísni darovali více než jednu miliardu.

„Za letošní rok dárci přispěli na pomoc a projekty, které humanitární organizace ADRA realizuje doma i v zahraničí, 160 milionů korun,“ uvedl zástupce společnosti ADRA pro komunikaci Filip Muroň. „Tento rok tak představoval například oproti loňsku třicetiprocentní nárůst darů,“ upřesnil.

Zájem o internetové sbírky

Velký zájem dárců o on-line sbírky potvrzuje platforma Znesnáze. „V roce 2024 se na platformě Znesnáze vybrala rekordní částka, která ke dni 18. prosince (2024) přesáhla 133 milionů korun. Odhady naznačují, že do konce roku by mohla dosáhnout až 150 milionů korun. Tento trend ukazuje na rostoucí finanční podporu ze strany dárců, přestože počet spuštěných sbírek zůstává stabilní (kolem devíti set ročně)," sdělila mluvčí Znesnáze Simona Patelisová.

Větší objem darů zaznamenala také platforma Darujme.cz. Loni do poloviny prosince vybrala 342 milionů korun, letos za stejné období 400 milionů korun. „V dlouhodobém trendu lze říct, že Češi jsou stále štědřejší a darují zásadně větší objem peněz na dobročinnost než například před deseti lety,“ uvedla za Darujme.cz Hana Morávková.

Více darovaných peněz eviduje také organizace Donio, prostřednictvím které lidé letos věnovali potřebným již více než 550 milionů korun, meziročně o osm procent více, sdělil ČT ředitel společnosti Donio Adam Szabó.

Hodnota průměrného daru roste

Z dat společností provozujících dobročinné sbírky vyplývá, že roste hodnota jednotlivých darů. Například na serveru Donio výše jednorázového daru meziročně stoupla o více než sto korun na necelých třináct set korun, sdělila pro ČT Morávková.

„V letošním roce přispívali dárci obecně vyššími dary. V průměru se průměrný příspěvek meziročně zvýšil z 672 korun na 896 korun,“ potvrdil trend Adam Szabó ze společnosti Donio.

Pomoc obětem povodní

Velká vlna solidarity se podle oslovených organizací a platforem napříč společností v Česku zvedla po ničivých zářijových povodních. „Letos byla největší sbírkou SOS povodně, kam dárci přispěli půl miliardy,“ potvrdil Vyhnálek z Člověka v tísni. Hlavním tématem byla letos pomoc po povodních i na platformě Donio. „Přes Donio se v rámci povodní vybralo více než 90 milionů korun,“ uvedl pro ČT Szabó. Například ADRA vybrala na pomoc po povodních přes 80 milionů korun.

Dárcovské SMS

Téměř miliardu korun už odeslali dárci podle Šplíchalové za dvacet let existence dárcovských SMS (DMS). „Když uvážíme, že v počátcích bylo možné posílat charitativní SMS pouze v hodnotě 30 korun, tak je to opravdu úctyhodné číslo,“ upřesnila ředitelka Fóra dárců.

Podle Tomáše Vyhnálka z Člověka v tísni však význam DMS zpráv v posledních letech klesá. Podobný trend pozoruje také Filip Muroň z organizace ADRA. „Obliba dárcovských SMS není příliš velká, vybrali jsme jimi řádově desítky tisíc korun,“ upřesnil Muroň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Soud vyhověl návrhu na ukončení léčby Baldy odsouzeného za terorismus

Okresní soud v Mladé Boleslavi vyhověl návrhu na ukončení ochranné psychiatrické léčby Jaromíra Baldy, který byl v roce 2019 odsouzený na čtyři roky vězení za teroristický útok na železnici a za vyhrožování teroristickým činem. Soudce Tomáš Křivský v pátek uvedl, že léčba splnila účel a neexistuje nebezpečí, že by Balda opakoval jednání pro které byl stíhán. Rozhodnutí je pravomocné, všechny strany se vzdaly práva podat stížnost.
14:43Aktualizovánopřed 3 mminutami

Soud přiřkl mobiliář zámku Hrubý Rohozec dědičce rodu Walderode

Mobiliář státního zámku Hrubý Rohozec v Turnově náleží Johanně Kammerlanderové, dědičce rodu Walderode. Rozhodl o tom okresní soud v Semilech, verdikt zatím není pravomocný. Vdova po Karlovi des Fours Walderode by měla získat zhruba pět tisíc položek, konkrétně nábytek, obrazy, zbraně či svícny. Vydání dalších několika set předmětů soud zamítl, protože se je nepodařilo dohledat. Národní památkový ústav (NPÚ) už uvedl, že se proti rozhodnutí soudu nebude odvolávat. Očekává, že se s dědičkou rodu dohodne.
10:58Aktualizovánopřed 41 mminutami

Preferoval bych evropské řešení, řekl Plaga k zákazu sociálních sítí pro děti

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) dává v souvislosti s možným zákazem sociálních sítí pro děti a mladistvé přednost evropskému řešení, které by bylo robustní a nedalo se uživatelsky obejít, uvedl během jednání v Bruselu. Polsko v pátek oznámilo, že chystá zákon, kterým by zakázalo používat sociální sítě dětem mladším patnácti let. Za ověřování věku uživatelů by přitom byli odpovědní provozovatelé sociálních sítí.
před 59 mminutami

Poznamenat to může i výstražné služby, říká k hrozbě propouštění v ČHMÚ ředitel Rieder

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má v rámci plánovaných vládních úspor podle informací Českého rozhlasu propustit 37 zaměstnanců. V rozhovoru pro Českou televizi varoval jeho ředitel Mark Rieder před následky, které by se projevily i v tak důležitých oblastech, jako jsou výstrahy na jevy, které způsobují stomiliardové škody.
před 1 hhodinou

Babiš jednal s velvyslancem USA o plnění závazků u výdajů na obranu, píše Deník N

Premiér Andrej Babiš (ANO) jednal v minulých dnech s americkým velvyslancem v Praze Nicholasem Merrickem o výdajích na obranu, napsal v pátek Deník N. Vláda chce snížit obranné výdaje ve srovnání s návrhem rozpočtu předloženým minulým kabinetem. Velvyslanec navrhl podle Deníku N Babišovi, že by Česko mohlo splnit svůj závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu tím, že by přispělo do fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nákup zbraní Ukrajině. Podle Deníku N to Babiš odmítá a snaží se získat roční odklad.
před 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali start ruských a běloruských sportovců na paralympiádě

Mezinárodní paralympijský výbor potvrdil, že ruští a běloruští paralympionici mohou soutěžit pod svou vlajkou. Některé státy se na protest nezúčastní zahajovacího ceremoniálu. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) považuje rozhodnutí výboru za nešťastné, bojkot respektuje. Podle místopředsedy sněmovního ústavně-právního výboru Libora Vondráčka (Svobodní, klub SPD) by sportovci neměli být vylučováni na základě kolektivní viny. Šéf sněmovního výboru pro vědu, vzdělávání a sport Matěj Ondřej Havel (TOP 09) má za nepředstavitelné, aby sportovci ze země, která nyní vede agresivní válku, danou zemi reprezentovali. Jako „velice špatné“ vnímá rozhodnutí paralympijského výboru předseda sněmovního kontrolního výboru Jakub Janda (ODS), odkázal na usnesení z minulých olympiád. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 5 hhodinami

Obětí komunistických procesů se stal i americký novinář. Byl cennou trofejí

Píka, Horáková, Slánský – oběti vykonstruovaných politických procesů z 50. let. Češi, politici, odbojáři. Před zmanipulovaný soud se tehdy v Praze dostal ale i americký občan – novinář William Nathan Oatis. Snažil se zjistit pravdu o nepohodlných politicích i duchovních, kteří začali záhadně „mizet“ a objevovali se pak právě ve vykonstruovaných procesech. Soud s Oatisem a jeho spolupracovníky se v pátek rozhodli rekonstruovat studenti v rámci festivalu Mene Tekel.
před 9 hhodinami

VideoPovinně odchytnout a vykastrovat toulavé kočky plánuje norma

Povinnost odchytávat a následně kastrovat toulavé kočky má obcím uložit nová norma. Ta má zároveň zpřísnit tresty za týrání zvířat, po případu utrápené kočky to chystají koaliční poslanci. Některá města a obce odchyt těchto zvířat a jejich sterilizace doposud prováděly dobrovolně, ale podle ministerstva zemědělství by měly být od začátku příštího roku pro radnice povinné. Oficiální počty toulavých koček v Česku neexistují, odhady hovoří o třiceti až šedesáti tisících. Plán, na který stát samosprávám zatím neplánuje finančně přispívat, se obcím nelíbí. Kromě samotných veterinárních zákroků budou obce platit i odchyty, které mají svá jasná pravidla, náklady se odhadují na stovky milionů korun.
před 18 hhodinami
Načítání...