Češi k charitě stále častěji využívají internet

Nahrávám video

Lidé letos darují na dobročinné sbírky zhruba stejný objem peněz jako v minulých letech, odhaduje Fórum dárců. Stále častěji darují prostřednictvím internetových platforem, uvedla pro ČT ředitelka fóra Klára Šplíchalová. Rekordní sumy letos hlásí některé internetové sbírky. Největší vlna solidarity následovala po ničivých zářijových povodních.

Po prudkém nárůstu zájmu veřejnosti o dobročinné sbírky v minulých letech, zejména v souvislosti s pandemií nemoci covid-19 a pomocí napadené Ukrajině, se zájem přispívat ustálil. „Právě vnímáme určitou stagnaci, která souvisí jak s náročnými ekonomickými podmínkami, zdražováním a podobně, ale také s nedávnými problematickými a mediálně diskutovanými sbírkami, nebo dokonce s odhalenými organizovanými zločiny, které se vydávaly za sbírky,“ uvedla ředitelka Fóra dárců Klára Šplíchalová.

Dárci podle fóra také mění své chování. „Zájem o sbírky a dobročinné projekty organizované internetovými platformami setrvale roste, zatímco jiné způsoby darování jsou spíše v útlumu. Dochází k určitému přeskupení a změně v trendech. Velké veřejně prospěšné projekty nebo sbírky často i nadále registrují rekordní podporu, horší situace je však v regionech a negativní dopady to má i na méně mediálně viditelné charitativní akce,“ popsala Šplíchalová.

Podle aktuálních dat Fóra dárců loni dobročinné sbírky vybraly celkem 14,1 miliardy korun, předloni 15,4 miliardy korun. Individuální dárci na sbírky loni přispěli 3,6 miliardy, v roce 2022 to bylo 3,9 miliardy korun. Částky za rok 2024 bude znát fórum až za několik měsíců.

Dílčí rekordní výsledky

Například organizace Člověk v tísni podle ředitele fundraisingu Tomáše Vyhnálka zaznamenala výrazný meziroční nárůst vybraných peněz. Loni vybrala přes 600 milionů korun, letos již dárci prostřednictvím Člověka v tísni darovali více než jednu miliardu.

„Za letošní rok dárci přispěli na pomoc a projekty, které humanitární organizace ADRA realizuje doma i v zahraničí, 160 milionů korun,“ uvedl zástupce společnosti ADRA pro komunikaci Filip Muroň. „Tento rok tak představoval například oproti loňsku třicetiprocentní nárůst darů,“ upřesnil.

Zájem o internetové sbírky

Velký zájem dárců o on-line sbírky potvrzuje platforma Znesnáze. „V roce 2024 se na platformě Znesnáze vybrala rekordní částka, která ke dni 18. prosince (2024) přesáhla 133 milionů korun. Odhady naznačují, že do konce roku by mohla dosáhnout až 150 milionů korun. Tento trend ukazuje na rostoucí finanční podporu ze strany dárců, přestože počet spuštěných sbírek zůstává stabilní (kolem devíti set ročně)," sdělila mluvčí Znesnáze Simona Patelisová.

Větší objem darů zaznamenala také platforma Darujme.cz. Loni do poloviny prosince vybrala 342 milionů korun, letos za stejné období 400 milionů korun. „V dlouhodobém trendu lze říct, že Češi jsou stále štědřejší a darují zásadně větší objem peněz na dobročinnost než například před deseti lety,“ uvedla za Darujme.cz Hana Morávková.

Více darovaných peněz eviduje také organizace Donio, prostřednictvím které lidé letos věnovali potřebným již více než 550 milionů korun, meziročně o osm procent více, sdělil ČT ředitel společnosti Donio Adam Szabó.

Hodnota průměrného daru roste

Z dat společností provozujících dobročinné sbírky vyplývá, že roste hodnota jednotlivých darů. Například na serveru Donio výše jednorázového daru meziročně stoupla o více než sto korun na necelých třináct set korun, sdělila pro ČT Morávková.

„V letošním roce přispívali dárci obecně vyššími dary. V průměru se průměrný příspěvek meziročně zvýšil z 672 korun na 896 korun,“ potvrdil trend Adam Szabó ze společnosti Donio.

Pomoc obětem povodní

Velká vlna solidarity se podle oslovených organizací a platforem napříč společností v Česku zvedla po ničivých zářijových povodních. „Letos byla největší sbírkou SOS povodně, kam dárci přispěli půl miliardy,“ potvrdil Vyhnálek z Člověka v tísni. Hlavním tématem byla letos pomoc po povodních i na platformě Donio. „Přes Donio se v rámci povodní vybralo více než 90 milionů korun,“ uvedl pro ČT Szabó. Například ADRA vybrala na pomoc po povodních přes 80 milionů korun.

Dárcovské SMS

Téměř miliardu korun už odeslali dárci podle Šplíchalové za dvacet let existence dárcovských SMS (DMS). „Když uvážíme, že v počátcích bylo možné posílat charitativní SMS pouze v hodnotě 30 korun, tak je to opravdu úctyhodné číslo,“ upřesnila ředitelka Fóra dárců.

Podle Tomáše Vyhnálka z Člověka v tísni však význam DMS zpráv v posledních letech klesá. Podobný trend pozoruje také Filip Muroň z organizace ADRA. „Obliba dárcovských SMS není příliš velká, vybrali jsme jimi řádově desítky tisíc korun,“ upřesnil Muroň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

O čem plánujeme informovat v neděli 22. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 2 mminutami

VideoŽádná zubní pohotovost neposkytuje službu celý den, v ordinační době se navíc liší

Kamenných zubních pohotovostí v Česku funguje 37. Ne všechny pracují současně, pacienti si musejí ordinační dobu vždy ověřit. Žádná přitom neposkytuje službu 24 hodin denně, o svátcích a víkendech musejí mít otevřeno nejméně čtyři hodiny. Některé regiony, jako třeba Plzeňský kraj, pak navíc využívají i takzvaných rotujících služeb zubařů. V Praze nefungují vůbec, naopak třeba Vysočina by bez nich ale neměla stomatologickou pohotovost žádnou. Pacienti však musejí do soukromých ambulancí lékařů.
před 17 mminutami

Náhrada klecí chovatele slepic stojí víc, s dražšími vejci ale nekonkurují dovozu

Způsob chovu českých slepic se postupně mění. Novým trendem jsou robotické kurníky, díky kterým jsou nosnice denně přímo na pastvě. Zemědělci také dokončují rušení klecí, které od nového roku zakazuje zákon. Zprovozňují prostornější, ale nákladnější voliéry. Podle drůbežářské unie je nyní problém s cenou tuzemských vajec, která je těsně nad náklady a není schopná konkurovat dovozu.
před 1 hhodinou

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 8 hhodinami

VideoS přípravou na přijímací zkoušky žákům pomáhá AI aplikace

Deváťáci se již připravují k přijímacím zkouškám na střední školy. Pomoci jim může i bezplatná aplikace EDU-AI, která učivo vysvětluje s pomocí umělé inteligence. „I když tam je AI asistent, který dokáže zodpovědět jakoukoliv otázku, nikdy neposkytne přímé řešení. Spíš se žáka zeptá: Kde jsi se zasekl? Rozumíš tomuhle kroku?“ vysvětluje iniciátor projektu Marek Dědič. Aplikace tak dokáže pomoci například se zlomky. Přípravu zdarma nicméně nabízí také organizace Cermat.
před 10 hhodinami

Vláda přichází s novým programem na podporu bydlení, starý zastavila

Dostupnost bydlení v Česku je nejhorší v EU. Vláda slibuje dát víc peněz na stavby domů s byty, ve kterých by lidé platili únosné nájmy, čemuž má pomoct nový program. S Evropskou komisí už kabinet vyjednal téměř šest miliard korun na dotace a zvýhodněné úvěry. Ministerstvo počítá se spuštěním příjmu žádostí na začátku příštího roku. Výsledkem by mělo být zhruba 2900 bytů s dostupnými činžemi. Opozice kritizuje prodlevy způsobené tím, že vláda nepokračovala v podpoře zavedené předchozím kabinetem, o kterou byl ze strany obcí zájem.
před 10 hhodinami

Vapuje už každé desáté dítě. Roste i obliba energetických nápojů

Elektronické cigarety pravidelně užívá přibližně každý desátý školák ve věku mezi jedenácti a patnácti lety. Oproti roku 2022 téměř dvojnásobně vzrostl i počet mladých, který každodenně konzumuje energetické nápoje. Některé školy tak tyto drinky s vysokým obsahem kofeinu a cukru zakazují ve školním řádu. Na trend ukázala rozsáhlá studie životního stylu, na níž spolupracovali vědci z Univerzity Palackého v Olomouci.
před 17 hhodinami

Namísto do odpadu na stoly seniorů nebo samoživitelek. Školní jídelny bojují proti plýtvání

Do projektu Zachraň oběd se zapojilo přes 70 organizací – nejčastěji školní jídelny, vysokoškolské menzy nebo restaurace. Porce, které strávníci nesní, putují k samoživitelům do azylových domů, seniorům nebo do dětských domovů. Organizace ve spolupráci s kuchyněmi dosud darovaly bezmála 130 tisíc obědů, které by skončily jako odpad.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.