Češi k charitě stále častěji využívají internet

Nahrávám video

Lidé letos darují na dobročinné sbírky zhruba stejný objem peněz jako v minulých letech, odhaduje Fórum dárců. Stále častěji darují prostřednictvím internetových platforem, uvedla pro ČT ředitelka fóra Klára Šplíchalová. Rekordní sumy letos hlásí některé internetové sbírky. Největší vlna solidarity následovala po ničivých zářijových povodních.

Po prudkém nárůstu zájmu veřejnosti o dobročinné sbírky v minulých letech, zejména v souvislosti s pandemií nemoci covid-19 a pomocí napadené Ukrajině, se zájem přispívat ustálil. „Právě vnímáme určitou stagnaci, která souvisí jak s náročnými ekonomickými podmínkami, zdražováním a podobně, ale také s nedávnými problematickými a mediálně diskutovanými sbírkami, nebo dokonce s odhalenými organizovanými zločiny, které se vydávaly za sbírky,“ uvedla ředitelka Fóra dárců Klára Šplíchalová.

Dárci podle fóra také mění své chování. „Zájem o sbírky a dobročinné projekty organizované internetovými platformami setrvale roste, zatímco jiné způsoby darování jsou spíše v útlumu. Dochází k určitému přeskupení a změně v trendech. Velké veřejně prospěšné projekty nebo sbírky často i nadále registrují rekordní podporu, horší situace je však v regionech a negativní dopady to má i na méně mediálně viditelné charitativní akce,“ popsala Šplíchalová.

Podle aktuálních dat Fóra dárců loni dobročinné sbírky vybraly celkem 14,1 miliardy korun, předloni 15,4 miliardy korun. Individuální dárci na sbírky loni přispěli 3,6 miliardy, v roce 2022 to bylo 3,9 miliardy korun. Částky za rok 2024 bude znát fórum až za několik měsíců.

Dílčí rekordní výsledky

Například organizace Člověk v tísni podle ředitele fundraisingu Tomáše Vyhnálka zaznamenala výrazný meziroční nárůst vybraných peněz. Loni vybrala přes 600 milionů korun, letos již dárci prostřednictvím Člověka v tísni darovali více než jednu miliardu.

„Za letošní rok dárci přispěli na pomoc a projekty, které humanitární organizace ADRA realizuje doma i v zahraničí, 160 milionů korun,“ uvedl zástupce společnosti ADRA pro komunikaci Filip Muroň. „Tento rok tak představoval například oproti loňsku třicetiprocentní nárůst darů,“ upřesnil.

Zájem o internetové sbírky

Velký zájem dárců o on-line sbírky potvrzuje platforma Znesnáze. „V roce 2024 se na platformě Znesnáze vybrala rekordní částka, která ke dni 18. prosince (2024) přesáhla 133 milionů korun. Odhady naznačují, že do konce roku by mohla dosáhnout až 150 milionů korun. Tento trend ukazuje na rostoucí finanční podporu ze strany dárců, přestože počet spuštěných sbírek zůstává stabilní (kolem devíti set ročně)," sdělila mluvčí Znesnáze Simona Patelisová.

Větší objem darů zaznamenala také platforma Darujme.cz. Loni do poloviny prosince vybrala 342 milionů korun, letos za stejné období 400 milionů korun. „V dlouhodobém trendu lze říct, že Češi jsou stále štědřejší a darují zásadně větší objem peněz na dobročinnost než například před deseti lety,“ uvedla za Darujme.cz Hana Morávková.

Více darovaných peněz eviduje také organizace Donio, prostřednictvím které lidé letos věnovali potřebným již více než 550 milionů korun, meziročně o osm procent více, sdělil ČT ředitel společnosti Donio Adam Szabó.

Hodnota průměrného daru roste

Z dat společností provozujících dobročinné sbírky vyplývá, že roste hodnota jednotlivých darů. Například na serveru Donio výše jednorázového daru meziročně stoupla o více než sto korun na necelých třináct set korun, sdělila pro ČT Morávková.

„V letošním roce přispívali dárci obecně vyššími dary. V průměru se průměrný příspěvek meziročně zvýšil z 672 korun na 896 korun,“ potvrdil trend Adam Szabó ze společnosti Donio.

Pomoc obětem povodní

Velká vlna solidarity se podle oslovených organizací a platforem napříč společností v Česku zvedla po ničivých zářijových povodních. „Letos byla největší sbírkou SOS povodně, kam dárci přispěli půl miliardy,“ potvrdil Vyhnálek z Člověka v tísni. Hlavním tématem byla letos pomoc po povodních i na platformě Donio. „Přes Donio se v rámci povodní vybralo více než 90 milionů korun,“ uvedl pro ČT Szabó. Například ADRA vybrala na pomoc po povodních přes 80 milionů korun.

Dárcovské SMS

Téměř miliardu korun už odeslali dárci podle Šplíchalové za dvacet let existence dárcovských SMS (DMS). „Když uvážíme, že v počátcích bylo možné posílat charitativní SMS pouze v hodnotě 30 korun, tak je to opravdu úctyhodné číslo,“ upřesnila ředitelka Fóra dárců.

Podle Tomáše Vyhnálka z Člověka v tísni však význam DMS zpráv v posledních letech klesá. Podobný trend pozoruje také Filip Muroň z organizace ADRA. „Obliba dárcovských SMS není příliš velká, vybrali jsme jimi řádově desítky tisíc korun,“ upřesnil Muroň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPutin rozumí jedině síle, řekl Benda. Macinka doufá ve větší zapojení USA

„(Ruský vládce Vladimir) Putin rozumí jedině síle. Pokud nebude zahnán do kouta, tak nebude jednat. Proto se nejspíš (americký prezident Donald) Trump momentálně soustředí na jiné konflikty než na válku na Ukrajině. (...) Evropa nemá tak cynické vyjednavače, aby zvládala tato jednání ve stylu perského tržiště s notoricky lhajícím Putinem,“ sdělil v Událostech, komentářích člen sněmovního zahraničního výboru Marek Benda (ODS). „Nemyslím si, že je v dohledné době možné, že by Putin mohl být někam zatlačen. Pokud bude válka v současném stavu pokračovat, tak se zahnání do kouta nedočkáme. Doufám ve větší zapojení Američanů do jednání,“ řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Hosté dále probrali nového náčelníka generálního štábu a stav NATO. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 44 mminutami

VideoHoráček z kauzy Bulovka navzdory zákazu dál vede firmy, zjistili Reportéři ČT

Podnikatel Tomáš Horáček byl klíčovou postavou kauzy kolem nemocnice Bulovka. Přiznal se ke korupci a policii pomohl rozkrýt další případy. Díky tomu od soudu odešel s mírnějším trestem – musel zaplatit pětimilionovou pokutu, pravděpodobně ale unikl mnohaletému vězení. Soud mu na základě dohody se státním zástupcem zároveň zakázal na sedm let řídit firmy. Reportéři ČT ale získali svědectví a dokumenty, podle nichž toto omezení obchází a v některých společnostech nadále rozhoduje.
před 1 hhodinou

Do Prahy dorazí izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar

Do Česka v úterý přicestuje izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Hlavní program čeká ministra ve středu, kdy bude v Praze jednat nejprve s šéfem české diplomacie Petrem Macinkou (Motoristé) a následně i s prezidentem Petrem Pavlem.
05:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHlaváč a Zůna se můžou dostat do sporu, ministra vystřídají, tuší Černochová

Generálporučík Miroslav Hlaváč, který má nahradit dosluhujícího náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehku, je nejlepší a nejlogičtější volbou, soudí exministryně obrany Jana Černochová (ODS). Za jeho výhodu považuje, že se věnoval personálu. Pro Hlaváče na vládě nehlasoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), Černochová si tak myslí, že se mohou v budoucnu dostat do konfliktu. Zůnu však vnímá jako slabého ministra. „Je otázka času, kdy bude vystřídán,“ sdělila v Interview ČT24, které moderoval Jiří Václavek. Hovořila také o vlastním sporu s Řehkou nebo o výdajích na obranu.
před 2 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 3 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 13 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Cenu Olgy Havlové získala asistentka znevýhodněných Marie Svobodová

Cenu Olgy Havlové letos získala Marie Svobodová, která pracuje ve Sdružení Neratov v Orlických horách jako asistentka zdravotně a sociálně znevýhodněných lidí. Ocenění uděluje Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové lidem, kteří se i přes svůj handicap věnují práci pro druhé. Informovala o tom mluvčí výboru Tereza Kopelentová.
před 15 hhodinami
Načítání...