Hasiči dokázali plochu požáru v Národním parku České Švýcarsko výrazně snížit. V rezervaci hoří jedenáctým dnem, z původní plochy o velikosti 1060 hektarů se podařilo požářiště podle mluvčího hasičů Martina Kavky redukovat na zhruba 400 až 450 hektarů. Zmínil, že zásah by měl být ukončen v řádu dní. Bližší průzkum zasaženého území ve čtvrtek ráno provedou hasiči pomocí dronů s termovizí. Práce komplikují vysoké teploty, podle meteorologů má být až 34 stupňů.
Požár Českého Švýcarska hasiči zmenšili na polovinu. Na průzkum zasaženého území vyšlou drony
„Jsme na nějakých zhruba 450 hektarech. Trošku se to zhoršilo, ale přesné číslo nemám, protože to zkoumáme pomocí dronů. Mohou začít létat až ve chvíli, kdy nezasahují vrtulníky a ty dnes (ve středu, pozn. redakce) létaly tak dlouho, jak to jen šlo,“ řekl večer Kavka. Doplnil, že zasaženou plochu tvoří několik míst po celém národním parku.
Likvidaci požáru podle něj hasiči mohou vyhlásit i ve chvíli, kdy se ještě budou ohniska objevovat. „My pak ta místa budeme hlídat,“ uvedl mluvčí. Lesní požár je podle něj specifický tím, že se oheň může šířit kořenovým systémem. Hasiči tak mohou mít ohnisko uhašené a vyhlásit jeho likvidaci, lokální ohnisko se však může objevit klidně i po několika dnech. „Myslím si, že i při likvidaci tam budou místa, která se budou hlídat možná i několik dnů,“ doplnil.
Přeskupit síly
Přes noc se hasiči budou střídat, už předtím opouštěly národní park hasičské autobusy plné lidí. Vrátí se jiní hasiči, aby kolegy nahradili. „Teď je to opravdu o nějaké taktice, abychom měli zpětnou vazbu ze sektorů a úseků a dokázali přeskupit síly. Je to úkol na večer, kdy se situace zklidní. Přeskupíme síly a do nového dne vlastně vymyslíme strategii,“ řekl Kavka.
Jednotky krotící požár se ve středu soustřeďovaly na oblast Křídelní stěny, Větrovce, Bouřňáku, Trianglu, soutěsek Kamenice a stěn v Hřensku. Po 16. hodině začala podle Kavky létat také letadla Antonov, která byla primárně nasazena na oblast Bouřňák a Větrovec. Hasiči rovněž řešili problémy kolem Pravčické brány.
„V nepřístupném terénu se nám stále vyskytují drobná, ale velmi důležitá ohniska požáru, která potřebujeme uhasit. Tentokrát to bylo spíše z německé strany,“ podotkl krátce po půl šesté hodině večerní Kavka.
Hasiči rovněž museli poslat policejní vrtulníky do soutěsky řeky Kamenice, kde se objevily další menší požáry v nepřístupném terénu. „Kolem 17. hodiny se nám podařilo všechna ta ohniska uhasit,“ podotkl Kavka.
„Práce teď je mravenčí, náročná,“ podotkl. Hasiči se k menším ohniskům v nepřístupném terénu dostávají pěšky s dvacetikilogramovými vaky na zádech, spolu s lany může celková zátěž hasičů představovat až 26 kilogramů. Střídání jednotek je tak podle Kavky velmi intenzivní. „Než se hasič v nepřístupném terénu na místo dostane, tak už je docela vyčerpán a musí ve svažitém terénu provádět náročnou činnost.“
Náklady na zásah hasičů v národním parku zatím nelze podle jejich ředitele Vladimíra Vlčka vyčíslit, ale jen jejich nasazení stojí denně až dvacet milionů korun, přičemž v částce není zahrnuta logistika ani část techniky. Vrtulníky, letouny ani bambi vaky, které s likvidací požáru pomáhají, hasiči nevlastní. Využívají tak leteckou techniku policie, armády nebo nasmlouvaných soukromých firem, sdělila mluvčí generálního ředitelství hasičů Pavla Jakoubková.
Náročné podmínky
Podmínky, ve kterých hasiči pracují, zůstávají náročné. Proto na místě zasahuje zhruba tisíc hasičů. Záchranáři ve středu ošetřili tři, jeden zkolaboval a převezli jej do nemocnice. „Apelujeme na to, aby každý hasič sám na sobě pozoroval únavu a nebál se říct si o vystřídání,“ dodal mluvčí. V součtu se při zásahu zranilo 59 hasičů. Teploty mají i v dalších dnech podle předpovědi překročit tropických 30 stupňů.
Zasahujícím se nevyhýbá covid; objevil se ve velicím štábu, který se kvůli tomu obměnil. Mezi jednotky se nákaza nedostala. Hasiči ale mají nyní možnost otestovat se PCR testy v Hřensku v záchranářském kamionu Golem a nemusí kvůli tomu jezdit do vzdálenějších měst.
Pomohly drony
Další likvidaci ohně pomohla ráno plánovat sondáž dronů s termokamerami. Piloti totiž v současnosti už nevidí plamenné hoření, potřebují proto přesné GPS souřadnice míst, na která mají načerpanou vodu svrhnout; nad národním parkem takto létá pětice vrtulníků a dvě hasičská letadla ze Švédska. K dispozici mají hasiči také dvě stě cisteren a další techniku, nepřístupným terénem vede bezmála osmdesát kilometrů hadic.
S požárem pomáhají hasičům i slovenští kolegové s vrtulníkem. Od minulé středy provedli podle informací na svém Facebooku 518 shozů, což je přes 1,5 milionu litrů vody. Vedle nich pomáhá hasit také slovenský armádní vrtulník Blackhawk. Už dříve Slováci avizovali, že leteckou pomoc ukončí v pátek. S ohledem na plánovanou redukci sil při hašení ale podle Kavky nebudou na místě chybět.
V předchozích dnech vypomáhaly i vrtulníky z Německa, počátkem týdne ale odletěly, aby zasahovaly u ohnisek na německé straně. Zůstávají tam i ve středu, Kavka ale nevyloučil, že operativně německé stroje zalétnou na českou stranu a uhasí nějaké skryté ohnisko. „Obdobně to mohou udělat naše vrtulníky,“ uvedl Kavka.
Prázdné obce
Evakuované obce Mezná, Mezní Louka a Hřensko jsou podle hasičského mluvčího Milana Rudolfa mimo nebezpečí, návrat obyvatel ovšem zatím není možný. Komunikace mezi obcemi je stále hojně používaná hasiči a pohyb po ní by byl nebezpečný. Hasiči doufají, že v příštích dnech se jim podaří vše uhasit a evakuovaní se budou moci vrátit, konkrétní ohledně data návratu ale být nechtějí. Dosud jedinou vsí, do které se lidé mohli vrátit, stále zůstává Vysoká Lípa.
V Hřensku, Mezné a Mezní Louce žije dohromady zhruba 280 stálých obyvatel. Přímo v Hřensku mohli zůstat lidé, kteří bydlí na levém břehu říčky Kamenice. Na pravém břehu jsou hlavně hotely, nad nimiž hlídají hasiči skrytá ohniska požáru.
Starosta Hřenska Zdeněk Pánek řekl, že obyvatelé denně volají s dotazy, kdy se budou moci vrátit. „Dvakrát denně objíždím nemovitosti, nikdo tam nemůže, jsou v bezpečí hlídané, ale lidé chtějí domů, to je jasné, domovy opouštěli narychlo jen s pár věcmi,“ uvedl.
Ve sbírkách se vybralo přes deset milionů
Lidé na pomoc národnímu parku poslali už přes 10,8 milionu korun. Největší částku se podařilo vybrat přes platformu Donio, kam lidé poslali přes 8,8 milionu korun. „Finance bychom použili na slepé skvrny, kam nedosáhne pomoc státu,“ říká zakladatel Donia David Procházka. Peníze z této sbírky zatím nebyly rozděleny.
Částku ještě nezačala rozdělovat ani Diecézní charita Litoměřice, kde se zatím podařilo shromáždit přes milion korun. „Budeme podporovat lidi, kteří byli zasaženi požárem, přišli o střechu nad hlavou,“ popisuje mluvčí Eva Hadašová.
Přes 580 tisíc korun pak lidé poslali na sbírku Nadačního fondu pomoci, která byla spuštěna na platformě Znesnáze21, a více než 260 tisíc korun se zatím podařilo vybrat Nadaci Partnerství. Ta pošle vybranou částku přímo správě parku.
Podporu přislíbil i Ústecký kraj, který finančně podpoří dobrovolné hasiče s ohledem na zásah při požáru. Okamžitě pošle 200 tisíc na zajištění stravy, pitného režimu a dalších potřeb. Následně chce poskytnout miliony korun na dovybavení technikou poničenou při zásahu.