Trump vytáhl proti muzeu. Chce, aby dodržovalo jeho kulturní politiku

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala síť muzeí, aby okamžitě zahájila kompletní přezkum všeho, co by mohlo narušovat politiku americké výjimečnosti a rozdělovat americkou společnost.

Přes 157 milionů exponátů, 21 muzeí, 21 knihoven, 14 vzdělávacích a výzkumných center, zoo a historické a architektonické památky. A víc než třicet milionů návštěvníků ročně. To je Smithsonův institut – jedna z nejdůležitějších vědeckých institucí ve Spojených státech, která už téměř dvě stě let předává znalosti vědců veřejnosti. Jeho nezávislost je teď pod tlakem.

Trumpova vláda poslala tento týden Smithsonovu institutu dopis, ve kterém požaduje „komplexní interní přezkum“ osmi jeho muzeí s cílem uvést organizaci do souladu s kulturními směrnicemi prezidenta Trumpa před oslavami 250. výročí založení země.

Dopis Bílého domu určený Smithsonovu institutu
(pdf, 1 MB)
Stáhnout

„Cílem této iniciativy je zajistit soulad s pokyny prezidenta oslavovat americkou výjimečnost, odstranit rozdělující nebo stranické narativy a obnovit důvěru v naše společné kulturní instituce,“ uvádí se v dopise, který podepsali tři úředníci Bílého domu a jehož obsah byl zveřejněný na webových stránkách.

Kontrola hodnot a oprava obsahu

Bílý dům oznámil, že plánuje tento proces provést v několika fázích. Mezi osm muzeí zahrnutých do první fáze patří Národní muzeum americké historie, Národní muzeum přírodní historie, Národní muzeum afroamerické historie a kultury, Národní muzeum amerických indiánů, Národní muzeum letectví a kosmonautiky, Smithsonovo muzeum amerického umění, Národní portrétní galerie a Hirshhornovo muzeum a sochařská zahrada.

Proces bude zahrnovat analýzu všeho, co tyto instituce, které může veřejnost většinou navštěvovat zcela bezplatně, nabízejí. Od textů na výstavách přes obsah na jejich webech a sociálních sítích až po kurátorské procesy a plánování výstav.

Dopis obsahuje detailní seznam materiálů, které muzea musí předložit k posouzení Bílým domem – dokumentace týkající se grantů, inventáře stálých sbírek nebo výsledky průzkumů pocitů návštěvníků, kteří výstavy hodnotí. Trumpova administrativa očekává dokončení jednotlivých částí procesu přezkumu postupně během 30, 75 a 120 dní.

„Do 120 dnů by muzea měla začít provádět opravy obsahu tam, kde je to nutné, a nahradit rozdělující nebo ideologicky motivovaný jazyk sjednocujícími, historicky přesnými a konstruktivními popisy na plakátech, nástěnných didaktických tabulích, digitálních displejích a dalších materiálech určených pro veřejnost,“ uvádí se v dopise.

Dokument uvádí, že přezkum muzea má být „konstruktivním a společným úsilím“ a že Bílý dům nebude „zasahovat do každodenního chodu kurátorů nebo zaměstnanců“.

Moc nad příběhem

Alespoň jedno muzeum z této organizace už podniklo kroky k opravě obsahu určeného pro veřejnost. Na začátku srpna Národní muzeum americké historie po přezkoumání odstranilo z výstavy odkazy na dvě impeachmentová řízení proti Trumpovi, která proti němu byla zahájena během jeho prvního funkčního období.

Instituce uvedla, že její práce „vychází z hlubokého závazku k vědecké excelentnosti, rigoróznímu výzkumu a přesnému, faktickému podání historie“. „S ohledem na tento závazek přezkoumáváme dopis a budeme i nadále konstruktivně spolupracovat s Bílým domem, Kongresem a naší správní radou,“ dodalo muzeum.

Smithsonův institut má v americkém právním řádu zvláštní postavení, jeho roční rozpočet se pohybuje kolem 1,25 miliardy dolarů, přičemž více než dvě třetiny přicházejí z federálních zdrojů. Pod tlakem Trumpovy administrativy je už delší dobu. Již v březnu Bílý dům nařídil muzejnímu komplexu, aby odstranil „nevhodnou, rozdělující nebo protiamerickou ideologii“.

V prohlášení zveřejněném v červnu instituce uvedla, že se zavazuje zajistit, aby zůstala „nezávislá na politických nebo stranických vlivech“. „Správní rada bude i nadále pečlivě a nezávisle dohlížet na Smithsonův institut a jeho muzea, aby chránila jejich přísnou vědeckou a odbornou úroveň, nestrannost a přesnost a zajistila, že institut bude vstřícný ke všem Američanům,“ uvádí se v prohlášení.

Už od března míří nová administrativa na muzejní obsah, který je nějak spojený s rozdílnou interpretací amerických dějin a změn, jimiž tento stát během svého vývoje procházel. V USA se týká nejčastěji práv a příběhů menšin, jako jsou Afroameričané, neevropští přistěhovalci, ale také nejrůznější sexuální menšiny.

Už Trumpův výše uvedený březnový výnos přímo kritizoval Smithsonův institut za to, že se údajně dostal „pod vliv rozdělující ideologie zaměřené na rasu“, a za to, že propaguje „narativy, které vykreslují americké a západní hodnoty jako inherentně škodlivé a utlačovatelské“.

V květnu Trump prohlásil, že propustí Kim Sajetovou, ředitelku Národní portrétní galerie. Ta později sama rezignovala. Koncem července umělkyně Amy Sheraldová zrušila chystanou výstavu svých děl v Národní portrétní galerii po sporu ohledně obrazu transsexuální ženy s růžovými vlasy a modrými šaty, držící pochodeň ve stylu Sochy svobody.

Kritika i obhajoba

„Muzea nemohou měnit obsah podle politických rozmarů nebo agendy,“ uvedla pro americkou veřejnoprávní stanici NPR historička Lisa Strongová z Georgetownské univerzity.

„Nejlepší způsob, jak si muzea mohou udržet vysokou důvěru veřejnosti, kterou již požívají, je zůstat nezávislá. Muzea zaměstnávají odborníky ve svých oborech, kteří interpretují sbírky, aby pomohli vzdělávat veřejnost v oblasti umění, historie, vědy a kultury. Jejich obsah by neměl být přezkoumáván, revidován ani upravován z politických důvodů.“

Krok naopak obhajuje úřednice Bílého domu Lindsey Halliganová. Pro stanici Fox News ostře kritizovala obsah právě probíhající výstavy Entertainment Nation v Národním muzeu americké historie. Expozice, která se zabývá americkou popkulturou, vyvolala kritiku za to, co někteří považují za politicky zabarvený výklad kulturních milníků.

„Američtí daňoví poplatníci by neměli financovat instituce, které podkopávají naši zemi nebo propagují jednostranné, rozdělující politické narativy,“ prohlásila Halliganová. „Smithsonův institut by měl prezentovat historii způsobem, který je přesný, vyvážený a v souladu s hodnotami, které činí Spojené státy americké výjimečnými.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 5 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...