Trump vytáhl proti muzeu. Chce, aby dodržovalo jeho kulturní politiku

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala síť muzeí, aby okamžitě zahájila kompletní přezkum všeho, co by mohlo narušovat politiku americké výjimečnosti a rozdělovat americkou společnost.

Přes 157 milionů exponátů, 21 muzeí, 21 knihoven, 14 vzdělávacích a výzkumných center, zoo a historické a architektonické památky. A víc než třicet milionů návštěvníků ročně. To je Smithsonův institut – jedna z nejdůležitějších vědeckých institucí ve Spojených státech, která už téměř dvě stě let předává znalosti vědců veřejnosti. Jeho nezávislost je teď pod tlakem.

Trumpova vláda poslala tento týden Smithsonovu institutu dopis, ve kterém požaduje „komplexní interní přezkum“ osmi jeho muzeí s cílem uvést organizaci do souladu s kulturními směrnicemi prezidenta Trumpa před oslavami 250. výročí založení země.

Dopis Bílého domu určený Smithsonovu institutu
(pdf, 1 MB)
Stáhnout

„Cílem této iniciativy je zajistit soulad s pokyny prezidenta oslavovat americkou výjimečnost, odstranit rozdělující nebo stranické narativy a obnovit důvěru v naše společné kulturní instituce,“ uvádí se v dopise, který podepsali tři úředníci Bílého domu a jehož obsah byl zveřejněný na webových stránkách.

Kontrola hodnot a oprava obsahu

Bílý dům oznámil, že plánuje tento proces provést v několika fázích. Mezi osm muzeí zahrnutých do první fáze patří Národní muzeum americké historie, Národní muzeum přírodní historie, Národní muzeum afroamerické historie a kultury, Národní muzeum amerických indiánů, Národní muzeum letectví a kosmonautiky, Smithsonovo muzeum amerického umění, Národní portrétní galerie a Hirshhornovo muzeum a sochařská zahrada.

Proces bude zahrnovat analýzu všeho, co tyto instituce, které může veřejnost většinou navštěvovat zcela bezplatně, nabízejí. Od textů na výstavách přes obsah na jejich webech a sociálních sítích až po kurátorské procesy a plánování výstav.

Dopis obsahuje detailní seznam materiálů, které muzea musí předložit k posouzení Bílým domem – dokumentace týkající se grantů, inventáře stálých sbírek nebo výsledky průzkumů pocitů návštěvníků, kteří výstavy hodnotí. Trumpova administrativa očekává dokončení jednotlivých částí procesu přezkumu postupně během 30, 75 a 120 dní.

„Do 120 dnů by muzea měla začít provádět opravy obsahu tam, kde je to nutné, a nahradit rozdělující nebo ideologicky motivovaný jazyk sjednocujícími, historicky přesnými a konstruktivními popisy na plakátech, nástěnných didaktických tabulích, digitálních displejích a dalších materiálech určených pro veřejnost,“ uvádí se v dopise.

Dokument uvádí, že přezkum muzea má být „konstruktivním a společným úsilím“ a že Bílý dům nebude „zasahovat do každodenního chodu kurátorů nebo zaměstnanců“.

Moc nad příběhem

Alespoň jedno muzeum z této organizace už podniklo kroky k opravě obsahu určeného pro veřejnost. Na začátku srpna Národní muzeum americké historie po přezkoumání odstranilo z výstavy odkazy na dvě impeachmentová řízení proti Trumpovi, která proti němu byla zahájena během jeho prvního funkčního období.

Instituce uvedla, že její práce „vychází z hlubokého závazku k vědecké excelentnosti, rigoróznímu výzkumu a přesnému, faktickému podání historie“. „S ohledem na tento závazek přezkoumáváme dopis a budeme i nadále konstruktivně spolupracovat s Bílým domem, Kongresem a naší správní radou,“ dodalo muzeum.

Smithsonův institut má v americkém právním řádu zvláštní postavení, jeho roční rozpočet se pohybuje kolem 1,25 miliardy dolarů, přičemž více než dvě třetiny přicházejí z federálních zdrojů. Pod tlakem Trumpovy administrativy je už delší dobu. Již v březnu Bílý dům nařídil muzejnímu komplexu, aby odstranil „nevhodnou, rozdělující nebo protiamerickou ideologii“.

V prohlášení zveřejněném v červnu instituce uvedla, že se zavazuje zajistit, aby zůstala „nezávislá na politických nebo stranických vlivech“. „Správní rada bude i nadále pečlivě a nezávisle dohlížet na Smithsonův institut a jeho muzea, aby chránila jejich přísnou vědeckou a odbornou úroveň, nestrannost a přesnost a zajistila, že institut bude vstřícný ke všem Američanům,“ uvádí se v prohlášení.

Už od března míří nová administrativa na muzejní obsah, který je nějak spojený s rozdílnou interpretací amerických dějin a změn, jimiž tento stát během svého vývoje procházel. V USA se týká nejčastěji práv a příběhů menšin, jako jsou Afroameričané, neevropští přistěhovalci, ale také nejrůznější sexuální menšiny.

Už Trumpův výše uvedený březnový výnos přímo kritizoval Smithsonův institut za to, že se údajně dostal „pod vliv rozdělující ideologie zaměřené na rasu“, a za to, že propaguje „narativy, které vykreslují americké a západní hodnoty jako inherentně škodlivé a utlačovatelské“.

V květnu Trump prohlásil, že propustí Kim Sajetovou, ředitelku Národní portrétní galerie. Ta později sama rezignovala. Koncem července umělkyně Amy Sheraldová zrušila chystanou výstavu svých děl v Národní portrétní galerii po sporu ohledně obrazu transsexuální ženy s růžovými vlasy a modrými šaty, držící pochodeň ve stylu Sochy svobody.

Kritika i obhajoba

„Muzea nemohou měnit obsah podle politických rozmarů nebo agendy,“ uvedla pro americkou veřejnoprávní stanici NPR historička Lisa Strongová z Georgetownské univerzity.

„Nejlepší způsob, jak si muzea mohou udržet vysokou důvěru veřejnosti, kterou již požívají, je zůstat nezávislá. Muzea zaměstnávají odborníky ve svých oborech, kteří interpretují sbírky, aby pomohli vzdělávat veřejnost v oblasti umění, historie, vědy a kultury. Jejich obsah by neměl být přezkoumáván, revidován ani upravován z politických důvodů.“

Krok naopak obhajuje úřednice Bílého domu Lindsey Halliganová. Pro stanici Fox News ostře kritizovala obsah právě probíhající výstavy Entertainment Nation v Národním muzeu americké historie. Expozice, která se zabývá americkou popkulturou, vyvolala kritiku za to, co někteří považují za politicky zabarvený výklad kulturních milníků.

„Američtí daňoví poplatníci by neměli financovat instituce, které podkopávají naši zemi nebo propagují jednostranné, rozdělující politické narativy,“ prohlásila Halliganová. „Smithsonův institut by měl prezentovat historii způsobem, který je přesný, vyvážený a v souladu s hodnotami, které činí Spojené státy americké výjimečnými.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 11 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 14 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 16 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 17 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 19 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 22 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...