Trump vytáhl proti muzeu. Chce, aby dodržovalo jeho kulturní politiku

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala síť muzeí, aby okamžitě zahájila kompletní přezkum všeho, co by mohlo narušovat politiku americké výjimečnosti a rozdělovat americkou společnost.

Přes 157 milionů exponátů, 21 muzeí, 21 knihoven, 14 vzdělávacích a výzkumných center, zoo a historické a architektonické památky. A víc než třicet milionů návštěvníků ročně. To je Smithsonův institut – jedna z nejdůležitějších vědeckých institucí ve Spojených státech, která už téměř dvě stě let předává znalosti vědců veřejnosti. Jeho nezávislost je teď pod tlakem.

Trumpova vláda poslala tento týden Smithsonovu institutu dopis, ve kterém požaduje „komplexní interní přezkum“ osmi jeho muzeí s cílem uvést organizaci do souladu s kulturními směrnicemi prezidenta Trumpa před oslavami 250. výročí založení země.

Dopis Bílého domu určený Smithsonovu institutu
(pdf, 1 MB)
Stáhnout

„Cílem této iniciativy je zajistit soulad s pokyny prezidenta oslavovat americkou výjimečnost, odstranit rozdělující nebo stranické narativy a obnovit důvěru v naše společné kulturní instituce,“ uvádí se v dopise, který podepsali tři úředníci Bílého domu a jehož obsah byl zveřejněný na webových stránkách.

Kontrola hodnot a oprava obsahu

Bílý dům oznámil, že plánuje tento proces provést v několika fázích. Mezi osm muzeí zahrnutých do první fáze patří Národní muzeum americké historie, Národní muzeum přírodní historie, Národní muzeum afroamerické historie a kultury, Národní muzeum amerických indiánů, Národní muzeum letectví a kosmonautiky, Smithsonovo muzeum amerického umění, Národní portrétní galerie a Hirshhornovo muzeum a sochařská zahrada.

Proces bude zahrnovat analýzu všeho, co tyto instituce, které může veřejnost většinou navštěvovat zcela bezplatně, nabízejí. Od textů na výstavách přes obsah na jejich webech a sociálních sítích až po kurátorské procesy a plánování výstav.

Dopis obsahuje detailní seznam materiálů, které muzea musí předložit k posouzení Bílým domem – dokumentace týkající se grantů, inventáře stálých sbírek nebo výsledky průzkumů pocitů návštěvníků, kteří výstavy hodnotí. Trumpova administrativa očekává dokončení jednotlivých částí procesu přezkumu postupně během 30, 75 a 120 dní.

„Do 120 dnů by muzea měla začít provádět opravy obsahu tam, kde je to nutné, a nahradit rozdělující nebo ideologicky motivovaný jazyk sjednocujícími, historicky přesnými a konstruktivními popisy na plakátech, nástěnných didaktických tabulích, digitálních displejích a dalších materiálech určených pro veřejnost,“ uvádí se v dopise.

Dokument uvádí, že přezkum muzea má být „konstruktivním a společným úsilím“ a že Bílý dům nebude „zasahovat do každodenního chodu kurátorů nebo zaměstnanců“.

Moc nad příběhem

Alespoň jedno muzeum z této organizace už podniklo kroky k opravě obsahu určeného pro veřejnost. Na začátku srpna Národní muzeum americké historie po přezkoumání odstranilo z výstavy odkazy na dvě impeachmentová řízení proti Trumpovi, která proti němu byla zahájena během jeho prvního funkčního období.

Instituce uvedla, že její práce „vychází z hlubokého závazku k vědecké excelentnosti, rigoróznímu výzkumu a přesnému, faktickému podání historie“. „S ohledem na tento závazek přezkoumáváme dopis a budeme i nadále konstruktivně spolupracovat s Bílým domem, Kongresem a naší správní radou,“ dodalo muzeum.

Smithsonův institut má v americkém právním řádu zvláštní postavení, jeho roční rozpočet se pohybuje kolem 1,25 miliardy dolarů, přičemž více než dvě třetiny přicházejí z federálních zdrojů. Pod tlakem Trumpovy administrativy je už delší dobu. Již v březnu Bílý dům nařídil muzejnímu komplexu, aby odstranil „nevhodnou, rozdělující nebo protiamerickou ideologii“.

V prohlášení zveřejněném v červnu instituce uvedla, že se zavazuje zajistit, aby zůstala „nezávislá na politických nebo stranických vlivech“. „Správní rada bude i nadále pečlivě a nezávisle dohlížet na Smithsonův institut a jeho muzea, aby chránila jejich přísnou vědeckou a odbornou úroveň, nestrannost a přesnost a zajistila, že institut bude vstřícný ke všem Američanům,“ uvádí se v prohlášení.

Už od března míří nová administrativa na muzejní obsah, který je nějak spojený s rozdílnou interpretací amerických dějin a změn, jimiž tento stát během svého vývoje procházel. V USA se týká nejčastěji práv a příběhů menšin, jako jsou Afroameričané, neevropští přistěhovalci, ale také nejrůznější sexuální menšiny.

Už Trumpův výše uvedený březnový výnos přímo kritizoval Smithsonův institut za to, že se údajně dostal „pod vliv rozdělující ideologie zaměřené na rasu“, a za to, že propaguje „narativy, které vykreslují americké a západní hodnoty jako inherentně škodlivé a utlačovatelské“.

V květnu Trump prohlásil, že propustí Kim Sajetovou, ředitelku Národní portrétní galerie. Ta později sama rezignovala. Koncem července umělkyně Amy Sheraldová zrušila chystanou výstavu svých děl v Národní portrétní galerii po sporu ohledně obrazu transsexuální ženy s růžovými vlasy a modrými šaty, držící pochodeň ve stylu Sochy svobody.

Kritika i obhajoba

„Muzea nemohou měnit obsah podle politických rozmarů nebo agendy,“ uvedla pro americkou veřejnoprávní stanici NPR historička Lisa Strongová z Georgetownské univerzity.

„Nejlepší způsob, jak si muzea mohou udržet vysokou důvěru veřejnosti, kterou již požívají, je zůstat nezávislá. Muzea zaměstnávají odborníky ve svých oborech, kteří interpretují sbírky, aby pomohli vzdělávat veřejnost v oblasti umění, historie, vědy a kultury. Jejich obsah by neměl být přezkoumáván, revidován ani upravován z politických důvodů.“

Krok naopak obhajuje úřednice Bílého domu Lindsey Halliganová. Pro stanici Fox News ostře kritizovala obsah právě probíhající výstavy Entertainment Nation v Národním muzeu americké historie. Expozice, která se zabývá americkou popkulturou, vyvolala kritiku za to, co někteří považují za politicky zabarvený výklad kulturních milníků.

„Američtí daňoví poplatníci by neměli financovat instituce, které podkopávají naši zemi nebo propagují jednostranné, rozdělující politické narativy,“ prohlásila Halliganová. „Smithsonův institut by měl prezentovat historii způsobem, který je přesný, vyvážený a v souladu s hodnotami, které činí Spojené státy americké výjimečnými.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
včeraAktualizovánopřed 15 mminutami

VideoSvětový den zdraví připomene i význam vědy

Jsou na vzestupu a mnohdy odolávají léčbě – houbové infekce. Světová zdravotnická organizace v posledních letech opakovaně upozorňuje, že představují rostoucí hrozbu pro lidské zdraví. Mikroskopické houby, plísně nebo kvasinky, způsobují různá onemocnění. Od menších kožních problémů až po nebezpečné nákazy postihující orgány. Jejich výzkumem se zabývají i čeští vědci. Právě význam vědy připomíná v úterý také Světový den zdraví.
před 2 hhodinami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...