Deklarace nezávislosti nebo první otroci jako narození národa? Trump odmítá financovat školy tvrdící to druhé

Ve Spojených státech se rozhořel další spor o vypořádání se s rasistickou minulostí. New York Times ve spolupráci s Pulitzerovým centrem přišly s iniciativou, která klade důraz na vnímání historie skrze otrokářskou minulost. Symbolicky tak za „narození národa“ považují rok 1619, kdy do Ameriky přijeli první afričtí otroci. Prezident Trump na Twitteru pohrozil, že školy, které tento výklad implementují do kurikula, nebude vláda financovat.

Deník New York Times minulý rok spustil iniciativu „The 1619 Project,“ která se pokouší zarámovat americkou historii tak, aby „důsledky otroctví a přispění Afroameričanů byly centrem národního narativu“. Zmíněný rok 1619 odkazuje na příjezd prvních zotročených Afričanů do Virginské kolonie. 

Projekt byl symbolicky spuštěn na čtyřsté výročí tohoto data a autorka za něj následující rok získala Pulitzerovu cenu. Skupina historiků deníku zaslala otevřený dopis, ve kterém iniciativu kritizuje za upřednostňování ideologie před historickým chápáním, a navrhují faktické opravy.

Historička Leslie M. Harrisová, která při tvorbě projektu působila jako „fact-checker,“ tedy člověk, jenž dohlíží na správnost údajů, uznala, že projekt potřebuje doladit, ale je zásadní pro pochopení americké historie.

Od vzniku projektu 1619 zaslaly New York Times ve spolupráci s Pulitzerovým centrem tisíce kopií dokumentu do škol, muzeií a knihoven. Podle Pulitzerova centra lze materiály využívat jako doplněk ke studiu jak na základní škole, tak na univerzitách.

Protiamerická propaganda, říká Trump

Prezident Spojených států Donald Trump v neděli pohrozil, že školy, které by Project 1619 implementovaly do svého kurikula, přestane ministerstvo školství financovat. Tweet, na který Trump reagoval, tvrdil, že blíže nespecifikované kalifornské školy tento způsob interpretace již začlenily do výuky. Podle Forbesu se jedná se o neověřený výrok.

Jak připomíná Forbes, jeho vyjádření přišlo jen pár dní poté, co Bílý dům oznámil, že federální složky přestanou s tréninkem takzvané „rasové citlivosti“. Ty pro zaměstnance často využívají firmy s velkým počtem mezinárodních pracovníků ve snaze vytvořit prostředí vzájemného respektu bez stereotypů.

Podle prezidenta Trumpa se jedná o „protiamerickou propagandu,“ která lidi rozděluje. Bílý dům v dokumentu přímo napsal, že federální agentury musí ukončit veškeré vazby s kurzy, které zmiňují pojem „white privilege,“ tedy myšlenku, že jsou ve společnosti zvýhodněni lidé se světlou pletí.

Odkaz kolonialismu v Royal Albert Hall

Spojené státy nejsou jedinou zemí, která v posledních měsících reviduje vnímání svojí historie. Ve světle debaty o britské koloniální minulosti se v zemi rozhořel spor o podobu závěrečného koncertu letošního festivalu BBC Proms, který se každoročně koná v síni Royal Albert Hall.

Středobodem sporu jsou skladby Rule, Britannia! (Vládni, Británie) a Land of Hope and Glory (Země naděje a slávy). List The Sunday Times napsal, že BBC uvažuje o jejich vyřazení z repertoáru závěrečného večera koncertní série kvůli tomu, že jsou spojovány s kolonialismem a otrokářstvím. Deník bez uvedení zdrojů napsal, že Finka Dalia Stasavská, která bude letošní závěrečný koncert naplánovaný na 12. září dirigovat, se snaží tuto hudební událost oslavující vše britské modernizovat a omezit množství „vlasteneckých prvků“.

Píseň Rule, Britannia! poprvé zazněla v roce 1740, kdy Británie budovala říši sahající od Indie přes Jižní Afriku až po Jamajku. Zpívá se v ní „Vládni Británie … Britové nikdy, nikdy, nikdy nebudu otroky“. Tuto píseň vždy obecenstvo na koncertu nadšeně zpívá a mává při tom britskými vlajkami.

Kehinde Andrews, profesor černošských studií na Birminghamské univerzitě, připomněl, že píseň odráží rasistickou propagandu z dob, kdy Británie byla světovým lídrem v obchodu s otroky. „Pokud vyškrtnutí rasistické propagandy z televize placené z kapes daňových poplatníků vzbuzuje kontroverze, pak není naděje, že se dočkáme vážně myšleného úsilí potřebného k potírání rasismu,“ řekl k současnému sporu.

Nahrávám video
Události: Inventura soch ve Velké Británii
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 24 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 27 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...