Rada prestižního Fulbrightova stipendia odstoupila. Kvůli Trumpovu vměšování

Všech dvanáct členů rady dohlížející na Fulbrightova stipendia ve středu rezignovalo. Komise odstoupila na protest proti vměšování Trumpovy administrativy do výběru příjemců stipendií v rámci mezinárodního výměnného programu, jehož se účastní i Česko.

V prohlášení, které členové rady zveřejnili, se uvádí, že administrativa si uzurpovala jejich pravomoci tím, že odmítla udělit stipendia „značnému počtu lidí“, kteří už byli vybráni ke studiu a výuce v USA a v zahraničí. Dalších dvanáct set zahraničních příjemců stipendia, kterým komise schválila příjezd do USA, prochází novým neoprávněným přezkumným procesem, který by mohl vést k zamítnutí, upozornili členové rady.

„Pokračovat ve službě poté, co administrativa zcela ignorovala žádost rady, aby se řídila zákonem, by znamenalo riziko legitimizace jednání, které považujeme za nezákonné, a poškození integrity tohoto slavného programu a důvěryhodnosti Ameriky v zahraničí,“ uvádí se v prohlášení.

Jako zásadní problém označují jeho signatáři fakt, že vláda překračuje své pravomoci, protože podle zákonů by měl tento program mít pod kontrolou jen Kongres. Zdůrazňují, že se zákazy týkají širokého spektra stipendistů v celé řadě oborů – biologie, inženýrství, architektury, zemědělství, biochemie, medicíny, hudby a také historie.

Politický trik

Všichni členové rady, kteří odstoupili, do ní byli vybráni za bývalého prezidenta Joea Bidena. Ministerstvo zahraničí, které stipendijní program řídí, kvůli tomu tvrdí, že šlo o stranické politické nominanty: „Je směšné se domnívat, že by tito členové měli i nadále rozhodující slovo v procesu podávání žádostí, zejména pokud jde o určování akademické vhodnosti a souladu s exekutivními příkazy prezidenta Trumpa,“ řekl stanici CBS News vysoký úředník ministerstva zahraničí.

„Tvrzení, že Fulbright Hayesův zákon poskytuje Fulbrightově radě výhradní a konečné slovo při rozhodování o Fulbrightových žádostech, je nepravdivé. Nejde o nic jiného než o politický trik, který se snaží podkopat prezidenta Trumpa,“ tvrdí.

Nyní již bývalá komise s tímto hodnocením nesouhlasí. „Jsme přesvědčeni, že tyto kroky jsou nejen v rozporu se statutem, ale i s posláním Fulbrightovy nadace a hodnotami, včetně svobody projevu a akademické svobody, které Kongres ve statutu specifikoval,“ upozornili v prohlášení členové komise.

„Upřímně doufáme, že Kongres, soudy a budoucí Fulbrightovy rady zabrání snahám administrativy o degradaci, likvidaci, nebo dokonce zrušení jednoho z nejuznávanějších a nejcennějších programů naší země.“

„Fulbrightův zahraniční stipendijní program byl po generace ve válce i v míru oboustranným pilířem americké diplomacie – trvalým symbolem závazku našeho národa k vzájemnému porozumění a diplomacii, akademické excelenci a mezinárodní spolupráci. Podporuje zájmy USA a globální stabilitu. Absolventi Fulbrightova programu se stali vedoucími představiteli státní správy, průmyslu, akademické obce, umění a kultury ve všech částech světa,“ uvádí se v prohlášení.

Problémem jsou víza, říká ředitelka programu pro Česko

Ředitelka Fulbrigtova programu pro Česko Hana Ripková pro Českou televizi uvedla, že důsledky tohoto kroku budou důležité zejména v rovině vnitřní politiky USA: „Pro fungování našeho programu v České republice to zásadní nebude. Američtí stipendisté, kteří mají přijet v příštím roce, už byli schváleni. Čeští stipendisté jsou ve schvalovacím procesu,“ konstatovala.

Nahrávám video
Hana Ripková k rezignaci Fulbrightovy komise v USA
Zdroj: ČT24

Popsala ale, že všechny procesy jsou opožděné, nicméně ještě, než rada rezignovala, všechny projekty schválila. Problém je podle ní spíše v tom, že ambasády neudělují víza, která stipendisté potřebují. Týká se to nyní zhruba třicítky lidí z Česka.

Tato krize podle ní ještě neznamená konec celého programu. „Konec programu by znamenalo, kdyby se část rozpočtu z americké strany neobjevila v Kongresu. Samotný fakt, že rada rezignovala, by znamenal problém, kdyby prezident nejmenoval novou,“ dodala.

Program, který pomáhá vědě

Kongres zřídil Fulbrightův program téměř před osmdesáti lety na podporu mezinárodní výměny a americké diplomacie. Tento vysoce výběrový program každoročně uděluje přibližně devět tisíc stipendií v USA a ve více než 160 dalších zemích studentům, vědcům a odborníkům v různých oborech.

Zjednodušeně funguje tak, že nabízí stipendia vědcům i dalším expertům, aby si zlepšovali své schopnosti, a rozvíjeli tak spolupráci mezi USA a dalšími státy.

Mezi zahraničními držiteli tohoto stipendia jsou například fyzik Kip Thorne, který dostal Nobelovu cenu za fyziku, ekonom Milton Friedman, spisovatel John Updike, dramatik Edward Albee, bývalý belgický premiér Alexander De Croo, současný španělský král Filip VI. Španělský, bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová, fyzik-nobelista Riccardo Giacconi nebo třeba ekonom Joseph Stiglitz.

Mezi držiteli stipendia je i řada úspěšných Čechů. Například fyzička Helena Reichlová, která se tam zaměřila na spintroniku a přenesla nové metody do Česka, nebo expertka na genovou terapii Alžběta Ressnerová. Do USA se tak dostala i redaktorka Českého rozhlasu Daniela Vrbová. Známým se stal případ, kdy toto stipendium získal poslanec STAN Jan Farský. Aby se tohoto programu mohl zúčastnit, vzdal se funkce předsedy sněmovního klubu.

Čtyřiačtyřicet absolventů zastávalo funkci hlavy státu nebo vlády, 62 absolventů Fulbrightovy nadace z patnácti zemí získalo Nobelovu cenu a devadesát absolventů obdrželo Pulitzerovu cenu.

Mezi stipendisty je několik skupin lidí: jednak čerství absolventi amerických vysokých škol, kteří pokračují ve studiu nebo vyučují angličtinu v zahraničí, dále američtí profesoři, kteří stráví rok na univerzitě v jiné zemi, ale také zahraniční vědci a experti, kteří přijíždějí do USA studovat nebo pracovat na zdejších univerzitách.

Stipendisty vybírají v celoročním procesu nestranní pracovníci ministerstva zahraničí a velvyslanectví jiných zemí. Konečný souhlas má rada, jejíž členy vybírá prezident.

Dlouhodobější problémy

Aubrey Layová učila angličtinu v Estonsku. Získala stipendium od Fulbrightovy komise, aby tam tři měsíce zlepšovala jazykové dovednosti ukrajinských uprchlíků, kteří v této baltské zemi hledají útočiště před ruskou invazí. Jenže místo financí na čtvrtinu roku dostala letos v únoru příspěvek jen na týden.

Příběh, o němž informovala už v březnu agentura AP, je podobný stovkám dalších, o nichž od zimy píší světová média. Platby byly přerušeny poté, co stipendistům přišla zpráva o tom, že úředníci přezkoumávají jejich činnost. Tento krok byl v plném souladu s iniciativou Bílého domu, který se rozhodl výrazně snížit vládní výdaje, což se dotklo už desítek federálních úřadů.

Už tyto březnové změny představovaly pro stipendisty spoustu osobních problémů, již tehdy ale zněly hlasy, že blízká budoucnost může přinést ještě horší scénáře. Prezident Donald Trump totiž právě již v březnu nařídil agenturám, aby připravily plány na rozsáhlé propouštění, které si pravděpodobně vyžádá omezenější provoz agentur poskytujících kritické služby i lidem, kteří pobývají v zahraničí.

Vláda proti studentům

Trumpova administrativa v posledních týdnech zavedla i další nová omezení pro zahraniční studenty. Koncem minulého měsíce ministerstvo zahraničí zastavilo všechny nové pohovory o studentských vízech v rámci příprav na „rozšířené prověřování prostřednictvím sociálních médií“.

Donald Trump se také pokusil zablokovat prakticky všem zahraničním studentům cestu do USA na Harvardovu univerzitu, což vedlo federálního soudce k vydání soudního zákazu. Každý, kdo chce na Harvard vycestovat ze zahraničí – včetně studentů, vyučujících, hostujících řečníků a turistů –, podléhá „dodatečnému prověřování“, jak vyplývá z e-mailu ministerstva zahraničí, který získala stanice CBS News.

Zahraniční studenti, kterým již byla udělena víza, by také mohli čelit dodatečné kontrole. Administrativa tvrdí, že některým čínským studentům víza „agresivně zruší“, a úřady se snažily zrušit legální status tisíců dalších studentů, ačkoli soudce tento postup zablokoval.

Autor článku byl stipendistou Fulbrightova programu v roce 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sociální síť Moltbook je jen pro AI. Narušují ji ale lidští „boti“

Přelom roku přinesl další pokrok v technologii umělých inteligencí. Nezávislý rakouský programátor vypustil do kyberprostoru poslušné umělé inteligence, které plní jako agenti jakékoliv úkoly. A vznikla pro ně i speciální sociální síť Moltbook, kde si tyto formy digitálního kódu povídají.
před 2 hhodinami

Nepodceňovat své schopnosti. Data ukazují, jak na přihlášky na střední školy

Více než třetina zájemců o studium maturitních oborů řadila v minulém roce své přihlášky na střední školy neefektivně, ukazuje analýza výzkumné agentury PAQ Research. Na druhém nebo třetím místě v přihlášce totiž měli výrazně těžší školu než na prvním míst. Další chybou podle této analýzy bylo, že šest procent deváťáků ani nevyužilo možnost podat přihlášku na tři školy.
před 7 hhodinami

Česká technologie pomáhá na olympiádě rozhodčím v curlingu

Kromě tuzemských sportovců se na zimní olympiádě v Itálii představuje i technologie z Česka. Ta hlídá dodržování pravidel při curlingu – konkrétně senzory na kamenech odhalí chybu při odhození. Několik měsíců je vyvíjeli experti z Českého vysokého učení technického. V curlingu vyhrává tým, který dostane co nejvíc svých kamenů do cílových kruhů. Důležité je proto správně a přesně kámen na druhý konec ledové plochy poslat. Technologie zaznamená přesné místo odhozu. To dříve kontrolovali rozhodčí pouze očima.
před 17 hhodinami

Za obsah na sociálních sítích mají být trestně odpovědní jejich manažeři, plánuje Španělsko

Španělsko má v úmyslu zakázat sociální sítě pro své občany mladší 16 let. Bude také od těchto platforem vyžadovat, aby používaly přísné nástroje pro ověřování věku, které nebude možné snadno obelhat. Připojí se tak k Austrálii, Francii a Dánsku, které už oznámily vlastní pravidla, která mají snížit negativní dopady sociálních sítí na děti. Zároveň chce Madrid zavést zákony, podle nichž by trestní odpovědnost za obsah sítí měli nést i manažeři firem provozujících sociální sítě.
před 23 hhodinami

Více než třetina případů rakoviny je zbytečná, tvrdí WHO a radí, čemu se vyhnout

Zhruba každému třetímu případu rakoviny se dá zabránit, pokud se lidé budou vyhýbat rizikovým faktorům, jako je kouření, pití alkoholu, znečištění ovzduší a některé infekce, uvedla ve své analýze Světová zdravotnická organizace (WHO).
včera v 11:21

Španělský přípravek má léčit rakovinu, rozplývají se média. Experti krotí naděje

Nová studie španělských vědců popsala, že jejich nová terapie dokáže extrémně účinně ničit nádory slinivky břišní. Tedy nádory známé svou smrtelností a špatnou léčitelností. Tato informace se v posledních dnech rychle šíří nejen médii, ale zejména po sociálních sítích, kde se objevuje v extrémně zkrácené formě, která zamlčuje některé klíčové informace. Například to, že je zatím otestován pouze na myších a potenciální lék je až desítky let daleko.
3. 2. 2026

NASA odložila start mise Artemis k Měsíci

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) odkládá plánovaný únorový start rakety Space Launch System (SLS) se čtyřčlennou posádkou k průletu kolem Měsíce na březen, oznámil šéf NASA Jared Isaacman, který změnu termínu zdůvodnil únikem kapalného vodíku během tankování. Technici v pondělí uspořádali generální předstartovní zkoušku, aby ověřili připravenost rakety k letu. Test kvůli netěsnosti NASA předčasně ukončila.
3. 2. 2026

Před sto lety se stala státním jazykem českoslovenština. Měla dvě varianty

Oficiální řečí první republiky byl československý jazyk, o kterém se zmiňoval už jazykový zákon, přijatý koncem února 1920 spolu s ústavou masarykovského Československa. O šest let později, přesně před sto lety, tedy 3. února 1926, pak byl vydáním jazykového nařízení prohlášen „jazyk československý“ za jazyk státní.
3. 2. 2026
Načítání...