Dva roky od tornáda na Moravě obce stále opravují škody

Nahrávám video

Od tornáda na Břeclavsku a Hodonínsku v sobotu uplynuly dva roky. Obce na Břeclavsku a Hodonínsku však stále nemají opravené vše, co živel zničil. Potřebují dále investovat do veřejných budov, vodovodů, komunikací či zeleně. V pátek ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo novou výzvu na obnovu majetku obcí a kraje. Čekání na výzvu však bylo podle starostů dlouhé. Navíc zatím nevědí, co dostanou z předešlé výzvy, řekl v sobotu ČTK starosta Lužic na Hodonínsku Tomáš Klásek (za KDU-ČSL).

Druhá výzva je podle jihomoravského hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL) určená hlavně pro investice, které nebylo možné rychle projektovat. Čekal na ni i kraj, chce získat peníze na opravu někdejšího domova pro seniory S-centrum v Hodoníně.

„Až od včerejška (od pátku – pozn. red.) víme, jaké podmínky vůbec pro přípravu projektu máme. Určitě projekt nachystáme tak, abychom se tam mohli přihlásit. Vím, že obce čekají s dalšími projekty,“ řekl Grolich.

Lužice chtějí žádat o peníze na opravu dětských hřišť a komunikací v areálu Cihelna, na obnovu služebny obecní policie a výstavbu skladového zázemí pro obec.

Předešlá výzva měla být podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) vyhodnocena rychleji. „Starostové ještě nemají přesnou částku, která z první výzvy přijde, což je samozřejmě špatně, a je potřeba být v tomto rychlejší,“ uvedl ministr, který v sobotu obce v tornádové zóně navštívil. Zúčastnil se také sousedských slavností, které se k výročí konají v Mikulčicích na Hodonínsku a Moravské Nové Vsi na Břeclavsku.

Ministerstvo pro místní rozvoj v pátek uvedlo, že nová výzva je pokračováním Strategie obnovy části Jihomoravského kraje, kterou v červnu 2021 zasáhlo tornádo. Podle strategie připravené ve spolupráci s ministerstvem financí dosáhnou celkové náklady na obnovu majetku obcí a kraje přes 1,3 miliardy korun.

Dotace pomůžou i s obnovou sekundárních škod po těžké technice

V první výzvě od 1. října 2021 do 30. června 2022 byly podány žádosti o podporu asi 480 milionů korun. Aktuální výzva obnáší téměř 859 milionů korun a měla by pokrýt řešení veškerých škod na majetku územních samosprávných celků způsobených tornádem. Novinkou je možnost žádat o peníze na takzvané sekundární škody, způsobené nikoliv tornádem, ale až následně, například těžkou technikou odvážející suť. „Byly poničené veřejné plochy, chodníky, komunikace,“ uvedl Klásek.

Žádosti v nové výzvě lze předkládat od 17. července až do konce května příštího roku. „Příprava projektů pro obnovu majetku zpravidla zabere nějaký čas, a to především u větších investic. Chceme dát dotčeným samosprávám dostatečný prostor pro přípravu projektů, zmíním třeba S-centrum Hodonín, u kterého se počítá s předložením žádosti až v roce 2024. Přitom se jedná o jeden ze symbolů obnovy postiženého území, který nemůže zůstat stranou,“ uvedl v tiskové zprávě vrchní ředitel sekce evropských a národních programů ministerstva pro místní rozvoj Leo Steiner.

Přebytky ze sbírek

S obnovou po tornádu pomáhaly obcím i humanitární organizace. Přebytky z jejich sbírek využijí na související účely. Diecézní charita Brno je uloží do fondu pro budoucí mimořádné události. Člověk v tísni připravuje opatření v krajině, která budou předcházet extrémním vlivům klimatických změn. Obě organizace to oznámily v tiskových zprávách.

Diecézní charita byla na místě od prvních okamžiků. Její pracovníci působili v zasažených obcích do konce loňského roku. Dárci poslali charitě téměř 364 milionů korun. Zasaženým domácnostem postupně vyplatila 313 milionů korun. Zbytek uloží do fondu.

Sbírka SOS Morava Člověka v tísni shromáždila téměř 192 milionů korun. Obce a domácnosti dostaly 183 milionů korun. Na využití zbytku spolupracuje Člověk v tísni s dalšími organizacemi a samosprávami. Vzniknou krajinné studie a klimaticko-adaptační plány pro Hrušky na Břeclavsku a Lužice a Dolní Bojanovice na Hodonínsku.

V obcích zasažených tornádem pomáhala i humanitární organizace ADRA. Nyní se podílí na výzkumu, který vyhodnocuje dopady tornáda a efektivitu distribuce pomoci. Z výzkumu vzejde sada doporučení pro organizace zasahující v terénu, aby jejich pomoc byla ještě účinnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Obce investovaly do zadržování vody. Když ale neprší, není co zadržovat

Rybníky, mokřady nebo propustné povrchy pomáhají obcím na jihu Moravy zadržovat vodu v krajině. Některá opatření fungovala několik let, letošní dlouhodobé sucho ale ukazuje jejich limity. Když neprší a vysychají i potoky, není vodu kde vzít.
24. 8. 2026

Hrneček u studánky neznamená, že voda je pitná, varují odborníci

Laboratorní rozbory odhalily ve třech studánkách v okolí Žďáru nad Sázavou nadlimitní množství koliformních bakterií a dalších mikroorganismů. Ty mohou způsobit především průjmová onemocnění. Hygienici i vodohospodáři obecně nedoporučují pít vodu ze studánek bez předchozího rozboru. Nejde totiž o veřejné zdroje pitné vody, a jejich kvalita proto nemusí být ze zákona pravidelně kontrolována.
22. 8. 2026

Na jihu Moravy byly po bouřkách tisíce domácností bez proudu

Přibližně čtyři a půl tisíce odběrných míst na jihu Moravy zůstalo po bouřkách bez elektřiny. Nejvíce zasažené jsou Břeclavsko a Hodonínsko. Ve čtvrtek kolem 21:30 zbývalo bez dodávky elektřiny ještě asi čtrnáct set odběrných míst, uvedl mluvčí společnosti E.ON Lubomír Budný. Jihomoravští hasiči hlásí desítky výjezdů. Na Jihlavsku byl na dvou úsecích železnice zastavený provoz vlaků. Na tratích byly nánosy bahna, uvedly České dráhy (ČD).
20. 8. 2026Aktualizováno21. 8. 2026

Vedra decimují městské stromy. Radnice hledají řešení

Stromy v Brně jsou po vlně veder v nejhorším stavu za posledních 40 let. Uvedla to správa veřejné zeleně s tím, že výrazně posílila zalévání. Místní si ale současně všímají, že město nechává vzrostlé stromy mnohde porážet. Jihomoravská metropole nemá manuál, který by vyjasnil pravidla dendrologické péče a zbytečnému kácení zabránil. S následky horka a sucha se potýká řada měst a obcí v celém Česku.
20. 8. 2026

VideoSečteno: Jihomoravský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 18. srpna se věnoval Jihomoravskému kraji.
18. 8. 2026

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
17. 8. 2026

Českem prošly silné bouřky. Hasiči napříč zemí evidovali stovky výjezdů

Českem v pondělí prošly silné bouře. Meteorologové před nimi už dopoledne zpřísnili pro jihovýchod země výstrahu. Bouřky doprovázel přívalový déšť, kroupy i silné nárazy větru. Ve Skutči na Pardubicku byl zaznamenán náraz větru přes sto kilometrů za hodinu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hasičům v některých oblastech v důsledku bouřek výrazně přibylo výjezdů. Celkem od dvanácté do osmnácté hodiny evidovali více než 550 případů technických pomocí. Ve východních Čechách a na Vysočině bouře způsobily výpadky elektřiny.
17. 8. 2026Aktualizováno17. 8. 2026

Kroje a lidové tradice ovládly centrum Brna

Centrum Brna zaplavila krojovaná chasa. Na první celoměstské hody přišli zástupci 23 městských částí, společně si v odpoledním slunečním žáru na náměstí Svobody zatančili Moravskou besedu. Završili tak několikaletou snahu o obnovu krojů a lidových tradic Brna i přičleněných obcí, od Bosonoh po Žabovřesky. Stovky lidí všech generací v krojích slavily i v Domažlicích, kde se koná 72. ročník třídenních Chodských slavností, jednoho z nejstarších národopisných festivalů v Česku.
15. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.