Dva roky od tornáda na Moravě obce stále opravují škody

Nahrávám video

Od tornáda na Břeclavsku a Hodonínsku v sobotu uplynuly dva roky. Obce na Břeclavsku a Hodonínsku však stále nemají opravené vše, co živel zničil. Potřebují dále investovat do veřejných budov, vodovodů, komunikací či zeleně. V pátek ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo novou výzvu na obnovu majetku obcí a kraje. Čekání na výzvu však bylo podle starostů dlouhé. Navíc zatím nevědí, co dostanou z předešlé výzvy, řekl v sobotu ČTK starosta Lužic na Hodonínsku Tomáš Klásek (za KDU-ČSL).

Druhá výzva je podle jihomoravského hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL) určená hlavně pro investice, které nebylo možné rychle projektovat. Čekal na ni i kraj, chce získat peníze na opravu někdejšího domova pro seniory S-centrum v Hodoníně.

„Až od včerejška (od pátku – pozn. red.) víme, jaké podmínky vůbec pro přípravu projektu máme. Určitě projekt nachystáme tak, abychom se tam mohli přihlásit. Vím, že obce čekají s dalšími projekty,“ řekl Grolich.

Lužice chtějí žádat o peníze na opravu dětských hřišť a komunikací v areálu Cihelna, na obnovu služebny obecní policie a výstavbu skladového zázemí pro obec.

Předešlá výzva měla být podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) vyhodnocena rychleji. „Starostové ještě nemají přesnou částku, která z první výzvy přijde, což je samozřejmě špatně, a je potřeba být v tomto rychlejší,“ uvedl ministr, který v sobotu obce v tornádové zóně navštívil. Zúčastnil se také sousedských slavností, které se k výročí konají v Mikulčicích na Hodonínsku a Moravské Nové Vsi na Břeclavsku.

Ministerstvo pro místní rozvoj v pátek uvedlo, že nová výzva je pokračováním Strategie obnovy části Jihomoravského kraje, kterou v červnu 2021 zasáhlo tornádo. Podle strategie připravené ve spolupráci s ministerstvem financí dosáhnou celkové náklady na obnovu majetku obcí a kraje přes 1,3 miliardy korun.

Dotace pomůžou i s obnovou sekundárních škod po těžké technice

V první výzvě od 1. října 2021 do 30. června 2022 byly podány žádosti o podporu asi 480 milionů korun. Aktuální výzva obnáší téměř 859 milionů korun a měla by pokrýt řešení veškerých škod na majetku územních samosprávných celků způsobených tornádem. Novinkou je možnost žádat o peníze na takzvané sekundární škody, způsobené nikoliv tornádem, ale až následně, například těžkou technikou odvážející suť. „Byly poničené veřejné plochy, chodníky, komunikace,“ uvedl Klásek.

Žádosti v nové výzvě lze předkládat od 17. července až do konce května příštího roku. „Příprava projektů pro obnovu majetku zpravidla zabere nějaký čas, a to především u větších investic. Chceme dát dotčeným samosprávám dostatečný prostor pro přípravu projektů, zmíním třeba S-centrum Hodonín, u kterého se počítá s předložením žádosti až v roce 2024. Přitom se jedná o jeden ze symbolů obnovy postiženého území, který nemůže zůstat stranou,“ uvedl v tiskové zprávě vrchní ředitel sekce evropských a národních programů ministerstva pro místní rozvoj Leo Steiner.

Přebytky ze sbírek

S obnovou po tornádu pomáhaly obcím i humanitární organizace. Přebytky z jejich sbírek využijí na související účely. Diecézní charita Brno je uloží do fondu pro budoucí mimořádné události. Člověk v tísni připravuje opatření v krajině, která budou předcházet extrémním vlivům klimatických změn. Obě organizace to oznámily v tiskových zprávách.

Diecézní charita byla na místě od prvních okamžiků. Její pracovníci působili v zasažených obcích do konce loňského roku. Dárci poslali charitě téměř 364 milionů korun. Zasaženým domácnostem postupně vyplatila 313 milionů korun. Zbytek uloží do fondu.

Sbírka SOS Morava Člověka v tísni shromáždila téměř 192 milionů korun. Obce a domácnosti dostaly 183 milionů korun. Na využití zbytku spolupracuje Člověk v tísni s dalšími organizacemi a samosprávami. Vzniknou krajinné studie a klimaticko-adaptační plány pro Hrušky na Břeclavsku a Lužice a Dolní Bojanovice na Hodonínsku.

V obcích zasažených tornádem pomáhala i humanitární organizace ADRA. Nyní se podílí na výzkumu, který vyhodnocuje dopady tornáda a efektivitu distribuce pomoci. Z výzkumu vzejde sada doporučení pro organizace zasahující v terénu, aby jejich pomoc byla ještě účinnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Jen peníze nestačí. Klíčová je pro lidi bez domova podpora, ukázal experiment

Jednorázová finanční pomoc může lidem bez domova usnadnit cestu k bydlení, dlouhodobější efekt má ale podle experimentu New Leaf Česko podpora sociálního pracovníka. Vedoucí výzkumného týmu Melanie Zajacová doporučuje posílit terénní sociální práci, snížit počet klientů připadajících na jednoho pracovníka a omezit administrativu.
před 14 hhodinami

Moje největší životní výhra byl manžel, říká bývalá basketbalová reprezentantka

Věra Horáková (rozená Grubrová) patřila k úspěšným československým basketbalovým reprezentantkám. S národním týmem procestovala v šedesátých letech řadu zemí. Vrcholovou kariéru ale podle ní ovlivňovala i tehdejší politická situace. V družstvu vládla nedůvěra a podezírání. Dnes třiadevadesátiletá pamětnice vzpomíná také na dětství za války a své úplné sportovní začátky.
26. 9. 2026‌‌

Kandidáti ve volbách v Brně debatovali o dopravě

Česká televize ve čtvrtek večer vysílala debatu hlavních kandidátů na primátora Brna. Diskutovali kandidáti z osmi uskupení, která mají dle průzkumu agentury Kantar pro ČT nejvyšší volební potenciál. Pozvání do debaty moderované Marcelou Augustovou přijali Jakub Hruška (Lidovci a Starostové – Brno blíž lidem), Jana Tichá Janulíková (Za Lužánky), Jiří Kment (SPD a nezávislí), Václav Trojan (ANO), Natálie Vencovská (Zelené Brno), Petr Vokřál (Přísaha), Adam Zemek (Piráti a Fakt Brno TU!) a Kamila Zlatušková (ODS, TOP 09 a nezávislí).
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
24. 9. 2026‌‌

V Brně má nejvyšší volební potenciál uskupení Lidovců a Starostů. Tématem debaty bude doprava

Sedm z deseti Brňanů považuje za zásadní problém města nedostupnost bydlení, více než šedesát procent pak jako podstatný problém vnímá automobilovou dopravu. Podle agentury Kantar má nejvyšší volební potenciál uskupení Lidovci a Starostové – Brno blíž lidem, následované uskupením ODS, TOP 09 a nezávislých. Na třetím místě je hnutí ANO. Pro více než polovinu obyvatel města představuje hlavní způsob přepravy MHD. Právě na téma dopravy se ve čtvrtek od 20:07 zaměří předvolební debata, kam byli pozváni lídři osmi uskupení s nejvyšším volebním potenciálem.
24. 9. 2026‌‌

Divadelní Letnice podle oceněného románu věří na zázraky

Městské divadlo Brno uvádí vůbec první adaptaci románu Letnice od Miroslava Hlauča. Příběh o střetu starého a nového světa se stal Knihou roku 2024 v cenách Magnesia Litera. Brněnské zpracování klade důraz na naději jako most do budoucnosti.
23. 9. 2026‌‌

ČNB vydala pětitisícikorunu se speciálním přítiskem, vytvořily se na ni fronty

Pětitisícikorunu se speciálním přítiskem si na pobočkách České národní banky (ČNB) v Praze, v Brně, v Ostravě a v Hradci Králové během úterka pořídily tisíce lidí, uvedla mluvčí centrální banky Petra Vlčková. Bankovky budou k dispozici na pokladnách ČNB i ve středu opět od 7:30 do 16:00. Centrální banka je bude nabízet do vyčerpání zásob. Celková emise je 200 tisíc kusů.
22. 9. 2026Aktualizováno22. 9. 2026‌‌

Tradice, nebo týrání? Ochránci zvířat protestují proti živým kačerům na hodech

Spolek Zvířata nejíme spustil kampaň, která reaguje na folklorní tradici dodržovanou v několika jihomoravských obcích, kde je kačer součástí hodového průvodu a stárci se snaží zabránit jeho ukradení. Ochránci zvířat to považují za týrání a vyzývají obce, aby tento zvyk změnily. Některé už živého kačera nahradily atrapou, nejčastěji slaměnou.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.