Leo Steiner

Soud vydal první pravomocné rozhodnutí v letitém sporu o střetu zájmů předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Podle soudu, jehož rozhodnutí rozsekl traktor koupený školou v Bruntále, byl Babiš v době své vlády ve střetu zájmů. Stroj totiž škola koupila ze státních dotací od firmy z holdingu Agrofert, a to když byl premiérem právě Babiš a Agrofert byl v jeho svěřenských fondech. Podle soudu měl politik na firmu vliv, a státní peníze tak škola použít nesměla. O peníze přišla a stejně tak i další školy a obce po celém Česku. Pro Reportéry ČT natáčeli Zuzana Černá a Václav Crhonek.

Od tornáda na Břeclavsku a Hodonínsku v sobotu uplynuly dva roky. Obce na Břeclavsku a Hodonínsku však stále nemají opravené vše, co živel zničil. Potřebují dále investovat do veřejných budov, vodovodů, komunikací či zeleně. V pátek ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo novou výzvu na obnovu majetku obcí a kraje. Čekání na výzvu však bylo podle starostů dlouhé. Navíc zatím nevědí, co dostanou z předešlé výzvy, řekl v sobotu ČTK starosta Lužic na Hodonínsku Tomáš Klásek (za KDU-ČSL).

Národní památkový ústav (NPÚ) musel vrátit dotaci 314 milionů korun z evropských fondů i národních zdrojů na opravu barokního areálu v Kuksu na Trutnovsku. Uvedl to regionální ředitel NPÚ Miloš Kadlec. Za zmanipulování zakázky na rekonstrukci Kuksu soudy poslaly do vězení tři muže včetně jednoho bývalého zaměstnance NPÚ, čtvrtá obžalovaná dostala podmíněný trest.

Starostové pražských městských částí požadují po resortu školství (MŠMT) a ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) změnu podpory pražského školství a vytvoření národního dotačního programu na opravy a modernizace škol. Zároveň chtějí po MŠMT, aby jednalo s magistrátem o převodu státních budov, které lze přebudovat na školy, do vlastnictví města. Starostové rovněž zopakovali požadavek, aby Praha zhruba zdvojnásobila příspěvky na žáka na deset tisíc korun. Mluvčí MŠMT Aneta Lednová řekla, že úřad je připraven o požadavcích diskutovat. Ministerstvo pro místní rozvoj uvedlo, že pro vyhlášení dotačního titulu jsou potřeba peníze ze státního rozpočtu.

Základní školy se vracejí k zařizování dílen, i když na ně často nemají peníze. Pomohou však dotace. V devadesátých letech přitom dílny hromadně rušily a nahrazovaly počítačovými učebnami.

Ministerstvo pro místní rozvoj se rozhodlo dotovat bezbariérový přístup na radnice i do dalších veřejných budov. Míní, že mnohé z nich jsou stále složitě přístupné, což potvrzují i sami handicapovaní. Týká se to především starších budov, které byly postaveny v době, kdy neplatila povinnost zajistit jejich bezbariérovost. Někteří vybraní handicapovaní nyní budou bezbariérovost veřejných míst pro kancelář ombudsmana ověřovat.

Obce kritizují ministerstvo pro místní rozvoj za způsob rozdělování evropských dotací na rozšiřování školek. Podle samospráv resort nepřihlíží k demografickému vývoji regionů. Největší zájem o nové kapacity je ve Středočeském kraji. Nejvíc peněz ale mohou získat jiné regiony, které o ně tolik nestojí.

Zřizovatelé základních škol si zopakovali podávání žádostí o dotace na lepší vybavení. Když ministerstvo pro místní rozvoj vypsalo výzvu na začátku listopadu, velký počet zájemců systém zahltil. Nyní ji rozdělilo do dvou dnů. Jestli obec peníze získá, závisí hlavně na rychlosti podání žádosti.

Pražské asistenční centrum pomoci Ukrajině, které je nejvytíženější v zemi, je nově ve Vysočanech. Přestěhovalo se z Kongresového centra na Vyšehradě do bývalé bankovní budovy na náměstí OSN. V Praze se do středy přihlásilo 68 tisíc ukrajinských uprchlíků z celkového počtu 289 tisíc, kteří dostali v Česku speciální víza. Vláda ve středu představila migrační strategii, kterou ve čtvrtek hájil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve sněmovním bezpečnostním výboru. Řekl, že počet uprchlíků v Česku již příliš neroste, nepředpokládá, že by nastal extrémní scénář kalkulující s příchodem až milionu lidí z válkou sužované Ukrajiny. Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo dotační výzvu určenou obcím na rekonstrukci bytů ke střednědobému ubytování Ukrajinců. Rozdá v první fázi miliardu korun.

Na linku pro výrobu toustového chleba inkasoval koncern Agrofert dotaci sto milionů korun. Auditoři Evropské komise zjistili, že dotaci firma získala neprávem, Brusel ji tedy neproplatí a sto milionů, které zaplatili čeští daňoví poplatníci, by Agrofert měl vrátit. V Česku vzniká už sedmý posudek, který má nárok Agrofertu na dotaci obhájit. Kauzu v reportáži 168 hodin shrnuje Václav Crhonek.