Politici rozdmýchávají nenávist, říká Ukrajinka žijící v Česku

Nahrávám video
90′ ČT24: Život Ukrajinců v Česku
Zdroj: ČT24

Jedním z témat návštěvy ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) na Ukrajině byly i vztahy Čechů k Ukrajincům. Macinka podle svého vyjádření chce, aby byly podobné, jaké mezi sebou mají Češi a Slováci. O tom, jak se příslušníkům ukrajinské komunity v Česku žije, s jakými problémy se potýkají a jak je ovlivňuje rétorika politiků, v pořadu 90′ ČT24 promluvili spoluzakladatelka iniciativy Hlas Ukrajiny Anastasiia Sihnaievska a Bohdan Rajčinec z Evropského kongresu Ukrajinců. Debatou provázel Jakub Musil.

„Vidím vysokou solidaritu u Čechů, vidím, kolik posílají příspěvků, vím osobně o stovkách lidí, kteří přijímali u sebe uprchlíky,“ říká Sihnaievska. Nepozoruje, že by podpora Ukrajinců ze strany Čechů klesala, avšak upozorňuje na skutečnost, že ze strany některých politiků jsou vůči nim rozdmýchávány nenávistné nálady. Ty jsou tak podle jejího názoru něčím, „co se nám někdo snaží vnutit, to co by nikdy neexistovalo, kdyby tady nehlásali ruskou propagandu“.

Největší proměnu rétoriky Sihnaievska zaregistrovala v období před parlamentními volbami a poté. „Proměnila se i se změnou vlády. A myslím, že ta rétorika se hrozně obrátila i v té předvolební soutěži, že hodně stran se snažilo, kdo víc prodá té nenávisti vůči Ukrajincům, kdo hlasitěji řekne, že zrušíme muniční iniciativu, nebudeme dávat ani halíř Ukrajincům,“ sdělila žena, která do Česka uprchla před válkou.

Také Rajčinec míní, že politici mají velký vliv na to, jak se Ukrajinci v Česku cítí. „Ukrajinská komunita (…) sleduje s obavami, menšími nebo většími, svou budoucnost zde, a především ti, kteří jsou stále občany Ukrajiny, sledují svoji budoucnost na Ukrajině. Takže pokud někdo má dostatek prostoru v informačních médiích a říká negativistická stanoviska od rána do večera, můžete tomu podlehnout a samozřejmě tím i trpět,“ popisuje.

Symbolický význam ukrajinských vlajek

Vliv přitom podle něj mohou mít také symbolická gesta, jako například sundávání ukrajinských vlajek z budov. „Je to urážka do jisté míry těch lidí, kteří doufají v to, že přeci jen nenastane odmítnutí Ukrajiny,“ uvedl Rajčinec. Sihnaievska připomněla konkrétně sundání ukrajinské vlajky z budovy Poslanecké sněmovny, které začátkem listopadu inicioval předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD). Podle jejího názoru se jednalo o silné gesto, ukrajinská vlajka má pro ni velkou symbolickou hodnotu.

Rajčinec se obává, že protiukrajinské nálady budou v české společnosti ze strany některých aktérů rozdmýchávány i v budoucnu. „My se budeme snažit ukazovat tu realitu, která je pozitivní pro obě strany, to, co Ukrajinci přinášejí do Česka pozitivního,“ uvedl. „Čeho se máme bát? Musíme dělat to, co děláme dál. To znamená pracujeme, ukazujeme pravdu, Ukrajinci jsou pracovití, dobře se integrují, myslím si, že jsou vděční. Vděk a pokoru vyjadřují dost,“ říká Rajčinec.

Ukrajinci se do české společnosti podle něj integrují snadno a rychle, což přikládá geografické, kulturní a jazykové relativní blízkosti. Co se integrace týká, Sihnaievska považuje za klíčové naučit se jazyk. „Když chceš, aby tě slyšeli, musíš mluvit v tom jazyce, který lidé používají,“ říká. „Nejdůležitější pro Ukrajince je být samostatní, moci si vydělat, na sebe, na svou existenci, a aby bylo možné posílat peníze na pomoc armádě a příbuzným,“ dodává s tím, že zodpovědnost necítí jen za sebe, ale i za další, kteří potřebují pomoc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Drony i auta v klidových zónách. Národní parky loni vybraly na pokutách víc

Sjíždění řeky, létání s dronem nebo kácení stromů v národním parku. Krkonoše, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko loni uložily návštěvníkům 601 pokut za téměř 1,8 milionu korun, řekli ČT mluvčí oslovených národních parků. Nejčastěji návštěvníci platili za nepovolené vjezdy a parkování. V roce 2024 bylo pokut sice o sedm více, celková vybraná suma byla ale nižší, a to o téměř půl milionu korun. Podle mluvčího NP Šumava Jana Dvořáka jsou jedním z důvodů vyšší pokuty, které parky loni rozdaly.
před 6 mminutami

Lince bezpečí přibylo hovorů o sebevraždě

Přes sto tisíc dětí se loni obrátilo na Linku bezpečí, psychické potíže řešilo čtyřiadvacet tisíc z nich. Až sedm tisíc otevřelo i téma sebevražd, těchto hovorů výrazně přibylo. Tři tisíce volajících pak vykazovaly známky týrání a zanedbávání. Psychiatrická péče pro nejmladší zůstává obtížně dostupná. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch chce zvýšit počet Center duševního zdraví a s ministrem školství Robertem Plagou (oba za ANO) se dohodli na podpoře školních psychologů.
před 39 mminutami

Počet Slováků, kteří pracují v Česku, se za dekádu zdvojnásobil

Přibývá Slováků, kteří pracují v Česku. Za poslední dekádu se jejich počet zhruba zdvojnásobil, teď se pohybuje kolem čtvrt milionu. Ze všech cizinců také vydělávají nejvíc – často zastávají vyšší pozice a firmy o ně mají zájem. Do Česka jich v posledních letech míří – minimálně za krátkodobou prací – desítky tisíc. O odchodu navíc aktuálně uvažuje až čtvrtina obyvatel. Mezi nejčastější důvody uvádějí právě nedostatek profesních příležitostí. Část Slováků má ambice zůstat v Česku dlouhodoběji.
před 2 hhodinami

V Česku končí těžba černého uhlí

V posledním černouhelném dole v zemi, Dole ČSM na Karvinsku, končí těžba. Na noční směně se v posledním porubu zastaví v sobotu stroje. Uzavře se tak 250 let dlouhá kapitola těžby černého uhlí na českém území. Ze společnosti OKD odchází 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150. Symbolický poslední vozík vyveze OKD 4. února.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Kotas odmítá sjezd sudetských Němců v Brně, Macek zdůrazňuje dialog a pietu

Plánovaný sjezd sudetských Němců v Brně rozděluje politickou scénu i veřejnost. Zatímco zastupitel Brna-střed Tomáš Kotas (SPD) označuje akci za necitlivou a nemorální vůči obětem nacistické okupace, David Macek z festivalu Meeting Brno v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou zdůraznil dialog, pietu a smíření s minulostí.
před 16 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů probrali letouny L-159 i směřování zahraniční politiky

Prosba o letouny L-159 ze strany Ukrajiny stále trvá, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro Český rozhlas. Možnost dodávky čtveřice bojových letounů zmínil prezident Petr Pavel při návštěvě napadené země v polovině ledna. Vládní koalice ale podpořila stanovisko ministerstva obrany, podle kterého jsou stroje pro Česko nepostradatelné. Poslanec Jiří Mašek (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou uvedl, že letouny jsou pro českou armádu potřebné. Je proto přesvědčen, že je vláda Ukrajině nepošle. Poslanec Pavel Žáček (ODS) vidí v neposkytnutí bojových letounů politické důvody. Hosté probrali také současné směřování české zahraniční politiky nebo to, zda má na summitu NATO Česko zastoupit prezident, nebo premiér.
před 17 hhodinami

O dětské paliativní péči dříve nikdo moc nechtěl mluvit, říká Surovcová

Lea Surovcová, která je přes dvacet let součástí redaktorského týmu České televize, získala za svou práci několik ocenění a aktuálně uspěla v nové kategorii cen Trilobit, kde si odnesla cenu Adama Černého za mapování sociálních témat. Mimo jiné se zabývá dětskou paliativní péčí. „Když jsem tohle téma začala točit před deseti lety, nikdo o tom moc nechtěl mluvit,“ sdělila Surovcová v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Od té doby se podle ní situace změnila. Vážná témata zpracovává ráda, dává jí to dle jejích slov smysl. „Když mě ta rodina pustí dovnitř k sobě, tak se obohacujeme úplně všichni a ty rodiny navíc vnímají, že mohou pro tu péči dál něco udělat,“ popsala redaktorka své zkušenosti.
před 19 hhodinami

„Superúředník“ Fryč po dohodě s premiérem končí ve funkci

Nejvyšší státní tajemník Jindřich Fryč v sobotu končí ve funkci. S premiérem Andrejem Babišem (ANO) se minulý týden dohodl na ukončení své služby a vláda to odsouhlasila v pondělí. Vyplývá to z výsledků jednání kabinetu. Detaily k Fryčově odchodu premiér ani úřad vlády nezveřejnili. Nejvyšší státní tajemník odpovídá mimo jiné za povyšování státních zaměstnanců, koordinuje jejich vzdělávání a řeší případné spory.
před 20 hhodinami
Načítání...