Objevitel Tutanchamonovy hrobky některé artefakty z místa ukradl. Vědci mají nyní důkazy

Egypťané dlouhodobě podezírali britského archeologa Howarda Cartera, který v roce 1922 objevil hrobku faraona Tutanchamona, že část pokladu z hrobky před jejím oficiálním otevřením ukradl. Ačkoli se zvěsti o krádeži šířily po generace, bylo těžké najít důkazy. Nyní se v doposud nezveřejněném dopise z roku 1934 objevilo obvinění, že Carter nakládal s majetkem „nepochybně ukradeným z hrobky“, píše list The Guardian.

Autorem dopisu byl prominentní britský egyptolog a filolog Alan Gardiner, který byl v Carterově archeologickém týmu. Carter pověřil Gardinera překladem hieroglyfů nalezených v hrobce staré 3,3 tisíce let a později mu dal amulet, přičemž ho ujistil, že předmět nepochází z hrobky.

Gardiner ukázal amulet Rexi Engelbachovi, tehdejšímu britskému řediteli Egyptského muzea v Káhiře, načež se s hrůzou dozvěděl, že předmět skutečně pochází z hrobky, protože se shoduje s jinými exempláři, jež byly vyrobeny ze stejné formy.

Gardiner v dopise Carterovi přiložil Engelbachův usvědčující verdikt, který zněl: „Amulet, který jste mi ukázal, byl nepochybně ukraden z Tutanchamonovy hrobky. Je mi velmi líto, že jsem se dostal do tak trapné situace,“ vzkázal Gardiner Carterovi a dodal: „Engelbachovi jsem přirozeně neřekl, že jsem amulet získal od vás.“

Před Tutanchamonovou hrobkou
Zdroj: ČT24/Isifa/Gettyimages Editorial

Sto let od objevení hrobky

Dopisy, které jsou nyní v soukromé sbírce, budou zveřejněny v připravované knize Tutankhamun and the Tomb that Changed the World (Tutanchamon a hrobka, která změnila svět), kterou vydá prestižní nakladatelství Oxford University Press. Autorem knihy je americký egyptolog působící na Longislandské univerzitě Bob Brier. Podle něj se o tom, že si Carter část artefaktů nechal pro sebe, dlouho spekulovalo. „Nyní ale o tom není pochyb,“ řekl.

Letos uplyne sto let od chvíle, kdy Carter a jeho sponzor lord Carnarvon objevili hrobku mladého faraona plnou trůnů, vozů a tisíců předmětů potřebných na onom světě. V následujících deseti letech Carter dohlížel na jejich převoz po Nilu do Káhiry, kde byly vystaveny v Egyptském muzeu.

Tutanchamonova hrobka má skrývat i Nefertiti
Zdroj: Mohamed Abd El Ghany/Reuters

Někteří egyptologové zpochybnili Carterovo tvrzení, že část z pokladu byla z hrobky ukradena již v dávných dobách. Alfred Lucas, jeden z Carterových zaměstnanců, uvedl, že Carter tajně vylomil dveře do pohřební komory, kterou pak patrně znovu uzavřel a otvor zakryl.

„Byli podezíráni z toho, že se do hrobky vloupali ještě před jejím oficiálním otevřením a odnesli si z ní artefakty, včetně šperků, které byly po jejich smrti prodány. Vědělo se, že Carter nějak ty předměty získal a lidé měli podezření, že je sebral. Tyto dopisy jsou toho ale jasným důkazem,“ poznamenal Brier. „Rozhodně to nikdy nepřiznal. Nemáme žádné oficiální popření. Ale egyptská vláda ho na nějakou dobu z hrobky vykázala. Byly tam špatné vztahy a podezírali ho, že věci krade,“ uvedl Brier.

Předměty z hrobky v Carterově pozůstalosti

Brier píše, že Egypťané nebyli schopni svá podezření prokázat a byli například přesvědčeni, že Carter chtěl ukrást dřevěnou hlavu Tutanchamona, která se u něj našla. „Egyptské úřady vstoupily do hrobky číslo čtyři, kterou Carter a jeho tým používali pro skladování artefaktů, a objevily v ní krásnou dřevěnou hlavu v životní velikosti zobrazující Tutanchamona jako mladíka,“ uvedl. Podle Briera byla zabalena v bedně od luxusního britského obchodu a nebyla zmíněna v Carterových záznamech o nalezených předmětech. Carter podle autora tvrdil, že byla nalezena v suti v chodbě.

„Později se na trhu s egyptskými starožitnostmi objevily předměty z jeho pozůstalosti, které zjevně pocházely z hrobky,“ dodal Brier.

Některé z nich se podle něj objevily v muzeích, včetně Metropolitního muzea v New Yorku, jež v roce 2010 oznámilo, že Egyptu vrátí 19 předmětů, které získalo ve dvacátých až čtyřicátých letech, jelikož zjistilo, že pocházejí z Tutanchamonovy hrobky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 11 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.