Objevitel Tutanchamonovy hrobky některé artefakty z místa ukradl. Vědci mají nyní důkazy

Egypťané dlouhodobě podezírali britského archeologa Howarda Cartera, který v roce 1922 objevil hrobku faraona Tutanchamona, že část pokladu z hrobky před jejím oficiálním otevřením ukradl. Ačkoli se zvěsti o krádeži šířily po generace, bylo těžké najít důkazy. Nyní se v doposud nezveřejněném dopise z roku 1934 objevilo obvinění, že Carter nakládal s majetkem „nepochybně ukradeným z hrobky“, píše list The Guardian.

Autorem dopisu byl prominentní britský egyptolog a filolog Alan Gardiner, který byl v Carterově archeologickém týmu. Carter pověřil Gardinera překladem hieroglyfů nalezených v hrobce staré 3,3 tisíce let a později mu dal amulet, přičemž ho ujistil, že předmět nepochází z hrobky.

Gardiner ukázal amulet Rexi Engelbachovi, tehdejšímu britskému řediteli Egyptského muzea v Káhiře, načež se s hrůzou dozvěděl, že předmět skutečně pochází z hrobky, protože se shoduje s jinými exempláři, jež byly vyrobeny ze stejné formy.

Gardiner v dopise Carterovi přiložil Engelbachův usvědčující verdikt, který zněl: „Amulet, který jste mi ukázal, byl nepochybně ukraden z Tutanchamonovy hrobky. Je mi velmi líto, že jsem se dostal do tak trapné situace,“ vzkázal Gardiner Carterovi a dodal: „Engelbachovi jsem přirozeně neřekl, že jsem amulet získal od vás.“

Před Tutanchamonovou hrobkou
Zdroj: ČT24/Isifa/Gettyimages Editorial

Sto let od objevení hrobky

Dopisy, které jsou nyní v soukromé sbírce, budou zveřejněny v připravované knize Tutankhamun and the Tomb that Changed the World (Tutanchamon a hrobka, která změnila svět), kterou vydá prestižní nakladatelství Oxford University Press. Autorem knihy je americký egyptolog působící na Longislandské univerzitě Bob Brier. Podle něj se o tom, že si Carter část artefaktů nechal pro sebe, dlouho spekulovalo. „Nyní ale o tom není pochyb,“ řekl.

Letos uplyne sto let od chvíle, kdy Carter a jeho sponzor lord Carnarvon objevili hrobku mladého faraona plnou trůnů, vozů a tisíců předmětů potřebných na onom světě. V následujících deseti letech Carter dohlížel na jejich převoz po Nilu do Káhiry, kde byly vystaveny v Egyptském muzeu.

Tutanchamonova hrobka má skrývat i Nefertiti
Zdroj: Mohamed Abd El Ghany/Reuters

Někteří egyptologové zpochybnili Carterovo tvrzení, že část z pokladu byla z hrobky ukradena již v dávných dobách. Alfred Lucas, jeden z Carterových zaměstnanců, uvedl, že Carter tajně vylomil dveře do pohřební komory, kterou pak patrně znovu uzavřel a otvor zakryl.

„Byli podezíráni z toho, že se do hrobky vloupali ještě před jejím oficiálním otevřením a odnesli si z ní artefakty, včetně šperků, které byly po jejich smrti prodány. Vědělo se, že Carter nějak ty předměty získal a lidé měli podezření, že je sebral. Tyto dopisy jsou toho ale jasným důkazem,“ poznamenal Brier. „Rozhodně to nikdy nepřiznal. Nemáme žádné oficiální popření. Ale egyptská vláda ho na nějakou dobu z hrobky vykázala. Byly tam špatné vztahy a podezírali ho, že věci krade,“ uvedl Brier.

Předměty z hrobky v Carterově pozůstalosti

Brier píše, že Egypťané nebyli schopni svá podezření prokázat a byli například přesvědčeni, že Carter chtěl ukrást dřevěnou hlavu Tutanchamona, která se u něj našla. „Egyptské úřady vstoupily do hrobky číslo čtyři, kterou Carter a jeho tým používali pro skladování artefaktů, a objevily v ní krásnou dřevěnou hlavu v životní velikosti zobrazující Tutanchamona jako mladíka,“ uvedl. Podle Briera byla zabalena v bedně od luxusního britského obchodu a nebyla zmíněna v Carterových záznamech o nalezených předmětech. Carter podle autora tvrdil, že byla nalezena v suti v chodbě.

„Později se na trhu s egyptskými starožitnostmi objevily předměty z jeho pozůstalosti, které zjevně pocházely z hrobky,“ dodal Brier.

Některé z nich se podle něj objevily v muzeích, včetně Metropolitního muzea v New Yorku, jež v roce 2010 oznámilo, že Egyptu vrátí 19 předmětů, které získalo ve dvacátých až čtyřicátých letech, jelikož zjistilo, že pocházejí z Tutanchamonovy hrobky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 bude věnovat medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 5 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 6 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 9 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 11 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 13 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 23 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...