Hrobka

Mezinárodní vědecký tým objevil ukrytou hrobku v jordánské Petře, slavném skalním městě. Objekt se nacházel za zdí jinak detailně prozkoumané části tohoto „nového divu světa“.

Mercedes Dietrichsteinová uspěla s žalobou ve sporu s Mikulovem na Břeclavsku. Krajský soud v Brně rodu pravomocně přiřkl vlastnictví Dietrichsteinské hrobky. Potvrdil rozhodnutí břeclavského okresního soudu z loňského podzimu, proti kterému se Mikulov odvolal. Dietrichsteinové o hrobku přišli po 2. světové válce. Od 90. let je ve vlastnictví Mikulova, který do její opravy investoval desítky milionů korun.

Po konci druhé světové války následoval, mnohdy jako odplata za útrapy, odsun sudetských Němců, například i ze severu Čech. Odešlo i několik významných průmyslových rodin z Ústí nad Labem – třeba Schichtové, kteří vyráběli ikonické mýdlo s jelenem, nebo Wolfrumové, kteří měli ve své továrně první parní stroj. Na sedmi hřbitovech po rodinách zůstaly honosné hrobky. Ty teď převezme město a některé z nich plánuje opravit.

Začaly opravy Kapucínské hrobky v Brně. Jedna z nejstarších brněnských turistických atrakcí, ve které jsou uložené ostatky řeholníků, je tak uzavřená. Zejména podlaha už nebyla kvůli vlhkosti v dobrém stavu. Práce vyjdou na dva miliony korun, hotovo by mělo být na začátku sezony.

Ostatky Karla Schwarzenberga uložila v neděli rodina do hrobky u zámku Orlík na Písecku, sdělil její zástupce. Stalo se tak v den, kdy by bývalý politik a příslušník starobylého šlechtického rodu úzce spjatého s historií českých zemí oslavil 86. narozeniny. Uzavřený obřad, na který se sjeli hosté ze zahraničí, skončil zhruba v půl druhé odpoledne.

Rozběhla se diskuze, zda a jaký by měl Karel Schwarzenberg mít státní pohřeb. Jak ČT v pondělí v podvečer napsal premiér Petr Fiala (ODS), jednání s rodinou někdejšího ministra zahraničí už začala. Schwarzenberg zemřel v neděli ve vídeňské nemocnici ve věku 85 let. Do rakouské metropole byl převezen na přání svých dětí minulý týden.

Čeští egyptologové objevili letos na jaře na pohřebišti v Abúsíru bohatě zdobenou šachtovou hrobku dosud neznámého hodnostáře Džehutiemhata, který působil jako královský písař. Z kosterních pozůstatků se podařilo zjistit, že zemřel mladý a trpěl osteoporózou. Objev hrobky je důležitý pro další pochopení dějin starověkého Egypta na sklonku jeho slávy.

Dietrichsteinové by mohli dostat zpět rodinnou hrobku v Mikulově. Dědička rodu Mercedes Dietrichsteinová uspěla s žalobou u břeclavského okresního soudu. Verdikt je ale nepravomocný, strany se proti němu mohou odvolat. Dietrichsteinové přišli o majetek v Československu včetně hrobky po druhé světové válce, od 90. let patří hrobka městu Mikulov.

Čeští vědci z Českého egyptologického ústavu v Praze po několikaletém pátrání našli v Sakkáře hrobku, kterou v 19. století objevil francouzský archeolog a pak zmizela pod pískem. Obsahuje celou řadu důležitých artefaktů a patřila byrokratovi, který byl jednou ze zásadních osobností své doby.

Vědeckému týmu se podařilo s pomocí expertek na vůně oživit ty, které se nesly hrobkou jedné ze starověkých šlechtičen z doby, kdy Egypt vládl světu. Výzkum zároveň ukázal, jak propracovaný byl mezikontinentální obchod této říše.

Když archeologové poprvé objevili ve Španělsku pět tisíc let starou zdobenou hrobku, předpokládali, že patří nějakému mocnému válečníkovi. Byla v ní dýka z horského křišťálu, sloní kly a další honosné předměty spojené s mocným mužem. Teď ale zjistili, že ostatky patří ženě.

Stát se zbavuje parku kolem hrobky Schwarzenbergů v Třeboni. Sousední obce ani státní instituce o něj nemají zájem ani zadarmo. Úřad začal jednat i s Karlem Schwarzenbergem, potomkem rodu, který pozemky vlastnil. Zatím je může získat jen na přechodnou dobu, než stát najde definitivního vlastníka.

Pod podlahou baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Mendlově náměstí v Brně objevili odborníci dosud neznámý hrob. Další výzkum by měl odhalit, komu patří. Na hrobku narazili, když georadarem mapovali prostor pod chrámem. Hlavním cílem jejich výzkumu přitom bylo upřesnění polohy hrobu zakladatelky kláštera na Starém Brně Elišky Rejčky a jejího druha Jindřicha z Lipé.

Egyptologové nedaleko Káhiry odkryli faraonovu hrobku, v níž našli zachovalou mumii, která je možná vůbec nejstarší nalezenou v Egyptě. S odkazem na archeologický tým, který vykopávky vedl, o tom informuje agentura Reuters.

Českým egyptologům pod vedením Miroslava Bárty se podařil výjimečný úspěch. Znovuobjevili hrobku starou 4400 let, která patřila významnému velmoži starověké říše.

Do minulosti staré přes 3200 let mohlo lidstvo poprvé nahlédnout před sto lety při nálezu takřka nepoškozené hrobky faraona Tutanchamona v egyptském Údolí králů. Tento epochální objev poodhalil roušku tajemství nad jednou z nejvyspělejších starověkých civilizací a podnítil výbuch zájmu o historii Egypta.

Egypťané dlouhodobě podezírali britského archeologa Howarda Cartera, který v roce 1922 objevil hrobku faraona Tutanchamona, že část pokladu z hrobky před jejím oficiálním otevřením ukradl. Ačkoli se zvěsti o krádeži šířily po generace, bylo těžké najít důkazy. Nyní se v doposud nezveřejněném dopise z roku 1934 objevilo obvinění, že Carter nakládal s majetkem „nepochybně ukradeným z hrobky“, píše list The Guardian.

Čeští archeologové letos na jaře v egyptském Abúsíru objevili a zdokumentovali hrobku staroegyptského hodnostáře, který vlastnil největší dosud nalezený mumifikační depozit. Hrobka pochází zřejmě z počátku pátého století před naším letopočtem. V pátek o tom informovali zástupci Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Města na severu Čech řeší opravu významných hrobek. Vedení Krásné Lípy by rádo převzalo hrob průmyslníka Augusta Dittricha. Záchrany se před několika lety ujal spolek Omnium, nedokázal ale splnit podmínky. A Ústí nad Labem už rozhodlo o převzetí šesti hrobek významných Ústečanů. I tato místa posledního spočinutí vyžadují opravy.

Archeologové poprvé popsali DNA celé starověké rodiny, která žila před asi 5700 lety na britských ostrovech. Jejich analýza ukazuje, jak rodina v této době vypadala, ale také poodhaluje, jak fungovala a jak se žilo v době, kdy vznikaly základy evropské civilizace.

V Touškově na Plzeňsku se po desítkách let znovu otevřela hrobka církevních hodnostářů. Poslední dochovaný záznam o jejím otevření pochází z konce 19. století. Archeologové teď chtějí podrobněji zmapovat místo pod kostelem, kam byl pochován poslední probošt Havel Tulipán.

Před 30 lety byla odhalena rodinná hrobka rodu Dobřenských z Dobřenic na hřbitově v Potštejně na Rychnovsku. Naposledy tam byla v roce 1964 pochována Alžběta Dobřenská, avšak k překvapení všech se její ostatky spolu s dalšmi členy rodu v hrobce nenacházely. Podle odborníků byla hrobka vykradena už na přelomu 60. a 70. let.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Čeští vědci se podílejí na záchraně významné památky v severním Iráku. Jde o hrobku biblického proroka Nahuma. Dlouho opuštěná a zchátralá stavba teď prochází rekonstrukcí, navíc vznikl podrobný 3D model objektu.

Archeologové objevili v egyptské provincii Mínjá jižně od Káhiry starověké pohřební komory, ve kterých se nachází asi 40 mumií různé velikosti i pohlaví. Komory patřily rodině pocházející ze střední třídy, která nejspíš žila v období dynastie Ptolemaiovců či na počátku římské nebo byzantské éry, uvedla agentura Reuters s odvoláním na egyptské představitele.