Čeští vědci z Českého egyptologického ústavu v Praze po několikaletém pátrání našli v Sakkáře hrobku, kterou v 19. století objevil francouzský archeolog a pak zmizela pod pískem. Obsahuje celou řadu důležitých artefaktů a patřila byrokratovi, který byl jednou ze zásadních osobností své doby.
Čeští egyptologové našli ztracenou hrobku vlivného úředníka. Přežil pět vládců a vzal si královskou dceru
Hrobka patřila vysokému úředníkovi Ptahšepsovi, který žil ve 25. a 24. století před naším letopočtem. Zajímavé je, že už jednou objevena byla; odhalil ji francouzský archeolog Auguste Mariette před téměř 160 lety. Mariette z Ptahšepsesovy kultovní kaple vyzvedl monumentální nepravé dveře a překlad původně umístěný nad vchodem do kultovní kaple. Pak ale hrobka znovu zmizela pod nánosy písku Západní pouště.
Obě památky jsou vystavené v Britském muzeu. Nepravé dveře obsahují rozsáhlý a unikátní životopis Ptahšepsesovy úřednické kariéry. Vypráví o jeho vzdělání na dvoře posledního gízského vládce Menkaurea a o jeho sňatku s Userkafovou dcerou, princeznou Chamaat.
Userkaf byl zakladatelem páté dynastie slunečních králů a už tato zmínka naznačuje, že Ptahšepses je prvním známým úředníkem nekrálovského původu v egyptské historii, kterému se dostalo výsady oženit se s královskou dcerou. Na překladu je navíc odkaz na jeden z nejstarších dokladů kultu boha Usíra. A to znamená, že úředník Ptahšepses byl ještě výjimečnější, než naznačuje bohatství jeho hrobky. Právě jemu lze totiž zřejmě připsat myšlenku zavedení slavného boha egyptského posmrtného života do egyptského panteonu.
Džoserova pyramida v Sakkáře, v jejíž blízkosti se hrobka hodnostáře Ptahšepsese nachází
Chybějící článek
Samotná hrobka podle egyptologů pochází z doby vlády Nyuserra. Vzhledem k Ptahšepsesovu politickému, historickému a náboženskému významu se tak hrobka stává jedním z nejpozoruhodnějších objevů egyptské archeologie za poslední dobu.
„Představuje také velmi důležitý chybějící článek mezi relativně malými mastabami s jedinou kultovní kaplí a rozsáhlými rodinnými hrobkami, jako je sousední Tijova hrobka postavená zhruba ve stejné době,“ uvedli archeologové.
V průběhu českých vykopávek se podařilo plně odhalit a zdokumentovat rozsáhlou, 42 metrů dlouhou a 22 metrů širokou nadzemní část mastaby.
Ta zahrnovala poměrně dobře zachovanou kapli s malovanou výzdobou ve vchodu, dva serdaby (místnosti pro sochy majitele) a dlouhou přístupovou chodbu. Mastaba je skutečně monumentální, dosahuje ještě dnes výšky více než čtyři metry.
- Mastaba je nadzemní stavba z cihel, která byla používána jako hrobka vládnoucích vrstev ve starověkém Egyptě. Tento typ hrobek se začal používat během období Nakády II. Název pochází z egyptsko-arabského slova pro lavici. Tvarem připomíná nízký komolý čtyřboký jehlan.
Do pohřební komory
Během druhé archeologické sezony na jaře 2023 vědci prozkoumali vlastní pohřební komoru. Vcházelo se do ní zalomenou sestupnou chodbou vedoucí ke vchodu s obrovským vápencovým blokovacím kamenem na původním místě.
Samotnou pohřební komoru vykradli neznámí zloději už ve starověku, ale stále se v ní nacházely části původní pohřební výbavy včetně keramiky, zbytků votivních darů, kanopických nádob a mumifikované ryby. Ty jsou obzvláště zajímavé, protože jde o první doklad svého druhu. V částečně otevřeném sarkofágu byla kompletní mumie hodnostáře, který stále ležel na zádech.
Východní průčelí hrobky
Mumie poskytuje nové důležité údaje o vývoji mumifikace v období pyramid Staré říše. Výsledky její analýzy potvrzují poměrně vysoký věk předpokládaný u Ptahsepse na základě jeho životopisu na nepravých dveří. Podle něj žil v době vlády šesti králů pozdní 4. a 5. dynastie: Menkaurea, Šepseskafa, Userkafa, Sahurea, Neferirkarea a Nyuserea. A ve skutečnosti podle antropologů muž v sarkofágu zemřel ve věku nejméně 65 let.
Kultovní kaple po vyčištění
„Bylo to náročné pátrání trvající několik let. K znovuobjevení hrobky Ptahšepsese v roce 2022 vedlo detailní satelitní snímkování oblasti a studium starých map. Byla tak znovuobjevena hrobka muže, který změnil běh egyptských dějin. I proto představuje jeden z největších objevů expedice v poslední době. Výzkum stále pokračuje a je pravděpodobné, že dojde k dalším objevům vrhajícím nové světlo na jeho rodinu a dobu,“ dodává Miroslav Bárta, vedoucí výzkumů v Abúsíru.
