Starověk

Vědci našli vůbec první fyzický důkaz halucinogenů v egyptském nádobí. Potvrdili tím, že písemné záznamy a tisíce let starých mýtů o staroegyptských rituálech a praktikách nelžou.

Každá práce se na lidském těle nějak projeví. Pokud se jedná o písaře, je jejich zaměstnání považováno spíše za nenamáhavé – ale přinejmenším ve starověkém Egyptě to tak nebylo. Jak tito písaři trpěli, ukazuje nový výzkum českých vědců.

Bílé víno andaluského původu z doby přelomu letopočtu je nejstarším vínem v tekuté podobě, které kdy bylo objeveno. Zajímavý je ale i kontext nálezu – v tekutině byly uložené lidské ostatky.

Zbroj z doby bronzové nalezená nedaleko Mykén působí na první, druhý i třetí pohled zcela neobratně a nemotorně. Když si ji oblékli současní vojáci, byli schopní se v ní pohybovat bez problémů několik hodin. Simulovali přitom ty nejnáročnější úkoly, včetně soubojů a jízdy na bojovém voze.

Archeologové se na základě nových objevů domnívají, že možná odhalili tajemství jednoho z divů světa. Tvrdí, že přišli na to, jak mohli starověcí Egypťané tak snadno postavit pyramidy.

Lidé si zřejmě zdobili svá těla pomocí různých vylepšení odpradávna. Ale důkazy o tom se jen těžko hledají – teď se to podařilo archeologům, kteří popsali nejstarší doložený piercing v dějinách. Našel se ve starověké turecké lokalitě.

Na archeologickém nalezišti v Pompejích v jižní Itálii se našla velmi dobře zachovalá freska s mytologickým motivem. Na nástěnné malbě jsou postavy sourozenců Frixose a Hellé. Podle vedení naleziště má freska velmi kvalitní provedení a obrovskou hodnotu, napsaly agentury ANSA a AFP.

V lednu odstartoval nejrozsáhlejší a nejkomplexnější archeologický projekt v České republice. Jmenuje se RES-HUM, byl podpořený pěti sty miliony korunami z grantu. Jeho cílem není jen ukázat život v minulosti, ale hlavně připravit naši společnost na výzvy budoucnosti. Jak říká jeho vedoucí, brněnský archeolog Jiří Macháček: „S většinou krizí a problémů, jimž čelíme dnes, se lidstvo setkalo už v minulosti a muselo je řešit. A naše současná existence je nejlepším důkazem, že je vyřešilo.“

Archeologové využili změny magnetického pole Země, aby lépe pochopili dějiny stále nedostatečně popsané Mezopotámie. A současně tuto techniku použili na popsání podivné události, která ve starověku postihla území dnešního Iráku.

Detailní archeologický průzkum artefaktů spojených s kulturou kočovnického národa Skytů prokázal, že příběhy o jejich krutosti nebyly jen vymyšlené pomluvy.

Čeští vědci z Českého egyptologického ústavu v Praze po několikaletém pátrání našli v Sakkáře hrobku, kterou v 19. století objevil francouzský archeolog a pak zmizela pod pískem. Obsahuje celou řadu důležitých artefaktů a patřila byrokratovi, který byl jednou ze zásadních osobností své doby.

V Pompejích se tento týden po dvaceti letech náročné obnovy návštěvníkům opět otevřel dům Vettiů. Podle ředitele archeologického parku Gabriela Zuchtriegela je dům kvůli svým nástěnným malbám významnou památkou. Luxusní rezidence patřila dvojici mužů, zřejmě bratrům, kteří zbohatli na obchodování s vínem.

Tým německých a kurdských archeologů odhalil 3400 let staré město, které se kdysi nacházelo na řece Tigris. Osada se vynořila z vod mosulské nádrže počátkem letošního roku, když hladina vody v důsledku extrémního sucha v Iráku rychle klesla. Rozsáhlé město s palácem a několika velkými budovami by podle vědců mohlo být starověké Zakhiku, jedno z důležitých center říše Mitanni (někdy též Mittani).

Archeologové našli už před 125 lety na severním Kavkazu podivná drobná žezla vyrobená z ušlechtilých kovů. Nová analýza teď odhalila, že soubor zlatých a stříbrných trubiček ve skutečnosti představuje nejstarší známá brčka na světě.

Asi před třiceti lety objevili archeologové v Peru velmi pozoruhodnou hrobku. Uprostřed ní se nacházela sedící kostra muže, jehož tvář byla zakrytá zlatou pohřební maskou. Kosti i maska byly pokryty jasnou, krvavě rudou barvou. Letos vědci tento přes tisíc let starý artefakt analyzovali pomocí nejmodernějších metod a zjistili, že tato barva není náhodná – kromě rudého pigmentu a ptačích vajec na ni byla využita lidská krev.

Velká mezinárodní studie odhalila původ moderních domácích koní. Vědci, včetně těch českých, v ní popsali, že všechna tato zvířata mají společný původ.

Archeologové objevili v kdysi luxusním paláci v Jeruzalémě soukromou toaletu z doby před více než 2700 lety. Informoval o tom deník The Jerusalem Post s odkazem na izraelskou agenturu pro staré památky.

Alkoholické nápoje plnily ve starověkých kulturách důležitou a někdy i zásadní společenskou úlohu - například při rituálních hostinách. Archeologové teď našli nové důkazy o pití piva už v době před devíti tisíci lety v jižní Číně, které bylo pravděpodobně součástí rituálu k uctění mrtvých.

Plzeňští archeologové objevili středověkou sedmnáctimetrovou studnu přímo pod okny své katedry, na dvoře fakulty v Sedláčkově ulici v centru města. Byla zřejmě vyhloubena v době založení Plzně, tedy koncem 13. století a v té době patřila k nejhlubším ve městě. Kromě ní průzkum odhalil část středověkého domu a tisíce předmětů dokládajících vývoj měšťanských domácností v centru Plzně od 16. do 20. století.

Už lidé před dvěma tisíci lety se nedokázali přimět k tomu, aby se zbavili věcí, které nepotřebovali, ale cítili k nim nějaký emocionální vztah. Ukazuje to výzkum ze Skotska.

Archeologové objevili v Egyptě rozsáhlé starověké město, které bylo po staletí v zapomnění, přestože se nachází poblíž proslavených egyptských památek ve městě Luxoru. Město vyrostlo před zhruba 3400 lety v době slavné vlády faraona Amenhotepa III., uvedl podle agentury Reuters egyptský archeolog Záhí Havás, který dohlíží na vykopávky na místě.

První důkaz, že si lidé v Evropě myli ruce, pochází z antického Řecka z druhé poloviny druhého tisíciletí před naším letopočtem. Zjistil to mezinárodní vědecký tým složený z expertů z Polska a Kanady. Tehdejší obyvatelé pevninského Řecka k tomu využívali široké mísy, které byly zpočátku spojovány s náboženskými rituály.

Nebyla to potopa světa, při které se podle Starého zákona zachránil jen Noe a jeho rodina. Ale byla to katastrofická událost, která hluboce změnila krajinu a mohla také dát vzniknout legendám a mýtům. Podle nové studie mezinárodního týmu výzkumníků se přibližně kolem let  7910 až 7290 před naším letopočtem přehnala přes pobřeží Izraele masivní vlna tsunami.

Tradice vánočních koled je pevně zakořeněná snad ve všech českých domácnostech. Ačkoliv se melodické písně během svátků těší přízni posluchačů už celá staletí, jejich historie je ještě mnohem hlubší. Zpívání vánočních koled totiž sahá až do dob starověkého Římského impéria, odkud se ve středověku rozšířily do celé Evropy. „Tichá noc“ nebo „Nesem vám noviny“ se objevily až mnohem později – v 19. století.