Plzeňští archeologové objevili středověkou studnu přímo pod okny své katedry

Plzeňští archeologové objevili středověkou sedmnáctimetrovou studnu přímo pod okny své katedry, na dvoře fakulty v Sedláčkově ulici v centru města. Byla zřejmě vyhloubena v době založení Plzně, tedy koncem 13. století a v té době patřila k nejhlubším ve městě. Kromě ní průzkum odhalil část středověkého domu a tisíce předmětů dokládajících vývoj měšťanských domácností v centru Plzně od 16. do 20. století.

 „Nález historické studny v plzeňské památkové rezervaci je významným zdrojem poznání každodenních dějin města. Unikátní kolekce nálezů vypovídá o životě Plzeňanů především v období 16. až 20. století,“ řekla vedoucí výzkumu Lenka Starková z katedry archeologie filozofické fakulty Západočeské univerzity (ZČU). 

První etapa terénního odkryvu se uskutečnila loni v létě, kdy byla objevena část středověkého domu a rozsáhlá kolekce keramických fragmentů ze šestnáctého až osmnáctého století, která byla ve studni jako odpadní výplň. Na ní navázala letos v červnu etapa zaměřená na detailní výzkum kruhového zapuštěného objektu. Hlubinný archeologický výzkum, vyvolaný havarijní stavem, určil, že jde o středověkou studnu vyhloubenou pravděpodobně v době založení Plzně, koncem třináctého století.

Archeologové označují soubor nálezů jako mimořádně bohatý
Zdroj: Miroslav Chaloupka/ČTK

Praxe přímo na dvoře

„Výzkum se odehrává přímo pod okny katedry a nabízí tak studentům výuku archeologických terénních metod přímo v areálu univerzity,“ uvedla Starková. Výkopové práce skončily v předposledním červencovém týdnu, ale nyní se nalezené předměty omývají, třídí a rozřazují. Ze spodní části studny byla vyzvednuta rozsáhlá a unikátně dochovaná kolekce artefaktů z období 16. až 20. století, a to nejrůznější nádobí, broušené sklo a fragmenty skleněných figurek.

„V některých případech jde zřejmě o importy, jejich původ ještě ověříme,“ dodala Starková. Historická studna se znovu postupně zaplavuje vodou a výhledově by měla být zachována pro veřejnost.

Ve specifickém prostředí bez přístupu vzduchu se dochovaly i hojné pozůstatky organických materiálů včetně dvou vrtaných dřevěných trubek svislého čerpacího potrubí, které budou vyzvednuty a instalovány jako exponáty na prohlídkové trase historického podzemí. Veřejnost se tak bude moci seznámit s doklady o čerpání a rozvodu vody v novověku.

„Výzkum, první pod okny naší katedry, odhalil mimořádně bohaté soubory artefaktů, které umožňují detailně a souvisle nahlédnout do domácnosti plzeňských měšťanů od počátku novověku do doby národního obrození a průmyslové revoluce, tedy období, kterým se archeologové obvykle nevěnují, což dobře zapadá do jedné ze specializací naší katedry na archeologii novověku a modernity,“ uvedl vedoucí katedry archeologie Pavel Vařeka. Kolekce nálezů mohou lidé vidět v září na akci Plzeňské dvorky a na podzim v Západočeském muzeu.

V okolí fakulty byly skryty tisíce předmětů
Zdroj: Miroslav Chaloupka/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Plzeňský kraj

Města se kvůli propagaci obrací na influencery

Plzeň už třetím rokem využívá influencery k propagaci města. Podle organizace Visit Plzeň umožňuje takový marketingový nástroj s relativně nízkými náklady oslovit široké publikum a cílit na konkrétní skupiny návštěvníků. Spolupráce s tvůrci obsahu se přitom osvědčuje i v dalších regionech. Například Ostrov na Karlovarsku nyní hledá vlastního influencera a jihomoravská centrála cestovního ruchu s nimi pracuje dlouhodobě.
15. 3. 2026

Unikátní gondolový most propojí břehy Mže v Plzni

V Plzni-Malesicích překlene řeku Mži samoobslužný gondolový most (transbordér). Pěším a cyklistům umožní pohodlnější cestu z centra města do okolních obcí, aniž by museli využívat frekventovanou silnici. Most bude zároveň architektonickým unikátem – obdobná stavba zatím v Česku stojí pouze jediná, a to u Chrastavy na Liberecku.
3. 3. 2026

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
3. 3. 2026

Na trati Plzeň–Klatovy začala výluka. Aplikace hlásí chyby při nákupu jízdenek

Na železniční trati mezi Plzní a Klatovy začala téměř čtyřměsíční výluka související se stavbou obchvatu Přeštic. Řadu spojů v celé délce nahradily autobusy. Cestující se však musí připravit na drobné komplikace. Dopravce například přemístil některé zastávky, což způsobilo chyby v mobilní aplikaci pro nákup jízdenek.
2. 3. 2026

Obce raději kupují zchátralé nemovitosti, obávají se vzniku problémových ubytoven

Města a obce vykupují nemovitosti, aby zabránily jejich přeměně na soukromé sociální ubytovny. Za pořízení a následné rekonstrukce tak vydávají desítky milionů korun. Často jde o hotely, ale odkupují také budovy pošty nebo bývalé obchodní domy.
28. 2. 2026

Útoků na zdravotníky přibývá. Nemocnice posilují ochranu personálu

Slovních i fyzických útoků na personál v nemocnicích přibývá. Zdravotníci to přičítají bolesti a strachu, které lidé v danou chvíli prožívají, ale také vlivu návykových látek. Například ve Fakultní nemocnici Plzeň se počet případů za posledních pět let ztrojnásobil. K incidentům dochází nejčastěji na akutních ambulancích, například na urgentním příjmu. Nemocnice proto zavádí opatření na ochranu personálu a zaměstnance dlouhodobě školí ve spolupráci s policií i s využitím virtuální reality.
23. 2. 2026

V noci napadlo až patnáct centimetrů sněhu, problémy v dopravě měl Moravskoslezský kraj

Na jihu Čech a východě Moravy a Slezska přes noc napadlo místy až deset centimetrů sněhu, v Beskydech i kolem patnácti centimetrů, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který před vydatnějším sněžením v těchto oblastech varoval. Nový sníh v neděli ráno komplikoval dopravu hlavně v Moravskoslezském kraji, řidiči ale museli být opatrní také v dalších krajích. Někde se tvořily sněhové jazyky. Na Klatovsku se převrátil sypač.
15. 2. 2026Aktualizováno15. 2. 2026

Než se vila v Plzni stala památkou, nový majitel ji zboural

Systém prohlašování staveb za kulturní památky má podle památkářů trhliny. Majitelé budov se vůbec nemusí dozvědět, že ministerstvo kultury projednává návrh na jejich prohlášení. Kvůli tomu byla zbourána například Čočkova vila v Plzni. Zdlouhavé bylo řízení i v případě hospodářského dvora v Planinách na jižním Plzeňsku.
15. 2. 2026
Načítání...