Studna

Následky zářijových povodní na některých místech stále přetrvávají a lidé je někdy nebezpečně podceňují. Třeba i proto, že jinou možnost nemají. V Lužnici – vesnici na jihu Čech u Třeboně – mají lidé ve studnách pořád znečištěnou, infikovanou vodu. Podle rozborů obsahuje stopy fekálií a nebezpečné bakterie. Jenže ji už používají. Pro mnohé je totiž jediným zdrojem vody.

V šesti obcích na Opavsku vznikla petice proti zasypání starého lomu v Mladecku. Lidem se nelíbí, že do něj chce soukromá firma navézt stavební odpad, tvrdí, že to znečistí podzemní vodu, na které jsou závislé zhruba čtyři tisícovky obyvatel. Na petiční listině je momentálně skoro patnáct set podpisů. Majitel lomu ale tvrdí, že pouze postupuje podle schváleného plánu jeho rekultivace. To ale zástupci obcí odmítají, naopak tvrdí, že plány společnosti jsou s původním záměrem v rozporu.

Až devadesát procent studní nesplňuje podle statistik tuzemských vodáren parametry pitné vody. Koncentraci škodlivin můžou ovlivnit třeba prudké deště, nebo naopak velké sucho a pokles hladiny. Experti radí nechat si v takových případech kvalitu vody zkontrolovat.

Díky penězům z Polska může Chrastava na Liberecku postavit vodovod do části Horní Vítkov. Obyvatelé zhruba stovky tamních domů jsou zásobováni z vlastních studní, vody v nich ale v posledních letech ubývá. Stavbu za skoro 68 milionů korun by si město bez dotace nemohlo dovolit, řekl při jejím zahájení starosta Michael Canov (SLK). Hotovo by mělo být příští rok na podzim.

Stav podzemních vod v Česku je nyní nejlepší od roku 2015, uvedl v úterý hydrolog Martin Zrzavecký z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Do některých studní se podle něj po několika letech vrátila voda, informoval ČHMÚ na síti X. Minulý a předminulý týden byl v Česku bohatý na srážky a kvůli teplému počasí také tál sníh na horách.

Radnice v Litovli na Olomoucku plánuje rekultivaci pozemků u místní části Nasobůrky, kde se před desítkami let těžila hlína pro místní cihelnu. Před patnácti lety navezla soukromá firma do dobývacího prostoru nelegálně přes dvanáct tisíc tun odpadu. Sanace skládky skončila loni, stála 32 milionů korun. Nové stromy a keře tam mají růst do dvou let.

Po pěti letech od objevení doputovala do Východočeského muzea v Pardubicích sedm tisíc let stará studna, kterou archeologové vykopali nedaleko Ostrova na Chrudimsku. Neolitická studna je nejstarší konstrukcí v Evropě a nejstarší objevenou dřevěnou studnou na území České republiky. Návštěvníci ji uvidí příští rok, informovalo muzeum.

Několik obyvatel Lázní Bělohrad si stěžuje na úbytek vody ve studnách. Podle nich jsou důvodem narušení spodních vod právě probíhající stavební práce v lázeňském areálu. Někteří lidé už proto řeší napojení na městskou vodovodní síť. Věcí se zabývá i městský úřad v Jičíně, úniky vody prověřuje společně s hydrogeology. Společnost Lázně Bělohrad se zatím k problému vyjádřit nechce.

Vědci poprvé pozorovali, jak se šimpanzi učí novým komplikovaným dovednostem; skupina šimpanzů ve východoafrickém deštném pralese převzala schopnost kopat si studny od samice, která se k tlupě připojila.

Záchranáři po pěti dnech vyprostili pětiletého chlapce, který spadl do studny v severním Maroku. Královský palác uvedl, že nepřežil.

Na jižní Moravě jsou stále obce, kde mají obyvatelé problémy se zásobováním vodou, a to jak pitnou, tak užitkovou. Například v Újezdu na Znojemsku musí část místních chodit k obecnímu vrtu. Na stavbu infrastruktury mohou radnice získat peníze, dotace nabízí například ministerstvo zemědělství nebo Jihomoravský kraj.

Plzeňští archeologové objevili středověkou sedmnáctimetrovou studnu přímo pod okny své katedry, na dvoře fakulty v Sedláčkově ulici v centru města. Byla zřejmě vyhloubena v době založení Plzně, tedy koncem 13. století a v té době patřila k nejhlubším ve městě. Kromě ní průzkum odhalil část středověkého domu a tisíce předmětů dokládajících vývoj měšťanských domácností v centru Plzně od 16. do 20. století.

Vydatné deště, které zasáhly Česko v posledních dnech, dokázaly odvrátit dlouhotrvající sucho. Týká se to však jen půdy ve vrstvách do čtyřiceti centimetrů, hlouběji naopak stále přetrvává místy až extrémní sucho. Aby se situace vrátila do normálu a vláha se dostala i hlouběji, muselo by být příznivé počasí možná i dva roky, říká hydrolog z Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka, který byl hostem pátečního Interview ČT24.

Odklízení následků, které za sebou zanechaly bleskové povodně, stále pokračuje v obcích na Olomoucku. Jen na Uničovsku a Šumpersku bylo záplavami zasaženo přes dvě stovky domácností. Takřka všichni obyvatelé Šumvaldu mají znečištěné studny, na místech pomáhají hasiči i humanitární organizace. Stále také pokračuje pátrání po nezvěstné seniorce.

Archeologové u Domašína na Rychnovsku objevili pozůstatky sídliště, které patří s největší pravděpodobností kultuře se šňůrovou keramikou. Pokud analýzy potvrdí sídliště této kultury datované k roku 2000 před naším letopočtem, půjde o objev, který nemá v Česku obdoby. Archeologové v Česku dosud sídliště uvedené kultury neprozkoumali.

Sucho zasáhlo Plzeňsko už loni, ani teď se ale situace nelepší. V desítkách tamních obcí už vyschly i studny a lidé jsou odkázaní na přistavené cisterny s vodou nebo na pomoc příbuzných. Třeba plzeňské městské části Malesice by pomohl vodovod, čekají tam na něj už skoro dvacet let.

Dřevěná studna, kterou archeologové našli při záchranném výzkumu pod budoucí dálnicí D35 u Ostrova v Pardubickém kraji, je nejstarší pravěká dřevěná struktura na světě. Potvrdil to dosavadní výzkum archeologů, kteří ji datují do let 5256 až 5255 před Kristem. Řekl to ředitel Archeologického centra Olomouc Jaroslav Peška. Studnu nyní odborníci konzervují a dělají další analýzy. Po ukončení výzkumu bude objekt k vidění ve Východočeském muzeu v Pardubicích.

Městská část Brno-jih se rozhodla kvůli suchu zprovoznit staré městské studny. Radnice si zatím nechala zpracovat posudek na první desítku studní v katastru městské části. Nechá je vyčistit a už příští léto by mohly sloužit jako zdroj užitkové vody především k zalévání.

O dotaci na výstavbu vodovodů nebo čistíren odpadních vod mohou obce žádat v nové výzvě, která startuje v listopadu. Státní fond životního prostředí (SFŽP) v ní celkem rozdělí dvě a půl miliardy korun, které se přičtou k dalším programům na boj proti suchu.

Na Horním náměstí v Přerově archeologové odkryli studnu z přelomu 15. a 16. století. Vznikla v období Viléma z Pernštejna, který v tu dobu město vlastnil. O existenci studny obklopené staletými lípami mluvily historické prameny. Archeologové zjistili, že je stále funkční, o jejím dalším osudu rozhodne vedení města. Pravděpodobně ji obnoví.

Obyvatelům osady Sádecký dvůr na Opavsku hrozí, že se ocitnou bez pitné vody. Jejich domácnosti jsou napojeny na zdroj z bývalého areálu zemědělského družstva, jeho současný majitel však oznámil, že už jim vodu dodávat nebude. Podle vedení obce Velké Heraltice, pod kterou osada spadá, si budou muset lidé zřídit vlastní studny nebo vrty.

Hasiči našli v pondělí k večeru šestadvacetiletého muže zasypaného ve studni ve Velkých Pavlovicích na Břeclavsku mrtvého. Zemina ho zasypala v sobotu po poledni v hloubce kolem deseti metrů, na jeho vyproštění pracovali hasiči téměř 55 hodin. Policie případ dál vyšetřuje.

Odborníci z Univerzity Pardubice zachraňují nejstarší dřevěnou studnu v Evropě pomocí cukru. Archeologové unikátní památku odkryli loni při stavbě dálnice D35 a podle použitých stromů je stará přes sedm tisíc let. Chybějící buněčnou strukturu dřeva teď díky restaurátorům nahradí sacharóza.

Postup hlídky při střelbě v Dražůvkách na Hodonínsku byl podle policejní inspekce v pořádku. Šetření květnové tragédie uzavřela v těchto dnech. Na místě zemřel kromě útočníka i místostarosta obce, který policii při návštěvě jeho domácnosti asistoval jako takzvaná nezúčastněná osoba.