Vydatné deště, které zasáhly Česko v posledních dnech, dokázaly odvrátit dlouhotrvající sucho. Týká se to však jen půdy ve vrstvách do čtyřiceti centimetrů, hlouběji naopak stále přetrvává místy až extrémní sucho. Aby se situace vrátila do normálu a vláha se dostala i hlouběji, muselo by být příznivé počasí možná i dva roky, říká hydrolog z Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka, který byl hostem pátečního Interview ČT24.
Podle Daňhelky je velmi dobře, že se vláha v posledním měsíci a půl dostala do půdy, což lze okamžitě vidět i na tom, jak se probudila vegetace. Srážky podle něj výrazně pomohly a z velké části ukončily půdní sucho. „Dostali jsme se do takové situace, která bych řekl, že je blízká tomu, jak by člověk očekával, že to normálně v květnu bude,“ řekl Daňhelka.
Poslední srážky navíc byly podle hydrologa tak intenzivní, že dokázaly přerušit i hydrologické sucho. Kde je však vody stále málo, jsou hlubší vrstvy půdy od 40 do 100 centimetrů. Výjimečné až extrémní sucho je stále například v Jeseníkách, na Šumavě nebo v Karlovarském kraji.
„Hlavně ty mělké vrty se doplnily, ty reagují z těch spodních vod nejrychleji. Co se týče hlubokých vrtů, tak tam ty reakce na srážky bývají posunuty, u velké části těch vrtů vůbec nevidíme ten roční chod, kdy v zimě se doplňují a v létě klesají. Tam naopak to sucho přetrvává,“ upozornil hydrolog.
Dřív než za dva roky se situace výrazněji nezlepší
Náprava podle Daňhelky určitě není otázkou letošního roku. „Myslím si, že si budeme muset počkat dva až tři roky,“ uvedl s tím, že prameny se doplňují hlavně v průběhu zimního období. Je proto nutné, aby v zimě byl dostatek sněhu, naopak v létě by musely přijít povodně, aby se prameny doplnily.
„Zima představuje doplňování hlavně zásob podzemních vod. Dodává takový ten počáteční balík vody, který pak máme na to léto k dispozici. To, jestli prší v jarním a letním období, ukazuje, jak moc se voda spotřebovává, jak rychle z krajiny ubývá, jak moc jí vegetace ubírá,“ uvedl Daňhelka.
Množství vláhy v půdě ovlivňují dva faktory – srážky a teplota. Když je teplo, prospívá to vegetaci a ta spotřebuje více vody, navíc dochází k většímu výparu vody z půdy. „V okamžiku, kdy nejsou srážky a není tam další přísun vody, tak vzniká negativní bilance, která vede ke spotřebovávání vody,“ vysvětlil Daňhelka.
Aktuální dlouhodobá předpověď meteorologů ukazuje, že na přelomu června a července bude horko a budou se často vyskytovat bouřky. Takové počasí je pro toto období podle Daňhelky typické. Pokud tak bude dostatek srážek, nemělo by vedro pro udržení vlhkosti půdy představovat větší problém.
Povodně, které z neděle na pondělí zasáhly hlavně Olomoucký kraj, nebyly podle Daňhelky způsobeny tím, že by byla půda příliš suchá. Květen byl na srážky bohatý a vrchní vrstva půdy už byla v podstatě v normálním stavu. Problém byl však v tom, že se nad Uničovskem a Šumperskem prohnalo hned několik bouřek najednou.
Jak udržet vodu v krajině?
Daňhelka vítá, že se na řadě míst v Česku začínají objevovat nové vodní prvky, jde například o obnovu rybníků. Právě to může výrazně pomoci udržet vodu v krajině. „Pořád ale přetrvávají věci, kde naopak vidíte, že na jednom poli je splavená ornice, protože tam chybějí protierozní pásy. Určitě je potenciál v tom pokračovat a dělat ještě víc,“ upozornil.
Nejdůležitějšími opatřeními v boji se suchem jsou péče o půdu a zvýšení retence půdy. Podle Daňhelky je tak na místě i stavění nových nádrží, je totiž potřeba zajistit dostatek vody jak pro domácnosti, tak například i pro průmysl.
Napouštění bazénů je problém
Hydrolog ale také říká, že je nutné zaměřit se i na spotřebu vody. Možnosti, jak spotřebu snížit, jsou však v Česku podle Daňhelky značně limitovány například tím, jakým způsobem je vybudovaná infrastruktura. Pitná voda se například běžně používá na splachování v toaletách. Poukázal však zejména na napouštění bazénů na zahradách.
„Představte si, že máte malou obec, která je ve svahu, má lokální zdroj vody z nějakého pramene nebo studny, a v okamžiku sucha v letním období, když si někdo začne napouštět bazén, to v takovém případě vidím do značné míry jako velkou bezohlednost vůči sousedům,“ doplnil Daňhelka. To ale neplatí například pro Želivku, která má vody dostatek a zásobuje Prahu i část středních Čech, tam by napouštěním bazénů problém vzniknout neměl.
Voda bude podle Daňhelky stále cennější, a to nejen z hlediska jejího množství, ale i z hlediska toho, že bude nutné chránit i její kvalitu. „Budeme muset pořád myslet na to, že tu vodu, kterou máme, si musíme udržet pro to, abychom ji mohli využívat takovým způsobem, jakým chceme,“ doplnil hydrolog.
