Současná epizoda sucha v Česku je podle vědců nejhorší za 500 let

Současná suchá epizoda, kterou Česko prochází od roku 2015 a stále nekončí, je nejhorší za posledních 500 let. Vyplývá to z údajů shromážděných týmem vědců z projektu InterSucho. Vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Mendelovy univerzity v Brně zahrnuli do výpočtů nejen úhrn srážek, ale i výpar. I kdyby totiž padaly průměrné srážky, kvůli vyšším průměrným teplotám než v minulosti se více vody z krajiny odpaří.

Klimatická situace v České republice dosahuje rekordně nepříznivých čísel. Problémy se suchem eskalují podle vědců z projektu InterSucho hlavně v posledních dvou letech.

„Ještě v roce 2018 jsme si mohli říkat, že na tom se suchem nejsme tak špatně jako v 90. letech, kdy se dovážela voda do řady obcí v cisternách. Nyní už je sucho horší než tehdy, jen se zatím neprojevuje tak extrémně, protože od té doby klesla denní spotřeba na osobu ze zhruba 140 na 90 litrů,“ řekl za vědecký tým Miroslav Trnka.  

Vědecký projekt využil při své studii klimatologickou vodní bilanci, tedy rozdíl mezi úhrnem srážek a výparem. Nejhorší čísla vychází na jižní Moravě a v severozápadních Čechách. Například na jihu jižní Moravy, jedné z nejsušších oblastí Česka, chybí za pět let až 1700 litrů na metr čtvereční do vyrovnané bilance a 600 litrů do obvyklého stavu. Podobně špatně jsou na tom severozápadní Čechy a zbytek jižní Moravy.

Vody významně ubylo v horských oblastech

Alarmující je úbytek vody za posledních pět let v horských a podhorských oblastech. „Mnohem větší rozdíl proti průměru je na horách. Vodní bilance je zde sice i nadále pozitivní, ale dříve zde přebývala voda o stovky litrů na metr čtvereční ročně,“ uvedl Trnka.

To znamená, že vody, která odtekla z horských oblastí do níže položených částí republiky, už není tolik. „Takto jsou velmi postižené pramenné a zalesněné oblasti, například Českomoravská vrchovina,“ dodal Trnka.

Sucho momentálně panuje ve velké části střední Evropy. Podle vědců je důvodem klimatická změna, která mění cirkulaci v atmosféře. „Mnohem častěji se objevují situace, které brání průniku vlhkého oceánského vzduchu ze západu,“ vysvětluje Trnka.

Epizody sucha ve střední Evropě měly dosud vždy svůj konec kolem tří až čtyř let. Měnící se klima ale zčásti vysvětluje, proč aktuální epizoda trvá už pět let. 

Projekt InterSucho existuje od srpna roku 2012 díky spolupráci řady vědců a odborných pracovníků, kteří v době vzniku projektu navázali na více než desetiletý výzkum v oblasti monitoringu a klimatologie sucha v České republice, Evropě a USA. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 16 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled