Pralesní šimpanzi si začali kopat studny. Pracují ale jenom samice

Vědci poprvé pozorovali, jak se šimpanzi učí novým komplikovaným dovednostem; skupina šimpanzů ve východoafrickém deštném pralese převzala schopnost kopat si studny od samice, která se k tlupě připojila.

Šimpanzi jsou nesmírně inteligentní. Umí pracovat s nástroji, dorozumívají se velmi složitým systémem zvuků a mají složité propracované sociální vazby. Mladí šimpanzi se učí používat nástroje a další „triky“ od starších a zkušenějších členů tlupy.

Nyní biologové poprvé pozorovali komunitu volně žijících východoafrických šimpanzů, jak kopou studnu – poté, co tuto dovednost odpozorovali od šimpanze, který se k nim náhodou dostal od jiné skupiny z jiné lokality. Vědci tuto nezvyklou situaci popsali v odborném časopise Primates.

Šimpanzi u vody nafocení videopastí
Zdroj: Kent UC/Hella Péter

Mladá samice jménem Onyofi přišla do nové tlupy v roce 2015. Brzy poté si vědci všimli, že začala kopat studny. Vědci se domnívají, že předtím, než se připojila ke skupině Waibira v deštném pralese, vyrostla ve společenství šimpanzů, kteří studny kopali.

Když ostatní šimpanzi viděli, co Onyofi dělá a jaký to má prospěch, začali se o tuto činnost rychle zajímat. Zaujalo to všechny, mladé i staré, samce i samice. Dominantní samci ji pozorovali, jak kope a pije ze studny, a pak se z ní jako první napili také. 

Zajímavé ale bylo, že vlastní studny začaly kopat zřejmě jenom samice – žádného samce vědci při této činnosti nepozorovali.

Šimpanzi a voda

Primatologové už šimpanze viděli kopat vodu vícekrát, ale stalo se to jenom v oblastech s velmi suchým klimatem. Autoři studie uvádějí, že se ví pouze o třech skupinách šimpanzů v savaně, které se takto chovají.

„To, co jsme pozorovali ve Waibiře, se od těchto skupin trochu liší. Zaprvé, žijí v deštném pralese, takže většina lidí předpokládá, že získat vodu by pro ně neměl být problém – ale vypadá to, že každoročních několik měsíců období sucha stačí k tomu, aby jim způsobilo nějaké potíže,“ uvádí vědci ve výzkumu.

„Zajímavé také je, že všechny studny se objevují vedle otevřené vody, takže jejich účelem je pravděpodobně touha po lepší vodě, nikoli pouhé dosažení vody. Šimpanzi by mohli ze studny získat čistší nebo jinak chutnající vodu, což je fascinující,“ vysvětluje jedna z autorek studie Hella Péterová.

Začnou samci pracovat?

Dovednost, kterou samice Onyofi šimpanzům přinesla, ukazuje na důležitost vody jako zdroje, a to i ve společenstvích deštného pralesa. Současně ale naznačuje i na možnosti šimpanzů adaptovat se na proměny klimatu. Setkají-li se nedostatkem srážek, umí se naučit hledat jiné zdroje vody. Tým, který za tímto výzkumem stojí, doufá, že se mu podaří zjistit, jestli se nakonec rozhodnou pro kopání studní i samci.

„Jsme zvědaví, co se stane, až někteří mladí samci, kteří umí kopat, zestárnou – možná se stanou přijatelnými učiteli pro jiné samce a ti se přestanou spoléhat na to, že jim studny budou kopat ostatní,“ říká v prohlášení Catherine Hobaiterová, autorka studie a primatoložka ze St Andrews School of Psychology and Neuroscience.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 19 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 23 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.