Pralesní šimpanzi si začali kopat studny. Pracují ale jenom samice

Vědci poprvé pozorovali, jak se šimpanzi učí novým komplikovaným dovednostem; skupina šimpanzů ve východoafrickém deštném pralese převzala schopnost kopat si studny od samice, která se k tlupě připojila.

Šimpanzi jsou nesmírně inteligentní. Umí pracovat s nástroji, dorozumívají se velmi složitým systémem zvuků a mají složité propracované sociální vazby. Mladí šimpanzi se učí používat nástroje a další „triky“ od starších a zkušenějších členů tlupy.

Nyní biologové poprvé pozorovali komunitu volně žijících východoafrických šimpanzů, jak kopou studnu – poté, co tuto dovednost odpozorovali od šimpanze, který se k nim náhodou dostal od jiné skupiny z jiné lokality. Vědci tuto nezvyklou situaci popsali v odborném časopise Primates.

Šimpanzi u vody nafocení videopastí
Zdroj: Kent UC/Hella Péter

Mladá samice jménem Onyofi přišla do nové tlupy v roce 2015. Brzy poté si vědci všimli, že začala kopat studny. Vědci se domnívají, že předtím, než se připojila ke skupině Waibira v deštném pralese, vyrostla ve společenství šimpanzů, kteří studny kopali.

Když ostatní šimpanzi viděli, co Onyofi dělá a jaký to má prospěch, začali se o tuto činnost rychle zajímat. Zaujalo to všechny, mladé i staré, samce i samice. Dominantní samci ji pozorovali, jak kope a pije ze studny, a pak se z ní jako první napili také. 

Zajímavé ale bylo, že vlastní studny začaly kopat zřejmě jenom samice – žádného samce vědci při této činnosti nepozorovali.

Šimpanzi a voda

Primatologové už šimpanze viděli kopat vodu vícekrát, ale stalo se to jenom v oblastech s velmi suchým klimatem. Autoři studie uvádějí, že se ví pouze o třech skupinách šimpanzů v savaně, které se takto chovají.

„To, co jsme pozorovali ve Waibiře, se od těchto skupin trochu liší. Zaprvé, žijí v deštném pralese, takže většina lidí předpokládá, že získat vodu by pro ně neměl být problém – ale vypadá to, že každoročních několik měsíců období sucha stačí k tomu, aby jim způsobilo nějaké potíže,“ uvádí vědci ve výzkumu.

„Zajímavé také je, že všechny studny se objevují vedle otevřené vody, takže jejich účelem je pravděpodobně touha po lepší vodě, nikoli pouhé dosažení vody. Šimpanzi by mohli ze studny získat čistší nebo jinak chutnající vodu, což je fascinující,“ vysvětluje jedna z autorek studie Hella Péterová.

Začnou samci pracovat?

Dovednost, kterou samice Onyofi šimpanzům přinesla, ukazuje na důležitost vody jako zdroje, a to i ve společenstvích deštného pralesa. Současně ale naznačuje i na možnosti šimpanzů adaptovat se na proměny klimatu. Setkají-li se nedostatkem srážek, umí se naučit hledat jiné zdroje vody. Tým, který za tímto výzkumem stojí, doufá, že se mu podaří zjistit, jestli se nakonec rozhodnou pro kopání studní i samci.

„Jsme zvědaví, co se stane, až někteří mladí samci, kteří umí kopat, zestárnou – možná se stanou přijatelnými učiteli pro jiné samce a ti se přestanou spoléhat na to, že jim studny budou kopat ostatní,“ říká v prohlášení Catherine Hobaiterová, autorka studie a primatoložka ze St Andrews School of Psychology and Neuroscience.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 10 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 13 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
před 14 hhodinami

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
27. 4. 2026

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
27. 4. 2026
Načítání...