Pralesní šimpanzi si začali kopat studny. Pracují ale jenom samice

Vědci poprvé pozorovali, jak se šimpanzi učí novým komplikovaným dovednostem; skupina šimpanzů ve východoafrickém deštném pralese převzala schopnost kopat si studny od samice, která se k tlupě připojila.

Šimpanzi jsou nesmírně inteligentní. Umí pracovat s nástroji, dorozumívají se velmi složitým systémem zvuků a mají složité propracované sociální vazby. Mladí šimpanzi se učí používat nástroje a další „triky“ od starších a zkušenějších členů tlupy.

Nyní biologové poprvé pozorovali komunitu volně žijících východoafrických šimpanzů, jak kopou studnu – poté, co tuto dovednost odpozorovali od šimpanze, který se k nim náhodou dostal od jiné skupiny z jiné lokality. Vědci tuto nezvyklou situaci popsali v odborném časopise Primates.

Šimpanzi u vody nafocení videopastí
Zdroj: Kent UC/Hella Péter

Mladá samice jménem Onyofi přišla do nové tlupy v roce 2015. Brzy poté si vědci všimli, že začala kopat studny. Vědci se domnívají, že předtím, než se připojila ke skupině Waibira v deštném pralese, vyrostla ve společenství šimpanzů, kteří studny kopali.

Když ostatní šimpanzi viděli, co Onyofi dělá a jaký to má prospěch, začali se o tuto činnost rychle zajímat. Zaujalo to všechny, mladé i staré, samce i samice. Dominantní samci ji pozorovali, jak kope a pije ze studny, a pak se z ní jako první napili také. 

Zajímavé ale bylo, že vlastní studny začaly kopat zřejmě jenom samice – žádného samce vědci při této činnosti nepozorovali.

Šimpanzi a voda

Primatologové už šimpanze viděli kopat vodu vícekrát, ale stalo se to jenom v oblastech s velmi suchým klimatem. Autoři studie uvádějí, že se ví pouze o třech skupinách šimpanzů v savaně, které se takto chovají.

„To, co jsme pozorovali ve Waibiře, se od těchto skupin trochu liší. Zaprvé, žijí v deštném pralese, takže většina lidí předpokládá, že získat vodu by pro ně neměl být problém – ale vypadá to, že každoročních několik měsíců období sucha stačí k tomu, aby jim způsobilo nějaké potíže,“ uvádí vědci ve výzkumu.

„Zajímavé také je, že všechny studny se objevují vedle otevřené vody, takže jejich účelem je pravděpodobně touha po lepší vodě, nikoli pouhé dosažení vody. Šimpanzi by mohli ze studny získat čistší nebo jinak chutnající vodu, což je fascinující,“ vysvětluje jedna z autorek studie Hella Péterová.

Začnou samci pracovat?

Dovednost, kterou samice Onyofi šimpanzům přinesla, ukazuje na důležitost vody jako zdroje, a to i ve společenstvích deštného pralesa. Současně ale naznačuje i na možnosti šimpanzů adaptovat se na proměny klimatu. Setkají-li se nedostatkem srážek, umí se naučit hledat jiné zdroje vody. Tým, který za tímto výzkumem stojí, doufá, že se mu podaří zjistit, jestli se nakonec rozhodnou pro kopání studní i samci.

„Jsme zvědaví, co se stane, až někteří mladí samci, kteří umí kopat, zestárnou – možná se stanou přijatelnými učiteli pro jiné samce a ti se přestanou spoléhat na to, že jim studny budou kopat ostatní,“ říká v prohlášení Catherine Hobaiterová, autorka studie a primatoložka ze St Andrews School of Psychology and Neuroscience.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experimentální terapie zachránila v USA život chlapci s pokročilou rakovinou jater

Genetická úprava vlastních imunitních buněk patří mezi nejmodernější lékařské metody. Přes její novost i experimentální status přináší spoustu úspěchů. Teď oznámili další pokrok američtí pediatři.
před 20 hhodinami

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
18. 9. 2026

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
18. 9. 2026

Vědci v Česku poprvé chytili největšího netopýra Evropy

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.
18. 9. 2026

El Niño dál zesiluje. Letos je jiné

El Niño roku 2026 patří mezi ty nejsilnější v dějinách pozorování. Navíc se ale rozvíjí v mnohem teplejším světě, než byl ten při minulých extrémních epizodách tohoto jevu. Vědci předpokládají, že také jeho dopady proto mohou být letos velmi odlišné.
18. 9. 2026

Tajné náklady a rušení družic. Vesmírné zbrojní závody sílí

Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.
18. 9. 2026

Všechny římské cesty nevedly do Říma. Klíčová byla i Konstantinopol, naznačuje výzkum

Před rokem zveřejnila skupina vědců největší mapu silniční sítě starověkého Říma. Poprvé zobrazili alespoň náznak skutečného rozsahu fenoménu, který na dva tisíce let spojil Evropu. Od té doby data analyzují a nyní tým, v němž hrál významnou roli český vědec Adam Pažout, zveřejnil první výsledky. Naznačují, že celá řada dosavadních poznatků o římských silnicích je možná mylná.
17. 9. 2026Aktualizováno17. 9. 2026

Ministerstvo zdravotnictví odmítá přijít o výzkum, přesun navrhuje resort průmyslu

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje od roku 2028 přesun zdravotnického výzkumu z resortu zdravotnictví pod Technologickou agenturu ČR (TAČR). Návrh potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, se změnou ale nesouhlasí.
17. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.