Pralesní šimpanzi si začali kopat studny. Pracují ale jenom samice

Vědci poprvé pozorovali, jak se šimpanzi učí novým komplikovaným dovednostem; skupina šimpanzů ve východoafrickém deštném pralese převzala schopnost kopat si studny od samice, která se k tlupě připojila.

Šimpanzi jsou nesmírně inteligentní. Umí pracovat s nástroji, dorozumívají se velmi složitým systémem zvuků a mají složité propracované sociální vazby. Mladí šimpanzi se učí používat nástroje a další „triky“ od starších a zkušenějších členů tlupy.

Nyní biologové poprvé pozorovali komunitu volně žijících východoafrických šimpanzů, jak kopou studnu – poté, co tuto dovednost odpozorovali od šimpanze, který se k nim náhodou dostal od jiné skupiny z jiné lokality. Vědci tuto nezvyklou situaci popsali v odborném časopise Primates.

Šimpanzi u vody nafocení videopastí
Zdroj: Kent UC/Hella Péter

Mladá samice jménem Onyofi přišla do nové tlupy v roce 2015. Brzy poté si vědci všimli, že začala kopat studny. Vědci se domnívají, že předtím, než se připojila ke skupině Waibira v deštném pralese, vyrostla ve společenství šimpanzů, kteří studny kopali.

Když ostatní šimpanzi viděli, co Onyofi dělá a jaký to má prospěch, začali se o tuto činnost rychle zajímat. Zaujalo to všechny, mladé i staré, samce i samice. Dominantní samci ji pozorovali, jak kope a pije ze studny, a pak se z ní jako první napili také. 

Zajímavé ale bylo, že vlastní studny začaly kopat zřejmě jenom samice – žádného samce vědci při této činnosti nepozorovali.

Šimpanzi a voda

Primatologové už šimpanze viděli kopat vodu vícekrát, ale stalo se to jenom v oblastech s velmi suchým klimatem. Autoři studie uvádějí, že se ví pouze o třech skupinách šimpanzů v savaně, které se takto chovají.

„To, co jsme pozorovali ve Waibiře, se od těchto skupin trochu liší. Zaprvé, žijí v deštném pralese, takže většina lidí předpokládá, že získat vodu by pro ně neměl být problém – ale vypadá to, že každoročních několik měsíců období sucha stačí k tomu, aby jim způsobilo nějaké potíže,“ uvádí vědci ve výzkumu.

„Zajímavé také je, že všechny studny se objevují vedle otevřené vody, takže jejich účelem je pravděpodobně touha po lepší vodě, nikoli pouhé dosažení vody. Šimpanzi by mohli ze studny získat čistší nebo jinak chutnající vodu, což je fascinující,“ vysvětluje jedna z autorek studie Hella Péterová.

Začnou samci pracovat?

Dovednost, kterou samice Onyofi šimpanzům přinesla, ukazuje na důležitost vody jako zdroje, a to i ve společenstvích deštného pralesa. Současně ale naznačuje i na možnosti šimpanzů adaptovat se na proměny klimatu. Setkají-li se nedostatkem srážek, umí se naučit hledat jiné zdroje vody. Tým, který za tímto výzkumem stojí, doufá, že se mu podaří zjistit, jestli se nakonec rozhodnou pro kopání studní i samci.

„Jsme zvědaví, co se stane, až někteří mladí samci, kteří umí kopat, zestárnou – možná se stanou přijatelnými učiteli pro jiné samce a ti se přestanou spoléhat na to, že jim studny budou kopat ostatní,“ říká v prohlášení Catherine Hobaiterová, autorka studie a primatoložka ze St Andrews School of Psychology and Neuroscience.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 1 hhodinou

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 11 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 18 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 21 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
včera v 07:30

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
17. 5. 2026

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026
Načítání...