Díky penězům z Polska může Chrastava na Liberecku postavit vodovod do části Horní Vítkov. Obyvatelé zhruba stovky tamních domů jsou zásobováni z vlastních studní, vody v nich ale v posledních letech ubývá. Stavbu za skoro 68 milionů korun by si město bez dotace nemohlo dovolit, řekl při jejím zahájení starosta Michael Canov (SLK). Hotovo by mělo být příští rok na podzim.
V Horním Vítkově je v plánu vybudovat 5,65 kilometru dlouhý vodovod, 91 domovních přípojek a také dvě požární nádrže. „Nečekal jsem, že se někdy dočkám chvíle, kdy se vybuduje vodovod v Horním Vítkově,“ poznamenal Canov. Nový vodovod podle něj zajistí vodu nejen pro místní obyvatele. „Na studni je závislá i malotřídní škola, kterou v Horním Vítkově máme, takže pro tu je to také výhra, už nehrozí, že by se někdy musela kvůli nedostatku vody zavřít nebo přerušit provoz,“ dodal chrastavský starosta.
Výstavbu vodovodu obyvatelé Horního Vítkova vítají – i když jim zkomplikuje dopravu. Silnice je totiž kvůli stavbě uzavřená. „Voda ve studni nám pomalu, ale vytrvale klesá, už jsem ji před nějakými čtyřmi lety prohluboval vrtem na 25 metrů, protože jsem vodu neměl, spálilo se mi čerpadlo a půl roku jsme byli bez vody. Až bude vodovod, tak se k němu určitě připojím, když vezmeme i kvalitu vody, tak není o čem přemýšlet,“ řekl Karel Řehák, který bydlí v Horním Vítkově naproti škole.
Peníze na nákladný projekt získá město z Fondu Turów, který vznikl na základě česko-polské dohody o řešení dopadů těžby uhlí v Dole Turów u hranic s Českem. Pokračování těžby a plánované rozšíření dolu totiž ohrožují zdroje vody v příhraničních oblastech. V rámci kompenzací škod vyplatily proto před dvěma lety České republice Polsko a firma PGE, které důl a sousední elektrárna patří, 45 milionů eur (zhruba 1,1 miliardy korun). Z toho 35 milionů eur (885 milionů korun) šlo na transparentní účet Fondu Turów, který spravuje Liberecký kraj. Aktuálně je na něm i s úroky přes 896 milionů.
Dotace z fondu by podle Canova měly plně pokrýt náklady stavby i technického dozoru. „Ještě se může stát, že přijde dotace z ministerstva životního prostředí, ale v tom případě by se ta krajská z Fondu Turów snížila,“ dodal Canov. Získat může město z fondu životního prostředí 42 milionů.
Vodovod v Chrastavě není prvním projektem hrazeným z Fondu Turów. Loni v létě zahájila Severočeská vodárenská společnost práce na úpravně vody Machnín, v květnu začne stavba vodovodu i v Hrádku nad Nisou – Václavicích.
Spor odstartoval v roce 2016
Spory ohledně připravovaného rozšíření Dolu Turów u česko-polské hranice, který zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu, začaly v lednu 2016, kdy hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK) oznámil, že toto rozšíření ohrožuje zásoby pitné vody na Liberecku. Česká vláda podala koncem září 2020 kvůli rozšíření dolu podnět k Evropské komisi. Ta dala v prosinci 2020 Česku částečně za pravdu, když dospěla k závěru, že Polsko nesprávně posuzuje vliv dolu na životní prostředí a nedostatečně informovalo o záměrech sousední státy.
V únoru 2021 Česká republika kvůli rozšíření těžby v Turówě zažalovala Polsko u Soudního dvora EU. Generální advokát Soudního dvora EU dal české žalobě o rok později za pravdu. Polsko podle něj porušilo unijní právo, když neposoudilo vliv dolu na životní prostředí. Soudní dvůr EU rozhodl v květnu 2021, že Polsko musí okamžitě zastavit těžbu v Dole Turów. Polsko to odmítlo a Soudní dvůr EU mu v září 2021 vyměřil pokutu půl milionu eur (přes dvanáct milionů korun) denně za to, že nezastavilo těžbu.
Česko-polská dohoda
Společné jednání obou zemí nakonec v únoru 2022 vyústilo v podpis už zmíněné česko-polské dohody o řešení vlivu těžby v Dole Turów. Polsko pak vyplatilo Česku jako náhradu za škody způsobené těžbou oněch 45 milionů eur a Česká republika stáhla žalobu na Polsko, kterou kvůli dolu podala u Soudního dvora EU. V říjnu 2022 bylo oznámeno, že Turów získal od tamních úřadů nové kladné posouzení vlivu těžby na životní prostředí (EIA). Polské orgány tak mohly těžbu v dole povolit až do roku 2044.
Polsko se podle premiéra Petra Fialy (ODS) v dohodě z roku 2022 zavázalo mimo jiné k dostavbě podzemní stěny, stavbě ochranného valu a dalším opatřením například ke zlepšení ovzduší v regionu. Země se také dohodly na pětileté délce soudního dohledu. Česko následně stáhlo žalobu u Soudního dvora EU.
Evropská komise následně oznámila Polsku, že mu z fondů Evropské unie strhne část pokuty uložené kvůli pokračování provozu Dolu Turów. Unijní pokuta, uložená za nerespektování příkazu Soudního dvora EU okamžitě přestat s těžbou v dole, se přitom nakonec vyšplhala na 69 milionů eur (asi 1,6 miliardy korun), než se Varšavě podařilo spor s Prahou uzavřít. Polsko proti stržení části pokuty z fondů EU podalo u Soudního dvora EU stížnost.
Pokles hladiny o osm až 34 metrů
V říjnu téhož roku pak Důl Turów získal od polských úřadů nové kladné posouzení vlivu těžby na životní prostředí (EIA). Polské orgány tak mohou těžbu v dole povolit až do roku 2044. Podle organizace Frank Bold se ale aktuální polské povolení EIA opírá o údaje z roku 2015, které mluví o poklesu vody o tři až patnáct metrů v roce 2044, už loni však hladina vody klesla o osm až 34 metrů.
Organizace Greenpeace a Bund Sachsen a Sousedský spolek Uhelná podaly kvůli česko-polské dohodě stížnost k Evropské komisi. Dohoda podle nich nevyřešila negativní dopady pokračující těžby uhlí. Podle stěžovatelů vlivem provozu dolu nadále vznikají škody na životním prostředí a dohoda brání podat žalobu k Soudnímu dvoru EU. Lidé z české obce Uhelná blízko Dolu Turów také podali stížnost k Ústavnímu soudu.
Obyvatelé na české straně hranice se obávají kromě ztráty podzemní vody a také zvýšené prašnosti nebo poklesu půdy při rozšíření dolu na třicet kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně.
Zmocněnec Česka pro jednání o Turówu za ministerstvo životního prostředí Michal Pastvinský je ale přesvědčen, že mezivládní dohoda o Turówu je nejlepší řešení a přináší benefity českým lokalitám postiženým provozem dolu.
V lednu 2023 liberecký krajský radní pro životní prostředí Václav Židek (Piráti) uvedl, že měření prachu v okolí Dolu Turów v předchozím roce překročení limitů neukázala. Ani stanice na české straně nezaznamenala překročení limitů.
V květnu ale varšavský správní soud rozhodl, že činnost Turówa může ohrozit životní prostředí a že má důl zastavit těžbu. Tehdejší polský premiér Mateusz Morawiecki pak při červnové návštěvě Turówa prohlásil, že Polsko důl nezavře a že udělá vše, aby fungoval do roku 2044. Již dříve Morawiecki odmítl rozhodnutí varšavského soudu. V červenci pak polský nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí varšavského správního soudu, který pozastavil – až do řádného posouzení žaloby – povolení k další těžbě v Dolu Turów po roce 2026.
V prosinci 2023 polský ústavní soud dospěl k závěru, že finanční tresty, jež Polsku v souvislosti s pokračováním těžby v Dole Turów nedaleko hranic s Českem a s fungováním někdejší disciplinární komory polského nejvyššího soudu uložil Soudní dvůr EU, jsou v rozporu s polskou ústavou.
Letos v březnu Polský správní soud zrušil platnost posouzení vlivu těžby v Dole Turów na životní prostředí, které umožnilo prodloužení prací v dole. Rozhodnutí však podle soudu není důvodem k zastavení těžby, informovala agentura PAP.
Hluk krátkodobě překročil noční limit
Monitoring dopadů těžby uhlí, který je součástí dohody mezi Českem a Polskem, loni ukázal, že hluk z Dolu Turów na české straně hranice krátkodobě překročil noční hygienický limit 40 decibelů. Vyplývá to ze zprávy ostravského zdravotního ústavu. Měření se uskutečnilo od pondělí 18. do pondělí 25. září roku 2023 po dobu sedmi nocí, vždy od 22:00 do 06:00 na české straně v zahradách domů v Uhelné a Oldřichově na Hranicích a v Polsku u obce Opolno-Zdrój.
K významnému překročení hlukových limitů došlo podle zprávy v noci z 24. na 25. září, tedy z neděle na pondělí, kdy v Uhelné přístroje po odečtení takzvané nejistoty naměřily 42,9 decibelu a v Oldřichově 44,8 decibelu. Z analýzy podle odborníků vyplývá, že zdroj nadlimitního hluku pocházel z jihozápadní části Dolu Turów. V průměru podle této zprávy nicméně hluk přípustnou zátěž nepřekračuje, pohybuje se kolem 37 dB v Uhelné a v Oldřichově na 38,4 dB.
