Hladina vody v okolí Turówa stále klesá, upozorňuje iniciativa

Těžba v hnědouhelném Dole Turów způsobuje podle iniciativy Společně pro vodu ekologickou újmu na území Česka. Iniciativa poukazuje na dostupné údaje o vývoji hladiny vody ve vrtu v obci Uhelná, ve kterém voda stále klesá. Měření navíc nekorespondují s těmi ve čtyřech kontrolních vrtech na polské straně, řekli zástupci iniciativy v Praze. Funkčnost podzemní stěny u Turówa je podle ní potřeba měřit v Česku, nikoliv v Polsku. Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že s hodnocením stěny je třeba počkat na data.

Čtyři kontrolní vrty přímo u podzemní stěny v Polsku jsou podle dohody mezi českou a polskou vládou stěžejní pro určení toho, zda je stěna funkční. Roční monitorovací období, které má vyhodnotit funkčnost stěny, končí v pátek 30. června.

Pro dopady na české podzemní vody není podle hydrogeologa Adama Říčky z Masarykovy univerzity podstatné, co se děje ve vrtech u podzemní stěny, ale to, jaký je stav vody ve vrtu v obci Uhelná.

„Z dosavadních měření poskytnutých ministerstvem životního prostředí a Českou geologickou službou je zřejmé, že trend ve vývoji hladiny podzemních vod pozorovaný na vrtech situovaných na nátokové (jihozápadní) straně těsnicí stěny se liší od vývoje hladiny ve vrtech na českém území,“ řekl. Podle Říčky je předložená dokumentace vývoje hladiny na polském území pro adekvátní zhodnocení funkce stěny nedostatečná.

Zástupci iniciativy se obávají, že česká vláda použije pro vyhodnocení ekologické újmy nevhodná data. „Je velmi nešťastné, že v uzavřené dohodě jsou vrty vedle podzemní stěny uváděné jako rozhodující pro určení její funkčnosti. Je naprosto stěžejní rozlišovat mezi funkčností podzemní stěny tak, jak je popsaná v dohodě, a skutečnou funkčností preventivního opatření vzhledem k ochraně podzemní vody,“ upozornila právnička expertní skupiny Frank Bold Petra Kalenská.

Není důvod se znepokojovat, vzkazuje ministerstvo

„Stavme debatu na faktech a datech. Zdůrazňujeme a opakujeme, že funkčnost podzemní stěny zcela v souladu se zněním dohody prověří Česká republika po roce jejího pilotního fungování,“ řekla mluvčí resortu Lucie Ješátková. Analýzu funkčnosti stěny podle ní provede skupina odborníků z řad hydrogeologů a akademických pracovníků.

„Výsledky pracovní skupiny tak budou jasným dokladem toho, zda podzemní stěna u Dolu Turów funguje. Kdyby se prokázalo, že by stěna dostatečně netěsnila a propouštěla vodu, ve smlouvě máme popsané mechanismy, jak by byla dále upravená, rozšířená nebo prohloubená. Toto všechno je smluvně dopředu podchycené a není třeba se nijak znepokojovat, nicméně je třeba počkat na aktuální data,“ dodala.

Po ministerstvu životního prostředí iniciativa požaduje, aby zveřejnilo do 15. července veškeré informace, které má od uzavření dohody k dispozici, a také informace o podzemní vodě v blízkosti Dolu Turów. Jedná se o množství vody, které zbývá ve vrtu v Uhelné, ale zejména o data předaná na základě dohody.

Iniciativa chce, aby Česko otevřelo jednání s polskou stranou a požadovalo prodloužení stěny nebo omezení těžby na základě úbytku vody v Česku, zejména pak ve vrtu v Uhelné. Zároveň by mělo požadovat, aby Polsko vytvořilo aktuální hydrogeologický model a podle něj následně navrhnout preventivní a nápravná opatření ekologické škody.

Peníze se k nám nedostaly, tvrdí obce

Polsko se v dohodě zavázalo i k vyplacení náhrady za způsobenou újmu. Podle Milana Starce ze Sousedského spolku Uhelná se ale do obcí peníze nedostaly. „Neustále slyšíme dokola, že Česká republika získala kompenzace, do kraje se dostaly kompenzace, proto je to z nějakého finančního pohledu aspoň vyřešené. Chtěl bych, aby zaznělo, že ty kompenzace si nechal Liberecký kraj, nikdo z občanů v Uhelné ani ve Václavicích ani na Vítkově, v žádné okolní vesnici se ani koruna z kompenzací nedostala,“ poznamenal.

V únoru 2021 Česko kvůli rozšíření těžby v Turówě zažalovalo Polsko u Soudního dvora EU, generální advokát dal žalobě za pravdu. Polsko podle něj porušilo unijní právo, když neposoudilo vliv dolu na životní prostředí. Soudní dvůr EU rozhodl v květnu 2021, že Polsko musí těžbu okamžitě zastavit. Polsko to odmítlo a Soudní dvůr EU mu v září 2021 vyměřil pokutu půl milionu eur (přes 12 milionů korun) denně. Jednání Prahy a Varšavy nakonec vyústilo v podpis česko-polské dohody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na Šumpersku se po čtyřiceti letech začali zbavovat nebezpečného kadmia

Nebezpečné kadmium je v hale na okraji Vikantic na Šumpersku uskladněné od dob socialismu. Nyní se obec po čtyřiceti letech dočkala a jedovatý odpad, jde o více než dvanáct set tun odpadu, začala likvidovat specializovaná firma. O sanaci území se poté postará státní podnik Diamo. Uskladněné kaly obsahují toxické kadmium a další těžké kovy. Nejprve zamíří do středních Čech. Specializovaná firma tam odpad zneutralizuje a pak zhutní pomocí cementu. Zmizí i plechová hala a odborníci budou zkoumat, zda půda pod ní je, či není kontaminovaná.
před 10 hhodinami

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina skončí už v roce 2033

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina na severu Čech skončí dříve, a to v roce 2033 namísto původně plánovaného roku 2035. Vyplynulo to z jednání ministerstva životního prostředí (MŽP) s polostátní společností ČEZ, řekl v pondělí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše by tím měla skončit i uhelná energetika v Česku. Předpokládá, že půjde o poslední uhelný lom či důl, který se bude zavírat.
před 16 hhodinami

Nájemné v obecních bytech roste, přesto se o ty volné hlásí i dvacet zájemců

V obecních bytech se zvyšují nájmy. Rostou hlavně kvůli inflaci, dražší jsou ale i opravy a údržba. Zájem o nájemní bydlení ale stoupá a městské jednotky patří k nejlevnějším variantám.
včera v 05:30

Lhostejnost otevírá dveře násilí, zdůraznil při pietě v Letech šéf Senátu

Na pietním shromáždění u romského památníku v Letech u Písku se v neděli sešly desítky lidí, aby uctily památku obětí romského holocaustu na místě takzvaného cikánského tábora. Za druhé světové války tam zemřelo 335 lidí. Je to právě lhostejnost, která otevírá dveře k násilí, genocidě a holocaustu, řekl ve svém projevu při pietní akci předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
11. 5. 2025

Dobrovolníci pokračují v záchraně areálu lázní Kyselka

Pokračuje snaha dobrovolníků zachránit zchátralé lázně Kyselka u Karlových Varů. Areál, který se později stal památkou, nechal na konci devatenáctého století vystavět podnikatel Heinrich Mattoni. Právě tamní prameny využívá výrobce minerální vody dodnes. Do věže Mattoniho vily by se za dva roky mohli podívat i návštěvníci. To ale záleží na rychlosti prací placených jen ze sponzorských darů a dotací.
10. 5. 2025

Bomby zničily babičce v Brně firmu i byt, vzpomíná Feld na druhou světovou válku

Při spojeneckém bombardování Brna v listopadu 1944 zničily bomby velkou část středu Brna. Šest tisíc lidí přišlo o přístřeší, téměř šest set obyvatel zahynulo. Všichni členové rodiny Feldových, kteří se schovali do krytu, přežili, ale babičce Josefa Felda zničily bomby firmu i byt. Jedna z nich byla dokonce časovaná, škodu dokončila o tři dny později. V domě už naštěstí nikdo nebyl.
10. 5. 2025

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
10. 5. 2025

Papež Lev XIV. v minulosti pobýval i v Brně

Nový papež Lev XIV. (vlastním jménem Robert F. Prevost) navštívil Českou republiku v minulosti nejméně desetkrát. K brněnské diecézi má podle tamního biskupa Pavla Konzbula blízko. Konkrétně k augustiniánskému klášteru na Starém Brně, protože je členem řádu. Při výkonu funkce generálního převora řádu v Brně pobýval Prevost jako host někdejšího opata. Provinciál řádu Juan Provecho potvrdil, že se měl původně příští neděli v Praze účastnit biřmování.
10. 5. 2025
Načítání...