Hnědé uhlí

Díky penězům z Polska může Chrastava na Liberecku postavit vodovod do části Horní Vítkov. Obyvatelé zhruba stovky tamních domů jsou zásobováni z vlastních studní, vody v nich ale v posledních letech ubývá. Stavbu za skoro 68 milionů korun by si město bez dotace nemohlo dovolit, řekl při jejím zahájení starosta Michael Canov (SLK). Hotovo by mělo být příští rok na podzim.

Češi napojení na ústřední topení spotřebovali loni 67,8 petajoulů tepla, uvedl Energetický regulační úřad. Oproti předchozímu roku byla spotřeba téměř o desetinu nižší a byla také nejmenší za sedm let. Údaje regulačního úřadu se ovšem poněkud liší od dat Teplárenského sdružení, které již v lednu informovalo o meziročním snížení spotřeby tepla z centrálních tepláren o šest procent. Podle ERÚ se zhruba o šest procent snížila spotřeba domácností, zatímco v průmyslu byla úspora třináctiprocentní.

Varšavský správní soud ve čtvrtek oznámil, že přerušuje řízení ohledně Dolu Turów, ve kterém se ekologické organizace domáhaly zrušení rozhodnutí umožňujícího těžbu. Informovala o tom polská média. Podle nich to znamená, že v těžbě hnědého uhlí v dole se může přinejmenším prozatím pokračovat. O Turów vedlo s Polskem spor i Česko, a to kvůli dopadům těžby na spodní vody. Tento spor urovnala loni v únoru mezistátní dohoda, podepsaná šéfy vlád obou zemí.

Sokolovská uhelná, která je jedním z největších zaměstnavatelů v Karlovarském kraji, obnovuje v těchto dnech částečný provoz plynárenské technologie ve Vřesové. Před třemi lety ho kvůli drahým emisním povolenkám přerušila. Teď ale tvrdí, že se tím snaží přispět k energetické nezávislosti Česka. Firma zároveň upozorňuje, že spouštění provozu tří z celkových 26 generátorů může doprovázet zápach.

Sedm aktivistů, kteří ve čtvrtek ráno obsadili rypadlo v hnědouhelném dole Bílina na Teplicku, odpoledne slezlo. Chtěli na něm zůstat 24 hodin, ale nakonec plán přehodnotili s ohledem na výstrahu na velmi silné až extrémní bouřky. Práce v dole ráno kvůli protestu ustaly, později se ale provoz obnovil, odstavené zůstalo jen rypadlo s aktivisty. Severočeské doly, které patří pod skupinu ČEZ, mají od Obvodního báňského úřadu povolení těžit do roku 2035.

Polsko nezavře hnědouhelný Důl Turów, ležící nedaleko hranic s Českem, a udělá vše, aby fungoval do roku 2044, prohlásil podle polských médií premiér Mateusz Morawiecki. Ještě dříve Morawiecki podle serveru Gazeta.pl odmítl rozhodnutí varšavského správního soudu, podle kterého má důl těžbu zastavit. Polský rozhlas připomněl, že Polska Grupa Energetyczna (PGE), které důl a přilehlá elektrárna patří, již ohlásila, že se proti rozhodnutí soudu odvolá. Česko má podle premiéra Petra Fialy (ODS) garance, že důl nepoškozuje zdejší prostředí.

Německo chce být do roku 2045 klimaticky neutrální zemí, což nechala už předloni uzákonit vláda tehdejší kancléřky Angely Merkelové. Plány ale Německu překazila rusko-ukrajinská válka. Bez ruského plynu totiž země začala spalovat víc hnědého uhlí, se kterým chtěla původně v dohledné době skoncovat. Proti jsou však klimatičtí aktivisté, kteří stále častěji blokují dopravu v ulicích německých měst, slibují i blokádu Berlína. Tématem se zabýval pořad Zóna ČT24, který moderovali Michal Kubal a Martin Řezníček.

Před rokem – po vypuknutí války na Ukrajině – slibovala německá spolková vláda masivní rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných elektráren. Jenže naplánovaný větrný boom, jehož cílem mělo být energeticky nezávislé Německo, zatím nepřichází. I kvůli odporu některých spolkových zemí. Spolkový parlament schválil ale počátkem března zákon, který by měl přípravu stavby větrných elektráren zjednodušit a urychlit.

Kvůli nárůstu cen přechází mnoho polských domácností z černého na levnější hnědé uhlí. Odborníci varují, že to bude mít vážný dopad na ovzduší. Právě kvůli vysoké popularitě uhlí patří Polsko už teď mezi státy s nejhorším znečištěním. Každý rok tam kvůli tomu předčasně umírá na padesát tisíc lidí.

Obří rypadlo, které stojí na okraji hnědouhelného dolu ČSA na Mostecku, nebude technickou památkou. Čeká ho tedy likvidace, byť je jediné svého druhu na světě. Ministerstvo kultury ale zápis zastavilo, protože unikátní stroj není možné dostat z dolu pryč. Úřad považuje za důležitější jeho zdárnou rekultivaci. Na jaře si ho budou moci naposledy prohlédnout turisté.

Někteří obyvatelé Frýdlantského výběžku žijící poblíž polského hnědouhelného Dolu Turów si stěžují, že jim peníze z Polska určené na kompenzaci škod z těžby nepomůžou. Na základě mezivládní dohody o následcích těžby získalo Česko od Varšavy miliardu korun, obce z okolí dolu mají za peníze mimo jiné vybudovat nové vodovody. Ty ale k odlehlým domům zřejmě nedosáhnou.

Uhelné společnosti plánovaly těžbu utlumit, ale nakonec ji spíše rozšiřují. Reagují na energetickou krizi a rizika spojená s dodávkami surovin z Ruska. Sokolovská uhelná zdůvodňuje rozšíření těžby v lomu Jiří potřebou zajistit dostatek uhlí na zimní sezonu. Podobně se zachová i OKD na Karvinsku.

Z celkových devadesáti bodů česko-polské dohody o Turówu se už podařilo naplnit dvě desítky a práce postupují podle harmonogramu. Například podzemní bariéra, která má zastavit odtok vody z Česka, bude hotová do 30. června. Po prvním přeshraničním zasedání komise to řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). I samotné zřízení této komise přitom bylo jedním z bodů mezivládní dohody o spolupráci při řešení dopadů těžby hnědého uhlí v polském povrchovém dole.

Minimálně 700 milionů korun bude ještě potřeba přidat na zajištění pitné vody v příhraničí Libereckého kraje. Jedná se o oblast, která je postižená těžbou hnědého uhlí v polském Dole Turów. Jen peníze z Polska, které v rámci kompenzací přijdou, na to stačit nebudou. Na doplacení nákladů se tak bude podílet i česká vláda.

Evropská komise oznámila Polsku, že mu z fondů Evropské unie strhne část pokuty uložené kvůli pokračování provozu Dolu Turów. První část dluhu, který má Polsko jako vůbec první země platit za neuposlechnutí příkazu unijního soudu, činí přibližně 15 milionů eur (363 milionů korun). Částku musí Polsko platit bez ohledu na to, že Praha minulý týden po uzavření mezivládní dohody s Varšavou stáhla u unijního soudu v Lucemburku žalobu. Jedna z podmínek dohody, bariéra mající zabránit odtoku podzemních vod z Česka, je po dvou letech stavby dokončena.

První pokusy vyrobit benzin z uhlí začaly poblíž Litvínova před osmdesáti lety. Nacisté zoufale potřebovali palivo, a tak v tehdejších Sudetech postavili jednu z největších továren v Evropě. Dnes je na jejím místě moderní areál. Stále ale ukrývá i původní vybavení.

Hnědouhelná elektrárna Mělník III je definitivně odstavená. Od spuštění v roce 1981 do roku 2015 byla největším uhelným blokem v zemi, a to výkonem i stavebně. Uhelné elektrárny Mělník I a II jsou zatím v provozu, ale lokalitu čeká proměna na ekologičtější provoz. Do roku 2030 zde skončí uhelné zdroje.

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ v prvním pololetí letošního roku meziročně klesl o 89 procent na 1,6 miliardy korun. Provozní výnosy stouply o dvě procenta na 108,2 miliardy a provozní zisk před odpisy (EBITDA) klesl o 18 procent na 31,6 miliardy. Vyplývá to z údajů, které skupina ČEZ zveřejnila na svém webu. Na poklesu čistého zisku se podle ČEZu podílelo zhoršení tržních podmínek pro uhelnou energetiku. Podle finančního ředitele ČEZu Martina Nováka přestanou Severočeské doly těžit hnědé uhlí nejpozději do roku 2038 místo dříve plánovaného roku 2050.

Nejvyšší správní soud (NSS) se zastal ženy ze Slovenska, která se v roce 2017 účastnila protestu v hnědouhelném lomu Bílina v Brňanech na Mostecku a poté si stěžovala na policejní zásah. Podle soudu byl postup policie v některých bodech nepřiměřený, šlo například o mnohahodinové poutání rukou při eskortě a pobytu na stanici nebo o nutnost vykonat malou potřebu s otevřenými dveřmi a za dohledu policistky. Některými dalšími výhradami se musí znovu zabývat Městský soud v Praze a doplnit dokazování. Informace jsou dostupné na úřední desce.

Vláda pravděpodobně pouze vezme na vědomí doporučení uhelné komise, aby se v Česku přestalo využívat uhlí v energetice a teplárenství v roce 2038. Návrh usnesení vlády nepředpokládá, že by ministři tento termín schválili. Kabinet naopak zřejmě bude od komise chtít, aby podrobněji rozpracovala a vyhodnotila podmínky, nástroje a dopady dřívějšího ukončení využití uhlí. Konečné rozhodnutí by potom mohlo zůstat až další vládě.

Polský ministr životního prostředí Michal Kurtyka ve středu prodloužil provozovateli Dolu Turów povolení k těžbě až do roku 2044. Proti těžbě protestují české a německé úřady, stejně jako ekologické organizace, které zdůrazňují, že pálení uhlí způsobuje zdravotní problémy a změnu klimatu. Podle českého ministerstva těžba ohrožuje české občany, vodu a životní prostředí. Na Polsko podalo žalobu už v únoru.

Poláci podporující těžbu v Dole Turów blokovali hodinu a půl silnici mezi Českou republikou a Německem vedoucí přes polské území. Demonstrace byla odpovědí na akci hnutí Greenpeace z minulého týdne. Při ní aktivisté obsadili rypadlo v uhelném dole. Odpůrci těžby považují současné povolení za nelegální. Nepřihlíží podle nich k námitkám českých sousedů, kteří v souvislosti s těžbou upozorňují hlavně na úbytek vody.

V Česku se loni vytěžilo dosud nejméně uhlí od roku 1965, odkdy jsou údaje k dispozici. Vyplývá to z aktuální statistiky ministerstva průmyslu a obchodu. Meziročně podle ní výrazněji klesla produkce černého uhlí, která se proti roku 2019 snížila o 37,6 procenta na 2,1 milionu tun. Objem vytěženého hnědého uhlí pak proti předloňsku klesl o 21,3 procenta na 29,5 milionu tun. Podle analytiků tak pokračuje dlouhodobý trend, který zčásti zvýraznily dopady pandemie. Spalování uhlí je jedním z hlavních zdrojů skleníkových plynů způsobujících změnu klimatu a znečištění vzduchu způsobujícího dýchací choroby.

Aktivisté požadující rychlejší konec spalování hnědého uhlí v sobotu ráno pronikli do dolů Jänschwalde a Welzow-Jih na východě Německa. Část z nich při akci napadla policisty a tři zranila, uvedla braniborská policie na Twitteru. Koncovým vlastníkem dolů i blízké elektrárny je z poloviny Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského. Hnědé uhlí je podle kritiků nejšpinavějším zdrojem energie, jehož spalování vypouští do ovzduší jedovaté látky a skleníkové plyny způsobující změnu klimatu.