Těžba v Dole Turów může pokračovat. Soud ve Varšavě přerušil jednání

Varšavský správní soud ve čtvrtek oznámil, že přerušuje řízení ohledně Dolu Turów, ve kterém se ekologické organizace domáhaly zrušení rozhodnutí umožňujícího těžbu. Informovala o tom polská média. Podle nich to znamená, že v těžbě hnědého uhlí v dole se může přinejmenším prozatím pokračovat. O Turów vedlo s Polskem spor i Česko, a to kvůli dopadům těžby na spodní vody. Tento spor urovnala loni v únoru mezistátní dohoda, podepsaná šéfy vlád obou zemí.

„Těžba v Turówě zatím nebude zastavena. Správní soud přerušil jednání o žalobách ekologů,“ napsal server biznes.interia.pl.

Spor se týká toho, zda rozhodnutí generálního ředitelství ochrany životního prostředí z jara 2022, které umožnilo vlastníkovi dolu, skupině PGE, úspěšně požádat o koncesi umožňující pokračovat v těžbě až do roku 2044, bylo vydáno v souladu se zákony. Nyní soud přerušil jednání o žalobách ekologů až do doby, než se rozhodne o žádosti PGE o pozměnění žalovaného rozhodnutí o vlivu na životní prostředí, dodal portál biznes.interia.

„Boj o Turów trvá. Vojvodský správní soud (ve Varšavě) dnes rozhodl o přerušení soudního jednání. Nadále platí koncese do roku 2044 a fungování (energetického) komplexu v Turówě není ohrožené,“ napsala ve čtvrtek ministryně životního prostředí Anna Moskwová na sociální síti X (dříve Twitter).

Polské ministerstvo životního prostředí letos v únoru těžbu v Turówě povolilo až do roku 2044. Pokračování těžby ale – už po ukončení sporu s Českem – zpochybnily ekologické organizace, o jejichž žalobě měl ve čtvrtek soud rozhodovat.

Deník Rzeczpospolita kvůli tomu dokonce psal o „soudném dni“ pro důl a blízkou elektrárnu, které podle polské vlády mají nepominutelný význam pro energetickou bezpečnost země. Premiér Mateusz Morawiecki předem ohlašoval, že se vláda případnému nepříznivému verdiktu nepodřídí, zatímco právníci naznačovali, že v takovém případě by bylo možné použít „zadních vrátek“ v podobě dřívějšího povolení k těžbě do konce dubna 2026.

Ekologové s odvoláním na údaje polských energetiků tvrdí, že elektrárna Turów letos – od ledna do července – vyrobila 5,5 procenta elektřiny v Polsku, zatímco vláda argumentuje sedmiprocentním podílem, který se však týkal loňského roku, dodala Rzeczpospolita.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruská raketa zabila tři lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších třech obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
10:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jednání mezi Kyjevem a Kremlem provází i krátce před začátkem řada nejasností

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev donutil k jednání. Není ale jasné, zda se sám rozhovorů zúčastní. Otazník visí také nad složením ruské delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již před několika dny avizoval, že v Istanbulu bude na ruského vládce Vladimira Putina čekat osobně. Moskvu nicméně podezírá, že o konec krveprolití neusiluje.
20:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
12:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 2 hhodinami

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 3 hhodinami

Na Ukrajině se bojuje o mírový řád v Evropě, uvedl Merz

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.
13:22Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump vyzval syrského vůdce Šaru k normalizaci vztahů s Izraelem

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).
09:38Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Orbánova strana připravila zákon, jenž může omezit organizace financované ze zahraničí

Strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána v úterý večer předložila návrh zákona, který by vládě umožnil omezovat, penalizovat a potenciálně zakazovat organizace, které označí za hrozbu pro národní suverenitu. Napsala to agentura AP. Podle agentury Reuters by návrh umožnil Úřadu na ochranu suverenity (SPO) sestavit seznam organizací financovaných ze zahraničí, jejichž činnost úřady označí za hrozbu, a omezit jejich aktivity.
před 8 hhodinami
Načítání...