Kvůli nárůstu cen přechází mnoho polských domácností z černého na levnější hnědé uhlí. Odborníci varují, že to bude mít vážný dopad na ovzduší. Právě kvůli vysoké popularitě uhlí patří Polsko už teď mezi státy s nejhorším znečištěním. Každý rok tam kvůli tomu předčasně umírá na padesát tisíc lidí.
Někteří Poláci kvůli růstu cen přecházejí na hnědé uhlí. To ale víc znečišťuje ovzduší
Horizont ČT24: Hnědé uhlí v Polsku (zdroj: ČT24)
Černým uhlím topí specialistka na IT Magdalena Ulmanová, která žije ve středním Slezsku. Přiznává, že také ona by ráda dýchala čistší vzduch. „Vím, že ke znečištění přispíváme. Aspoň ale nepálíme odpadky a utrácíme za toto uhlí, abychom topili menším zlem,“ uvádí Polka.
Nejen že je tahle surovina teď v Polsku drahá, ale hlavně jí je nedostatek. Vláda se kvůli válce zbavila dodávek z Ruska, vlastní těžba nestačí a import z jiných zemí také ne. Někteří nákup uhlí rovnou vzdávají. „Je možné koupit jen dvě tuny, takže se do toho neženu. A objednat ho přes internet je velmi složité,“ prohlašuje farmář ze středního Polska Kazimierz Kujawski.
Politici od léta nabádali lidi, aby sbírali klestí v lese. Povolili jim topit levnější, ale i méně zdravou a méně účinnou variantou černého uhlí, tím hnědým. „Polsko se prostě musí zahřát,“ sděloval šéf vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński.
Znečištěné ovzduší
Ovzduší v Polsku přitom patřilo už dřív k těm nejznečištěnějším v Evropě, ve špatných dnech i na světě. Hnědé uhlí v kotlích vzduch zamoří ještě víc. „Jestliže je v hnědém uhlí v průměru pětkrát víc rtuti než v černém a je třeba ho spálit třikrát víc, to už nám dává patnáctkrát víc rtuti. A navíc, kvůli obsahu síry se rtuť lépe váže a jednodušeji se dostává do našich plic,“ vysvětluje specialista na ochranu životního prostředí Piotr Kleczkowski.
Kvůli smogu přitom dosud v Polsku každý rok předčasně umíralo až padesát tisíc lidí. Prachové částice zhoršují infekce dýchacích cest, nejohroženější jsou malé děti. Například Koczwarovi museli kvůli akutnímu zánětu průdušek do nemocnice. „Když lidé začínají topit v kotlích a emise začínají růst, tak jsou děti hodně nemocné,“ míní matka nemocného dítěte Jowita Koczwarová.
O jednu z pacientek se stará i primářka pediatrie Katarzyna Musiolová ve slezském Rybniku. Povolení topit hnědým uhlím ji zklamalo. Špatné ovzduší podle Musiolové dětem neničí zdaleka jen dýchací soustavu. „Mnoho výzkumů ukazuje, že děti žijící ve znečištěném prostředí mají problémy s pozorností, soustředěním, myšlením i pamětí,“ říká primářka.
Polsko má před sebou řadu těžkých topných sezon. Rychlý přechod na takzvané zelené zdroje nemá politickou podporu, plynu je málo a první jaderná elektrárna se ještě ani nezačala stavět.