Ruský energetický terorismus. V Kyjevě mrzlo, v důsledku ostřelování lidé nemají vodu ani plyn

Horizont ČT24: Ruský energetický terorismus (zdroj: ČT24)

Vedle vojáků a záchranářů oslavuje bojující Ukrajina nové hrdiny. Miliony a miliony Ukrajinců jsou závislé na oddané práci a vynalézavosti techniků a opravářů civilní infrastruktury. Jen ve čtvrtek padly v Kyjevě teploty šest stupňů pod bod mrazu, přitom sedm desítek ruských raket znovu zamířilo na rozvody elektřiny a vody.

Šestatřicet ukrajinských válečných zajatců se vrátilo 23. listopadu, mezi nimi i členové národní gardy odvlečení z černobylské jaderné elektrárny zkraje války. Vyměnili je za pětatřicet propuštěných Rusů.

Výměna padesáti mužů z obou stran pokračovala i ve čtvrtek. Ukrajinci přicházejí domů, kde stále častěji nejde elektřina, voda ani plyn.

Na snímcích z vesmíru je vidět, co udělalo ruské bombardování s energetickou sítí. Ukrajina je v noci temná jako Černé moře.

Zelenskyj chce reformu práva veta v Radě bezpečnosti OSN

Energetickým terorismem postup Ruska nazval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k mimořádnému zasedání Rady bezpečnosti OSN a žádal reformu práva veta. „Energetický teror je analogický k použití zbraní hromadného ničení. Je nesmysl, aby měla právo veta země, která tuto zločinnou válku vede,“ prohlásil Zelenskyj.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel, že útoky cílí na civilisty. Zároveň ale odpověděl nabídkou odpovídající vydírání. „Ukrajinské vedení má veškeré možnosti urovnat situaci tím, že splní požadavky Ruska a tím zastaví všechno případné utrpení civilních obyvatel,“ zněl Peskovův návrh.

Kyjevané se po zřejmě nejhorším bombardování za dobu války ocitli i bez vody. Přibyly jim tak nutné pochůzky v mrznoucím dešti ke studním. Jsou však odhodlaní ve městě zůstat, navzdory těžkostem.

„V práci máme elektřinu a internet, ale neteče voda. Na levém břehu (doma) voda je, ale chybí proud a internet,“ poznamenává obyvatel Kyjeva Vitalij Selyk. „Všichni se shodnou, že je lepší trápit se ve studené zimě, zažít zimu a hlad, ale bez Rusů,“ říká kyjevská důchodkyně Anna.

V metropoli se daří dodávky postupně obnovovat a technici a inženýři v sisyfovském úsilí pracují nepřetržitě na opravách sítí po celé zemi, než je poničí další ruská palba.

Ve stále tvrdších podmínkách palbě čelí i ukrajinští vojáci na frontách. První zima války prověří, zda od okupantů vyklizená území udrží. Rusko si na jihu ústupem za Dněpr uvolnilo část sil a v Doněcké oblasti se znovu pokouší o postup.

Podle armádního generála ve výslužbě Jiřího Šedivého potřebuje Ukrajina modernější systémy. Připouští, že část systémů dostala od partnerů, ale přece jen ty nejvýkonnější, které by měla mít, nemá. A Šedivý se domnívá, že je potřeba, aby je měla.

„Jde například o systém Patriot, které mají Polsko nebo Slovensko. Ukrajinci jsou schopni používat systémy dřívějšího vybavení, což jsou bývalé sovětské systémy, ale přece jen je potřeba, aby měli modernější vybavení,“ zmínil Šedivý ve vysílání Horizontu ČT24.