Dvě zimy na bojišti. Lepší vybavení mají Ukrajinci, Rusům shánějí uniformy blogeři

Na Ukrajině jsou dvě zimy. Ta první v posledních měsících roku je chladná, ale ne tak, aby mrzlo. To znamená, že prakticky celou Ukrajinu pokrývá hluboké, lepkavé, mrazivé bláto. „Mokrá zima“, jak ji popsala americká armáda v oficiální zimní polní příručce. Druhá zima, v prvních měsících nového roku, je dostatečně chladná na to, aby bláto zmrzlo. Americká armáda ji označila jako „suchou zimu“. Je sice chladnější, ale pro vojáky a vybavení mnohem méně nepřátelská.

Nyní mokrá zima teprve začíná a bude se zhoršovat. Analytici již několik měsíců předpovídají pauzu v širší ruské válce na Ukrajině, protože bahno je stále hlubší. Kreml například počítá s tím, že tato pauza mu umožní napravit ničivé ztráty a získat zpět určitou útočnou bojovou sílu. Ukrajina má naproti tomu právě teď dynamiku - a nechce o ni přijít.

Mnohé nasvědčuje tomu, že v případě zimní války budou mít Ukrajinci nad Rusy značnou převahu. Kyjev již několik týdnů žádá své spojence o dodávky zimního vybavení, od uniforem po stany, spací pytle nebo generátory.

Například Německo již poslalo 195 generátorů potřebných k nabíjení přenosné elektroniky a četných komerčních dronů, 116 přenosných topných souprav, 116 tisíc zimních bund, 80 tisíc zimních kalhot a 240 tisíc zimních pokrývek hlavy. Kanada deklarovala dodání půl milionu sad zimního oblečení, Bulharsko pošle deset tisíc a Litva věnovala 35 tisíc kusů zimních uniforem. Kromě toho byla ohlášena pomoc z USA, Finska a Švédska.

Ruské vybavení pamatuje Sovětský svaz

V mnoha západních zemích probíhají také četné sbírky na zimní vybavení pro ukrajinskou armádu. Lze předpokládat, že se časem k této iniciativě připojí i další země, protože tohoto typu vybavení není nikdy dost.

Na ruské straně mezitím existuje několik případů dobře vybavených jednotek armádního Specnazu nebo jednotek podřízených ministerstvu vnitra Ruské federace. Zbytek jednotek, zejména těch nedávno mobilizovaných, dostává vybavení pamatující doby Sovětského svazu, často v hrozném stavu.

Podobná nebo ještě horší situace je v případě zimních uniforem, které zřejmě chybí, jak naznačuje prohlášení generála Andreje Guruleva, představitele ruské Dumy. Údajně má jít až o jeden a půl milionu ztracených souprav, přičemž zimní uniformy z dob hlubokého SSSR byly pravděpodobně dávno sežrány moly. O hrozné situaci hovoří i proputinovští vojenští blogeři, kteří začali organizovat sbírky na nákup zimní výstroje pro ruské ozbrojené síly.

Dá se očekávat, že někteří Rusové půjdou do boje v obyčejných zimních bundách z internetových tržišť, protože v ruských kasárnách už nejsou k dostání ani ponožky, mezi mobilizovanými se bojuje o boty a nabídky úvěrů zejména pro ty, kteří jsou posíláni na frontu, se staly normou. Existují dokonce záznamy o polních stanech z fólie a lepicí pásky.

Podle Jana Kofroně z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je nyní na Ukrajině období, než začne ta „opravdová zima“. Sám si netroufá spekulovat, za jak dlouho nastane, nicméně aktuálně lze na obrázcích z celé Ukrajiny vidět, že půdu pokrývá bahno a i terénní vozidla s náhonem na všechna kola mají problém s přesunem. „To obrovskou měrou zpomaluje jakékoliv operace, nechci však říct, že úplně znemožňuje. A to platí na větší části frontové linie,“ konstatuje politolog.

Ustoupit dřív, než zamrzne

Kofroň vyslovil myšlenku, že Rusové si před ústupem z pravého břehu Dněpru spočítali, že v současnosti jsou Ukrajinci relativně imobilní, a že když se ruské jednotky stáhnou relativně rychle, budou schopny proklouznout. „Kdyby totiž Rusové čekali ještě měsíc, mohlo by se jim stát, že na zmrzlé zemi by je Ukrajinci odřízli, a to by byla pro Rusy katastrofa,“ předesílá.

Jakmile začne mrznout, budou boje pro obě strany těžší; s klesající teplotou je třeba vynaložit více úsilí na pohyb a rychleji se dostavuje hlad a s ním spojená únava. Mrazy zvyšují požadavky na zásobování palivem a teplým oblečením. Pokud zásoby neodpovídají potřebám, morálka klesá. Také odsun raněných je náročnější.

S menším počtem hodin denního světla bude mít výhodu ta armáda, která je v nočním boji zdatnější. Brýle pro noční vidění a termokamery jsou na předních místech seznamu vybavení, které Ukrajina požaduje od Západu. „Lze však očekávat, že Ukrajinci budou díky západní pomoci při jakékoli ofenzivě lépe vybaveni, než Rusové,“ míní Kofroň.

Melitopol a Luhanská oblast

Politolog zmínil, že se hodně mluvilo o pokusu Ukrajiny dobýt během zimy zpět Krym. Osobně to ale považuje za předčasné a spíše by prý zmínil otázku Melitopolu, který bude pro dobytí Krymu klíčový.

„Tohle je z mého pohledu pro Ukrajince nejzajímavější možnost. Bylo by to velké vítězství a terén v okolí tomu nahrává, protože je relativně plochý a otevřený. Kdyby se to ale nepovedlo, tak z toho ale také při šikovném protiútoku Rusů mohou být velké ztráty pro Ukrajinu, vzhledem k tomu, jak se Rusové opírají o Dněpr z jedné strany. A Ukrajinci by tím pádem zase mohli přijít o velkou plochu, kterou už dobyli,“ nastiňuje Kofroň.

Nicméně, odhadovat, jak na tom každá ze stran v tuto chvíli je, je podle něj velice obtížné. „Vezměte si Cherson: kolik ohledně něj bylo spekulací, do kdy se ho podaří dobýt. Čekalo se, že pokud Ukrajinci zaútočí, půjde to rychleji - a zrovna tam to nešlo, bavíme se o dvou a půl měsících tvrdých bojů, kdy se na konci Rusové stáhli na své poměry poměrně spořádaně. A naopak z druhé strany jsme viděli ofenzivu u Charkova, která ohlašovaná nebyla, ale byl to ze strany Ukrajiny fenomenální úspěch,“ zhodnotil.

Co se týče oblasti Svatove v Luhanské oblasti, tam by podle Kofroně dávala případná ofenziva větší smysl z toho pohledu, že to není až tak jasný a evidentní cíl. Pokud by však Rusové přišli i o tuto oblast, byla by to pro ně vesměs konečná, protože pak už by jim zbýval jen Krym, domnívá se politolog.

Útok směrem ze severovýchodu zde podle něj dává smysl. „Trochu problémem však je, že zisk nebude tak významný: i když se posunou o 30 až 50 kilometrů, a i kdyby Ukrajinci dokázali vrátit hranice tam, jak byly dány v roce 2014, ten zisk není tak viditelný, jako kdyby se jim podařilo obsadit Melitopol a přetnout tam Rusům komunikaci mezi Krymem a tím, co drží na sever od Krymu a Mariupolem. Plány ani jedné ze stran samozřejmě neznáme; mně osobně přijde Melitopol jako zajímavější cíl, nicméně je tam také větší riziko ztrát,“ konstatuje Kofroň.

„A dodal bych jednu věc: okolí Melitopolu a na sever od něj je otevřená krajina a trochu se podobá krajině u Chersonu. I když zde Ukrajinci měli výraznou početní převahu, tak tím, že nemají tolik těžké techniky, tak si sice nějakou převahu vytvořili, nicméně Rusové díky své připravenosti je dokázali velice efektivně zbrzdit.“

Podle Kofroně se zde nabízí otázka, jestli by se někde u Záporoží neopakoval podobný scénář: jestli není pro ukrajinské jednotky členitější terén v Luhanské oblasti, kde nemají tolik těžké techniky a musí se spoléhat i na lehčí pěší jednotky, ve finále schůdnější, než postup přes velké otevřené pláně.

„Ještě nemají takovou převahu v obrněných jednotkách, aby to tam bez velkých ztrát dokázali provést. Když máte pole o dvou hektarech, kde není kde se ukrýt, tak to je pro pěšáky prakticky neřešitelná situace,“ vysvětluje politolog.

„Ukrajinci musí být nepředvídatelní“

Základem úspěšného vedení války je podle slovenského generálporučíka ve výslužbě a bývalého velitele výcvikového centra NATO Pavla Macka udržování alternativních cílů a nepředvídatelnost, respektive moment překvapení, a zároveň udržování iniciativy.

„Ukrajinci ji už od léta mají. Potřebují ji udržet, to znamená potřebují vyvíjet konstantní tlak na ruské síly. Ty mobilizovaly, ale zatím neměly možnost mobilizované vojáky docvičit, zformovat z nich účinné jednotky a nasadit je do bojových operací. Naopak je museli pod tlakem okolností bez dostatečného výcviku a vybavení okamžitě nasazovat na frontu,“ zhodnotil Macko.

Ukrajinci tedy podle něj nesmí polevit v tlaku a ve své iniciativě, protože v opačném případě by pro ruské síly vytvořili operační pauzu. Ty by se během ní mohly přeskupit a přijít s další ofenzivou a zatlačit Ukrajince zpátky, nebo prolomit jejich obranu v jiných prostorech.

Donbas

Primárním cílem Rusů je obsadit zbytek Donbasu, to znamená tu stále svobodnou část Doněcké oblasti a zabezpečit si Luhanskou oblast. To by podle Macka splnilo minimální politický cíl prezidenta Vladimira Putina, na jehož základě by mohl deklarovat jak vevnitř vlastní země, tak i navenek úspěšnost své vojenské agrese na Ukrajině.

„Obě dvě strany si po pádu západní části Chersonu uvolnily část jednotek, které přeskupují, a snaží se je využít. Ukrajina se je bude snažit využít na posilnění své protiofenzivy ve vybraných směrech a Rusové na posilnění obrany tam, kde předpokládají nějaký útok, nebo na posilnění své snahy o prolomení ukrajinské obrany v oblasti Donbasu, to znamená Bachmut a okolí,“ míní generálporučík.

„Ukrajinci potřebují být nepředvídatelní a vytvářet pro Rusy neustálé hrozby; tím budou přetěžovat ruskou obranu, protože Rusové budou muset prioritizovat a přeskupovat se. Tato strategie jim vycházela; příkladem je, jak v létě naznačili masivní útok na Cherson a poté, co se Rusové přeskupili, zaútočili jinde - v Charkovské a Luhanské oblasti. Teď vytvářejí dojem, že by mohli pokračovat tímto směrem, zároveň však mohou udeřit také na okupovaný zbytek Chersonské oblasti,“ předesílá Macko.

Opotřebovávací válka na blátivém terénu

V nejbližším období se podle něj od Ukrajinců dá očekávat, že budou pokračovat v opotřebovávácí válce a v nepřímém působení na ruské síly. „Je to způsobeno i klimatickými podmínkami, sice už začíná mrznout a padat sníh, ovšem zatím je tam stále bláto, ten terén je velmi nejistý a ztěžuje mobilitu na obou stranách. Proto jsme tedy i ze strany Ruska svědky zintezivnění raketových a dělostřeleckých paleb, a to nejen do hloubi ukrajinského území, ale i v linii dotyku.“

„A to samé budou podle mě vykonávat Ukrajinci - tedy využívat dělostřelectvo a raketové systémy na působení do hloubky ruské sestavy, aby je nadále oslabovali. Ale nepůjdou do nějakých masivních protiofenziv, pokud jim to terén neumožní,“ dodal Macko s tím, že místní překvapení se nedají vyloučit a Ukrajinci se můžou pokusit testovat ruskou obranu na vícero úsecích.

„Ukrajinci budou určitě naznačovat i to, že budou na Krym postupovat přímo přes Chersonskou a Záporožskou oblast: i kdyby k tomu reálně nedošlo, budou chtít tento dojem vzbuzovat,“ doplnil bývalý velitel výcvikového centra NATO.

Pokud ale přijde tuhá zima a terén se zlepší, tak na Krymu je zima uplně jiného charakteru, než ve zbytku Ukrajiny a je tam i únosnější terén, který by umožnil Ukrajincům manévrovat, míní Macko. „Nebo mohou pokračovat v útoku a pokusit se proniknout do hloubky Luhanské oblasti a dostat se za obranné linie ruských sil v Donbase a částečně rozrýt místní sestavu.“

„V každém případě boje neustanou a pokud Ukrajinci nechtějí přijít o iniciativu, musí pokračovat v těchto intenzivních operacích a nedat Rusům žádný prostor ke konsolidaci. Budou pokračovat v narušování velení, řízení a logistiky, musí také tlačit přímo na ruské obranné linie a zároveň si chránit svoje,“ konstatuje Macko.

Tři možné scénáře

Jeden z možných scénářů je tedy podle generálporučíka ve výslužbě postup ukrajinských jednotek kolem Svatove, jejich úder dozadu na Starobilsk a pak postup na jih, kde se stočí a začnou odřezávat od týlu ruské jednotky.

„Druhý scénář je, že zaútočí ve směru na Mariupol, rozdělí ruskou sestavu a ovládnou tento prostor. Rusové totiž u Pavlivky neútočí náhodou, potřebují Ukrajince odtlačit od jediné železniční zásobovací trasy a také od zásobovacích tras, které mají směrem na západ Ukrajiny. Třetí možností pak je, že by Ukrajinci udeřili víc na západ, přes Záporožskou oblast na levobřežní část Chersonské oblasti. Tím by si vyčistili i levý břeh Dněpru a otevřeli by si cestu, nebo minimálně vytvořili přímou hrozbu vstupu na Krym,“ doplňuje Macko.

Všechny tři tyto možnosti by však podle něj rozhodily ruskou sestavu. „Ukrajina potřebuje prezentovat všechny tři a vybrat si tu, která bude v daném okamžiku nejvýhodnější, tedy v momentě, kdy budou Rusové v daném místě nejméně připravení. A Ukrajinci budou schopni zvýšit úsilí, protože jakmile se vám začne na bojišti dařit, musíte být schopni si dobyté území chránit, aby vás nepřítel na svém území neuzavřel,“ zakončil své úvahy.