Hnědé uhlí strana 2 z 2

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ v prvním pololetí letošního roku meziročně klesl o 89 procent na 1,6 miliardy korun. Provozní výnosy stouply o dvě procenta na 108,2 miliardy a provozní zisk před odpisy (EBITDA) klesl o 18 procent na 31,6 miliardy. Vyplývá to z údajů, které skupina ČEZ zveřejnila na svém webu. Na poklesu čistého zisku se podle ČEZu podílelo zhoršení tržních podmínek pro uhelnou energetiku. Podle finančního ředitele ČEZu Martina Nováka přestanou Severočeské doly těžit hnědé uhlí nejpozději do roku 2038 místo dříve plánovaného roku 2050.

Nejvyšší správní soud (NSS) se zastal ženy ze Slovenska, která se v roce 2017 účastnila protestu v hnědouhelném lomu Bílina v Brňanech na Mostecku a poté si stěžovala na policejní zásah. Podle soudu byl postup policie v některých bodech nepřiměřený, šlo například o mnohahodinové poutání rukou při eskortě a pobytu na stanici nebo o nutnost vykonat malou potřebu s otevřenými dveřmi a za dohledu policistky. Některými dalšími výhradami se musí znovu zabývat Městský soud v Praze a doplnit dokazování. Informace jsou dostupné na úřední desce.

Vláda pravděpodobně pouze vezme na vědomí doporučení uhelné komise, aby se v Česku přestalo využívat uhlí v energetice a teplárenství v roce 2038. Návrh usnesení vlády nepředpokládá, že by ministři tento termín schválili. Kabinet naopak zřejmě bude od komise chtít, aby podrobněji rozpracovala a vyhodnotila podmínky, nástroje a dopady dřívějšího ukončení využití uhlí. Konečné rozhodnutí by potom mohlo zůstat až další vládě.

Polský ministr životního prostředí Michal Kurtyka ve středu prodloužil provozovateli Dolu Turów povolení k těžbě až do roku 2044. Proti těžbě protestují české a německé úřady, stejně jako ekologické organizace, které zdůrazňují, že pálení uhlí způsobuje zdravotní problémy a změnu klimatu. Podle českého ministerstva těžba ohrožuje české občany, vodu a životní prostředí. Na Polsko podalo žalobu už v únoru.

Poláci podporující těžbu v Dole Turów blokovali hodinu a půl silnici mezi Českou republikou a Německem vedoucí přes polské území. Demonstrace byla odpovědí na akci hnutí Greenpeace z minulého týdne. Při ní aktivisté obsadili rypadlo v uhelném dole. Odpůrci těžby považují současné povolení za nelegální. Nepřihlíží podle nich k námitkám českých sousedů, kteří v souvislosti s těžbou upozorňují hlavně na úbytek vody.

V Česku se loni vytěžilo dosud nejméně uhlí od roku 1965, odkdy jsou údaje k dispozici. Vyplývá to z aktuální statistiky ministerstva průmyslu a obchodu. Meziročně podle ní výrazněji klesla produkce černého uhlí, která se proti roku 2019 snížila o 37,6 procenta na 2,1 milionu tun. Objem vytěženého hnědého uhlí pak proti předloňsku klesl o 21,3 procenta na 29,5 milionu tun. Podle analytiků tak pokračuje dlouhodobý trend, který zčásti zvýraznily dopady pandemie. Spalování uhlí je jedním z hlavních zdrojů skleníkových plynů způsobujících změnu klimatu a znečištění vzduchu způsobujícího dýchací choroby.

Aktivisté požadující rychlejší konec spalování hnědého uhlí v sobotu ráno pronikli do dolů Jänschwalde a Welzow-Jih na východě Německa. Část z nich při akci napadla policisty a tři zranila, uvedla braniborská policie na Twitteru. Koncovým vlastníkem dolů i blízké elektrárny je z poloviny Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského. Hnědé uhlí je podle kritiků nejšpinavějším zdrojem energie, jehož spalování vypouští do ovzduší jedovaté látky a skleníkové plyny způsobující změnu klimatu.

Ministerstvo životního prostředí v pátek vydalo nesouhlasné stanovisko k rozšiřování polského hnědouhelného dolu Turów u česko-polské hranice. Stanovisko vydalo ve spolupráci s Libereckým krajem a Českou geologickou službou. Pokud se polská strana přesto rozhodne těžbu rozšířit, Česko požaduje například finanční kompenzace případných škod nebo vznik těsnicí stěny bránící odtékání podzemních vod.

Tisíce německých školáků svou neúčastí na výuce demonstrují za co nejrychlejší odklon od uhelné energie. Protest, který se pro některé z nich už stal páteční tradicí, se v pátek časově kryje se zřejmě závěrečným jednáním takzvané uhelné komise v Berlíně. Ta má stanovit konečné datum pro využívání energie z uhlí.