Tisíce německých školáků protestují v ulicích proti uhlí. Komise v Berlíně rozhodne o budoucnosti energetiky

Tisíce německých školáků svou neúčastí na výuce demonstrují za co nejrychlejší odklon od uhelné energie. Protest, který se pro některé z nich už stal páteční tradicí, se v pátek časově kryje se zřejmě závěrečným jednáním takzvané uhelné komise v Berlíně. Ta má stanovit konečné datum pro využívání energie z uhlí.

„Klimatické změny nečekají na to, až dokončíme školu. Jsou už dlouho reálným ohrožením naší budoucnosti. Avšak naši politici nedělají nic, aby klimatickou krizi odvrátili. Proto od teď stávkují žáci,“ vysvětluje německá mládež svou akci, která je součástí celosvětové kampaně Pátky pro budoucnost (Fridays For Future).

Deset největších producentů uhlí ve světě (rok 2017)
Zdroj: Global Eenergy Statistical Yearbook/ČTK

Pátečního protestu v Berlíně, kde zástupce žáků přijal i ministr hospodářství Peter Altmaier (CDU), se podle organizátorů účastní na 6 tisíc lidí, další 3 tisíce demonstrantů se sešly v Mnichově.

Názor, že by Německo mělo co nejrychleji přestat používat uhelnou energii, která je velkým zdrojem emisí oxidu uhličitého (CO2), zastává i většina obyvatel spolkové republiky. Co nejrychlejší odklon od uhlí si z důvodu ochrany klimatu a přírody přeje 59 procent Němců, 36 procent to vidí jinak, jak ukazuje aktuální průzkum veřejného mínění pro televizi ARD.

Tisíce německých školáků demonstrují za co nejrychlejší odklon od uhelné energie
Zdroj: Kay Nietfeld/ČTK/DPA

Výrazně odlišný pohled na budoucnost uhlí mají obyvatelé trojice východoněmeckých spolkových zemí – Braniborska, Saska a Saska-Anhaltska – kde se ještě těží hnědé uhlí. Pomalejší tempo odklonu by volilo 61 procent z nich, pro co největší rychlost je tam 34 procent obyvatel.

Členové tzv. uhelné komise: předseda vlády Braniborska Dietmar Woidke (SPD),  předseda vlády spolkové země Sasko-Anhaltsko Reiner Haseloff (CDU) a ministr hospodářství a energetiky Braniborska Jörg Steinbach na setkání před schůzí.
Zdroj: Kay Nietfeld/ČTK/DPA

Právě budoucí strukturální změny v těchto spolkových zemích a jejich financování jsou některými z hlavních bodů, na nichž se ještě takzvaná uhelná komise musí dohodnout. Vzhledem k řadě neshod je ale možné, že její páteční zasedání nakonec nebude posledním a sejde se ještě jednou v příštím týdnu, aby svou činnost uzavřela.

Vedle doporučení týkajícího se trojice východoněmeckých zemí, které požadují kolem 60 miliard eur na příštích 30 let, se s očekáváním hledí především na konečné datum pro využívání energie z uhlí, s nímž komise přijde. Pozorovatelé nejčastěji tipují, že to bude rok 2035.

3 minuty
Konec uhlí v Německu?
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Americká vláda pozastavuje část sankcí proti ruskému Lukoilu

Americká vláda pozastavuje část sankcí proti ruskému ropnému gigantu Lukoil. Zdůvodňuje to snahou umožnit čerpacím stanicím mimo Rusko udržet provoz. O čtvrtečním oznámení Washingtonu informuje agentura AFP.
před 11 hhodinami

Minoritní akcionáři ČEZu podali žalobu na stát kvůli windfall tax

Spolek minoritních akcionářů energetické společnosti ČEZ podal žalobu na stát kvůli windfall tax. Mimořádná daň z neočekávaných zisků podle spolku menšinové akcionáře společnosti poškodila, uvedl ve čtvrtek server iRozhlas.cz.
před 14 hhodinami

Meziroční inflace zvolnila na 2,1 procenta, odhadl ČSÚ

Meziroční inflace je nejnižší od letošního dubna, v listopadu zpomalila na 2,1 procenta z říjnových 2,5 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně spotřebitelské ceny v listopadu klesly o 0,3 procenta. Konečnou hodnotu listopadové inflace zveřejní ČSÚ 10. prosince, v předchozích měsících její hodnotu pokaždé potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Během pár týdnů se vyrovnaný rozpočet nedá sestavit, říká Ševčík

Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miroslav Ševčík (za SPD) mluvil ve středečním Interview ČT24 zejména o rozpočtu na rok letošní a příští. Prozradil, kterým resortům by peníze přidal, kterým naopak sebral. Opakovaně kritizoval končící vládu. Zároveň ale připustil, že vyrovnaný rozpočet se „během pár týdnů“ sestavit nedá. Také sdělil, kdy chce prý šéf hnutí ANO Andrej Babiš oznámit, jak hodlá vyřešit svůj střet zájmů. Rozhovor vedl Daniel Takáč.
před 18 hhodinami

Průměrná mzda reálně vzrostla o 4,5 procenta

Průměrná mzda v Česku stoupla ve třetím čtvrtletí meziročně o 7,1 procenta na 48 295 korun. Ve srovnání se stejným loňským kvartálem tak přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3194 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,5 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,5 procenta, informoval na webu Český statistický úřad.
před 19 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 21 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Ukrajina uskutečnila v Rusku další útok na ropovod Družba, píší média

Ukrajina v pondělí zasáhla v ruské Tambovské oblasti ropovod Družba, uvedl podle několika ukrajinských médií zdroj z ukrajinské vojenské tajné služby HUR. Podle agentury Reuters jde letos o pátý útok na toto potrubí, kterým teče ruská ropa na Slovensko a do Maďarska. Slovenský přepravce ropy Transpetrol nicméně neeviduje žádné výpadky dodávek. Ty do Maďarska jsou zajištěny, uvedl následně dle agentury MTI maďarský premiér Viktor Orbán.
3. 12. 2025Aktualizováno3. 12. 2025
Načítání...